67 C 15/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce místem podnikání adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení částky 104 310,62 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 104 310,62 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně:</b> <b>-z částky 74 310,62 Kč ode dne následujícího po dni, kdy se stala faktura č. 2019 splatnou, tedy od 5.4.2019 do 31.12.2019 a dále od 1.1.2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB v každém kalendářním pololetí a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 8 procentních bodů,</b> <b>-z částky 15 000 Kč ode dne následujícího po dni, kdy se stalo nájemné splatným, tedy od 1.2.2019 do 31.12.2019 a dále od 1.1.2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB v každém kalendářním pololetí a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 8 procentních bodů,</b> <b>-z částky 15 000 Kč ode dne následujícího po dni, kdy se stalo nájemné splatným, tedy od 1.3.2019 do 31.12.2019 a dále od 1.1.2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB v každém kalendářním pololetí a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 8 procentních bodů,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 484 Kč k rukám jeho obecné zmocněnkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], bytem [adresa].</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky v souhrnné výši 104 310,62 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dvou nároků vyplývajících ze stejného právního titulu, kterým je ústně uzavřená Smlouva o nájmu dopravního prostředku, uzavřená mezi účastníky řízení na počátku roku 2018. Prvním je právo na zaplacení dlužného nájemného za měsíce leden a únor 2019 ve výši 15 000 Kč za každý z těchto měsíců (souhrnem 30 000 Kč) a druhým nárokem je nárok na náhradu škody vzniklé zanedbáním sjednané péče žalovaného o předmět nájmu ve výši 74 310,60 Kč. V žalobě samotné argumentoval žalobce tím, že mezi účastníky řízení byla na začátku roku 2018 uzavřena v ústní formě Smlouva o nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), předmětem nájmu se stalo vozidlo značky [anonymizováno]. Žalobce jako pronajímatel se zavázal přenechat žalovanému jakožto nájemci do užívání předmětný vůz a žalovaný se zavázal platit za to pronajímateli nájemné sjednané ve výši 15 000 Kč měsíčně. Zároveň se žalovaný zavázal, že bude na své náklady udržovat předmět nájmu v bezvadném stavu, bude tedy v plné výši hradit opravy vozu. Žalobce tvrdil, že se žalovaného z důvodu neplnění jeho povinností stanovených výše uvedenou ústní smlouvou a s ohledem na nepravidelné hrazení nájemného opakovaně pokoušel kontaktovat telefonicky i prostřednictvím e-mailu, avšak bez odezvy. V zaslaných výzvách ho vyzýval k součinnosti, taktéž bez reakce. Strany dohodly hrazení nájemného předem, žalovaný ho zásadně hradil zpětně, tedy se zpožděním. V důsledku nepravidelného hrazení nájemného přešlo vozidlo po několika měsících do dispoziční sféry žalobce dne [datum]. Žalobce vozidlo po shlédnutí jeho stavu okamžitě předal k opravě, neboť bylo zjevné, že je na něm řada závad a nedostatků. Faktura za opravu vozidla činila částku 74 310,62 Kč. Žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy, kdy je nájemce povinen udržovat prostředek ve stavu, v jakém jej převzal, přitom na zhoršení stavu vozidla neupozornil. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému zaslal předžalobní pokus o smír dne [datum], ve kterém ho rovněž vyzval k uhrazení žalobou uplatněné částky spolu s příslušenstvím, avšak bezvýsledně. Při jednání soudu dne [datum] žalobce ve své účastnické výpovědi doplnil skutková tvrzení tak, že se žalovaným jsou známými, dříve spolupracovali. K předmětu nájmu doplnil, že se jednalo o vozidlo rok výroby 2008, které pořídil ke svému podnikání v roce 2016 jako vozidlo používané. Jednalo se o kontejnerový nákladní vůz, převážel v něm věci ze staveb. Vozidlo přenechal k nájmu žalovanému na začátku roku 2018 čerstvě po technické kontrole, kterou nechal provést [datum]. Další technickou kontrolu vozidla zajistil žalovaný dne [datum]. Účastníci uzavřeli mezi sebou Smlouvu o nájmu dopravního prostředku v ústní formě, doba nájmu byla sjednána na dobu neurčitou. Způsob úhrady nájemného, které bylo ujednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně, sjednán nebyl. Nájemné mohlo být hrazeno převodem na účet, či předáním v hotovosti, což se také dělo. Žalovaný žalobci předával peníze nepravidelně spíše v hotovosti, a pokud dlužil nájemné za více měsíců, tak dlužné nájemné vždy uhradil, případně dlužné nájemné bylo započteno oproti pracem, které žalovaný provedl u dojednané firmy, která úhradu místo žalovanému zaslala žalobci. Dluh na nájemném vznikl žalovanému až za měsíce leden a únor 2019, přičemž o úhradu dluhu žalobce žalovaného urgoval SMS zprávami a telefonicky, avšak bezvýsledně. Z tohoto důvodu se žalobce rozhodl spolupráci a nájemní vztah se žalovaným ukončit a osobně ho navštívil v únoru 2019 v místě jeho bydliště. Předmětné vozidlo stálo za plotem na pozemku žalovaného a poté co mu žalovaný sdělil, že peníze za dlužné nájemné nemá k dispozici, ho žalobce vyzval, aby z něj sundal bagr, který na něm stál s tím, že si za týden pro vozidlo přijede. Žalovaný slíbil vozidlo připravit k předání a dále slíbil, že se pokusí doplatit dlužné nájemné za uvedené dva měsíce. Do místa bydliště žalovaného žalobce dovedl pan [celé jméno svědka], kterého znají oba dva účastníci. Při první návštěvě u žalovaného byl přítomen i pan [celé jméno svědka], který je společníkem ve firmě žalobce. Podruhé se do místa bydliště žalovaného žalobce dostavil asi týden poté společně s panem [celé jméno svědka] a panem [celé jméno svědka], který je vlastníkem řidičského oprávnění typu C a který předmětné vozidlo mohl od žalovaného odvézt. Žalobce uvedl, že na místě kontroloval stav vozidla a zeptal se na dlužné nájemné a žalovaný mu sdělil, že peníze nemá. Na místě zdokumentovali technický stav vozidla a následně s ním odjeli. Při zpáteční jízdě na palubní desce svítilo několik kontrolek, na odstavném parkovišti v [část obce] on, pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka] usoudili, že je zapotřebí s vozem zajet do servisu, což učinili druhý, nebo třetí den. V opravě bylo vozidlo cca tři týdny a práce, které na něm byly provedeny, byly vyfakturovány a žalobcem uhrazeny. Žalobce tvrdil, že se několikrát v mezidobí snažil žalovaného kontaktovat, neboť dle jejich dohody měl pravidelnou údržbu vozidla provádět on, avšak bez úspěchu. Poté, co vozidlo od žalovaného převzal a zjistil, že je zapotřebí na něm provést opravy, žalovaného o jejich potřebě nevyrozuměl, byť se několikrát společně sešli, stejně tak se mu nezmínil o dluhu. SMS zprávy, kterými žalovaného vyzýval o úhradu dlužného nájemného, žalobce soudu nepředložil.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal v celém jeho rozsahu. Potvrdil, že se žalobcem uzavřel ústní smlouvu, na jejímž základě mu žalobce poskytl k dočasnému užívání nákladní vozidlo [anonymizováno] za peněžité protiplnění ve výši 15 000 Kč měsíčně, žalobci však ničeho za užívání vozidla nedluží. Jak uzavření smlouvy v ústní formě, tak veškerý průběžný kontakt mezi účastníky probíhal po celou dobu trvání smluvního vztahu zcela neformálně, vztah byl založen na vzájemné důvěře obou účastníků, rovněž nájemné bylo žalovaným hrazeno žalobci v hotovosti bez dokladů. Za rok 2018 žalovaný hradil nájemné průběžně buď takzvaně z ruky do ruky, či ho po telefonické dohodě se žalobcem nechával u jeho zaměstnanců v místě jeho podnikání. Nájemné za poslední dva měsíce trvání smluvního vztahu, tedy za leden a únor 2019, žalovaný uhradil žalobci při předání vozidla dne [datum]. Žalovaný popřel, že by smluvní vztah byl ukončen ze strany žalobce v důsledku nepravidelného hrazení nájemného, ale naopak na ukončení spolupráce a smluvního vztahu se účastníci dohodli, když žalovaný vozidlo již přestal potřebovat. Vozidlo žalobci předal spolu s částkou nájemného za poslední dva měsíce ve výši 30 000 Kč. Vozidlo vrátil ve stavu, v jakém ho převzal přihlížeje k běžnému opotřebení za přibližně 12 měsíců, během kterých vozidlo používal. Dle dohody se žalobcem prováděl na vozidle běžnou údržbu, tedy pravidelnou výměnu olejů a filtrů v termínech stanovených jeho výrobcem, dále drobné opravy tak, aby vozidlo udržoval v provozuschopném stavu. Nad rámec toho zajistil na vozidle technickou prohlídku vozidla na své náklady. Žalovaný popřel, že by se zavázal provádět na vozidle jinou, než běžnou údržbu a jiné než drobné opravy. Poukázal na to, že předmětem nájmu bylo vozidlo cca 10 let staré, které bylo určeno a používalo se pro odvoz těžkého nákladu (kontejnerů se stavebním a komunálním odpadem, zeminy apod.), čemuž odpovídal i jeho stav v době, kdy ho žalovaný od žalobce převzal do užívání. Po předání vozidla žalobci dne [datum] ani bezprostředně poté ho žalobce na žádné mimořádné závady na vozidle neupozornil. Až s tříměsíčním odstupem mu oznámil, že dal vozidlo do servisu a zaplatil za opravu částku přes 70 000 Kč, aniž by specifikoval, za jaké opravy byly náklady vynaloženy. Při jednání soudu dne [datum] žalovaný svou procesní obranu doplnil tak, že nájemné za leden a únor 2019 v souhrnné výši 30 000 Kč předal žalobci při druhé schůzce dne [datum] v hotovosti, kterou si v uvedený den půjčil od svého otce. Předání peněz nebyl nikdo kromě účastníků přítomen. Žádný doklad o předání peněz mu nebyl vystaven, ani o něj nežádal. K ukončení smluvního vztahu mezi účastníky došlo z důvodu, že se nedohodli na dalším odkupu vozidla od žalobce a dále i proto, že žalovaný již neměl zájem vozidlo do budoucna užívat. Ačkoliv žalovaný vůz již nechtěl užívat a chtěl ho žalobci vrátit, pro vozidlo si však dojel žalobce k němu domů. S vozidlem žalobce se svým doprovodem odjel, vozidlo tedy bylo způsobilé k odjezdu, a pokud na palubní desce svítily kontrolky, tak žádná červená. O úhradu dlužné částky žalovaného žalobce neurgoval, sešel se s ním pouze z jiného důvodu, kdy měl zájem o to, aby žalovaný odstoupil z funkce jednatele společnosti [právnická osoba] a převedl svůj podíl v této společnosti na žalobce. Poprvé se o„ nároku“ žalobce dozvěděl až z přípisu jeho právního zástupce s několika měsíčním odstupem. Žalovaný potvrdil, že ho v místě bydliště žalobce navštívil dvakrát, na první schůzce byl přítomen vedle žalobce i pan [celé jméno svědka] a u druhé schůzky byl přítomen vedle žalobce pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno svědka].

