67 C 141/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 11 060,19 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do 31. 5. 2021, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 060,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 936 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 060,19 Kč s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná od ní na základě smlouvy o dlouhodobém pronájmu odebírala lahve na technické plyny, konkrétně od roku 2016 s tím, že na základě dodacího listu číslo ze dne datum odebrala 2 ks lahví na ostatní technické plyny. Po skončení dlouhodobého pronájmu dne datum k uzavření další smlouvy mezi stranami nedošlo, přičemž žalovaná žalobkyni nevrátila pronajaté lahve. V následujícím období žalovaná pouze měnila prázdné lahve za plné. Ke dni podání žaloby žalovaná užívala 1 ks lahve na ostatní technické plyny. Žalované tak bylo v období od datum do datum účtováno denní nájemné ve výši 9,80 Kč za 1 ks lahve/den. Dle čl. 6 VOP je žalobkyně oprávněna požadovat při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč fakturou číslo ze dne datum ve spojení s dobropisem číslo ze dne datum. Žalovaná tak žalobkyni ke dni podání žaloby dluží celkem částku ve výši 11 060,19 Kč (období od datum do datum). Žalovaná ničeho neuhradila, přestože byla dne datum předžalobně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Místní příslušnost soudu je dána čl. 18 Všeobecných obchodních podmínek (§ 89a o.s.ř.). Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas dne datum (čl. 14 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 4 000 Kč s příslušenstvím zpět, neboť tato částka byla žalované původně účtována jako smluvní pokuta za nevrácení lahve na technické plyny. Žalovaná na základě dodacího listu číslo ze dne datum vrátila žalobkyni 1 ks lahve na technické plyny, proto žalobkyně dne datum vystavila dobropis číslo k faktuře číslo ze dne datum. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do částky 4 000 Kč s příslušenstvím zpět dříve, než soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem řízení vůči žalované částečně zastavil, aniž by zjišťoval její stanovisko, neboť její případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka 7 060,19 Kč vč. příslušenství. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena Smlouva o dlouhodobém pronájmu, na jejímž základě převzala žalovaná do užívání 2 ks lahví na technické plyny za částku 2 500 Kč. Dle čl. 3 VOP dodávání i měnění lahví s plynem probíhá na základě objednávky zákazníka, dle čl. 4 VOP nájemní vztah vzniká podpisem dodacího listu a nájemné i dodatkové nájemné je zákazník povinen platit dle platného ceníku (daňový doklad číslo ze dne datum vč. všeobecných obchodních podmínek). Denní nájemné bylo ujednáno ve výši 9,60 Kč bez DPH (základní ceník produktů a služeb žalobkyně). Dle čl. 6 VOP při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Smlouva o dlouhodobém pronájmu byla vypovězena ze strany žalobkyně dne datum, a to z důvodu opakovaného neplnění finančních závazků. Žalovaná žalobkyni nevrátila 2 ks lahví, a proto jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč (výpověď nájemní smlouvy ze dne datum vč. kopie obálky, faktura číslo ze dne datum). Žalovaná následně žalobkyni vrátila 1 ks lahve, a proto byl vystaven dobropis na částku 4 000 Kč (daňový doklad číslo ze dne datum). Za období od datum do datum byly žalované vystaveny faktury za pronájem lahví v celkové výši 11 060,19 Kč vč. smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč (faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo faktura číslo). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzývána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum (poslední výzva k úhradě ze dne datum). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 7 060,19 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely nájemní vztah, kdy žalobkyně je výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích, tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná je povinna platit za jejich užívání nájemné. Žalovaná nezaplatila nájemné, které jí bylo účtováno v období od datum do datum. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající z uzavřené Smlouvy splnila řádně a včas. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 7 060,19 Kč (§ 2201, § 2217 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 obč. zák.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 4 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 484 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepsání žaloby a podání ze dne datum podle § 14b) odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 936 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím písemném vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.