67 C 170/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ev. 96, 252 30 Řevnice proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 243 181,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku: 113 106,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 113 106,50 Kč od 19. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, 121 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 121 000 Kč od 11. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, 9 075 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 075 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč,se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 116 244 Kč, a to k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta, , advokáta, sídlem , Adresa advokáta, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 5. 2024, ve znění pozdějších podání a připuštěné změny žaloby, se žalobce domáhal vydání rozsudku shora ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeného obsahu. Argumentoval tím, že mezi ním a žalovanou byla dne 6. 12. 2023 uzavřena Smlouva o poskytování služeb s licenční smlouvou (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto poskytovatele provádět na vlastní náklady a odpovědnost pro žalovanou jako objednatele vývojářskou, poradenskou a konzultační činnost v oblasti tvorby informačních systémů zahrnující zejména vývoj webových, mobilních a desktopových aplikací a závazek žalované platit žalobci za poskytnuté služby odměnu ve sjednané výši. Zadání mělo spočívat ve vytvoření internetového obchodu, který je již v dnešní době vidět na webových stránkách a to tak, jak jej vytvořil žalobce. Dílo však ve svém celku nebylo na samém počátku definováno, ale vytvářelo se průběžně v rámci jeho provádění. Konkrétní zadání dle Smlouvy žalobce dostával písemně, graficky (návrhy stránek z aplikace Figma) či zpětnou vazbou ze schůzek nebo od zákazníka. Žalobce dle svého tvrzení poskytl žalované v souladu se Smlouvou služby, za které žalované vystavil dne 14. 3. 2024 fakturu č. , Anonymizováno, znějící na částku ve výši 113 106,50 Kč, splatnou dne 18. 4. 2024, dne 5. 4. 2024 fakturu č. , Anonymizováno, znějící na částku ve výši 121 000 Kč, splatnou dne 10. 5. 2024 a dne 2. 5. 2024 fakturu č. , Anonymizováno, znějící na částku 9 075 Kč, splatnou dne 6. 6. 2024. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalované, že by dílo neodevzdal v patřičné kvalitě; jednotlivé části díla odevzdával žalované průběžně a ta je vždy před zveřejněním v předmětné aplikaci výslovně schválila. Činnosti, které byly předmětem fakturace, plynou především z předložených dokumentů Spolupráce s firmou , Anonymizováno, . Předávání částí díla může žalobce doložit dvěma způsoby: 1) záznamy z „verzovacího systému Git“; tyto záznamy ukazují historii úprav žalobce a příspěvků do projektu, včetně data a obsahu změn, kde je možné sledovat kdo a kdy co upravil, vrátit se k předchozím verzím nebo pracovat na více verzích projektu současně, a 2) záznamy žádostí o schválení tzv. „pull requestů“, které jsou žádostmi o začlenění změn kódu žalobce do hlavní verze projektu, které byly podány přes aplikaci Teams. Po dokončení pull requestů žalobcem se tato žádost automaticky propsala do aplikace Teams; následně kolega žalobce , jméno FO, dostal prostřednictvím této aplikace notifikaci o nové žádosti, která čeká na schválení. Po kontrole a schválení žádosti mohl žalobce změny v kódu odeslat do hlavní větve projektu; bez takového schválení byly všechny provedené změny ze strany žalobce drženy odděleně. Schvalování pull requestů , jméno FO, tak představuje předávání částí díla žalované ze strany žalobce. Dále žalobce ve svém podání upřesnil, že sazba jeho odměny za 8 hodin práce zpočátku činila bez DPH 4 500 Kč v měsíci lednu 2024, ovšem na základě ústní dohody se zvýšila v únoru 2024 na částku 4 750 Kč a v březnu 2024 na částku 5 000 Kč. Žalobce je názoru, že po tolika schválených pull requestech a 4 měsících práce měla mít žalovaná dostatečnou představu o způsobu jeho práce a kdyby byla jeho práce špatná, byla by s ním spolupráce ukončena již v prvních dnech. Práce žalobce byla neustále monitorována a veškeré nedostatky, které mu byly vytknuty, žalobce opravil. Ještě na poslední schůzce dne 27. 3. 2024 vyjádřil tehdejší jednatel , právnická osoba, spokojenost s průběhem projektu, výhledově souhlasil se zvýšením odměny na 6 000 Kč a seznámil žalobce se skutečností, že se do projektu zapojí i další lidé, aby se nic nepodcenilo a zakázka se dokončila úspěšně. Za dva týdny však změnil rétoriku a najednou bylo na práci žalobce vše špatně. Žalobce shrnul, že žalované poskytoval dle jejího zadání služby, kdy podle Smlouvy bylo zadáním samotné poskytování služeb z jeho strany, nikoliv konkrétní dílo, a proto žalobci odměna náleží. Žádné výtky ani reklamaci k žalobcem poskytovaným službám od žalované v průběhu své činnosti neobdržel, první reklamaci obdržel až po skončení spolupráce.

