67 C 141/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa původní účastnice a žalované zastoupená advokátem Ing. Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 199 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 199 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 199 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 183 689 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po společnosti [právnická osoba] (dále jen„ žalovaná [číslo])“) zaplacení částky 199 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně pro svůj nárok argumentovala tím, že dne [datum] došlo k vytopení prodejny a skladu společnosti [právnická osoba] (která měla uzavřenu nájemní smlouvu se žalovanou [číslo])) v přízemí budovy na adrese [adresa původní účastnice a žalované], kdy příčinou vytopení byla prasklá vodovodní trubka v patře nad vytopenými prostory. [právnická osoba] tak vznikla škoda na majetku ve výši 659 563 Kč (škoda na položkách nacházejících se ve skladu činila částku 294 145,84 Kč a škoda na položkách v servisním skladu činila 365 417,36 Kč). Pojistnou událost na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] likvidovala žalobkyně, společnosti [právnická osoba] poskytla pojistné plnění ve výši 199 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že dle čl. 5 písm. b) nájemní smlouvy má žalovaná [číslo]) povinnost zajistit poškozené společnosti nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětných prostor. Dle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. porušením smluvní povinnosti má dle žalobkyně žalovaná [číslo]) povinnost nahradit poškozené společnosti vzniklou škodu. Žalovaná [číslo]) do dne podání žalobkyni neuhradila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta.

2. Žalovaná [číslo]) se k žalobě vyjádřila dne [datum] tak, že žalobou uplatněný nárok neuznala v celém rozsahu a namítla nedostatek své pasivní legitimace ve sporu. K poškození předmětných nebytových prostor totiž došlo nepochybně v příčinné souvislosti s provozem topné soustavy, která náleží do společných částí bytového domu, za což je odpovědné společenství vlastníků jednotek [osobní údaje žalované], se sídlem [adresa původní účastnice a žalované], jehož je žalovaná řádným členem.

3. O návrhu žalobkyně ze dne [datum] na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované s ohledem na podání žalované [číslo]) ze dne [datum], a to [osobní údaje žalované], se sídlem [adresa původní účastnice a žalované], rozhodl soud usnesením ze dne 18. 6. 2020, č.j. [číslo jednací] tak, že vstup dalšího účastníka do řízení na straně žalované nepřipustil. Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 19. 8. 2020, č.j. [číslo jednací] toto rozhodnutí změnil a vstup dalšího účastníka do řízení na straně žalované připustil.

4. Společenství vlastníků jednotek [příjmení], společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] v katastrálním území Vysočany v [obec] (dále jen„ žalovaná [číslo])“) se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřila dne [datum] a [datum] tak, že nárok žalobkyně neuznala. Rovněž ona namítla nedostatek své pasivní legitimace ve sporu, když skutečnost, že ležaté rozvody (kompenzátory) jsou součástí společných prostor bytového domu, nemůže automaticky presumovat zavinění předmětné události ze strany žalované [číslo]), neboť ta jako správce společných prostor neporušila žádnou povinnost k údržbě a správě společných částí domu, z její strany nebyla zanedbána prevence, péče ani údržba. Žalovaná zdůraznila, že kompenzátor, který způsobil předmětnou událost, je bezúdržbovou součástkou umístěný v podhledu. Žalovaná problém s kompenzátory řeší dlouhodobě, neboť obsahují skryté vady, postupně mění poškozené kompenzátory za nové a přihlížeje k předchozím zkušenostem (roky 2014 a 2016) je periodicky mění každé dva roky. Prasklý kompenzátor, který zavinil předmětnou škodu, nebyl starší dvou let. Z uvedených důvodů k předmětné pojistné události nedošlo pochybením na její straně, neboť ve věci vynaložila veškerou potřebnou péči, kterou po ní lze rozumně požadovat. V řízení navíc nebylo dosud prokázáno, zda ke škodě na zboží společnosti [právnická osoba] ve výši 199 000 Kč došlo právě v důsledku havárie kompenzátoru.

