67 C 182/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 24 555 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč od , datum, do zaplacení a dále co do částky 3 555 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 495 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně , jméno FO, , advokáta, se sídlem , Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 555 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu téhož dne poskytla bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 15 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřovala pravidelný příjem žalovaného a prověřovala jeho schopnost úvěr splácet. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Za poskytnuté finanční prostředky se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny úvěru. Podle čl. 20.

1. Všeobecných obchodních podmínek byl úvěr splatný jednorázově. Žalovaný se s úhradou dostal do prodlení a ani přes opakované výzvy ničeho neuhradil, žalobkyně ho proto dopisem ze dne , datum, informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalobkyní požadovaná částka představuje součet nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny ode dne následujícího po dni čerpání úvěru za první měsíc čerpání úvěru, v kapitalizované výši 6 000 Kč. V souladu se smlouvou o úvěru požadovala žalobkyně po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky, v kapitalizované výši 3 555 Kč (za období od data prodlení, tedy od , datum, , do data odeslání předžalobní výzvy dne , datum, ). Ani přes zaslanou předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne , datum, žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den , datum, se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednání vyrozuměn. Podáním ze dne , datum, se z jednání omluvil zástupce žalobkyně, neboť má za to, že žádná právně skutková tvrzení nezůstala sporná. Souhlasil s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, o odročení jednání nežádal rovněž z důvodu nenavyšování nákladů soudního řízení a z důvodu procesní ekonomie. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z listiny nazvané Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , která nebyla nikým autorizována, ani podepsána elektronickým podpisem žalovaného, vyplývají osobní a kontaktní údaje žalovaného. V žádosti je uvedeno, že žalovaný je ženatý, žije v pronajatém bytě a má základní vzdělání. Zaměstnavatele uvedl společnost , právnická osoba, ., kde pracuje jako zástupce vedoucího skladu s měsíčním příjmem 25 000 Kč. Měsíční výdaje uvedl ve výši 12 000 Kč bez bližší konkretizace (Žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ). Osobní údaje žalovaného vyplývají také z doložené kopie jeho občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného). Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, si strany ujednaly závazek žalobkyně na požádání poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, , oproti povinnosti žalovaného vrátit a zaplatit žalobkyni úroky vedle této částky. Úvěr byl sjednán jako nezajištěný, bezhotovostní, s pravidelným splácením úroků a byl poskytnut bezúčelově. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že trvá do doby úplného splacení jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN ve výši 5543,35 %. Celková částka k úhradě stanovena nebyla, pouze bylo uvedeno, že se skládá z úvěru a úroku a odvisí od doby, po kterou bude úvěrovaný (žalovaný) úvěr čerpat, a způsobu splácení. Úvěr měl být splácen v měsíčních bezhotovostních splátkách na bankovní účet žalobkyně č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . V čl. 4. smlouvy si strany sjednaly další podmínky pro případ prodlení s plněním, včetně smluvní pokutu ujednané v čl. 4.1 písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je úvěrovaný v prodlení (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). V případě sjednaného smluvního vztahu se uplatnily Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od , datum, specifikující podmínky žádosti o úvěr a jeho výši i čerpání, podmínky vzniku či zániku smluvního vztahu, postup při prodlení a další práva a povinnosti stran (Všeobecné obchodní podmínky účinné od , datum, ). , právnická osoba, dne , datum, vystavila potvrzení o tom, že dne , datum, byla na účet žalobkyně č. , č. účtu, připsána příchozí částka ve výši 1 Kč. Částka byla na účet poukázána z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, (Potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Dne , datum, vystavila , právnická osoba, potvrzení o tom, že z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla dne , datum, poukázána částka 15 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, a se zprávou pro příjemce „, Anonymizováno, “ (Potvrzení o platbě ze dne , datum, ). Podle výplatních pásek představoval čistý příjem žalovaného u jeho zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, . za měsíc únor 2022 částku 27 969 Kč, za měsíc březen 2022 částku 32 847 Kč a za měsíc květen 2022 částku 22 457 Kč (výplatní páska za měsíc únor 2022, výplatní páska za měsíc březen 2022 a výplatní páska za měsíc květen 2022). Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za měsíce od června 2022 do února 2023 vyplývají měsíční obraty žalovaného, jeho nakládání s finančními prostředky, platba výživného na dceru ve výši 5 000 Kč měsíčně a také záporné zůstatky na účtu od července 2022. Dne , datum, byla z jeho účtu sražena částka 12 407 Kč z titulu exekuce vedené exekutorským úřadem , adresa, . Z výpisů rovněž vyplývá, že před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytovány i jiné půjčky a úvěry, které splácel. Dne , datum, mu byla poskytnuta půjčka od společnosti , právnická osoba, ve výši 1 142,01 Kč a dne , datum, půjčka od společnosti , právnická osoba, ve výši 43 470 Kč. Z výpisu za říjen 2022 je zřejmé, že dne , datum, byla z jeho účtu provedena úhrada splátky ve výši 16 000 Kč ve prospěch , právnická osoba, Dne , datum, byla jako okamžitá příchozí platba na jeho účet připsána částka 15 000 Kč. Částka byla odeslána z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, se zprávou „, Anonymizováno, “ (Výpisy z bankovního účtu č. , č. účtu, za měsíce červen 2022 až únor 2023). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně zesplatnila celý úvěr a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 44 048 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení dopisu. Potvrzení o odeslání předmětného dopisu žalovanému nebylo soudu předloženo (Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Dne , datum, byl žalovaný předžalobně vyzván k úhradě dlužné částky 48 783,63 Kč do 3 dnů a dále k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s právním zastoupením ve výši 12 196,80 Kč. Žalovaný byl také upozorněn, že pokud nedojde k úhradě, bude žalobkyně svou pohledávku vymáhat soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , kopie podacího lístku ze dne , datum, ).

