67 C 131/2021
č. j. 67 C 131/2021-30
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 1 450 Kč s příslušenstvím. Soud uznal nárok na úhradu nákladů za odtah a střežení vozidla, které bylo odvezeno z pozemní komunikace v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Rozsudek odsouhlasil zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně a přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč. Soud rozhodl na základě listinných důkazů a bez účasti žalované, která se k žalobě nevyjádřila.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 1 450 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 450 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od 16. 3. 2012 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Kladně dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 450 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobkyně dne datum provedla odtah motorového vozidla registrační značka, a následně bylo vozidlo umístěno na parkoviště provozované žalobkyní. Žalovaná si vozidlo vyzvedla dne datum. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah ve výši 1 300 Kč a úhradu ceny za střežení vozidla na parkovišti ve výši 150 Kč, tj. částku v celkové výši 1 450 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla dne datum předžalobně upomenuta. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 5. 10. 2020 číslo jednací byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu a věc byla postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, neboť trvalé bydliště žalované se nachází na adrese v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č.l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum provedli pracovníci žalobkyně odtah motorového vozidla značka automobilu, černé barvy, registrační značka. Předmětné vozidlo si ještě téhož dne žalovaná vyzvedla na parkovišti žalobkyně s tím, že k převzetí vozidla došlo bez úhrady a žalovaná podepsala uznání dluhu, ve kterém se zavázala částku 1 450 uhradit na bankovní účet žalobkyně do 30 dnů (protokol o odtahu vozidla číslo ze dne datum, uznání dluhu ze dne datum, kopie občanského průkazu žalované, cenový věstník). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 1 450 Kč dopisem ze dne datum (předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum). Podle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích platí, že„ Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.“ Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora provedených listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 1 450 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum provedla odtah předmětného vozidla a proto jí svědčí právo na zaplacení částky 1 450 Kč dle § 2 odst. 2, 3 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel. Žalovaná v řízení nerozporovala skutečnost, že by se jednalo o její vozidlo, ani že by k odtahu vozidla v předmětný den nedošlo. Žalovaná rovněž netvrdila ani neprokázala, že by při převzetí vozidla cenu za odtah a parkovné řádně uhradila. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem na prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 484 Kč a 2 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 242 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téhož žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť soudu nebyl předložen žádný doklad o jejím odeslání (dodejka, poštovní podací arch apod.). Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 126 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.