5. Usnesením ze dne 31. 5. 2021, č.j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2021, č.j. [číslo jednací], bylo řízení vůči žalované [číslo]) zastaveno (výrok I.) a současně bylo rozhodnuto o uložení povinnosti žalobkyně nahradit žalované [číslo]) náklady řízení ve výši 37 740 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.). K zastavení řízení ve vztahu k žalované [číslo]) došlo v důsledku částečného zpětvzetí žaloby, když při jednání soudu dne [datum] bylo mezi žalovanými (tj. společností [právnická osoba] a společenstvím vlastníků jednotek [příjmení], společenství vlastníků jednotek v domě [adresa] v katastrálním území Vysočany v [obec]) učiněno nesporným, že kompenzátor, v důsledku jehož prasknutí došlo k vytopení prostor ve vlastnictví žalované [číslo]), je součástí společných částí domu, které spravuje žalovaná [číslo]). S ohledem na uvedené je zřejmé, že odpovědnost za stav kompenzátorů nese žalovaná [číslo]), tj. společenství vlastníků jednotek [příjmení]. Předmětem řízení se tak stal nárok žalobkyně vůči nové žalované na regresní plnění za vyplacené pojistné plnění společnosti [právnická osoba], a to za škodu na zboží této společnosti způsobenou vytopením nebytového prostoru vlastněného společností [právnická osoba] dne [datum], ve kterém bylo zboží uskladněno.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložily obě strany sporu, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemcem uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nebytový prostor nacházející se v přízemí budovy na adrese [adresa původní účastnice a žalované] (smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena pojistná smlouva pro pojištění podnikatelů Komplex III, v jejímž rámci byla pro případ Živelního pojištění sjednána pro pojistné nebezpečí Únik kapaliny z technického zařízení pojistná částka 200 000 Kč se spoluúčastí 1 000 Kč (pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] společnost [právnická osoba] oznámila žalobkyni vznik škody, když uvedla, že došlo k masivnímu úniku horké vody z vady na kompenzátoru potrubí pro topný systém a rozvodů teplé vody v BD, přičemž voda zalila celou prodejnu a sklady poškozené, došlo ke zničení movitého nábytku (3ks kontejnerů, 3ks stoly, 2ks vysoké skříně, 1ks rozdělané podium, 13ks skříní, 2ks výstavní plochy, 1ks bílá skříň, 1ks stůl operátor) a movitého zboží, který je přílohou zápisu o poškození věcí movitých a nemovitých. Prohlídku nebytového prostoru prováděl technik pan [celé jméno svědka] dne [datum]. Ke zničenému zboží se vyjádřil autorizovaný servisní technik společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno svědka] tak, že výrobky a příslušenství, které byly zasaženy vodou, nedoporučuje k dalšímu prodeji, neboť došlo k narušení jejich bezpečnosti a k výraznému snížení jejich životnosti. [příjmení] rovněž uvedl, že ze shodných důvodů je nelze ani užít na náhradní díly (Zápis o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne [datum], vyjádření autorizovaného servisního technika ze dne [datum], seznam skladových zásob). Po prošetření pojistné události žalobkyní bylo zjištěno, že poškozené společnosti [právnická osoba] vznikla škoda v celkové výši 659 563 Kč. Pojistné plnění jí bylo poskytnuto ve výši 199 000 Kč (likvidační zpráva ze dne [datum], oznámení o ukončení likvidace pojistné události ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] vyzvala společnost [právnická osoba] (původní žalovanou) k zaplacení dlužné částky ve výši 221 652 Kč (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] vč. kopie dodejky).

