67 C 13/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO: IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno FO sídlem adresa proti žalovanému: jméno FO, narozený dne datum narození trvale bytem adresa o zaplacení částky 10 857,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:  částku 10 857,50 Kč,  kapitalizovaný úrok ve výši 705,21 Kč,  kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 144,12 Kč,  úrok ve výši 9,3 % ročně z částky 9 749,50 Kč od datum do zaplacení,  zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 749,50 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 705 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně jméno FO, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 857,50 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne datum uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru reg. č. hodnota, na jejímž základě mu bezhotovostně poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem ve výši 9,3 % ročně ve splátkách splatných k 15. dni měsíce, počínaje dnem datum. Žalovaný na úvěr uhradil dne datum částku 67,17 Kč, která byla v plné výši započtena na úroky a dne datum částku 328 Kč, která byla ve výši 250,50 Kč započtena na jistinu úvěru a ve výši 77,50 Kč na úroky. Do prodlení se žalovaný dostal počínaje splátkou splatnou dne datum, která nebyla uhrazena ani částečně. S ohledem na porušení podmínek poskytnutí úvěru žalovaným zesplatnila žalobkyně prostřednictvím dopisu ze dne datum celý úvěr ke dni datum. K jiným úhradám ze strany žalovaného za dobu trvání smluvního vztahu ani po zesplatnění úvěru nedošlo. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne datum se žalovaný zavázal hradit také pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 12 Kč měsíčně. Od sjednání tohoto Dodatku do zesplatnění úvěru představuje toto dlužné pojistné částku 108 Kč. Součástí smlouvy o úvěru byl i Sazebník, podle nějž byl žalovaný povinen k úhradě poplatku 500 Kč za odeslání upomínky při neprovedení pravidelné splátky. Tyto upomínky byly žalovanému odeslány dne datum a dne datum, dlužný poplatek tedy představuje 1 000 Kč. Žalobkyně ještě před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a z informací vyplněných žalovaným i z těch zjištěných v rámci svého ověřovacího postupu dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného sjednaný úvěr řádně splácet. Žalobou požadovaná částka představuje součet dlužné jistiny ve výši 9 749,50 Kč, dlužného pojistného ve výši 108 Kč a poplatků za upomínky ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně také požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 9,3 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum ve výši 705,21 Kč, smluvní úrok ve výši 9,3 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužných splátek za období od prosince 2022 do srpna 2023 ve výši 144,12 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum, ničeho však neuhradil. K vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že se žalovaný dotazoval na možnost změny data splátky, k realizaci změny však nedošlo. Současně sdělila, že žalovaného opakovaně kontaktovala a vyzývala ho k jednání o řešení dluhu smírným způsobem, kdy tuto možnost navrhovala realizovat také při nařízeném jednání, pokud by se ho žalovaný zúčastnil.

2. Žalovaný se k žalobě a k jejímu doplnění vyjádřil podáním ze dne datum tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí. Sdělil, že splátky řádně platil a když v roce 2022 přišel o práci žalobkyni o nastalé situaci informoval a požádal ji o odklad splátek. Odklad splátek mu byl ústně potvrzen, avšak po 3 měsících zjistil, že k němu nedošlo, o čemž nebyl informován. Dále uvedl, že je na nemocenské a jednání soudu se nemůže zúčastnit. Svá tvrzení nepodložil žádnými důkazy.

3. K jednání nařízenému na den datum ani na den datum se žalovaný nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), v obou případech jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

4. Soud při jednáních provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy pouze žalobkyní a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka hodnota soud zjistil základní údaje týkající se žalobkyně, předmět jejího podnikání, statutární orgán i další skutečnosti (Úplný výpis z obchodního rejstříku pro společnost IČO: IČO).

6. Smlouvou o bankovních službách ze dne datum si účastníci sjednali podmínky pro poskytování bankovních služeb a vedení běžného účtu č. č. účtu. Smlouva byla za tehdy nezletilého žalovaného uzavřena jeho zákonnou zástupkyní (Smlouva o bankovních službách ze dne datum).

7. Základní informace ohledně spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, délka trvání smlouvy, výše splátek a jejich splatnost, výše úroku i další související informace byly žalobkyní shrnuty ve Formuláři zahrnujícím i sdělení ohledně zasílání upomínek při neprovedení včasné platby či volitelně sjednatelného pojištění schopnosti splácet (Standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Podle výpisu z registru BRKI/NRKI a prověřením žalovaného v rámci SOLUS žalovaný před poskytnutím úvěru u žalobkyně žádal o osobní úvěr i u jiných poskytovatelů, jeho žádosti byly dvakrát odmítnuty a dvakrát byly odvolány (Výpis z registru BRKI/NRKI a SOLUS).

