67 C 185/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně , zastoupena Jméno Zástupce A , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena Jméno Zástupce B , advokátem sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím a o vydání věci

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč ode dne 1. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku o uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni řídící jednotku salinátoru – chlorinátoru ZODIAC EI2 12 a veškerou dokumentaci k bazénu a jeho součástem, a to:- Záruční list k provedenému dílu- Základní stavební dokumentaci (schéma stavby s popisem použitého materiálu, půdorys)- Nákres a popis potrubí, kudy vede a jak hluboko v zemi je uloženo, popis uložení potrubí- Dokumenty k záruce jednotlivých komponent (stavba, fólie, čerpadlo-filtrace, salinátor),se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 6. 2022, ve znění pozdějších podání, se žalobkyně domáhala po žalované: a) zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, b) vydání řídící jednotky salinátoru a veškeré dokumentace k bazénu a jeho součástem, kterou k výzvám soudu upřesnila tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Argumentovala tím, že dne 25. 8. 2018 prostřednictvím svého syna , jméno FO, mladšího poptala u pana , jméno FO, mladšího realizaci bazénu na své chalupě, neboť „otec pana , jméno FO, mladšího se zabýval výstavbou a dodáním bazénu pro žalovanou jako osobu podnikající“. Mezi panem , jméno FO, starším (dále jen „, jméno FO, “) a žalobkyní byla uzavřena ústní Smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výstavba bazénu a předání „veškeré potřebné technologie“. Strany ujednaly dokončení díla do konce října 2018 za celkovou cenu 300 000 Kč, která měla být uhrazena v několika částech na účet žalované s tím, že stavební práce se průběžně platily v hotovosti. Poté, co dílo bylo dokončeno a bazén zhotoven, měla žalobkyně zájem o zastřešení bazénu a strany uzavřely další ústní smlouvu o dílo dne 30. 6. 2019. Dodací lhůta zastřešení a jeho realizace byla stanovena na dobu šesti až osmi týdnů. Započetí prací bylo podmíněno úhradou zálohové platby 80 000 Kč, cena prací sjednána maximálně 150 000 Kč. Žalobkyně dne 1. 7. 2019 zaplatila na účet žalované č. , č. účtu, zálohu ve výši 80 000 Kč a prostřednictvím manžela se , jméno FO, poptávala, kdy lze očekávat dopravu a realizaci zastřešení. , jméno FO, ujišťoval, že dílo (zastřešení) bude realizováno, k jeho dodání a realizaci však nedošlo (nebyly přivezeny a instalovány díly zastřešení). Žalobkyně prostřednictvím svého syna e-mailem ze dne 23. 9. 2019 vyslovila nespokojenost s (ne)prováděním díla, od smlouvy odstoupila a současně žalovanou vyzvala k vrácení zaplacené částky 80 000 Kč do 30. 9. 2019. V reakci na tuto výzvu však došlo pouze k vrácení části zaplacené zálohy co do výše 50 000 Kč z účtu žalované s popiskem „záloha střecha“. Součástí díla (realizace bazénu) ve smyslu smlouvy o dílo nebylo pouze fyzické provedení díla, ale rovněž předání veškerých podkladů a dokumentace nezbytných k řádnému, bezpečnému a plnohodnotnému užívání díla. U technologického celku, jakým je bazén, včetně jeho technického vybavení, je dokumentace nedílnou součástí díla. Žalovaná však po zhotovení bazénu veškeré podklady a dokumentaci k dílu žalobkyni nepředala, proto se jejich předání žalobkyně domáhá touto žalobou. Není jí přitom známo, jaké dokumenty má po žalované přesně požadovat. K nároku na vydání řídící jednotky salinátoru žalobkyně uvedla, že původně žalobkyní dodaná řídící jednotka byla bez původní dokumentace a pokud byla v průběhu řízení žalobkyni předána nová jednotka salinátoru, tak byla rovněž předána bez dokumentace a nelze ověřit, zda předané zařízení odpovídá původnímu plnění.