3. Soud v řízení provedl důkazy, které mu předložily obě strany sporu a zjistil následující skutkový stav: Žalobce soudu předložil fakturu č. 2019 ze dne [datum], ve které je uveden dodavatel společnost [právnická osoba], [obec a číslo], [ulice] (přitom dle otisku razítka sídlo společnosti je na adrese [adresa]), jako odběratel je uveden žalobce. Faktura zní na částku 74 310,62 Kč se splatností [datum], forma úhrady je uvedena hotovost. Předmětem opravy bylo vozidlo [anonymizována dvě slova] 6.0, [registrační značka] účtované položky patří: sada na opravu svislých čepů, palivový modul, dávkovací modul, filtr močoviny, AD [anonymizováno] 25l, diagnostika a kalibrace, upevňovací pásky vzduchojemu, spotřební materiál a práce na vozidle a mazání vozu. Žalobce prokázal předloženou stvrzenkou [číslo] z téhož dne, že předmětnou fakturu uhradil.

4. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému dne [datum] dopis nazvaný Pokus o smír ze dne [datum], ve kterém žalovaného vyrozuměl o žalobou uplatněných nárocích v souhrnné výši 104 310,62 Kč a vyzval ho k úhradě této částky ve lhůtě do 14-ti dnů ode dne doručení přípisu na uvedené číslo bankovního účtu. Zároveň žalovaného ve smyslu § 142 a) o.s.ř. vyrozuměl, že v případě neuhrazení této částky v uvedené lhůtě bude podána žaloba.

