67 C 159/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 197,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 197,26 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 197,26 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta, se sídlem Adresa advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 197,26 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba. uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu dne datum poskytla na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem RČ úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný do dne podání žaloby ani přes předžalobní výzvu ze dne datum na dluh ničeho neuhradil, proto žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky 10 197,26 Kč představující ve výši 10 000 Kč nesplacenou jistinu úvěru a ve výši 197,26 Kč úrok ze smlouvy. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání dne datum ani dne datum se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednáních vyrozuměn.

3. Z jednání dne datum se omluvil zástupce žalobkyně, když měl za to, že, že žádná právně skutková tvrzení nezůstala sporná. Souhlasil s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, o odročení jednání nežádal z důvodu nenavyšování nákladů soudního řízení a z důvodu procesní ekonomie. V případě, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, požádal soud, aby před konáním jednání byl vyzván k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a byla mu k tomu poskytnuta přiměřená lhůta. K odročenému jednání dne datum se bez omluvy nedostavila žalobkyně, ani její zástupce.

4. S ohledem k uvedenému soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) dne datum i dne datum jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Ve věci samé provedl soud dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum si společnost právnická osoba sjednala se žalovaným podmínky pro poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu s úrokem ve výši 197,26 Kč. Úvěr měl být řádně splacen jednorázovou splátkou ve výši 12 207,48 Kč zahrnující i poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 010,22 Kč. Doba splatnosti byla 20 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému. Při řádném splacení úvěru do datum byla pevná úroková sazba stanovena ve výši 36 % ročně a RPSN ve výši 3710 %. V případě překročení doby splatnosti byla úroková sazba stanovena ve výši 36 % ročně, RPSN vyčíslena na 13125,83 % a poplatek za sjednání úvěru na částku 2 871,74 Kč. V Sazebníku v závěru smlouvy byly sjednány poplatky v případě prodloužení splatnosti úvěru i další náklady vzniklé v důsledku prodlení. Podle čl. I bodu 3. byl nedílnou součástí smlouvy Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Vysvětlení předsmluvních informací, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů a Formulář pro odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru, tyto listiny však nebyly soudu předloženy (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalovaným dodatek ke smlouvě o půjčce, kterým strany sjednaly nové datum splatnosti jistiny na datum. Za prodloužení splatnosti se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 1 379,37 Kč. Celkový poplatek byl vyčíslen na částku 2 010,22 Kč a RPSN byla uvedena ve výši 4462,34 % (Dodatek ke smlouvě o půjčce ze dne datum). Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ujednala společnost právnická osoba se společností právnická osoba. podmínky pro postoupení pohledávek s odkazem na Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek ze dne datum. Součástí dílčí smlouvy byla Příloha 1 – seznam postupovaných pohledávek, který pod č. hodnota zahrnoval pohledávku za žalovaným (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, Příloha 1). Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi společností právnická osoba. a žalobkyní, s odkazem na Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek ze dne datum, přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Součástí dílčí smlouvy byl seznam postupovaných pohledávek, kde byla pohledávka za žalovaným pod č. hodnota (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). Dopisem ze dne datum informovala společnost právnická osoba žalovaného, že pohledávka z titulu úvěrové smlouvy č. hodnota byla postoupena na žalobkyni a současně ho vyzvala k úhradě částky 27 126,42 Kč do tří dnů (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Téhož dne byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky 36 273,42 Kč zahrnující i náklady právního zastoupení ve výši 9 147 Kč s upozorněním, že pokud ve lhůtě tří dnů nedojde k úhradě, bude žalobkyně svou pohledávku vymáhat soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, kopie podacího lístku ze dne datum).

7. Soud dokazování doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. o dotaz na právnická osoba ohledně majitele bankovního účtu č. č. účtu a vyžádal si výpis z tohoto účtu za červenec 2022. Banka sdělila, že majitelem účtu byl žalovaný a že dne datum byl účet zrušen (sdělení právnická osoba ze dne datum). Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu za měsíc červenec 2022 bylo zjištěno, že dne datum byla na účet žalovaného připsána příchozí úhrada ve výši 10 000 Kč označená jako „Anonymizováno půjčka ze dne 2022-07-26“ od právnická osoba pod variabilním symbolem RČ. Dále soud zjistil, že žalovanému ve sledovaném období byly poskytnuty finanční prostředky i od jiných úvěrových společností, a to dne datum ve výši 10 000 Kč od právnická osoba, dne datum ve výši 6 000 Kč od právnická osoba, dne datum ve výši 10 000 Kč od právnická osoba., dne datum ve výši 61 000 Kč od právnická osoba a dne datum ve výši 10 000 Kč od právnická osoba Celkem byly na jeho bankovní účet v měsíci červenci 2022 připsány finanční prostředky od různých úvěrových společností ve výši 107 000 Kč (Výpis z účtu č. č. účtu za období od datum do datum).

8. Žalobkyně k důkazům předložila neautorizovanou sjetinu – excelovou tabulku zahrnující seznam osob s referenčními čísly, čísly smluv a celkovými částkami. Tato listina nemá žádnou vypovídající hodnotu a není z ní zřejmé, k čemu se váže, soud k ní proto při hodnocení důkazů nepřihlédl.

9. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla k doplnění skutkových tvrzení a k předložení důkazů potřebných k prokázání vzneseného nároku vyzvána nejen usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, ale také při jednání soudu dne datum jí bylo poskytnuto poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. při stanovené lhůtě 15 dnů od doručení protokolu z jednání do datové schránky jejího zástupce. Protokol byl doručen dne datum, koncentrační lhůta jí marně uplynula dne datum, když skutková tvrzení ani důkazní návrhy nedoplnila ani nepředložila.

10. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

11. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). 13. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

14. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že před poskytnutím úvěru její právní předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že řádně a s odbornou péčí zkoumala jeho finanční situaci, pravidelné příjmy i výdaje. Posouzení proběhlo pouze formálně bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy zahrnující tvrzený příjem žalovaného, jeho pravidelné výdaje, či informace týkající se dalších příjmů a výdajů celé jeho domácnosti. Nepředložila výplatní pásky žalovaného, ani pracovní smlouvu, z nichž by vyplýval jeho pravidelný příjem. Nedoložila ani výpisy z jeho bankovního účtu za období předcházející červenci 2022, kdy byl úvěr poskytnut. V řízení nebylo prokázáno, z jakých údajů žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela.

16. Naopak z výpisu z bankovního účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 je zřejmé, že ještě před poskytnutím úvěru společností právnická osoba (dne datum) mu byly jen v období od datum do datum poskytnuty finanční prostředky od jiných úvěrových společností v celkové výši 87 000 Kč (viz bod 7 rozsudku). Z výpisu současně nevyplývá, že by žalovanému plynul nějaký příjem ze zaměstnání. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně s dostatečnou péčí neposoudila finanční situaci žalovaného, když z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný nebyl schopen sjednaný úvěr splácet, s ohledem na řadu dalších úvěrů (a to v nezanedbatelné výši 87 000 Kč), poskytnutých jen za období bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru společností právnická osoba. Navíc v řízení nebyl prokázán ani pravidelný příjem žalovaného, ze kterého by bylo možné pokrýt nejen splátky poskytnutých úvěrů, ale především jeho další nezbytné běžné náklady na bydlení a související poplatky, ale i výdaje v souvislosti s uspokojováním základních životních potřeb (strava, oblečení, drogistické potřeby, výdaje za dopravu, apod.).

17. S ohledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím ke konstantní judikatuře (viz bod 12 rozsudku) lze uzavřít, že žalovaný od počátku nebyl schopen úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud hodnotí s odkazem na § 87 odst. 1 citovaného zákona jako absolutně neplatnou. K neplatnosti této smlouvy soud přihlíží z úřední povinnosti. Mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, proto jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

18. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jím uvedený bankovní účet dne datum z titulu úvěrové smlouvy bezhotovostně částku 10 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na pohledávku žalobkyně něčeho uhradil. Na jeho straně se tedy jedná o bezdůvodné obohacení ve výši celé poskytnuté částky 10 000 Kč, kterou mu soud uložil žalobkyni vrátit. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) mu byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud stanovil ode dne následujícího po vyhotovení žalobního návrhu, tedy ode dne datum.

19. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze v nepatrné části, přiznal plnou náhradu nákladů. V souladu s § 137 o.s.ř. jí přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za jeden právní úkon, celkem tedy za 3 úkony částku 1 089 Kč včetně 21% DPH a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, zaslání předžalobní výzvy a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. vše včetně 21% DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne datum, když uvedená tvrzení měla být součástí již samotného žalobního návrhu. Celkem byla žalobkyni přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

21. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalovaného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).