8. Žalovaná provedla v období let 2014 [číslo] výměnu 12 kompenzátorů v objektu [ulice], za což jí byla společností [právnická osoba] vyfakturována částka v celkové výši 104 810 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], pohyby na účtech žalované za rok 2014 [číslo]). Na 8. schůzi výboru žalované konané dne [datum] byla pod bodem 4 řešena rekonstrukce otopného systému, přičemž s ohledem na velice finančně náročnou akci, byl tento bod zařazen do střednědobého plánu investic a oprav. Na 9. schůzi výboru žalované konané dne [datum] byla pod bodem 4 odhlasována objednávka revize potrubí otopného systému v nebytovém prostoru [číslo]. Na 10. schůzi výboru žalované konané dne [datum] byla pod bodem 4 odhlasována objednávka revize potrubí otopného systému v nebytovém prostoru [číslo] úprava SDK s tím, že části SDK poškozené havárií uhradí SVJ. Na schůzi výboru žalované konané dne [datum] byla pod bodem 4 odhlasována objednávka revize potrubí otopného systému v nebytovém prostoru [číslo] úprava SDK za částku 10 937 Kč. Na 12. schůzi výboru žalované konané dne [datum] bylo pod bodem 4 sděleno, že byla zahájena oprava na části SDK poškozené havárií (zápis z jednání výboru žalované ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Za výměnu 3 ks kompenzátorů po vzniklé havárii uhradila žalovaná společnosti [právnická osoba] částku 29 394 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]). V dubnu 2019 byla během schůze výboru žalované řešena otázka týkající se zamezení havárií kompenzátorů s tím, že tu provede pan [příjmení] (zápis z jednání výboru žalované ze dne [datum]). Z předloženého zhodnocení stávajícího stavu ležatých rozvodů vytápění v bytovém domě„ [ulice]“ vypracovaného projektovou kanceláří [anonymizováno] –Ing. Arch. [anonymizováno]. [příjmení] bylo zjištěno, že při mapování potrubí nebyly nalezeny žádné nainstalované pevné body, kompenzátory tedy nemají funkci k zachycení posuvů potrubí a jsou spíše nataženy tlakovým zatížením a namáhány osovou nerovností potrubí. Při nahřátí potrubí pak dochází k prodlužování délky potrubí zejména u přívodních trubek až o 3 cm a u vložených kompenzátorů dochází k vyvolání dostatečné síly působící na potrubí. Současně byla žalované předložena projektová dokumentace pro výběrové řízení (zhodnocení stávajícího stavu ležatých rozvodů vytápění v bytovém domě„ [ulice]“ z března 2020, projektová dokumentace pro výběrové řízení z března 2020 vypracovaná Ing. Arch. [anonymizováno]. [příjmení]). Z předloženého sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že ze strany pojištěného (žalované) nedošlo k porušení žádných konkrétních povinností ani předpisů, a tudíž nebyla prokázána odpovědnost pojištěného za vzniklou škodu při havárii dne [datum] (sdělení [právnická osoba] informace o výplatě peněz ze dne [datum]). Dne [datum] poškozená zaslala žalované dopis, ve kterém ji vyzvala k náhradě škody ve výši 460 563 Kč (dopis poškozené ze dne [datum]).

9. Soudem slyšený svědek pan [celé jméno svědka], servisní technik společnosti [právnická osoba], vypověděl, že k havárii došlo během víkendu, kdy praskla vodovodní trubka, ze které se vychrlila horká voda a pára, která zničila vybavení kanceláře (stoly a skříně) a zboží na prodejně vč. náhradních dílů a rozebraných součástek. Svědek ověřoval poškozené zboží položku po položce. Zasaženo bylo téměř vše, displeje, přístroje, které nebylo možné zapnout, použít, natož prodávat. Svědek dále uvedl, že veškeré zlikvidované zboží, které již nebylo možné použít, bylo odvezeno do sběrného dvora [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo]. Zasaženy byly kanceláře, sklad i vyvýšená servisní část. K jím vypracovanému Prohlášení o neupotřebitelnosti výrobků ze dne [datum] svědek uvedl, že vyčíslení škody sestavoval ve spolupráci s majitelem společnosti [právnická osoba] a ekonomkou společnosti, kdy výše škody se odvíjela z převodu Eur na Kč v kurzu ke dni zpracování tohoto vyčíslení. Zničené zboží se v prostorách nacházelo ještě cca půl roku po vzniku pojistné události a to z důvodu, že se vyčkávalo, zda ho ještě nebude chtít opětovně vidět sama žalobkyně či jiná pojišťovna.

10. Ve věci samé soud dále provedl dokazování příjemkou na sklad v cizí měně vystavené společnosti [právnická osoba] dne [datum] pod [číslo], příjemkami na sklad [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zápisem ze 2. schůze výboru žalované ze dne [datum], zápisem se zasedání shromáždění žalované ze dne [datum], zápisem z 8. schůze výboru žalované ze dne [datum], úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované a hlasovacím lístkem k hlasování shromáždění SVJ ve dnech [datum] až [datum], avšak těmito důkazy se v odůvodnění rozsudku blíže nezabývá, neboť z nich nezjistil nové či významné skutečnosti pro posouzení věci samé.

11. Návrh žalované na doplnění dokazování o výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a na předložení kolaudačního rozhodnutí ohledně oprávnění společnosti [právnická osoba] k provozování její činnosti v prostorách, jakož i Požární zprávy pro předmětný prostor, soud pro nadbytečnost zamítl.

12. Dle § 1190 věta prvá o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku společenství vlastníků.

13. Dle § 1194 věta prvá o.z. je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku.

14. Dle § 1189 odst. 1 o.z.„ správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu a pozemku zahrnuje i činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí, přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.“ 15. Dle § 6 písm. d) a e) nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, jsou společnými částmi domu rozvody vody teplé a studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt; to se netýká rozvodů uvnitř bytu vč. vodovodních baterií. Jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles.