5. Soud ve věci vyslechl řadu svědků, přičemž s ohledem na právní posouzení věci z jejich výpovědí zjistil: Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je přítelem žalobce a nyní je u něj v pracovním vztahu, se žalovaným byl v pracovním vztahu v dřívější době. Byl dvakráte přítomen navrácení předmětného nákladního vozidla na kontejnerovou dopravu žalovaným žalobci na začátku roku 2019 v místě bydliště žalovaného. Potvrdil, že při první schůzce byl kromě účastníků a jeho přítomen otec žalovaného a že se žalobce žalovaného dotazoval na úhradu dlužného nájemného. Vzájemně se na vrácení vozidla žalobci zpět dohodli, když žalobce nechtěl čekat na prodlevy v souvislosti s placením nájemného a žalovaný uváděl, že nevydělává. Po pár dnech se do místa bydliště žalovaného dostavil žalobce, svědek, dále pan [celé jméno svědka] a žalovaný. Vozidlo bylo zaparkováno již mimo pozemek žalovaného a pan [celé jméno svědka], řidič, vozidlo prohlédl. Na palubní desce se rozsvítily kontrolky, včetně červené výstražné kontrolky-závada motoru. Pan [celé jméno svědka] ukazoval svědkovi poškozené, nebo opotřebované části vozidla a svědek pořizoval fotodokumentaci přes mobilní telefon, fotografie však nemá k dispozici, neboť se mu telefon rozbil. O rozsvícených kontrolkách na palubní desce byl vyrozuměn na místě žalobce, který odpověděl, aby je svědek s panem [celé jméno svědka] vyfotili. Žalobce žalovanému vytkl stav vozidla, že se o něj nestaral. Následně pan [celé jméno svědka] s vozidlem odjel, žalobce se svědkem ho následovali ve svém vozidle. Po cca 4 kilometrech dojeli na odstavné parkoviště v [část obce] a poté vozidlo převezl pan [celé jméno svědka] do servisu, o další osud vozu se již svědek nezajímal. Vozidlo svědek neviděl v době, kdy ho žalobce žalovanému předával. Se žalobcem svědek sdílí kancelář a byl přítomen rozčilování žalobce z důvodu neuhrazeného nájemného žalovaným. SMS zprávami a telefonicky ho urgoval o úhradu. Žalovaný dlužil žalobci za pár měsíců částku, jejíž výši svědek nevěděl. Svědek neviděl, že by žalovaný žalobci předával spolu s vozidlem finanční hotovost, předal mu pouze klíčky a doklady od vozidla. Slyšel však při druhé schůzce, že žalovaný žalobci řekl, že dlužnou částku za nájemné zaplatí a dále řekl, aby vozidlo dal žalobce opravit, a on opravu zaplatí.