2. Žalovaná oba žalobou uplatněné nároky rozporovala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Učinila nesporným, že žalobkyně požadovala jednak vybudování bazénu, jednak poptala zastřešení. Práce na bazénu probíhaly od září 2018, přičemž zima postup stavby zastavila. Práce na realizaci bazénu následně probíhaly v březnu, dubnu, květnu i červnu 2019. Zpochybnila tvrzení žalobkyně o tom, že rozhodnutí objednat zastřešení učinila až poté, co bylo dílo dokončeno a bazén zhotoven. Bazén v době, kdy žalobkyně poptávala zastřešení, ještě dokončen nebyl, natož předán. Žalovaná sporovala také tvrzení, že žalobkyně uhradila zálohu na zastřešení bazénu ve výši 80 000 Kč dne 1. 7. 2019, když k tomuto datu neexistovala žádná dohoda o realizaci zastřešení, ani závazek žalované takové dílo provést. V této době se výhradně řešilo dokončování technologické části bazénu, problémy s filtrací, nefunkční čerpadlo. Ani z následné SMS komunikace nevyplývá, že započetí prací ohledně zastřešení bazénu bylo podmíněno úhradou zálohové platby ve výši 80 000 Kč. Teprve v SMS komunikaci ze dne 30. 7. 2019 žalobkyně prostřednictvím svého manžela poprvé zmiňuje, že by chtěla řešit zastřešení bazénu. Tato skutečnost je v rozporu s tvrzením, že již k 30. 6. 2019 existovala konkrétní ústní smlouva o zastřešení s jasně sjednanou dodací lhůtou šesti až osmi týdnů a podmínkou zaplacení zálohy 80 000 Kč. V rámci SMS komunikace dne 18. 12. 2018 manžel žalobkyně vyrozumívá , jméno FO, mimo jiné o tom, že „dnes nebo zítra by k Vám měla dorazit domluvená záloha na zastřešení bazénu“, což časově koresponduje s platbou 50 000 Kč dne 17. 12. 2018 a potvrzuje, že právě tato částka (nikoliv platba ve výši 80 000 Kč z 1. 7. 2019) byla zálohou na zastřešení. Této SMS zprávě pak odpovídá i pozdější vrácení částky 50 000 Kč dne 30. 9. 2019 s popisem „záloha střecha“ z účtu žalované. Podle žalované jediná záloha na zastřešení činila 50 000 Kč a žalobkyně ji uhradila dne 17. 12. 2018 a také tato částka jí byla žalovanou vrácena dne 30. 9. 2019. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím tak není oprávněný. Za nedůvodný a neprokazatelný měla žalovaná i nárok žalobkyně na vrácení salinátoru, neboť žalovaná žalobkyni salinátor, který jí žalobkyně předala k reklamaci, vrátila a až následně začala žalobkyně tvrdit, že se jedná o salinátor jiný než původní. Své tvrzení však ničím neprokázala a naopak přiznala, že dokumentaci k původnímu salinátoru nemá. Za dané situace, pokud k zařízení neexistuje žádná dokumentace, neexistuje jediný způsob, jak zjistit, zda zařízení vrácené je totožné s tím, které bylo předáno k reklamaci. Žalobkyně uznala, že k zařízení nedostala při jeho pořízení žádnou dokumentaci a ani nebyla schopna konkretizovat přesný typ a parametry „správné“ jednotky pro bazén. Po celou dobu řízení žalobkyně neoznačila nezaměnitelně nejen salinátor, ale ani jaká konkrétní dokumentace měla chybět (ani že taková dokumentace existuje), natož že by žalovaná měla povinnost tuto dokumentaci mít či žalobkyni předat. Žalovaná není výrobcem salinátoru a není v její kompetenci určovat, zda dokumentace přijde v balení nebo jak bývá dnes pravidlem, je dostupná na webových stránkách výrobce. Pokud žalobkyně tvrdila, že dílo (provedení bazénu či technologické části díla) bylo provedeno vadně, tak nepožaduje žádné právo z vadného plnění a její námitky jsou právně irelevantní k předmětu sporu. Žalobkyně neuplatňuje nárok z titulu odpovědnosti za vady, sama nikdy žádné konkrétní vady v souladu se zákonem nevytkla a nezvolila následně volbu práva z vadného plnění. Z žádného důkazu nevyplynulo, že by žalobkyně učinila jediný projev vůle, který by bylo možné interpretovat jako vytknutí vad díla, pouze popisovala aktuální technický stav provozované technologie na prováděném díle. Přitom oznámení vady musí být adresným právním jednáním určitého obsahu a musí být srozumitelné, jakožto uplatnění práva objednatele. Oznámení vady není pouhé informování o technickém problému. O tom, že žalobkyně nečinila úkony směřující k uplatnění odpovědnosti za vady svědčí i tvrzení manžela žalobkyně o tom, že , jméno FO, posílal zálohy tehdy, kdy si o ně řekl. Veškeré platby tak byly činěny pouze jako reakce na konkrétní pokyn zhotovitele ve vazbě na práce, které fakticky probíhaly. Pokud v jarních měsících roku 2019 probíhaly práce na bazénu a o zastřešení se vůbec nemluvilo, nebyl důvod, aby si zhotovitel vyžádal zálohu na zastřešení. Jediná záloha na zastřešení byla ta, která byla zaslána dne 17. 12. 2018 ve výši 50 000 Kč, čemuž odpovídá i SMS ze dne 18. 12. 2018. Žalovaná v reakci na e-mail syna žalobkyně z 23. 9. 2019 výzvě vyhověla a dne 30. 9. 2019 vrátila částku 50 000 Kč z titulu poskytnuté zálohy a salinátor žalobkyni vrátila v rámci vyřízení reklamace v průběhu tohoto řízení. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. Procesní postup žalobkyně zavdal příčinu vedení tohoto 3 roky trvajícího sporu, proto vedle principu úspěchu ve věci je při posouzení otázky náhrady nákladů řízení zásadní rovněž ustanovení § 143 o.s.ř.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