5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání účastníci nedostavili, zmařili možnost soudu poskytnout jim poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. a následně i dle § 119a) odst. 1 o. s. ř. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5237/2007).

6. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

7. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).9. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

10. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný dne , datum, uzavřel se žalobkyní, je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že řádně a s odbornou péčí zkoumala jeho pravidelné příjmy, výdaje i případnou existenci jiných závazků. To vše přihlížeje k nemravným požadavkům souvisejícím se splácením při úrokové sazbě 40 % měsíčně a RPSN 5 543,35 %. Pouhá skutečnost, že žalovaný vykazoval naposledy v květnu 2022 příjem ve výši 22 457 Kč měsíčně nepostačuje k závěru, že žalovaný bude schopen úvěrové splátky (či úvěr jako takový) hradit. Naopak z výpisů z účtu žalovaného v době jednoho měsíce před uzavřením předmětné smlouvy vyplývají další jeho závazky ve vztahu k jiným nebankovním subjektům, a to v nemalých částkách (16 000 Kč, 43 470 Kč). Rovněž z výpisů z účtu vyplývají platby výživného na dceru žalovaného ve výši 5 000 Kč měsíčně, případně úhrada nákladů za exekuční řízení (dne , datum, ve výši 12 407 Kč). Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zohlednila ani výdaje žalovaného spojené s úhradou pronájmu, když ze žádosti o spotřebitelský úvěr plyne, že žalovaný bydlí v pronajatém bytě. Stejně tak nebyly zohledněny náklady na zajištění základních životních potřeb jako je strava, oblečení, náklady na dopravu, pojištění apod., to vše při výdajích tvrzených žalovaným v žádosti o úvěr pouze ve výši 12 000 Kč měsíčně a skutečnosti, že od července 2022 hospodařil se záporným zůstatkem na bankovním účtu. S ohledem na výše citovanou recentní judikaturu soud uzavřel, že v daném případě bylo postaveno najisto, že v době uzavírání předmětné smlouvy žalovaný nebyl schopen úvěr splácet, což prokazuje také skutečnost, že na poskytnutý úvěr nezaplatil ani jednu splátku.

12. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudila řádně a s odbornou péčí žádost žalovaného o úvěr. Její posouzení proběhlo pouze formálně bez náležitých a dostatečných podkladů, a přesto se žalovaným předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřela. Nemohlo být pro ni překvapivé, že žalovaný svým závazkům ze smlouvy nedostál.

13. Žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a jak výše uvedeno, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je tak ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatná. K neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy soud přihlíží z úřední povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jím uvedený bankovní účet z titulu úvěrové smlouvy bezhotovostně částku 15 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na pohledávku žalobkyně něčeho plnil. Na jeho straně se tedy jedná o bezdůvodné obohacení ve výši poskytnuté částky 15 000 Kč, kterou je povinen žalobkyni vrátit. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů. Při posouzení procesního úspěchu účastníků ve věci soud zohlednil, že žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky 15 000 Kč, neúspěšná co do částky 9 555 Kč, její procesní úspěch ve věci tedy představuje 22 % požadovaného plnění (61 % - 39 %).

17. Žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a zaslání předžalobní výzvy podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne , datum, , když skutečnosti a důkazy uvedené v doplnění měly být součástí již samotné bezvadné žaloby. V souhrnu tvoří náklady řízení částku 2 252 Kč a přihlížeje k procesnímu úspěchu žalobkyně ve výši 22 %, představuje náhrada nákladů řízení po zaokrouhlení částku 495 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

18. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.