9. V návrhu na poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, bydlí u rodičů, jeho náklady spojené s bydlením představují částku 1 000 Kč, další měsíční výdaje domácnosti uvedl ve výši 1 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 500 Kč. Spočítané měsíční výdaje domácnosti byly žalobkyní vyčísleny na částku 17 993 Kč. Sám žalovaný do Formuláře uvedl, že nemá žádné půjčky ani úvěry, není zavázán k žádným splátkám a nemá sjednán žádný kontokorent ani povolený debet. Žalobkyně tyto informace ověřila v příslušných systémech a zjistila, že má žalovaný sjednány čtyři úvěrové limity v souhrnné výši 157 000 Kč, kdy ke dni prověřování představovala souhrnná výše dluhu částku 153 274,30 Kč. Měsíční splátky pak v součtu částku 7 094,33 Kč. Svůj příjem ze závislé činnosti žalovaný sdělil v měsíční výši 35 000 Kč a dále příjem z podnikatelské činnosti v roční výši 180 000 Kč (tedy 15 000 Kč měsíčně), příjmy rodinných příslušníků v domácnosti pak uvedl v měsíční výši 80 000 Kč. Všechny příjmy stvrdil Čestným prohlášením (Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení ze dne datum).

10. Z výstupu z běžného účtu vyplývají příjmy žalovaného za období od datum do datum. Vyjma příchozích úhrad dne datum (22 000 Kč), dne datum (100 000 Kč), dne datum (26 000 Kč), dne datum (100 000 Kč), dne datum (30 000 Kč), dne datum (20 000 Kč), dne datum (30 000 Kč) a dne datum (21 300 Kč) představovaly příchozí úhrady částky v řádech několika stovek či tisíců korun (Příchozí úhrady za období od března do září 2022).

11. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum si strany sjednaly poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s dobou trvání 36 měsíců a splatností datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 9,3 % ročně a splatnost anuitních splátek k 15. dni v měsíci ve výši 328 Kč s tím, že celková splatná částka představuje 11 519,66 Kč. Čerpání úvěru bylo sjednáno jako jednorázové na bankovním účtu č. č. účtu, kdy měly být splátky prováděny automatickým převodem z tohoto účtu. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Všeobecné obchodní podmínky banky, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele i Pravidla časového pořadí úhrad pohledávek. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se se všemi výše uvedenými informacemi i dokumenty seznámil (Smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum, Všeobecné obchodní podmínky účinné od datum, Všeobecné obchodní podmínky účinné od datum s přehledem změn účinných od datum, Sazebník právnická osoba pro občany, Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele účinné od datum).

12. Z periodického výpisu z účtu č. č. účtu vyplývá, že dne datum byla z účtu žalobkyně provedena transakce ve prospěch jméno FO na bankovní účet č. č. účtu ve výši 10 000 Kč, označená jako čerpání úvěru (Výpis z účtu č. č. účtu).

13. Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu vyplývá, že dne datum byla na účet připsána částka 10 000 Kč jako čerpání úvěru. Finanční prostředky byly poskytnuty z účtu č. č. účtu (Výpis z bankovního účtu č. č. účtu za období od února 2022 do srpna 2023).

14. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. hodnota a úvěrovému účtu č. č. účtu ze dne datum si účastníci sjednali změnu spočívající ve sjednání pojištění s pojistným ve výši 12 Kč měsíčně (Dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne datum).

15. Téhož dne žalovaný podepsal Čestné prohlášení o zdravotním stavu pojištěného k úvěrovému účtu č. č. účtu (Prohlášení o zdravotním stavu ze dne datum).

16. Z interního výpisu žalobkyně týkajícího se úvěru č. hodnota vyplývají informace o poskytnutí úvěru dne datum ve výši 10 000 Kč ve prospěch žalovaného na bankovní účet č. 0001230343410247/0100. Z výpisu jsou patrné splátky dne datum a datum z účtu žalovaného, na který byl úvěr poskytnut. Další platby již neproběhly a zůstatek úvěru byl ke dni vyhotovení výpisu datum ve výši 9 749,50 Kč. Ve výpise byly mimo jiné vyčísleny i splatné úroky ve výši 705,21 Kč či úvěrové poplatky ve výši 1 108 Kč (Historický výpis ze dne datum).

17. Upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 1 184,09 Kč s tím, že dlužná částka zahrnovala nedoplatek na úvěrovém účtu č. č. účtu ve výši 684,09 Kč i náklady na odeslání upomínky ve výši 500 Kč. Současně byl žalovaný informována o možnostech pro případ, že nemá dostatek finančních prostředků k úhradě celé splátky (Upomínka ze dne datum).

18. Upomínkou ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 2 031,14 Kč s tím, že dlužná částka zahrnovala nedoplatek na úvěrovém účtu č. č. účtu ve výši 1 531,14 Kč i náklady na odeslání upomínky ve výši 500 Kč. Žalovaný byl též informován, že pokud do datum nedojde k úhradě dluhu, bude ho žalobkyně vymáhat soudní cestou (Upomínka ze dne datum).

19. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému deset výzev k okamžitému splacení dluhu s tím, že každá z nich ho vyzývala k úhradě jiné částky, a to: 5 773,80 Kč, 3 455,30 Kč, 4 216,62 Kč, 2 931,60 Kč, 5 188,54 Kč, 5 844,54 Kč, 5 055,65 Kč, 6 204,34 Kč, 6 825,21 Kč a 49 896,39 Kč. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že pro vedené řízení je relevantní druhá z načtených výzev, ze které vyplývá, že dne datum byl žalovaným čerpán úvěr ve výši 10 000 Kč a dlužná částka po splatnosti představuje na účtu č. hodnota. Zároveň byl žalovaný informován, že pokud do datum nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí žalobkyně k zesplatnění celého úvěru, a ten tak bude dnem datum splatný. Dále byl žalovaný informován o tom, že v případě zesplatnění úvěru bude žalobkyně vymáhat pohledávku soudní cestou, případně může dojít k jejímu prodeji třetí straně (Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne datum, kopie dodejky s datem uložení dne datum).

20. Dopisem ze dne datum byl žalovaný předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky 11 746,31 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy s tím, že pokud ve lhůtě k úhradě nedojde, bude žalobkyně vymáhat pohledávku soudní cestou. Žalobkyně předmětnou předžalobní výzvu zaslala žalovanému na adresu trvalého pobytu i na adresu adresa (Výzva k úhradě dluhu ze dne datum, kopie potvrzení podání ze dne datum pro adresu adresa, kopie potvrzení podání ze dne datum pro adresu adresa).

21. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další důkazy nebyly žalobkyní předloženy. Žalovaný ke svým tvrzením žádné důkazy nenavrhl a v řízení zůstal kromě podání ze dne datum procesně nečinný.

22. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Vzhledem k datu uzavření smlouvy o úvěru na projednávanou věc dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

23. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

27. Soud se ve věci primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; toto posouzení přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba ke splácení úvěru. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele;, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). 29. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

30. Po zhodnocení důkazů shora provedených ve smyslu § 132 o. s. ř. dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 10 857,50 Kč s příslušenstvím byla podána po právu, přestože žalobkyně v řízení neprokázala, že by před poskytnutím úvěru žalovanému řádně prověřila jeho úvěruschopnost. Ve fázi schvalovacího procesu před poskytnutím úvěru se žalobkyně omezila pouze na formální zjištění informací od žalovaného a jejich doplnění do příslušných formulářů bez dostatečného zohlednění a posouzení zjištěných skutečností o existenci několika dalších závazků žalovaného v souhrnu přesahujícím 150 000 Kč. Ani za této situace však nelze bez dalšího uzavřenou smlouvu o úvěru č. hodnota považovat podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou, neboť v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 musí být v řízení postaveno najisto, zda spotřebitel byl či nebyl v době poskytnutí úvěru schopen ho splácet a zda mu úvěr s ohledem k jeho poměrům měl být poskytnut.

31. Soud zohlednil výpisy z běžného účtu žalovaného, ze kterých plynou souhrnné měsíční příjmy žalovaného cca 50 000 Kč a minimální výdaje na provoz domácnosti, kdy žalovaný dle svého prohlášení žil ve společné domácnosti se svými rodiči a uzavřel, že v době sjednání smlouvy o úvěru č. hodnota žalovaný disponoval dostatečnými finančními prostředky a byl schopen sjednaný úvěr ve výši 10 000 Kč ve výši ujednaných splátek 328 Kč měsíčně řádně splácet.

32. Žalobkyně tedy nepostupovala v rozporu se zákonem, když žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. hodnota poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet společně i se smluvním úrokem ve výši 9,3 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 328 Kč, uhradil však pouze částku 395,17 Kč, která byla ve výši 250,50 Kč započtena na jistinu a ve výši 144,67 Kč na úroky. Se zbylými úhradami zahrnujícími dlužnou jistinu ve výši 9 749,50 Kč a poplatky ve výši 1 108 Kč je od datum v prodlení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by mu finanční prostředky ze strany žalobkyně nebyly poskytnuty, případně, že by dlužnou částku, alespoň zčásti žalobkyni vrátil. Neprokázal také, že by mezi účastníky došlo platně ke sjednání odkladu splátek, když k takové změně bylo zapotřebí uzavřít písemný dodatek smlouvy a nebylo možno takovou změnu učinit ústně. S ohledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s přihlédnutím k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky spočívajícího jak ve sjednaném smluvním úroku, tak v souladu s § 1970 o. z. i v zákonném úroku z prodlení jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1. 7. 2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Dále soud v souladu s § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 726,80 Kč a 2 paušální částku náhrady po 300 Kč za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč za účast u jednání soudu dne datum a dne datum, a to vše včetně 21 % DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne datum, dne datum, dne datum a dne datum, když všechna tvrzení a důkazy v doplněních žaloby uvedená měly být součástí již samotné žaloby. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení po zaokrouhlení částka 6 705 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

34. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalovaného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).