2. Žalovaná ve svých podáních nárok žalobou uplatněný neuznala co do důvodu, ani co do výše a žalobu navrhla v celém rozsahu zamítnout. Učinila nesporným, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření Smlouvy, jejímž předmětem bylo vytváření díla dle zadání žalované s tím, že k němu žalobce následně žalované poskytne licenci. Kvalita díla přitom byla předpokládána nejen zadáním žalované, ale i běžnou praxí a standardy plnění v oboru vývoje mobilních a webových aplikací. Žalobcem vytvořené dílo však zásadně odporovalo jak zadání žalované, tak běžné praxi, proto žalovaná předmětné faktury neuhradila. Předchozí dvě faktury byly uhrazeny i přesto že činnost žalobce vykazovala vady, ale jen z důvodu, že žalovaná věřila, že se po odstranění vad dočká na konci procesu relevantního plnění. To se však nestalo, neboť žalobce přes opakovaná vyrozumění o vadách v jeho činnosti, tyto vady neodstranil. Žalované jeho činností dokonce vznikla újma jak majetková, přesahující 250 000 Kč, jelikož následně na díle museli pracovat další pracovníci, aby zakázka byla dokončena včas, tak nemajetková spočívající v utrpění na dobrém jméně a pověsti. Žalobce mimo jiné komunikoval s dodavateli žalované tak, že žalovanou a její jednatele popisoval vulgárně, což představuje dle názoru žalované nekalosoutěžní jednání. Bylo pouze dobrou vůlí žalované, že po žalobci tuto újmu nevymáhala. Žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně zadání žalované, na jejímž základě fakturoval svou práci z března 2024 a ani v jakém rozsahu tuto práci fakticky řádně vykonal. V rámci žalobcem zmíněných „pull requestů“ nelze fyzicky odhalit míru řádnosti/vadnosti díla žalobce, jde pouze o obecné ověření, zda si žalobce do svého díla nezapracovává „zadní vrátka“.

3. Usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. , spisová značka, soud připustil změnu (rozšíření) žaloby o částku 9 075 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 7. 6. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Ze Smlouvy o poskytování služeb s licenční smlouvou (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 6. 12. 2023. Předmětem Smlouvy byl závazek žalobce jakožto poskytovatele provádět na vlastní náklady a odpovědnost pro žalovanou jako objednatele vývojářskou, poradenskou a konzultační činnost v oblasti tvorby informačních systémů zahrnující zejména vývoj webových, mobilních a desktopových aplikací. Žalobce měl dle Smlouvy poskytovat služby v rozsahu dohodnutém se žalovanou, přičemž tato dohoda měla být v písemné formě (vč. e-mailu) navrhnuta žalovanou a odsouhlasena žalobcem. Žalovaná byla dle Smlouvy oprávněna stanovit žalobci způsob a místo plnění předmětu zakázky a metody, které měl žalobce používat k realizaci zakázky, a byla oprávněna kontrolovat průběh práce žalobce. Sjednaná odměna za řádně a včas poskytnuté plnění činila 4 500 Kč bez DPH za 8 hodin s tím, že v ceně byla zohledněna úplata za poskytnutí licence žalované k vytvořeným dílům. Smluvená odměna za řádně a včas poskytnuté služby byla dle čl. 3. 4. splatná jednou měsíčně na základě faktury vystavené žalobcem za uplynulý měsíc, a to do 35 dnů od doručení faktury žalované. K faktuře za příslušný měsíc měl žalobce přiložit přehled o časovém rozsahu poskytnutých služeb spolu s kalendářním přehledem dnů, ve kterých žalobce pro žalovanou služby poskytoval (čl. 3. 5.). Žalobce dle čl.