4. Soud má prokázáno, že z účtu žalované byla odeslána dne 30. 9. 2019 ve prospěch účtu žalobkyně částka 50 000 Kč se zprávou pro příjemce „záloha střecha“.

5. Ze žalobkyní předložené SMS komunikace mezi jejím manželem a , jméno FO, v období od 25. 9. 2018 do 16. 9. 2019 soud zjistil, že ohledně předmětného díla a jeho realizace spolu komunikovali žalobkyně prostřednictvím svého manžela a , jméno FO, . Z komunikace vyplývá, že v průběhu měsíce září 2018 až listopad 2018 probíhaly práce na zhotovení bazénu. Dne 18. 12. 2018 vyrozuměl manžel žalobkyně , jméno FO, „dnes nebo zítra by k Vám měla dorazit domlouvaná záloha na zastřešení bazénu“. V dubnu 2019 se dotazoval manžel žalobkyně , jméno FO, na časový harmonogram ohledně prací na bazénu, kdy komunikace v květnu a červnu 2019 se týkala dokončovacích prací na realizaci bazénu. Následná komunikace se týká aktuálního problému s čerpadlem a filtrací. Dne 30. 6. 2019 vyrozuměl manžel žalobkyně , jméno FO, o tom, že byl zadán příkaz k převodu peněz. Dne 17. 7. 2019 byla , jméno FO, odeslána zpráva o tom, voda je kalná a nelze vodu vyčistit filtrací, neboť solnička nekomunikuje a pokud nebude brzy „poklop“, určitě se voda zkazí. V SMS zprávě ze dne 30. 7. 2019 se manžel žalobkyně dotazuje , jméno FO, na další postup ohledně zastřešení bazénu, dne 19. 8. 2019 ho informuje o změně délky kolejnic pro zastřešení a dne 12. 9. 2019 žádá o dovezení „krytu na bazén“. V obou případech , jméno FO, přislíbil věc zařídit.