6. Soudem slyšený svědek [celé jméno svědka] starší, otec žalovaného, uvedl, že žalobce viděl pouze jednou, když přijel do místa bydliště žalovaného. Svědek potvrdil, že žalovaný si přivezl auto a za jeho nájem hradil nájemné. S vozidlem se pracovalo a často ho se žalovaným opravovali (výměna žárovek, oleje, filtrů, brzd atd.), naposledy asi 14 dní před tím, než si ho vyzvedl žalobce. V době kdy vozidlo bylo odváženo, dle svědka již žádná z kontrolek na palubní desce nesvítila, vozidlo bylo pojízdné a funkční. Svědek se zabývá opravou vozidel a k položkám, ke kterým patří svislý čep, palivový modul, dávkovací modul uvedl, že se jedná o položky, které se mohou pokazit tím, že je vůz normálně užíván. Svědkovi nebylo známo ničeho o tom, že by žalovaný byl po předání vozidla vyzýván k úhradě dluhu. Po jakou dobu vozidlo žalovaný užíval, nevěděl. Svědek byl přítomen odvozu vozidla žalobcem a dvěma dalšími muži, rozhovoru účastníků však nebyl přítomen, neboť odešel do dílny. [jméno] za ním zašel žalovaný a svědka požádal o půjčení 30 000 Kč. Finanční prostředky svědek žalovanému (svému synovi) předal v dílně z ruky do ruky, měl totiž k dispozici peníze na náhradní díly z důvodu očekávané opravy dražšího vozu. Peníze mu žalovaný za cca 14 dní vrátil.

7. Svědek [celé jméno svědka] před soudem uvedl, že je se žalobcem letitý kamarád, u žalovaného je dosud zaměstnán na pozici strojník – bagrista. Svědek zprostředkoval kontakt mezi účastníky řízení, neboť věděl, že žalobce má možnost vozidlo, které nepoužívá, pronajmout a že ve firmě žalovaného, kde je svědek zaměstnán, je vozidlo zapotřebí. O konkrétních podmínkách pronájmu svědek nevěděl ničeho. Vozidlo bylo ve firmě žalovaného v nájmu něco přes rok, zaparkováno bylo v areálu společnosti [právnická osoba], žalovaný s vozem jezdil i mimo areál. Předání vozu žalovanému svědek nebyl přítomen, přítomen byl pouze tomu, že se žalobce domáhal vrácení auta, které stálo na zahradě žalovaného a zaplacení nějaké částky za nájem. Svědek seděl v autě žalobce a zaslechl, jak žalovaný žalobci řekl, že auto ještě vyčistí a umyje. Při této schůzce byl kromě svědka žalobce a žalovaného přítomen i otec žalovaného a člověk, který přijel se žalobcem se svědkem v autě. Svědek žalobce doprovázel do místa bydliště žalovaného na jeho žádost, aby mu ukázal, kde žalovaný bydlí. Svědek má za to, že žalovaný dlužil žalobci pořád nějaké peníze, byl v dluzích a pokud něco uhradil, tak pouze částečně, případně se zpožděním, přesnou výši dluhu však nevěděl. Tuto skutečnost svědek dovozuje z toho, že se na něj žalobce obrátil se žádostí, aby žalovanému vyřídil, že mu dluží peníze a aby mu připomněl jejich úhradu. Svědek potvrdil, že žalovaný na vozidle po dobu nájemního vztahu prováděl úpravy, vyměnil natahovací hák na vozidle, vyměnil filtr, olej a dělal běžnou údržbu.

8. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že žalobce mu zprostředkoval občas nějakou zakázku, blíže se však nestýkají, nejsou kamarádi. Žalovaného viděl až v souvislosti s předmětným vozidlem, kdy žalobce doprovázel a jako řidič od žalovaného předmětné vozidlo odvážel. Předání vozidla žalovanému však přítomen nebyl. Ještě předtím, než bylo předmětné vozidlo předáno žalovanému do nájmu, měl ho k dispozici svědek, občas s ním jezdil pro žalobce, převážel v něm například beton, nebo hlínu. Svědek byl přítomen vrácení vozidla žalobci na žádost žalobce, neboť na rozdíl od něj svědek disponoval potřebným řidičským oprávněním. Poté, co přijeli do místa bydliště žalovaného, bylo vozidlo zaparkováno již venku za křižovatkou, svědek vozidlo mezitím co se účastníci bavili, obešel a v kabině po otočení klíčkem zjistil, že se rozsvítily snad všechny kontrolky, včetně červené signalizace u motoru. I přesto s vozidlem odjel do [část obce] a tam ho zaparkoval. S prohlídkou vozidla mu pomáhal pan [celé jméno svědka], který pořizoval fotodokumentaci. Následně svědek vozidlo převezl do servisu k opravě a ze servisu ho opět vyzvedával. O jaký servis se jednalo, si nevybavil.

9. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se jimi v odůvodnění svého rozsudku nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé.

10. Podle § 2321 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2324 o.z. nájemce zaplatí nájemné po ukončení užívání dopravního prostředku; je-li však nájem ujednán na dobu delší než tři měsíce, platí nájemce nájemné ke konci každého kalendářního měsíce.

12. Podle § 2325 odst. 1 o.z. nájemce udržuje dopravní prostředek ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

13. K nároku žalobce na zaplacení dlužného nájemného za měsíce leden a únor 2019 soud ve smyslu shora provedeného dokazování uvádí, že žalobce neunesl břemeno důkazní ke svým tvrzením. Mezi účastníky řízení je nesporné, že mezi nimi byla v ústní formě uzavřena na počátku roku 2018 Smlouva o nájmu dopravního prostředku a že dohodnutá výše nájemného činila 15 000 Kč měsíčně. Dále je nesporné, že konkrétní datum splatnosti, ani způsob placení nájemného nebylo mezi účastníky výslovně sjednáno. Nesporným je rovněž to, že nájemné splatné za užívání vozidla do konce roku 2018 bylo žalovaným zcela uhrazeno, tvrzení stran se rozchází pouze ohledně nájemného za měsíce leden a únor 2019. Oproti žalobci žalovaný tvrdí, že částku v souhrnné výši 30 000 Kč žalobci uhradil v hotovosti při předání vozidla dne [datum], když si předmětnou hotovost vypůjčil v uvedený den od svého otce, který ve své účastnické výpovědi tuto skutečnost potvrdil. Předání hotovosti žalobci nebyl kromě účastníků přítomen nikdo další, což vyplynulo i z výslechu shora uvedených svědků. Z dokazování vyplynulo, že mezi účastníky byla zavedena praxe bezformálnosti v rámci jejich nájemního vztahu a plnění vzájemných práv a povinností, čemuž odpovídá jak nepravidelné placení nájemného žalovaným (ať už k rukám žalobce, či třetích osob – jeho zaměstnanců) bez písemného potvrzení, tak absence zápisu o zdokumentování stavu vozidla při jeho předání a převzetí, který by byl stvrzen oběma stranami. Nájemné žalovaný hradil nepravidelně podle svých možností obvykle v hotovosti po předchozí telefonické dohodě se žalobcem a to k jeho rukám či jeho zaměstnanců ve firmě, případně určitou protislužbou. Pochybnost o dluhu na nájemném vyvolává i následný postoj žalobce, který neprokázal své tvrzení o tom, že by žalovaného opakovaně urgoval o úhradu dlužného nájemného, a to ani v době, kdy se s ním v mezidobí několikráte sešel, aby řešili záležitosti týkající se společnosti [právnická osoba], jak sám vypověděl při jednání soudu dne [datum] O existenci tvrzeného nároku se tak žalovaný poprvé dozvěděl až z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum], tedy cca tři měsíce poté, co žalobci bylo vozidlo již odevzdáno. Ačkoliv v žalobě žalobce uváděl, že žalovaného vyzýval a urgoval formou e-mailů a následně upřesnil, že se tak dělo pouze SMS zprávami, ty však soudu nedoložil, lhostejno z jakého důvodu.