4. Smlouvy poskytl žalované výhradní licenci k dílům jím vytvořeným na dobu neurčitou. Podle závěrečných ustanovení Smlouvy jakékoli změny či doplňky, kterými se Smlouva nebo její část mění nebo ruší, jsou platné jen ve formě písemných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami (čl. 6. 2.). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a obě strany měly právo ji vypovědět písemnou výpovědí.

5. Z předložené faktury č. , Anonymizováno, a e-mailové komunikace soud zjistil, že žalobce vystavil žalované dne 14. 3. 2024 fakturu znějící na částku 113 106,50 Kč, s datem splatnosti 18. 4. 2024, za „Programování a vývoj aplikací“.

6. Z předložené faktury č. , Anonymizováno, a e-mailové komunikace soud zjistil, že ji žalobce vystavil žalované dne 5. 4. 2024 na částku 121 000 Kč, s datem splatnosti 10. 5. 2024, za „Programování a vývoj aplikací“.

7. Z faktury č. , Anonymizováno, soud zjistil, že jí žalobce fakturoval žalované dne 2. 5. 2024 částku 9 075 Kč za „Programování a vývoj aplikací“, faktura byla splatná 6. 6. 2024.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2024 právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k úhradě dvou výše uvedených fakturovaných částek, tedy částky v celkové výši 234 106,50 Kč, do sedmi dnů od doručení výzvy s vyrozuměním, že v případě jejího neuhrazení se žalobce bude domáhat svého nároku v soudním řízení. Odeslání předžalobní upomínky žalobce prokázal připojenou doručenkou ze dne 13. 5. 2024.

9. Z e-mailové komunikace mezi tehdejšími jednateli žalované, , jméno FO, a , jméno FO, na straně jedné a žalobcem na straně druhé vyplývá, že k práci žalobce žalovaná vznášela opakované výhrady a upozorňovala na její nedostatky (e-maily ze dne 5. 4. 2024, 9. 4. 2024). Žalovaná navrhovala jako vstřícný krok, že nebude řešit dodávku za celou dobu spolupráce, ale pouze poslední neuhrazené faktury a žalobce vyzvala k zaslání dobropisů, neboť služby nebyly dodány v požadované kvalitě a nešlo je akceptovat (e-mail ze dne 18. 4. 2024). Již první nezaplacená faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebyla žalovanou akceptována a neproplacena z důvodu nedodání díla ve smluvené kvalitě (e-mail ze dne 22. 4. 2024). Jednatelé též žalobci nabídli společnou schůzku, na které by daný problém probrali.

10. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své výpovědi dne 12. 12. 2024 potvrdil, že schvaloval pull requesty žalobce. Podle něj jsou pull requesty pouze revize kódu, tedy kontrola, zda je kód napsaný čistě, zda splňuje standardy, nejsou v něm překlepy apod. V rámci schvalování pull requestů se neřeší obsah, ale pouze forma. Při schvalování pull requestů svědek nemohl posoudit, zda zadané úkoly plnil žalobce řádně, zda byly akceptovatelné a pro další použití využitelné, žalobci sděloval pouze výtky ke kódu. Zjednodušeně řečeno, ve vztahu k žalobci zastával pozici technického konzultanta v rámci komunitní výpomoci. Zadání, na kterém měl žalobce pracovat, mu bylo známo pouze v hrubých obrysech, kdy se dle zadání zákazníka mělo jednat o e-shop na prodej zboží, materiálu, s napojením na účetní systém, platební brána a další věci. Specifické zadání však neznal, jelikož to se určuje při vývoji, při kterém se práce určuje (běží) v rámci týdenních, čtrnáctidenních či měsíčních úseků (sprintů), kterých se svědek neúčastnil. Neznal ani smluvní podmínky ujednané mezi žalobcem a žalovanou.