6. Obsahem e-mailu zaslaného synem žalobkyně společnosti , Anonymizováno, dne 23. 9. 2019 je výtka, že druhá strana není schopna komunikovat ohledně sdělení bližšího termínu dodání zbytku zakázky zvláště poté, co byla vyžádána koncem června záloha ve výši 80 000 Kč na zastřešení bazénu. Součástí e-mailu je výzva k vrácení zálohy ve lhůtě do 30. 9. 2019.

7. Z historie pohybů na běžném účtu č. , RČ, vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalobkyně soud zjistil, že byly realizovány platby ve prospěch účtu č. , č. účtu, dne 18. 9. 2018 ve výši 60 000 Kč, dne 1. 11. 2018 ve výši 80 000 Kč, dne 17. 12. 2018 ve výši 50 000 Kč, dne 1. 7. 2019 ve výši 80 000 Kč. Na účtu žalobkyně je evidována příchozí platba ve výši 50 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „záloha střecha“.

8. Při jednání dne 20. 11. 2025 soud provedl po poučení ve smyslu § 126 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) výslech svědků, a to , jméno FO, mladšího, syna žalobkyně a , jméno FO, staršího, manžela žalobkyně.

9. Svědek , jméno FO, mladší (syn žalobkyně) k věci uvedl, že zprostředkoval kontakt svým rodičům na , jméno FO, , s jehož synem se svědek znal. , právnická osoba, realizoval pan , jméno FO, pod firmou žalované, konkrétní postup prací s ním dojednával otec svědka spolu se žalobkyní (rodiče svědka). Svědek se svými rodiči vykopal jámu, poté došlo k zasazení bazénu, který svědek se svými rodiči obložil svépomocí a poté se začalo jednat o zastřešení. , jméno FO, na konci roku (svědek si nevybavil kterého) řekl, že pokud se zastřešení objedná v tomto období, vyjde to levněji. Zálohu na zastřešení ve výši 50 000 Kč na pokyn , jméno FO, uhradila žalobkyně v listopadu nebo v prosinci 2018, tedy v době, kdy byl bazén již vybudován a obložen, napuštěn a funkční. Na jaře dalšího roku se , jméno FO, osobně domáhal u žalobkyně a otce svědka doplatku zastřešení. Na zastřešení bazénu poukázala žalobkyně ze svého účtu dvě platby, přesto , jméno FO, práce související se zastřešením nezapočal, natož aby je dokončil, proto svědek zaslal v září 2019 e-mail. Svědek s rodiči následně zastřešení objednal u firmy Alukov, protože se zhruba rok nic nedělo. Podle svědka byla platba ze dne 17. 12. 2018 ve výši 50 000 Kč zálohou na zastřešení a platba ze dne 1. 7. 2019 ve výši 80 000 Kč zaslaná na žádost , jméno FO, doplatkem na zastřešení. Spolu s bazénem byl dodán i salinátor, který se však 2× v mezidobí porouchal, došlo k jeho reklamaci a žalobkyni byl vrácen jiný typ než původní (oproti původnímu šedému byl vrácen salinátor bílý), a to bez dokladu, na jehož základě by bylo možné zjistit, zda je použitelný pro bazén žalobkyně. K salinátoru žalobkyně nemá žádnou dokumentaci, dodací list ani fotografie a nově dodaný salinátor nemá označení. Vše se realizovalo pouze ústní formou, jak bazén, tak zastřešení, na základě komunikace mezi , jméno FO, a manželem žalobkyně (otcem svědka). Žalobkyně ani její manžel neověřovali u , jméno FO, , zda je oprávněn jednat za žalovanou, když k tomu nebyl důvod, neboť „, jméno FO, buduje běžně bazény“. E-mail ze září 2019 svědek neadresoval jménem žalobkyně , jméno FO, , protože na něj neměl kontakt, ale zaslal ho společnosti , Anonymizováno, cz., na základě kontaktu, který dostal od syna , jméno FO, . Svědek měl za to, že společnost , Anonymizováno, „je firmou pana , jméno FO, staršího“, nevěděl, že pod touto společností figuruje žalovaná.

