Obvodní soud pro Prahu 9 · Rozsudek

67 C 122/2024

č. j. 67 C 122/2024-82

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-15 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH09:2024:67.C.122.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, protože věřitel neřádně posoudil úvěruschopnost žalované. Soud uznal, že žalovaná neměla schopnost splácet úvěr, a proto je povinna vrátit poskytnutou jistinu. Žalobkyně byla povinená zaplatit žalované částku odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 51 215 Kč s úrokem z prodlení. Náklady řízení si žalobkyně musí náhradu státu, protože byla procesně neúspěšnější.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, ukrajinská státní příslušnice t.č. neznámého pobytu zastoupena opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení částky 51 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka, dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 29,49 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude specifikována v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum a ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnuté finanční prostředky zaplatit poplatek ve výši částka zahrnující kapitalizované úroky za půjčené finanční prostředky ve výši částka, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši částka, dále za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a pojistné ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit ve 12 splátkách po částka v hotovosti. Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná však porušila sjednané podmínky a splátky nehradila řádně a včas, když poslední úhradu provedla dne datum. Celkem na úvěr uhradila částka, kdy ve výši částka byla úhrada započtena na jistinu a ve zbývající výši částka na úhradu poplatku. Vzhledem k uvedenému požadovala žalobkyně po žalované zaplatit částku částka odpovídající dlužné jistině a částku částka odpovídající poníženému poplatku a dále kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a také smluvní úrok ve výši 29,49 % a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni., s účinností ke dni datum Ani po zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně dne datum žalovaná na pohledávku ničeho více neuhradila. Ve svém závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že po provedeném dokazování byly pochybnosti o neprověření úvěruschopnosti žalované vyvráceny a má za to, že žalobou uplatněný nárok byl v celém rozsahu důvodný a je po právu. Současně uvedla, že ačkoli příjem žalované představoval částka a její tvrzené výdaje částka, zbývající disponibilní částka umožňovala žalované úvěrové splátky hradit.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka byl žalované, jejíž pobyt není znám, k ochraně jejích zájmů ve smyslu ustanovení § 29 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ustanoven opatrovník Jméno opatrovníka, advokát.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím ustanoveného opatrovníka dne datum tak, že zpochybnila platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně neprověřila a neposoudila její úvěruschopnost. Dále poukázala na to, že žalobkyní nebylo potvrzeno předání a převzetí dané zápůjčky a též zpochybnila aktivní legitimaci žalobkyně. V závěrečném návrhu opatrovník poukázal na to, že nebyl prokázán čistý příjem domácnosti žalované v uváděné výši částka, který byl zohledněn při poskytnutí finančních prostředků žalované. Poukázal také na lichevní poplatky sjednané ve smlouvě a skutečnost, že žalobkyně v řízení neprokázala, že byla řádně prověřována schopnost žalované úvěr splácet, tedy že byly řádně posouzeny dokumenty, které v žádosti o úvěr jsou uvedeny (tyto také nepředložila). Smlouvu o spotřebitelském úvěru označil za neplatnou.

4. Soud ve věci samé provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne datum žalovaná požádala společnost právnická osoba o spotřebitelský úvěr ve výši částka a zvolila možnost úvěr splácet měsíčně v 24 splátkách. Jako účel požadovaného úvěru uvedla neočekávané výdaje. Dále uvedla, že má ukrajinské státní občanství a na území České republiky pobývá na základě povolení k pobytu, které je platné do datum. Dále uvedla, že je svobodná, má dokončené středoškolské vzdělání a žije v nájmu. Pravidelný příjem u společnosti právnická osoba uvedla ve výši částka. Jako další příjem domácnosti žalovaná uvedla částku částka (bez bližší specifikace), čímž dle jejího tvrzení činily celkové měsíční částku částka. Běžné výdaje vyčíslila na částka a uvedla, že nemá spotřebitelský úvěr sjednaný s jinou společností. Podle vyplněné žádosti žalovaná svůj příjem doložila pracovní smlouvou do datum a dvěma výplatními páskami za měsíce datum. Pracovní smlouva ani výplatní pásky však nebyly žalobkyní v řízení předloženy (Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Téhož dne právní zástupkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota a na jejím základě žalovaná obdržela v hotovosti úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala za poskytnuté finanční prostředky zaplatit poplatek ve výši částka zahrnující úrok ve výši částka, částku za zpracování úvěru ve výši částka a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši částka. Dále strany sjednaly doplňkové pojištění ve výši částka. Celková dlužná částka ve výši částka s úrokovou sazbou 43 % a RPSN 5993 % ročně měla být žalovanou uhrazena ve 12 splátkách po částka. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky pro spotřebitelský úvěr (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum, Smluvní podmínky). Podle interní a nikým autorizované tabulky Umoření vyhotovené žalobkyní ke dni datum žalovaná na pohledávku za období od datum do datum v nepravidelných splátkách (datum, datum, datum) uhradila celkem částka. Zůstatek nesplacené jistiny představoval částku částka (Tabulka umoření ke dni datum). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni s tím, že postupované pohledávky byly specifikovány v příloze č. hodnota smlouvy, a to pod č. hodnota (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, Příloha). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum s tím, že pohledávka byla vyčíslena na částku částka, a současně byla vyzvána k její úhradě (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Téhož dne byla žalovaná žalobkyní informována o zpracování osobních údajů (Informace o zpracování osobních údajů ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávky v celkové výši částka nejpozději do datum a poučil ji, že pokud nedojde k úhradě ani k uznání dluhu, bude žalobkyně svůj nárok vymáhat soudní cestou (Výzva k plnění ze dne datum, kopie podacího lístku ze dne datum).