11. Ze žalobcem předloženého dokumentu Spolupráce s firmou , Anonymizováno, soud zjistil, že jeho obsahem jsou snímky obrazovky zachycující kalendář aplikace MS Teams, ve kterém jsou v různých dnech a časech uvedeny proběhlé schůzky. Snímky obrazovky dále zachycují poznámky žalobce, zprávy (obdržení přístupových údajů ze dne 2. 2. 2024, zpráva z účtu označeného jako „, právnická osoba, “ ze dne 19. 2. 2024), několik zadaných úloh a připojena je tabulka žalobce s výkazem práce s celkově odpracovaným časem 157,5 h.

12. Dokument Spolupráce s firmou , Anonymizováno, obsahuje obdobné snímky obrazovky jako pod bodem 11., včetně e-mailu ze dne 9. 4. 2024 odeslaného z adresy , e-mail, , ve kterém adresátovi (žalobci) vytýká nedostatky jeho práce.

13. Žalobce soudu předložil další snímky obrazovky zachycující jeho komunikaci s kolegou , jméno FO, v rámci žádostí žalobce o schválení pull requestů prostřednictvím aplikace MS Teams.

14. Bývalý jednatel žalované , právnická osoba, jako svědek před soudem dne 20. 5. 2025 uvedl, že se žalovaná v rámci smluvního vztahu se svým klientem zavázala vyvinout dle požadavků klienta webový portál. Žalobce vystupoval jako subkontraktor na dodání softwaru, žalovaná s ním následně uzavřela Smlouvu. Odměna byla nastavená formou hodinové odměny za odvedenou práci, která bude zadávána. Přesný design portálu, který měl být vytvořen, byl stanoven až po prvních týdnech. Žalobce se při náboru prezentoval jako profesionál, který vše zná a nic není problém. Již po 3 týdnech však žalovaná zjistila, že práci nezvládá tak, jak se očekávalo (dostatečně nezvládal ani vývojový proces), proto mu svědek proces vysvětloval. K ukončení spolupráce se žalobcem přistoupeno nebylo z důvodu, aby byla žalobci ještě dána možnost v činnosti pokračovat s vizí, že pokud svou práci zkvalitní, bude s ním moci žalovaná spolupracovat dlouhodobě. Žalobce zpočátku nějakou činnost vykazoval, proto mu žalovaná zaplatila první dvě faktury za měsíc prosinec 2023 a leden 2024. Následně však zjistila, že práce žalobce vykazuje tak závažné vady a nedostatky, kdy „def prostředí“ vytvořené žalobcem nebylo funkční, proto ho namísto něj vytvořil svědek a žalobci vysvětlil jakým způsobem. Žalovaná zjistila i další nedostatky ve zdrojových kódech, které původně vytvářel žalobce. Do doby kontroly zdrojových kódů byly žalobci uhrazeny předchozí dvě faktury, a to i přesto, že výtky vůči žalobcově práci byly již od prvního měsíce jeho činnosti. Portál, na kterém vyvíjel činnost žalobce, musel následně vývojový tým žalované přepracovat, neboť ho nešlo dokončit. Svědek uvedl, že na základě práce žalobce nevzniklo nic funkčního a celý projekt se musel předělat, nebylo tedy dodáno to, co mělo, proto žalobci nebyly nakonec proplaceny poslední faktury. K odměně žalobce svědek uvedl, že s ohledem na výtky k práci žalobce v prvních měsících došlo ke snížení smluvně ujednané výše odměny, následně se výše odměny ustálila na výši uvedené ve Smlouvě, když si tuto výši odměny žalobce kladl jako požadavek pro pokračování v jeho činnosti. Žalovaná na jeho požadavek přistoupila, neboť měla do budoucna zájem, aby se žalobce poté, co zlepší svou činnost, stal jejím dlouhodobým kontraktorem. K dalšímu navýšení odměny, než smluvně sjednané však nedošlo, svědek o jejím navýšení se žalobcem nehovořil ani ústně.