10. Ve věci slyšený svědek , jméno FO, starší (manžel žalobkyně) uvedl, že žalovanou nikdy neviděl, v průběhu smluvního vztahu jednal pouze s , jméno FO, , se kterým společně se žalobkyní dojednávali realizaci bazénu. Kontakt na něj získali od svého syna. Poprvé se žalobkyně a svědek setkali s , jméno FO, asi v červnu 2018, práce na bazénu započaly 4. 9. 2018. Při první návštěvě domluvili velikost bazénu, použité technologie na vodu a podobně. Při druhé návštěvě asi v červenci nebo srpnu 2018 došlo k uzavření ústní Smlouvy o dílo, kdy žalobkyni , jméno FO, před započetím prací předložil Cenovou nabídku (svědek ji soudu předložil k nahlédnutí) a sdělil, že dílo bude dokončeno (vybudován bazén) do zimy 2018. To svědka i žalobkyni mile překvapilo, , jméno FO, bezmezně věřili. Ohledně ceny díla existovala Cenová nabídka a dále bylo domluveno, že na žádost , jméno FO, budou hrazeny zálohy, o které si průběžně řekne. Při započetí stavby bazénu byla takto uhrazena dne 18. 9. 2018 první záloha ve výši 60 000 Kč, dne 1. 11. 2018 byla zaslána platba ve výši 80 000 Kč bez uvedení konkrétního účelu platby a třetí platba ve výši 50 000 Kč byla uhrazena dne 17. 12. 2018 poté, co , jméno FO, řekl, že za situace, kdy je bazén do základů hotový, bylo by dobré uhradit zálohu na zastřešení do konce roku, aby žalobkyně získala slevu. Tato platba byla určena na zastřešení bazénu, neboť svědkovi a žalobkyni , jméno FO, výslovně sdělil, že aby zastřešení mohlo být zadáno do výroby, a ještě se slevou, je třeba uhradit zálohu právě do konce roku. Přes zimu betonový základ vyzrával a dne 1. 7. 2019 žalobkyně uhradila částku 80 000 Kč jako doplatek zastřešení, které již bylo zadáno do výroby. Následně svědka a žalobkyni , jméno FO, ujišťoval, že je zapotřebí vyčkat dodání zastřešení, později se však začal vymlouvat, že je firma přetížená, a pak již odmítal se svědkem komunikovat. Nakonec bylo zastřešení poptáno a objednáno svědkem a žalobkyní u firmy Alukov, když ho , jméno FO, nedodal. Po celou dobu jednal svědek osobně pouze s , jméno FO, , který ho vyrozuměl, že platby budou směřovat na účet žalované. Žalovanou svědek nezná, nikdy ji neviděl. Svědek nezjišťoval, jestli je , jméno FO, oprávněn za žalovanou jednat, z jeho jednání ale vyplynulo, že na sebe nechce nic mít napsáno a vše směřuje na žalovanou. K obsahu SMS zprávy ze dne 30. 6. 2019 zaslané , jméno FO, svědek upřesnil, že zmínil platbu – doplatek na zastřešení bazénu, jak vyplývá z výpisu z účtu ze dne 1. 7. 2019. Poté, co byla uhrazena záloha na zastřešení, požadoval , jméno FO, po žalobkyni a svědkovi další platby bez bližšího určení, což svědek odmítl. Hotový bazén byl na základě první ústní smlouvy o dílo předán spolu se salinátorem, chyběla však technická dokumentace. Ačkoliv došlo v průběhu řízení k dodání nového salinátoru, tak nelze zjistit, zda se jedná o salinátor původní, když ani nově dodaný salinátor nebyl dodán s dokladem, který by ho identifikoval. Nový salinátor svědek se synem , jméno FO, do bazénu sice namontoval, ale po zkušenostech s , jméno FO, svědek nemůže věřit, že se jedná o salinátor původní.

11. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a provedl-li v řízení dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé. Po zhodnocení důkazů shora provedených soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu pouze zčásti.

12. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

15. Podle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

16. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že žalobkyně učinila předmětem řízení dva nároky: a) zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení zbylé výše platby na zastřešení bazénu a b) reivindikační žalobou se domáhala vydání věci – salinátoru a dokumentace k bazénu a jeho součástem.

17. Z důvodu neúplných a neurčitých skutkových tvrzení ohledně označení předmětu vydání byla žalobkyně opakovaně soudem vyzývána k nezaměnitelné specifikaci salinátoru, jehož vydání se domáhá, neboť nebylo jasné, o jaký konkrétní salinátor se má jednat, tak aby ho bylo možné individuálními znaky identifikovat (například výrobním číslem, výrobní značkou, rokem výroby, rozměry, tvarem apod.). Pro žalobu na vydání věci je základním předpokladem, aby žalobce prokázal, že je vlastníkem, respektive oprávněným držitelem, věci a dále musí být jednotlivé věci popsány tak, aby je bylo možné přesně identifikovat a odlišit od jiných věcí téhož druhu.

18. Žalobkyně však v daném směru neunesla jak břemeno tvrzení, tedy nesplnila požadavek nezaměnitelně označit konkrétně předmět vydání (salinátor), tak břemeno důkazní. V průběhu řízení učinily strany nesporným, že žalobkyni byla předána nová salinizační jednotka a že došlo k jejímu namontování do bazénu, kdy svědek , jméno FO, starší upřesnil, že nový salinátor namontoval se synem , jméno FO, . Přesto žalobkyně setrvala na nároku ohledně vydání salinátoru s tvrzením, že salinátor, který jí byl v průběhu řízení vydán, není salinátorem původním. Své tvrzení však kromě poukazu na rozdíl v barvě obou zařízení nebyla schopna věrohodně prokázat. Navíc je třeba zohlednit, že smluvní vztah nevznikl mezi žalobkyní a žalovanou, ale mezi žalobkyní a , jméno FO, , jak rozvedeno níže. Ve stejném duchu soud hodnotí požadavek žalobkyně na vydání dokumentace označené ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. Oproti nároku na vydání salinátoru a dokumentace soud shledal nárok žalobkyně na vrácení částky 30 000 Kč s příslušenstvím po právu.

20. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že vznik smluvního vztahu mezi účastníky tohoto řízení neprokazuje skutečnost, že žalobkyně v zastoupení svého manžela obdržela cenovou nabídku od , jméno FO, a na jeho pokyn poukázala část plnění na účet žalované. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně v zastoupení svého manžela jednala výlučně s , jméno FO, , který v daném smluvním vztahu vystupoval jako zhotovitel díla, a tak ho také žalobkyně s manželem vnímali. V řízení ani jedna strana netvrdila ani neprokazovala, že by se , jméno FO, prokázal zmocněním, které by mu v rámci předmětných smluv o dílo mělo být žalovanou uděleno. Naopak on sám vystupoval jako smluvní strana, a tak ho také žalobkyně vnímala, což potvrdili oba slyšení svědci (svědek , jméno FO, mladší: „, jméno FO, běžně buduje bazény“ a , jméno FO, starší: „Z jednání , jméno FO, vyplynulo, že na sebe nechce nic mít napsáno a vše směřuje na žalovanou“). Inkasoval část ceny díla (nejen na zhotovení bazénu, ale i na zastřešení) a dílo také realizoval (alespoň v rozsahu vybudování bazénu, když závazek ohledně zastřešení bazénu nesplnil). Žalovaná jako podnikající fyzická osoba se na realizaci díla nijak nepodílela a ve vztahu k žalobkyni nevystupovala jako smluvní strana, ani nepřevzala odpovědnost za prováděné dílo. Smlouva o dílo byla tedy uzavřena ústně mezi žalobkyní, která jednala prostřednictvím svého manžela, a , jméno FO, , přičemž rozhodující je projev vůle stran (v případě žalobkyně-starší osoby v postavení spotřebitele) a objektivní dojem, nikoliv formální označení osoby v cenové nabídce nebo číslo účtu, na který byly poukázány některé z plateb. Cenová nabídka byla předložena , jméno FO, , který také jednal o ceně, rozsahu díla a jeho provedení, žalovaná se žalobkyní nijak nekomunikovala a dílo neprováděla.