16. Dle § 2910 o.z.„ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 17. Dle § 2937 odst. 1 o.z.„ Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled.“ 18. Dle § 2820 odst. 1 o.z.„ Vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.“ Dle odst. 2„ Osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky.“ 19. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Provedené důkazy soud hodnotil samostatně i v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 199 000 Kč byla podána po právu.

20. Soud se primárně zabýval tím, zda žalovaná nese odpovědnost za vzniklou škodu poškozené společnosti či nikoli a dospěl k závěru, že je plně odpovědná za vzniklou škodu, a to s odkazem na ust. § 1190 a § 2937 odst. 1 o.z.. V řízení bylo nesporné, kdo byl odpovědný za správu ležatých rozvodů tepla a za jejich stav (včetně předmětného kompenzátoru). Nelze odhlédnout od skutečnosti, že osoba, která odpovídá za správu domu, odpovídá také za nevyhovující stav zařízení, které se nachází ve společných prostorech domu za situace, kdy dojde díky tomuto stavu ke vzniku škody jednomu z vlastníků (či nájemci) jednotky. Zákonnými podmínkami vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 7. 2021, č.j. 25 Cdo 2128/2020-221„ Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále jen„ Soubor“, C 1025, nebo rozsudek ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005, nebo ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, Soubor C 5514). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 245/2000, nebo ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007, Soubor C 8673).“ 21. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k prasknutí společných ležatých rozvodů tepla (kompenzátoru) nacházejících se ve společných částech domu, kdy do nebytového prostoru na adrese [adresa původní účastnice a žalované] pronikla voda s velkým množstvím horké páry, čímž došlo k poškození skladových zásob a vybavení kanceláře společnosti [právnická osoba] V řízení bylo rovněž prokázáno, že škoda poškozené společnosti byla způsobena věcí (prasklým kompenzátorem), nad kterou vykonávala dohled žalovaná coby správkyně předmětné nemovitosti (§ 2937 o.z.). Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalovaná o vadných kompenzátorech věděla již od roku 2014, tj. 5 let před vzniklou událostí, když k jejich poruchám (praskání) docházelo již v minulosti. Žalovaná se však nesnažila zásadním způsobem vzniklý problém řešit, a to i z ekonomických důvodů. V minulém období průběžně měnila vadné kompenzátory za nové, avšak ani poté, co docházelo k dalším haváriím, a to i na vyměněných kompenzátorech, nepřistoupila k dostatečnému vyřešení problému, např. k preventivní výměně všech kompenzátorů. Ačkoliv se havárie na kompenzátorech vyskytovaly dlouhodobě, žalovaná až po předmětné havárii v červenci 2019 nechala vypracovat společností [právnická osoba] (která od roku 2014 opakovaně měnila poruchové kompenzátory-viz bod 8)„ Zhodnocení stávajícího stavu ležatých rozvodů vytápění v bytovém domě [ulice]“, z jehož závěru se podává, že pro zamezení dalších budoucích havárií stávajících pryžových kompenzátorů je nutno dodatečně vyřešit tepelnou dilataci a namáhání potrubí s tím, že případná realizace bude montážně náročnější, ale realizovatelná na stávajícím potrubí. Uvedená společnost nabídla zpracovat projektovou dokumentaci návrhu dilatačních prvků a také provedení montážních prací s tím, že práce je možné provádět po etapách na každé větvi samostatně a není třeba odstavit z provozu celý objekt najednou. Soud dále poukazuje na to, že až v dubnu 2019, tj. cca 3 měsíce před předmětnou havárií, byla na schůzi výboru žalované řešena otázka týkající se zamezení havárií kompenzátorů s tím, že tu provede pan [příjmení] (blíže bod 8). Žalovaná si tedy byla vědoma, že stávající kompenzátory jsou vadné a že mohou kdykoliv v budoucnu způsobit škodu, avšak bez přiměřených důvodů spoléhala na to, že se tak nestane (§ 2912 o.z.). Z uvedeného vyplývá, že žalovaná mohla zamezit vzniku dalších havárií kompenzátorů, pokud by přistoupila nikoliv k pouhé výměně aktuálně prasklého kompenzátoru, ale pokud by zhodnocení stavu těchto kompenzátorů a montážní práce výše uvedené zadala společnosti [právnická osoba] již dříve (v rozpětí let 2014 -2018). Žalovaná však upřednostnila ekonomické hledisko a spoléhala, že k dalším poruchám kompenzátorů nedojde. Tomu odpovídá i její dosavadní přístup, kdy škody, které vznikly vlastníkům jednotek v dřívějším období prostřednictvím své smluvní pojišťovny vždy nahradila. Na straně žalované tedy nelze spatřit splnění podmínky pro zproštění se této odpovědnosti, když její tvrzení, že dohled nezanedbala, bylo vyvráceno výše provedenými důkazy. Předmětná událost, na jejímž základě vznikla škoda, po provedeném dokazování rozhodně nepředstavuje nepředvídatelnou náhodu, když sama společnost [právnická osoba] od roku 2014 usilovala ve vztahu k žalované o odstranění příčiny opakovaných závad, avšak bez výsledného efektu. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě byly splněny veškeré předpoklady odpovědnosti za škodu na straně žalované, která se dopustila protiprávního jednání spočívajícího v porušení zákonné povinnosti, kdy nevykonávala správu nemovitosti s péčí řádného hospodáře, dále vznik škody na straně žalobkyně, resp. poškozené společnosti [právnická osoba], příčinná souvislost mezi vznikem škody na straně žalobkyně, resp. poškozené společnosti a protiprávním jednání na straně žalované, dospěl soud k závěru, že je žalovaná zcela odpovědná za škodu vzniklou na majetku poškozené.