15. Soud při jednání dne 20. 5. 2025 ve věci vyslechl také žalobce. Ten vypověděl, že na základě uzavřené Smlouvy dostával dílčí úkoly, které měl implementovat do systému žalované. Jeho činnost prošla schvalovacím procesem , jméno FO, , který kontroloval pull requesty žalobce, dále byla prezentována zákazníkovi a po schválení bylo plnění žalobce označeno jako hotové. Bez schválení svědkem , jméno FO, se pull requesty do systému žalované nedostaly. Žalobce nesouhlasil s tvrzením svědka , jméno FO, o tom, že v rámci schvalování pull requestů se neřeší obsah, ale jen forma. Pro žalobce byla dle jeho slov schválením jeho práce každodenní prezentace zákazníkovi, když kromě schvalování pull requestů žádný jiný schvalovací proces nastaven nebyl. Zadání na počátku dostával žalobce od svědka , jméno FO, , následně zhruba měsíc a půl od zákazníků, než bylo zřejmé, že jsou špatně zadané a nedají se implementovat do aplikace a poté zadání opět dostával od svědka , jméno FO, . Se zákazníky byl žalobce v kontaktu denně, aby jim prezentoval svou práci, četnost schůzek zachycují výpisy z Teamsů. Faktury žalobce vystavoval na základě záznamů v systému žalované Clockify, ve kterém uváděl odpracované hodiny, přičemž čas, který žalobce vykazoval, nikdo nekontroloval. Žalobce vytvořil excelovskou tabulku, kterou zaslal panu , jméno FO, . Tento postup nemohl dodržet při vystavení poslední faktury, protože již přístup do systému Clockify žalované neměl. Ve fakturách, které jsou předmětem řízení, žalobce účtoval již navýšenou odměnu, nicméně dohodu se svědkem , jméno FO, o navýšení sazby nemá, jak prokázat, jelikož byla pouze ústní. Oproti výpovědi svědka , jméno FO, žalobce uvedl, že ústní dohoda ohledně navýšení jeho odměny zněla tak, že od 2. měsíce bude činit 4 750 Kč za 8 hodin práce a později 5 000 Kč za 8 hodin práce. Žalobce připustil, že pracoval s chybami, neboť jako jediný programátor byl pod tlakem a „nikdo to po něm netestoval“. Přesto práce, kterou odvedl a vyúčtoval, vedla k tomu, že ve finále byla aplikace funkční. Je třeba zohlednit, že spolupráce s ním byla ukončena v určité fázi projektu a nelze tedy hovořit o tom, že by dílo dokončil.

16. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a provedl-li v řízení dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé. Návrh žalobce na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru IT k posouzení kvality a rozsahu odvedené práce, a videozáznamem za účelem porovnání plnění žalobce s aktuální podobou e-shopu soud zamítl pro opožděnost, neboť tyto důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení dle § 118b o. s. ř. Po zhodnocení důkazů shora provedených soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu.

17. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2586 odst. 2 o. z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň cena odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.Podle § 2592 o. z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. , adresa, objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

18. Soud se primárně zabýval tím, jakým smluvním typem smlouva o poskytování služeb s licenční smlouvou v daném sporu je, když ji účastníci uzavřeli v souladu se zásadou smluvní volnosti ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z.

19. Smlouvu mezi účastníky uzavřenou soud posoudil jako smlouvu o poskytování služeb, přičemž s ohledem na konkrétní zadání, kterým bylo vytvoření webového portálu dle požadavků klienta, kde žalobce vystupoval jako subkontraktor na dodání softwaru, mají některé činnosti charakter díla podle § 2586 a násl. o. z. Žalobce stíhala povinnost tvrdit (a prokázat) skutečnosti, které zakládají právní důvod jeho nároku, tedy 1) co konkrétně mělo být zhotoveno a na základě kterého ujednání, 2) že žalobce dílo řádně a včas provedl; kdy a jak ho předal žalované a ta ho převzala, 3) jakým způsobem a v jaké výši byla ujednána odměna (cena díla).

20. Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázané (a mezi účastníky je nesporné), že mezi nimi došlo dne 6. 12. 2023 k uzavření Smlouvy o poskytování služeb s licenční smlouvou, přičemž dle čl. 3.1. náležela žalobci odměna za řádně a včas poskytnuté plnění ve výši 4 500 Kč bez DPH za 8 hodin práce. Žalobce se zavázal na základě Smlouvy provádět na vlastní náklady a odpovědnost činnosti vedoucí k vytvoření webového portálu klienta žalované, tedy k dodání softwaru. Žalobce však ani po poučení soudem neprokázal, jaké konkrétní činnosti řádně provedl a žalované předal a které konkrétní činnosti se staly předmětem fakturace u té které faktury, když to nelze dovodit ani z dokumentů Spolupráce s firmou App Time 02/2024 a 03/2024. V těchto dokumentech jsou obsaženy snímky obrazovky zachycující tabulky, u kterých není zřejmé, co z nich má konkrétně vyplývat; navíc je většina obsahu psána v anglickém jazyce, tudíž nemohou být pro soud použitelné, když ani na výzvu soudu žalobce nedodal český překlad. Jiné zahrnuté snímky obrazovky též nejsou pro soud srozumitelné a jejich obsah je opět z větší části psaný v anglickém jazyce. Přitom bylo povinností žalobce k faktuře za příslušný měsíc přiložit přehled o časovém rozsahu poskytnutých služeb spolu s kalendářním přehledem dnů, ve kterých žalobce pro žalovanou služby poskytoval (čl. 3. 5.). Pokud žalobce soudu předložil Výkaz pracovního času, tak tabulka s výkazem práce (pouze za měsíc únor) nepředstavuje pro soud věrohodný důkaz, když takovou tabulku lze vytvořit kdykoliv na vlastním zařízení a nevyplývá z ní, co konkrétně žalobce v daném časovém úseku vytvářel. Ve zbytku jsou obsaženy vytištěné psané texty, většinou v anglickém jazyce, které soud nemůže považovat za důkazy, nýbrž skutková tvrzení. Žalobce sám potvrdil, že jím uvedené časové rozpětí za ten, který den (měsíc) nikdo nekontroloval a v uvedeném čase byl zahrnut i čas, který strávil četnou opravou jeho předchozí nekvalitní činnosti. Tím docházelo k umělému navyšování počtu vykázaných hodin práce.

21. Dovozoval-li žalobce, že práce, kterou odvedl a vyúčtoval, vedla ke zprovoznění webové aplikace, tedy že na webových stránkách je prezentován internetový obchod klienta žalované tak, jak ho žalobce vytvořil, ani toto tvrzení prokázáno nebylo. Je navíc v rozporu s tím, co žalobce uvedl ve své účastnické výpovědi, kdy tvrdil, že spolupráce s ním byla ukončena v určité fázi projektu a nelze hovořit o tom, že by dílo dokončil. Pokud portál klienta žalobkyně je v dnešní době funkční, tak lze vyjít z tvrzení bývalého jednatele žalované , jméno FO, , že je tomu tak z důvodu přepracování činností žalobce vývojovým týmem žalované, který až poté portál zprovoznil. Tomuto závěru odpovídá četná chybovost v činnosti žalobce, kterou potvrdili svědci , tituly před jménem, , jméno FO, (v rámci pull requestů žalobce vznášel opakované výtky ke kódu) i , jméno FO, (poukázal na závažné vady a nedostatky, pro které nebylo funkční „def prostředí“ vytvořené žalobcem a na další nedostatky ve zdrojových kódech žalobcem vytvořených) a připustil ji sám žalobce (pracoval s chybami, neboť jako jediný programátor byl pod tlakem). Nedostatky byly žalobci vytýkány a chyby mu byly vysvětlovány zpravidla ústně jednateli žalované, po provedené kontrole a nezaplacení předmětných faktur také formou e-mailů (bod 9 rozsudku).

22. Rovněž další tvrzení žalobce o tom, že schvalování pull requestů , jméno FO, představovalo předávání částí díla žalované zůstalo v rovině tvrzení a prokázáno nebylo. Bylo naopak vyvráceno samotným svědkem , jméno FO, , který se vyjádřil tak, že schvalování pull requestů se týkalo pouze revize kódu, tedy zda je kód napsaný čitelně a nejsou v něm překlepy, tedy že se neřešil obsah, ale pouze forma. Při schvalování svědek nemohl posoudit, zda zadané úkoly plnil žalobce řádně, zda byly akceptovatelné a pro další použití využitelné. Žalobci sděloval pouze výtky ke kódu, neboť ve vztahu k žalobci zastával pozici technického konzultanta v rámci komunitní výpomoci. Schvalování pull requestů , jméno FO, tedy nepředstavovalo předávání částí díla vytvořených žalobcem žalované, ale jednalo se pouze o výpomoc, kterou si mezi sebou navzájem poskytovali vývojáři, a to bez relevance k žalované.

