67 C 141/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 11 060,19 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do 31. 5. 2021, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 060,19 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 936 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 060,19 Kč s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná od ní na základě smlouvy o dlouhodobém pronájmu odebírala lahve na technické plyny, konkrétně od roku 2016 s tím, že na základě dodacího listu [číslo] ze dne [datum] odebrala 2 ks lahví na ostatní technické plyny. Po skončení dlouhodobého pronájmu dne [datum] k uzavření další smlouvy mezi stranami nedošlo, přičemž žalovaná žalobkyni nevrátila pronajaté lahve. V následujícím období žalovaná pouze měnila prázdné lahve za plné. Ke dni podání žaloby žalovaná užívala 1 ks lahve na ostatní technické plyny. Žalované tak bylo v období od [datum] do [datum] účtováno denní nájemné ve výši 9,80 Kč za 1 ks lahve/den. Dle čl. 6 VOP je žalobkyně oprávněna požadovat při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Vzhledem k výše uvedenému byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] ve spojení s dobropisem [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná tak žalobkyni ke dni podání žaloby dluží celkem částku ve výši 11 060,19 Kč (období od [datum] do [datum]). Žalovaná ničeho neuhradila, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Místní příslušnost soudu je dána čl. 18 Všeobecných obchodních podmínek (§ 89a o.s.ř.). Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas dne [datum] (čl. 14 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 4 000 Kč s příslušenstvím zpět, neboť tato částka byla žalované původně účtována jako smluvní pokuta za nevrácení lahve na technické plyny. Žalovaná na základě dodacího listu [číslo] ze dne [datum] vrátila žalobkyni 1 ks lahve na technické plyny, proto žalobkyně dne [datum] vystavila dobropis [číslo] k faktuře [číslo] ze dne [datum]. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do částky 4 000 Kč s příslušenstvím zpět dříve, než soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem řízení vůči žalované částečně zastavil, aniž by zjišťoval její stanovisko, neboť její případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka 7 060,19 Kč vč. příslušenství. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o dlouhodobém pronájmu, na jejímž základě převzala žalovaná do užívání 2 ks lahví na technické plyny za částku 2 500 Kč. Dle čl. 3 VOP dodávání i měnění lahví s plynem probíhá na základě objednávky zákazníka, dle čl. 4 VOP nájemní vztah vzniká podpisem dodacího listu a nájemné i dodatkové nájemné je zákazník povinen platit dle platného ceníku (daňový doklad [číslo] ze dne [datum] vč. všeobecných obchodních podmínek). Denní nájemné bylo ujednáno ve výši 9,60 Kč bez DPH (základní ceník produktů a služeb žalobkyně). Dle čl. 6 VOP při zcizení, odcizení, poškození, zničení nebo nevrácení lahví po skončení nájmu byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za tlakovou lahev. Smlouva o dlouhodobém pronájmu byla vypovězena ze strany žalobkyně dne [datum], a to z důvodu opakovaného neplnění finančních závazků. Žalovaná žalobkyni nevrátila 2 ks lahví, a proto jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč (výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum] vč. kopie obálky, faktura [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná následně žalobkyni vrátila 1 ks lahve, a proto byl vystaven dobropis na částku 4 000 Kč (daňový doklad [číslo] ze dne [datum]). Za období od [datum] do [datum] byly žalované vystaveny faktury za pronájem lahví v celkové výši 11 060,19 Kč vč. smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč (faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzývána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (poslední výzva k úhradě ze dne [datum]). Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 7 060,19 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely nájemní vztah, kdy žalobkyně je výrobcem technických plynů, které dodává odběratelům v obalech - ocelových lahvích, tyto obaly jsou ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná je povinna platit za jejich užívání nájemné. Žalovaná nezaplatila nájemné, které jí bylo účtováno v období od [datum] do [datum]. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by svůj závazek vyplývající z uzavřené Smlouvy splnila řádně a včas. S ohledem na shora uvedené byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky v celkové výši 7 060,19 Kč (§ 2201, § 2217 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 obč. zák.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 4 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 484 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepsání žaloby a podání ze dne [datum] podle § 14b) odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 936 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.