67 C 182/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 67 369 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 0,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23.3.2020 do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 67 368,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne 23.3.2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 369 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr až do výše 67 368,71 Kč. Úvěr měl být ze strany žalovaného splacen nejpozději dne datum, jeho úvěruschopnost byla ověřována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NKRI a BRKI. Žalovaný však čerpanou jistinu úvěru k tomuto dni nesplatil, ačkoliv byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby činila dílčí dlužná jistina úvěru částku 67 368,71 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byl dne datum předžalobně upomenut. Žalobkyně pro úplnost uvedla, že na ni jako na nového věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do částky 0,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne datum do zaplacení zpět, když kontrolou listin zjistila, že původně žalovala částku 67 369 Kč s příslušenstvím, avšak v textu žaloby specifikuje požadovanou částku ve výši 67 368,71 Kč s příslušenstvím.

4. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do částky 0,29 Kč s příslušenstvím zpět dříve, než soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem soud řízení vůči žalovanému částečně zastavil, aniž by zjišťoval jeho stanovisko, neboť jeho případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. Soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. Předmětem žaloby tak zůstala částka 67 368,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky ode dne datum do zaplacení.

7. Právní zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil dne datum, souhlasil však s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti; žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř., jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

8. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr až do výše 35 000 Kč s úrokovou sazbou 8,5 % měsíčně a RPSN 264,42 %. V čl. IV. odst. 2 si strany dále dohodly poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky čerpaného úvěru. Žalovaný se v čl. V. smlouvy zavázal vrátit poskytnutý úvěr, úroky a poplatek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši 12,5 % nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy k 30 dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Dle č. VI. dostane-li se klient (žalovaný) do prodlení s úhradou jistiny poskytnutého úvěru, vzniká společnosti právnická osoba nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dle čl. VI. odst. 2 může společnost právnická osoba prohlásit úvěr okamžitě za splatný, pokud se klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti právnická osoba, kopie občanského průkazu žalovaného). Za období od datum do datum žalovaný průběžně čerpal úvěr ve výši 107 900 Kč, přičemž společnosti právnická osoba vrátil celkem částku 149 472 Kč (potvrzení o provedené platbě za období od datum do datum, přehled čerpání plateb). Ke dni datum činila dlužná jistina částku 49 219,39 Kč, dlužný úrok za čerpání úvěru částku 17 111,82 Kč, dlužná náhrada účelně vynaložených nákladů částku 250 Kč, poplatek za výběr částku 87,50 Kč a výběr částku 700 Kč, tj. celková dlužná částka činí 67 368,71 Kč (prohlášení společnosti právnická osoba). Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni jako novému věřiteli postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností právnická osoba Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum včetně podacího lístku z téhož dne).

10. Ve věci soud dále provedl dokazování sdělením společnosti právnická osoba nazvané„ Ověřování úvěruschopnosti klienta“ ze dne datum, které se však nevztahovalo konkrétně k žalovanému, proto se tímto důkazem soud v odůvodnění svého rozhodnutí blíže nezabýval.

11. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 67 368,71 Kč s příslušenstvím nebyla podána po právu.

12. Soud se primárně zabýval otázkou, zda je shora uvedená smlouva o revolvingovém úvěru v souladu s dobrými mravy a zda je platná či nikoliv. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 460/2012 ze dne 18. 8. 2012:„ Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.“ V usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 212/2014 ze dne 21. 8. 2014 se podává, že„ (s ) mluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti, tj. za nezaplacení dluhu řádně a včas. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá bez dalšího ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Dohodnuté úroky a úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.), mají však jiný právní důvod a věřitel je může požadovat vedle sebe (…) (P) ro posouzení přiměřenosti výše úrokového zatížení nelze obě sazby úroků sčítat a že zákonné úroky z prodlení nenahrazují od splatnosti pohledávky úroky, které si strany sjednaly.“ Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřených úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám úplatkových bankami při poskytování úvěr nebo půjček.“„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce“ spokojí“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny (…)“. Pro účely posouzení, zda je výše úroku v souladu s dobrými mravy je třeba posuzovat každý z nich samostatně. Pokud jde o výši nákladů spojených s úvěrem, v řízení bylo prokázáno, že výše RPSN činila 264,42 % a smluvní úroková sazba činila 102 % ročně (8,5 % měsíčně). V roce 2016 činila úroková sazba ze spotřebitelského úvěru mezi 10 - 15 % ročně (zpráva Ministerstva financí ČR o vývoji finančního trhu v roce 2016). Úrok tak, jak byl se smlouvě sjednán, tedy dosahuje více než devítinásobku úroku obvyklého u bankovních subjektů (porovnává-li se nominální úroková sazba 102 % ročně). Vzhledem ke skutečnosti, že soudu náleží zkoumat z úřední povinnosti otázku kolize uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu spotřebitele coby slabší strany, pak za situace, kdy si účastníci ujednali roční úrokovou sazbu ve výši 102 % a RPSN 264,42 %, která několikanásobně převyšuje průměrnou výši RPSN, dospěl soud k závěru, že se takové ujednání příčí dobrým mravům a je třeba ho považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o. z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). S ohledem na skutečnost, že se navíc jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, soud shledává celou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou.

13. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud posuzoval nárok žalobkyně ve smyslu ust. § 2993 o.z. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost právnická osoba žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 107 900 Kč a žalovaný již právní předchůdkyni žalobkyně vrátil finanční prostředky v celkové výši 149 472 Kč, žalovaným uhrazená částka tak dokonce převýšila částku jistiny (49 219,39 Kč) více než třikrát, soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku). Žalobkyni totiž žalovaný nárok nesvědčí.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a conrario, když žalovanému, který byl v řízení procesně úspěšný, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím písemném vyhotovení.