21. Pro úplnost soud dodává, že při hodnocení výpovědi ve věci slyšených svědků zohlednil věrohodnost jejich výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký mají svědci vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci, jaká je jejich rozumová a duševní úroveň, dále k okolnostem, jež doprovázely jejich vnímání skutečností, o nichž vypovídali a také ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k jejich chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.). Současně přihlédl k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují) a také vzal v úvahu, že svědci byli soudem poučeni o trestně právních následcích jejich křivé výpovědi. Při respektování uvedených kritérií soud hodnotí výpověď obou svědků jako věrohodnou, konzistentní a v souladu s ostatními provedenými důkazy.

22. Smlouvu o dílo lze uzavřít ústně i konkludentně, avšak rozhodující je shoda vůle stran (objednávka a její akceptace), dále určení díla (v tomto případě objednání zhotovení bazénu a zastřešení), a alespoň rámcová dohoda o ceně a jejím zaplacení. Smluvní vztah mezi žalobkyní a , jméno FO, prokazuje komunikace mezi nimi a výpověď ve věci slyšených svědků. S ohledem na neexistenci smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou je namístě posoudit nárok o zaplacení částky 30 000 Kč jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

23. Zákonným znakem bezdůvodného obohacení je získání určitého majetkového plnění bez důvodu aprobovaného právem. V řízení bylo prokázáno, že se finanční prostředky minimálně ve výši, které se žalobkyně domáhá touto žalobou, ocitly v právní dispozici žalované. V řízení přitom nebyl tvrzen ani prokázán jakýkoliv právní důvod k přesunu této majetkové hodnoty z majetku žalobkyně ve prospěch majetkové sféry žalované. Žalovaná bez dalšího přijala zaslané finanční prostředky, ačkoliv si byla vědoma toho, že se žalobkyní není v žádném smluvním vztahu.

24. Institut bezdůvodného obohacení vyjadřuje zásadu občanského práva, že se nikdo nesmí bezdůvodně obohatit na úkor jiného, a pokud k tomu dojde, je povinen takto získaný prospěch vrátit. Předpokladem vzniku bezdůvodného obohacení je, že se jednomu z účastníků dostalo majetkové hodnoty (došlo ke zvýšení aktiv jeho majetkového stavu), a to na úkor toho, jehož majetkový stav se tímto snížil, případně nedošlo k jeho očekávanému rozmnožení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 434/2007). Aktivní věcná legitimace k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení tak svědčí subjektu, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno a v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení hodnot; pasivně legitimován je pak ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, tj. ten, jehož majetek se na úkor jiného neoprávněně zvětšil, případně, u něhož nedošlo ke zmenšení majetku, které mělo po právu nastat (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 318/2019, 28 Cdo 1532/19, 28 Cdo 154/2020). Vznik bezdůvodného obohacení je spojován se současným vznikem závazku, na jehož základě je povinen ten, kdo se obohatil, vydat předmět obohacení, a zároveň ten, na jehož úkor se tak obohatil, je oprávněn požadovat vydání všeho, oč se povinný obohatil. Je třeba zdůraznit, že bezdůvodné obohacení je institutem objektivního charakteru, kdy předpokladem odpovědnosti za získané bezdůvodné obohacení není protiprávní jednání obohaceného ani jeho zavinění, nýbrž objektivně vzniklý stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává.

25. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že požaduje-li žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení pouze co do částky žalobou uplatněné, je tento nárok po právu. Soud proto rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a přihlížeje k prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení byla žalované uložena také povinnost zaplatit příslušenství pohledávky spočívající ve smyslu § 1970 o. z. v zákonném úroku z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch obou stran byl v daném řízení stejný. Žalobou byly uplatněny dva samostatné nároky, přičemž žalobkyně byla procesně úspěšná pouze co do zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, neúspěšná co do vydání salinátoru a požadované dokumentace. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.