22. Dále soud posuzoval výši uplatněné náhrady škody, resp. regresního nároku žalobkyně coby pojistitele poškozené vůči žalované (§ 2820 o.z.). V řízení bylo prokázáno, že poškozená společnost [právnická osoba] měla v předmětných prostorách zboží a že v důsledku vniknutí horké vody a páry byla značná jeho část zničena, když se jednalo o zboží a komponenty citlivé na vodu a vlhkost. Poškozená společnost z titulu pojistné smlouvy uzavřené se žalobkyní uplatnila nárok na pojistné plnění ve výši vzniklé škody na základě předložených seznamů skladových zásob jak v prodejním, tak v servisním skladu. Škoda na zboží nacházejícího se v prodejním skladu (dle konkrétních položek skladových zásob) činila 294 154,84 Kč a škoda na položkách v sevisním skladu činila 365 417,36 Kč, celková výše škody tak činila částku 659 563 Kč. Porovnání a pravdivost předloženého seznamu se skutečným stavem pak stvrdil technik pojišťovny [celé jméno svědka] ve svém Zápise o poškození a rovněž se k němu vyjádřil i [celé jméno svědka] ve svém vyjádření ze dne [datum] a jako svědek slyšený před soudem dne [datum] (zejména k neupotřebitelnosti zasaženého zboží). I přes vyčíslenou celkovou škodu 659 563 Kč poskytla žalobkyně jako pojistitel s ohledem na pojistný limit v pojistné smlouvě [číslo] po odečtení smluvní spoluúčasti poškozené společnosti [právnická osoba] 1 000 Kč pojistné plnění pouze ve výši 199 000 Kč (oznámení o ukončení likvidace pojistné události ze dne [datum], seznam zásob na prodejním skladu a sevisním skladu k [datum], Zápis o poškození věcí movitých ze dne [datum]). Poškozená společnost jako původní věřitel ze závazku z deliktu má vůči škůdci (žalované) nárok na náhradu škody, která jí vznikla v celé výši. Na žalobkyni tato pohledávka přešla v rámci zákonné cesse v momentě vyplacení pojistného plnění, a to pouze do výše poskytnutého pojistného plnění. Žalobkyně tedy nevyplácela pojistné plnění za jednotlivé konkrétní položky, a to i přihlížeje k celkové výši škody a k pojistnému limitu. Prokázání jednotlivých položek poškozeného zboží a jejich ocenění by se nabízelo až v případě, požadovala-li by poškozená společnost po žalované nárok na náhradu škody na poškozeném zboží nad rámec pojistného plnění.

23. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 960 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 164 439 Kč, dále 1 půl úkon ve výši 5 482 Kč a 16 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 16 úkonů právní služby ve výši 5 808 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepsání žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], sepsání odvolání dne [datum] a [datum] a účast při jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/,d/ a g/ a dle § 11 odst. 2 písm. f/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. V souhrnu tvoří náklady řízení částku 183 689 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. K přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni soud přistoupil i za situace, kdy žalované nebyla zaslána předžalobní výzva k plnění. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se totiž podává, že„ Absence výzvy nebude podle ustanovení § 142a) o.s.ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik (např. započtením). Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ust. § 142a o.s.ř. zaplatit, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění“ (nález Ústavního soudu sp.zn. I.ÚS 4047/14 ze dne [datum]).

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.