67 C 206/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci manželky: osobní údaje manželky zastoupena Mgr. jméno příjmení, advokátem se sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený