67 C 17/2022
č. j. 67 C 17/2022-17
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 99 220 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení. Soud uznal, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, podle níž žalovaná závazek k výrobě sochy neplnila a zálohu nevrátila. Rozhodnutí se opírá o § 2991 a násl. zákona o občanském zákoníku a § 1970 o.z., podle nichž je žalovaná povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 23 571 Kč podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 137 o.s.ř.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 99 220 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 99 220 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 17. 10. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 571 Kč k rukám jeho právní zástupkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 99 220 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentoval tím, že si u žalované v roce 2019 objednal zhotovení skleněné sochy s názvem anonymizováno, přičemž na základě faktury číslo ze dne datum uhradil žalované dne datum zálohu ve výši 99 220 Kč. Ve smlouvě se žalovaná coby zhotovitel zavázala dílo dokončit a žalobci předat nejpozději do čtyř měsíců ode dne úhrady zálohy, přičemž do dnešního dne k předání sochy žalobci nedošlo. Žalovaná žalobci zálohu ve výši 99 220 Kč nevrátila, přestože byla předžalobně upomenuta, a to dopisem ze dne datum. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když účastníci řízení se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne datum vystavila žalobci fakturu znějící na částku 99 220 Kč, jejím předmětem byla záloha na tavenou plastiku (3 ks koule„ ledovec“). Faktura byla splatná dne datum (faktura číslo ze dne datum, cenová nabídka žalované učiněná žalobci dne datum). Žalobce zálohovou fakturu uhradil dne datum převodem na bankovní účet č. bankovní účet (oznámení o provedení příkazu z právnická osoba). Právní zástupkyně žalobce žalovanou opakovaně vyzývala k předání hotového díla či k vrácení zálohy ve výši 99 220 Kč, a to dopisem ze dne datum a datum (výzva ze dne datum vč. doručenky, výzva ze dne datum vč. doručenky). Na základě citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 99 220 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo (§ 2586 zák. č. 89/2012 Sb.), na základě které se žalovaná zavázala pro žalobce vyrobit skleněnou sochu a žalobce se zavázal zaplatit sjednanou cenu. Žalobce žalované uhradil zálohu ve smyslu § 2610 o.z.. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že žalobci dílo řádně a včas předala. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že by jí záloha nebyla poskytnuta. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když nárok žalobce se opírá o § 2991 a násl. o.z. a s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšnému žalobci v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 969 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobce advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 18 513 Kč a 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 1 089 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 23 571 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím písemném vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.