6. Postupem podle § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o výplatní pásky žalované vystavené jejím zaměstnavatelem v rozhodné době (od srpna 2021 do října 2021), společností právnická osoba Soud zjistil, že průměrný čistý příjem žalované za tyto tři měsíce představoval částku částka měsíčně (výplatní páska žalované za srpen 2021, výplatní páska žalované za září 2021, výplatní páska žalované za říjen 2021).

7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když ani účastníci žádné další důkazní návrhy nečinili, a to ani po zákonném poučení žalobkyně ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 119a) odst. 1 o.s.ř. při jednání dne datum ohledně prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované a posouzení příjmů a výdajů jejích i celé její domácnosti. Důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

8. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). 10. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

11. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Po provedeném řízení a dokazování má soud za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou žalovaná dne datum uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že před poskytnutím úvěru její předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že řádně a s odbornou péčí zkoumala pravidelné příjmy a výdaje žalované i celé její domácnosti. Pokud při prověření úvěruschopnosti vycházela předchůdkyně žalobkyně z údajů sdělených samotnou žalovanou, tedy že její pravidelný čistý příjem dosahuje částka měsíčně a běžné měsíční výdaje asi částka, žádným způsobem neprokázala, jak tyto informace tvrzené žalovanou ověřila. Navíc pokud předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru zohlednila „další čistý příjem domácnosti“ žalované v tvrzené výši částka, pak ani ten nebyl v řízení žádným způsobem prokázán a ani nebylo upřesněno, o jaké příjmy se mělo jednat. Naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná v době před poskytnutím úvěru vykazovala průměrný čistý příjem částka (za měsíce srpen až říjen 2021) a pokud byly zohledněny jí uvedené měsíční výdaje ve výši částka, pak není zřejmé o jaké výdaje se mělo jednat, když žalované vznikaly výdaje spojené nejen s platbou nájemného a souvisejících poplatků, ale i s uspokojováním základních životních potřeb (strava, oblečení, drogistické potřeby, výdaje za dopravu, apod.), to vše při sjednané výši splátek částka měsíčně.

13. S ohledem na pod bodem 9 odůvodnění tohoto rozsudku citovaný judikát lze uzavřít, že žalovaná nebyla schopna úvěr splácet ve sjednaných splátkách, a to od samého počátku. Tomu odpovídá skutečnost, že za dobu od uzavření smlouvy (datum) do datum (kdy byla uhrazena poslední splátka) žalovaná uhradila celkem pouze částka, namísto částky částka. Nad rámec uvedeného soud také poukazuje na nemravnou výši úrokové sazby a tomu odpovídající RPSN, jak uvedeno výše.

14. Jak již bylo opakovaně zmíněno, právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudila řádně a s odbornou péčí žádost žalované o úvěr a její schopnost úvěr splácet. Posouzení proběhlo pouze formálně doplněním údajů do příslušného formuláře, bez náležitých a dostatečných podkladů a jejich ověření. Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že posouzení proběhlo ve stejný den, kdy došlo k uzavření smlouvy a také skutečnost, že smlouva byla uzavřena s cizí státní příslušnicí, která měla povolen pobyt na území ČR do datum (jak sama uvedla v žádosti o úvěr), a přitom bylo ujednáno, že poslední splátku žalovaná uhradí datum.

15. Žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a jak výše uvedeno, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum je ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatná. K neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy soud přihlédl z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

16. Aktivní legitimace žalobkyně je dána § 1879 a násl. o. z., kdy má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a její přílohy - Seznamu postupovaných pohledávek.

17. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z titulu úvěrové smlouvy v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši částka, což žalovaná stvrdila svým podpisem a že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila ve třech splátkách celkovou částku částka. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by na úvěr plnila více než sdělila žalobkyně. V rozdílu poskytnutých a uhrazených finančních prostředků vzniká na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši částka, přičemž v této výši soud žalované uložil povinnost žalobkyni zaplatit to, oč se na její úkor obohatila. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po podání žalobního návrhu, tedy ode dne datum.

18. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

19. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

21. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

22. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

23. V posuzované věci vzniknou státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalované. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. Tato povinnost k náhradě nákladů řízení státu pak může být s ohledem na § 149 odst. 2 o.s.ř. uložena druhé procesně neúspěšné straně sporu.

24. V dané věci byla procesně úspěšnější stranou žalovaná, kdy procesní úspěch žalobkyně byl co do částky částka (tj. 48 %) a procesní úspěch žalované byl co do souhrnné částky částka (ve výši 52 %). S ohledem k uvedenému soud uložil žalobkyni nahradit státu náklady, které mu vzniknou vyplacením odměny opatrovníku žalované a které budou vyčísleny samostatným usnesením (výrok IV.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalované (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.