14. Ani nárok na náhradu škody způsobené porušením povinnosti vyplývající z ustanovení § 2325 odst. 1 o.z. žalobce v řízení neprokázal, když žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno porušení povinnosti žalovaného v souvislosti s užíváním předmětného vozidla, ani přímá souvislost mezi údajným porušením některé povinnosti a vznikem tvrzené škody. Pokud žalobce tvrdil, že vozidlo žalovanému předával na začátku roku 2018 v bezvadném stavu, pak bylo prokázáno, že před předáním vozidla do nájmu žalovanému bylo běžně používáno pro přesun těžkých stavebních hmot na nákladních kontejnerech, jak potvrdil svědek [celé jméno svědka], který pro žalobce vozidlem převážel beton a hlínu. Je nesporné, že v době kdy vozidlo bylo žalovanému předáno do nájmu, se nejednalo o nové ani zánovní vozidlo, ale o vozidlo přibližně 10 let staré a že žalobce nechal provést jeho technickou kontrolu dne [datum]. Soud má rovněž prokázáno, že žalovaný na vozidle prováděl průběžně údržbu a opravy, což potvrdil vedle žalovaného i svědek [celé jméno svědka] starší a svědek [celé jméno svědka]. Nad rámec uvedeného na své náklady žalovaný zajistil technickou prohlídku vozidla dne [datum], přičemž vozidlo bylo žalobci vráceno dne [datum]. Pokud žalobce soudu předložil fakturu vystavenou společností [právnická osoba] dne [datum], pak jednotlivé položky fakturované opravy nepředstavují běžnou opravu, či údržbu vozidla ve smyslu běžných oprav a mechanického opotřebení vozidla, jak uvedl svědek [celé jméno svědka] starší, který se rovněž zabývá opravami vozidel. Podle něj svislé čepy, palivový modul, či dávkovací modul představují součástky vozidla, které se mohou pokazit tím, že je vůz normálně používán. Ve smyslu § 2325 odst. 1 o.z. se tedy nejednalo o závady, které byly způsobeny porušením povinnosti žalovaného o vozidlo se náležitě starat. Ani v tomto případě za situace, kdy bezprostředně po převzetí vozidla žalobce tvrdil, že na palubní desce svítily snad všechny výstražné kontrolky, včetně červeného vykřičníku, při jehož signalizaci by se s vozem standardně nemělo vůbec jezdit, toto své tvrzení nijak neprokázal, například tvrzenou fotodokumentací, kterou měl pořídit svědek [celé jméno svědka] i [celé jméno svědka]. Těmto tvrzením odporuje skutečnost, že s vozidlem po převzetí od žalovaného svědek [celé jméno svědka] na pokyn žalobce odjel a do servisu bylo vozidlo předáno až za několik dnů. To vše za situace, kdy žalobce žalovaného bezprostředně po převzetí vozidla a ani následně nevyrozuměl o vytýkaných závadách, což učinil až v rámci předžalobní výzvy několik měsíců poté. Sám žalovaný a svědek [celé jméno svědka] starší uváděli, že v době předání žalobci bylo vozidlo v pořádku a žádná výstražná kontrolka nesvítila, čemuž svědčí i skutečnost, že žalobce s doprovodem s vozidlem bez problémů odjeli. Nelze přehlédnout, že svědek [celé jméno svědka], který si pamatoval jednotlivé detaily ohledně převzetí vozidla od žalovaného, si nedokázal vybavit do jakého servisu s vozidlem odjížděl a z jakého servisu vozidlo vyzvedával. Pokud tedy byla provedena žalobcem tvrzená oprava na předmětném vozidle, kterou žalobce uhradil, tak absentuje základní předpoklad pro přiznání nároku na náhradu škody, kterým je porušení povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Tvrzené závady nebyly způsobeny porušením zákonné povinnosti žalovaného se o vozidlo náležitě starat.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl v celém jejím rozsahu, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když procesně úspěšnému žalovanému soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ta vystupovala zpočátku řízení jako advokát a následně jako obecný zmocněnec. Soud dotazem na Českou advokátní komoru zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] má od [datum] pozastaven výkon advokacie z důvodu vzniku pracovního poměru. Žalovanému tak náleží z titulu jeho zastupování advokátkou odměna ve výši 10 600 Kč (podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při výši jednoho úkonu právní pomoci 5 300 Kč za dva úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve smyslu § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) citované vyhlášky) a dvě paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za dva úkony právní služby ve výši 600 Kč.

17. Z titulu zastoupení žalovaného obecným zmocněncem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalovanému náhrada šesti úkonů podle § 1 odst. 3 písm. c) citované vyhlášky za účast na jednání s mediátorkou dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a) citované vyhlášky za sepis závěrečného návrhu ze dne [datum]. Výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky, celková výše nákladů řízení tak činí 1 800 Kč. Zároveň soud přiznal žalovanému náhradu hotových výdajů, kterým je poplatek za první setkání s mediátorkou ve výši 484 Kč. Souhrnná výše náhrady nákladů řízení činí u žalovaného souhrnem částku 13 484 Kč.

18. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.