67 C 185/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A , o zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti

I. Vyživovací povinnost žalobce, jakožto otce, ke zletilému žalovanému č. 1 stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 8. 2012, č.j. P 166/2002–978 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci ze dne 15. 5. 2013, č.j. , spisová značka, , se s účinností ode dne 29. 1. 2026, zrušuje.

II. Vyživovací povinnost žalobce, jakožto otce, ke zletilému žalovanému č. 2 stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 8. 2012, č.j. P 166/2002–978 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci ze dne 15. 5. 2013, č.j. , spisová značka, , se s účinností ode dne 6. 2. 2026, zrušuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Přerově dne 10. 3. 2026 domáhal zrušení své vyživovací povinnosti k oběma zletilým žalovaným. Uvedl, že u obou žalovaných již pominuly zákonné předpoklady pro trvání vyživovací povinnosti rodiče, neboť oba žalovaní jsou již zletilí, ukončili přípravu na budoucí povolání a jsou schopni se sami živit. Žalobce potvrdil, že ho oba žalovaní o ukončení svého vysokoškolského studia vyrozuměli.

2. Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 16. 3. 2026, č.j. 15 C 51/2026-12 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu jako místně příslušnému, když bydliště obou žalovaných se nachází v obvodu zdejšího soudu.

3. Soud věc projednal bez nařízení jednání postupem podle § 115a) o.s.ř., podle kterého není k projednání věci samé třeba nařídit jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V projednávané věci žalobce i oba žalovaní soudu výslovně sdělili, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž soud současně shledal, že ve věci lze rozhodnout na podkladě listin ve spise založených. Podle § 153 odst. 1 o.s.ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

5. Žalovaní podáním ze dne 17. 4. 2026 vyslovili se zrušením vyživovací povinnosti žalobce jakožto jejich otce souhlas. Žalovaný č, Anonymizováno, , Anonymizováno, 1, Anonymizováno, uvedl, že studium ukončil k 28. 1. 2026, žalovaný č. 2 k 5. 2. 2026. Oba žalovaní potvrdili, že žalobci na výživném žádný dluh nevznikl, výživné pro žalovaného č. , hodnota, bylo naposledy uhrazeno v lednu 2026 a pro žalovaného č. 2 v únoru 2026.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav:

7. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 15. 5. 2013, č.j. 70Co 7/2013-1041 (který nabyl právní moci dne 4. 6. 2013) změnil rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 8. 2012, č.j. P 166/2002-978 a rozhodl tak, že upravil pro každého tehdy nezletilého žalovaného výživné, a to diferencovaně: za období od 1. 9. 2005 do 31. 7. 2006 ve výši 9 000 Kč měsíčně, od 1. 8. 2006 do 31. 12. 2006 ve výši 5 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2007 do 31. 8. 2007 ve výši 3 000 Kč měsíčně, od 1. 9. 2007 do 31. 10. 2009 ve výši 3 500 Kč měsíčně, od 1. 11. 2009 do 31. 8. 2012 ve výši 2 500 Kč měsíčně a od 1. 9. 2012 ve výši 2 800 Kč měsíčně. Zároveň vyčíslil nedoplatek výživného pro každého tehdy nezletilého žalovaného za období od 1. 9. 2005 do 30. 4. 2013 ve výši 2 400 Kč (citovaná rozhodnutí). Žalovaný č. 1 ukončil dne 28. 1. 2026 studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do magisterského navazujícího studijního programu Demografie vyučovaného v prezenční formě studia se zapsal dne 3. 9. 2024 a studium absolvoval dne 28. 1. 2026 (doklad Přírodovědecké fakulty UK Praha ze dne 16. 5. 2026). Žalovaný č. 2 zahájil studium na Masarykově ústavu vyšších studií dne 9. 8. 2004 v navazujícím magisterském studijním programu Projektové řízení inovací v prezenční formě. Studium ukončil dne 5. 2. 2026 úspěšným vykonáním státní zkoušky (Potvrzení o studiu vystavené dne 5. 2. 2026 Masarykovým ústavem vyšších studií ČVUT).

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. S ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení vyživovací povinnost rodiče vůči zletilému dítěti netrvá bez omezení, nýbrž jen po dobu, kdy dítě není schopno samo se živit. Rozhodující tedy není samotná zletilost oprávněného, nýbrž existence či neexistence jeho objektivní schopnosti opatřovat si vlastními silami prostředky k úhradě svých potřeb. Jakmile tato neschopnost odpadne, zaniká i hmotněprávní důvod pro další trvání vyživovací povinnosti rodiče. Pokud dítě dokončí přípravu na budoucí povolání a nic nenasvědčuje tomu, že by mu v pracovním uplatnění bránil nepříznivý zdravotní stav či jiná závažná okolnost, zákonný důvod pro další trvání vyživovací povinnosti zpravidla odpadá.

10. V projednávané věci soud neshledal žádnou skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že by některý ze žalovaných nebyl schopen sám se živit. Naopak sami žalovaní potvrdili a prokázali, že dosáhli vysokoškolského vzdělání, a se zrušením vyživovací povinnosti vyslovili souhlas. V řízení nebylo tvrzeno a ani prokázáno, že by některému ze žalovaných v samostatném zajišťování obživy bránil nepříznivý zdravotní stav nebo jiná závažná okolnost. Soud proto uzavřel, že podmínky pro další trvání vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovaným již dány nejsou, a rozhodl tak, jak ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku uvedeno. Okamžik zrušení vyživovací povinnosti u toho kterého žalovaného se odvíjí ode dne následujícího od data ukončení jejich vysokoškolského studia, jak vyplývá shora (u žalovaného č. 1 ke dni 28. 1. 2026, u žalovaného č. 2 ke dni 5. 2. 2026).

11. Výrok o nákladech řízení (výrok III.) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k § 150 o.s.ř., když s ohledem na charakter tohoto řízení, jehož předmětem je zrušení vyživovací povinnosti k již zletilým dětem, se jedná o spor mezi osobami blízkými (otcem a zletilými syny).