23. Pozornost je třeba věnovat i částkám žalobcem fakturovaným v předmětných fakturách. V řízení bylo prokázáno, že žalobce si svévolně zvýšil sazbu své odměny oproti ujednané ve smlouvě (čl. 3.

1. Smlouvy), přičemž uvedl, že takto zvýšenou sazbu také fakturoval. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k ústní dohodě o navýšení odměny, když jakékoliv navýšení odměny svědek , jméno FO, popřel, a navíc by to bylo v rozporu s čl. 6.

2. Smlouvy, podle kterého jakékoliv změny či doplňky Smlouvy či její části jsou platné jen ve formě písemných dodatků ke smlouvě, které obě smluvní strany podepíší. Žádný takový písemně uzavřený a oběma smluvními stranami podepsaný dodatek předložen nebyl, ostatně žalobce se o něm ani nezmiňoval.

24. Pokud žalovaná žalobci uhradila dvě předchozí faktury, tak podle soudu z důvodu, že do té doby žalobce vykazoval činnost, byť s vytýkanými nedostatky, avšak žalovaná se snažila dát žalobci prostor pro nápravu a spolupráci s ním v této době neukončila. Až později, kdy byly kontrolou zjištěny tak závažné vady a nedostatky, že na vývojovém prostředí žalobcem vytvořeném naprosto nic nefungovalo, došlo k ukončení jejich spolupráce a k odmítnutí uhradit žalobcem vystavené faktury. Žalobce soudu neprokázal své tvrzení o tom, že by se o jeho práci vyjadřoval pochvalně bývalý jednatel žalované , právnická osoba, a že by výhledově souhlasil s navýšením odměny na 6 000 Kč, naopak z jeho svědecké výpovědi vyplynul pravý opak. Nad rámec uvedeného nelze přehlédnout, že ve smluvním vztahu žalobce vystupoval jako odborník (takto se prezentoval i před soudem), proto žalovaná oprávněně očekávala, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním spojena, tak jak má na mysli § 5 odst. 1 o. z. Žalobce však v dané věci s odbornou péčí nejednal, naopak jeho činnost byla nekvalitní, což jde k jeho tíži.

25. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobce neprokázal, že fakturované částky odpovídají skutečně a řádně provedeným činnostem dle zadání žalované, dále jaké konkrétní činnosti žalobce zahrnul do Výkazu pracovního času za ten který měsíc a že fakturované částky odpovídají smluvně sjednané odměně.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. á contrario, kdy soud ve sporu procesně úspěšné žalované přiznal podle § 137 o.s.ř. náhradu nákladů, které jí v souvislosti s předmětným řízením vznikly. Žalované soud přiznal odměnu za její zastoupení advokátem, kdy:a) tarifní hodnotě 234 106,50 Kč odpovídá jeden úkon právní služby ve výši 9 260 Kč; odměna právního zástupce žalované představuje podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 22 409 Kč. Dále žalované náleží náhrada za 2 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání ze dne 12. 7. 2024) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 13 odst. 3 citované vyhlášky, vše včetně 21 % DPH.b) tarifní hodnotě 243 181,50 Kč odpovídá jeden úkon právní služby ve výši 9 300 Kč; odměna právního zástupce žalované tak činí 90 024 Kč podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalované dále náleží náhrada za 7 paušálních částek, z nichž činí náhrada částku 300 Kč ve znění citované vyhlášky do 31. 12. 2024, a to za 4 úkony právní služby ve výši 1 452 Kč (podání ze dne 30. 8. 2024, ze dne 21. 11. 2024 a účast na jednáních soudu dne 22. 10. 2024 a dne 12. 12. 2024) podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 3 citované vyhlášky, a ve výši 450 Kč ve znění od 1. 1. 2025 vyhlášky za 3 úkony právní služby (podání ze dne 10. 3. 2025, závěrečný návrh ze dne 22. 5. 2025 a účast na jednání soudu dne 20. 5. 2025) podle § 11 odst. 1 písm. d) a g), přičemž jednání trvalo déle než 2 hodiny a § 13 odst. 4 cit. vyhl. v platném znění, ve výši 1 633 Kč, vše včetně 21 % DPH.Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení zaokrouhlená částka ve výši 116 244 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.

27. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.