67 C 128/2024
č. j. 67 C 128/2024-27
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 132 § 137 § 142 § 160 § 251 § 252
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 9 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1 § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: právnická osoba ., IČO: IČO sídlem adresa proti žalované: jméno FO , narozená dne datum narození , Anonymizováno státní příslušnice trvale bytem adresa o zaplacení částky 141 188,06 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku: 141 188,06 Kč spolu s úrokem ve výši 15,4 % ročně z částky 141 188,06 Kč od , datum, do , datum, , úrokem 15 % ročně z částky 141 188,06 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 244,62 Kč od , datum, do , datum, , úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 141 188,06 Kč od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 007 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 141 188,06 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Totožnost žalované byla při uzavření smlouvy ověřena podle cestovního pasu č. , hodnota, a podle průkazu Povolení k pobytu č. , hodnota, . Dodatkem č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne , datum, strany sjednaly Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované na její běžný bankovní účet dne , datum, vyplacen úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 10 428 Kč splatných vždy k 14. dni měsíce, počínaje dnem , datum, s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na , datum, . Před poskytnutím úvěru žalované prověřila žalobkyně její schopnost úvěr splácet. Vycházela z informací sdělených žalovanou, které ověřila v příslušných registrech a na základě produktů (bankovního účtu), které sama pro žalovanou vedla. Splátky za období od , datum, do , datum, byly žalovanou řádně splaceny. Na splátku splatnou dne , datum, žalovaná uhradila dne , datum, částku 30,42 Kč, poté uhradila dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 500 Kč a dne , datum, částku 1 000 Kč. Všechny úhrady byly v plné výši započteny na úhradu jistiny. K jiné úhradě ze strany žalované již nedošlo, počínaje splátkou splatnou dne , datum, tedy nebyly splátky ze strany žalované hrazeny řádně a včas. S ohledem k porušení smluvních podmínek přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru na základě zesplatňovacího dopisu ze dne , datum, . Ke dni zesplatnění představovala dlužná částka nesplacenou jistinu ve výši 141 188,06 Kč a nesplacené smluvní úroky z úvěru ve výši 5 244,62 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 15,4 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, , úrok 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná na dluh ničeho více neuhradila, přestože byla žalobkyní předžalobně vyzvána k úhradě. Při jednání soudu dne , datum, žalobkyně upřesnila žalobní petit ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání nařízenému na den , datum, se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoli byla o jednání řádně vyrozuměna, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti.
3. Ve věci samé provedl soud dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Rámcovou smlouvou č. , hodnota, sjednanou na dobu neurčitou si strany sjednaly podmínky pro poskytování bankovních služeb, včetně vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Ve smlouvě je uvedeno pouze jméno a příjmení žalované, její datum narození a adresa trvalého bydliště. Žádným způsobem v ní není zaznamenáno, že je žalovaná cizí státní příslušnicí ani informace o ověření její totožnosti (zda na základě cestovního pasu či jiného dokladu), když žádný z dokladů nebyl založen k důkazům (Rámcová smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, ).
5. Z interního přehledu žádostí žalované o úvěr vyhotoveného žalobkyní vyplynulo, že žalovaná již v srpnu 2019 a následně v březnu a říjnu 2022 žádala o kontokorent, její žádosti však byly zamítnuty. Vyhověno nebylo ani její další žádosti o půjčku ze srpna 2023, schválena byla pouze půjčka č. , hodnota, na základě žádosti ze dne , datum, , kde požadovaný úvěrový rámec představoval částku 603 000 Kč (Přehled žádostí o úvěr – aplikační data).
6. Podle úvěrové zprávy ze dne , datum, žalovaná neměla sjednané žádné splátkové ani nesplátkové závazky, když všechny její dosavadní žádosti byly odmítnuty (Úvěrová zpráva ze dne , datum, ).
7. Mimořádný výpis z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, dokládá pravidelný příjem žalované od zaměstnavatele , právnická osoba, s tím, že v říjnu 2022 představoval částku 39 588 Kč, v listopadu 2022 částku 34 624 Kč a v prosinci 2022 částku 45 889 Kč. V uvedeném období představoval počáteční zůstatek na účtu částku 0,48 Kč a konečný zůstatek 0,11 Kč, celkem bylo připsáno na účet 144 163,80 Kč a odepsáno bylo 144 164,17 Kč (Mimořádný výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, ).
8. Na základě žádosti žalované bylo Dodatkem č. , hodnota, k Rámcové smlouvě č. , hodnota, sjednáno poskytnutí úvěru č. , hodnota, ve výši 200 000 Kč, a to převodem na účet č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, nezajištěný a na dobu určitou 24 měsíců. Měsíční splátky ve výši 10 428 Kč byly splatné k 14. dni každého měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15,4 % ročně a celková částka, kterou měla žalovaná za úvěr zaplatit, představovala 232 238,43 Kč. Podpisem Dodatku žalovaná prohlásila, že si je vědoma své finanční situace a bude schopna úvěr splácet a současně potvrdila, že jí byly poskytnuty k seznámení Obchodní podmínky i Podmínky pro používání úvěru (Dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, , Obchodní podmínky, Podmínky pro používání úvěru).
9. Základní informace ohledně poskytovaného úvěru a podmínkách jeho poskytnutí, včetně výše splátek, úročení i jeho trvání, byly shrnuty ve Formuláři (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).
10. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, , který byl aktivován na základě Rámcové smlouvy ze dne , datum, , vyplývá, že ke dni poskytnutí úvěru, tedy k , datum, , představoval počáteční zůstatek žalované na účtu pouze částku 0,11 Kč, konečný zůstatek pak 200 000,11 Kč, neboť téhož dne došlo k načerpání půjčky (Mimořádný výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, ).
11. Ze splátkového kalendáře pro úvěr č. , hodnota, vyplývá, že pouze v únoru, březnu a dubnu 2023 provedla žalovaná řádně a včas ke dni splatnosti sjednanou splátku. V měsících následujících již byla s úhradami v prodlení, když úhradu splátek prováděla v několika platbách a po dni splatnosti. Z přehledu plateb je zřejmé, že v souhrnu žalovaná na úvěr uhradila 75 526,42 Kč, z toho částka 58 811,94 Kč byla započtena na jistinu úvěru a částka 16 714,48 Kč byla započtena na úroky. Ke dni zesplatnění , datum, představovala dlužná částka na jistině 141 188,06 Kč a na úrocích 5 244,62 Kč (Splátkový kalendář pro úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, , Přehled plateb pro úvěr č. , hodnota, ).
12. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě všech dluhů ve výši 146 432,68 Kč, a to ve lhůtě do , datum, . Současně ji upozornila, že pokud nebude dlužná částka ve lhůtě uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Výzva k zaplacení dluhu ze dne , datum, , kopie podacího archu pošty ze dne , datum, ).
13. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další důkazy nebyly žalobkyní předloženy a žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná.
14. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Vzhledem k datu uzavření smlouvy o úvěru na projednávanou věc dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
15. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
16. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
19. Soud se ve věci primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; toto posouzení přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba ke splácení úvěru. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).21. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
22. Po zhodnocení důkazů shora provedených ve smyslu § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 141 188,06 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Přestože žalobkyně v řízení přesvědčivě neprokázala, že by před poskytnutím úvěru žalované řádně prověřila její úvěruschopnost a zohlednila (ověřila) všechny žalobkyní sdělené informace ohledně jejích příjmových a výdajových poměrů (případně ji nevyzvala k jejich doplnění), zaměřil se soud na posouzení toho, zda byla žalovaná v době poskytnutí úvěru schopna úvěr splácet či nikoli. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 totiž nelze bez dalšího uzavřenou smlouvu o úvěru považovat podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou pouze po učinění závěru, že úvěruschopnost nebyla poskytovatelem dostatečně posouzena, ale současně musí soud dospět i k závěru, že spotřebiteli úvěr vůbec neměl být poskytnut, když z přehledů jeho příjmů a výdajů a informací o jeho poměrech v období, kdy o úvěr žádal, naprosto zřejmě vyplývalo, že nebude schopen úvěr za sjednaných podmínek splácet.
23. S přihlédnutím k provedenému dokazování, kdy z úvěrové zprávy i přehledu žádostí o úvěr žalovanou bylo prokázáno, že žalovaná v době poskytnutí předmětného úvěru neměla žádné závazky, které by předpokládaly pravidelné splátky a současně byl v řízení prokázán pravidelný měsíční příjem žalované od zaměstnavatele v řádu 34 000 - 45 000 Kč, má soud za to, že žalovaná disponovala dostatečnými finančními prostředky a byla schopná sjednaný úvěr splácet. Z přehledu jejích plateb na úvěr č. , hodnota, bylo prokázáno, že první tři měsíce po poskytnutí úvěru splátky hradila řádně a včas.
24. Žalobkyně tedy nepostupovala v rozporu se zákonem, když žalované na základě Dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč na její bankovní účet vedený u žalobkyně. Žalovaná řádně a včas splácela pouze první tři měsíce, poté se již dostávala s úhradou sjednaných splátek v měsíční výši 10 428 Kč do prodlení. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná na úvěr uhradila celkem 75 526,42 Kč. Částka ve výši 58 811,94 Kč byla započtena na jistinu úvěru, částka 16 714,48 Kč na úroky úvěru. Se zbylými úhradami zahrnujícími dlužnou jistinu ve výši 141 188,06 Kč a úrok ve výši 5 244,62 Kč je od , datum, v prodlení. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná, netvrdila ani neprokazovala, že by jí finanční prostředky ze strany žalobkyně nebyly poskytnuty ani že by dlužnou částku žalobkyni již vrátila, byť i jen zčásti. S ohledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s přihlédnutím k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky spočívajícího jak ve sjednaném smluvním úroku, tak v souladu s § 1970 o. z. i v zákonném úroku z prodlení jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 648 Kč, dále doložené hotové výdaje v podobě cestovného osobním automobilem ze sídla oddělení právního vymáhání v , Anonymizováno, , na adrese , adresa, , do sídla soudu a zpět ve výši 1 458,90 Kč (žalobkyně se domáhala pouze této částky, ačkoliv jí vznikl nárok na zaplacení částky 2 917,80 Kč, neboť se téhož dne její pověřená zaměstnankyně účastnila i jiného jednání u zdejšího soudu). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., kdy jí přísluší podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. paušální náhrada 300 Kč za jeden právní úkon, tedy za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. (zaslání předžalobní výzvy, sepsání žaloby a účast u jednání soudu dne , datum, ) celkem 900 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne , datum, , když skutečnosti v tomto podání uvedené měly být součástí již samotné žaloby. Celkem tedy byla žalobkyni přiznána na náhradě nákladů řízení po zaokrouhlení částka 8 007 Kč.
26. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.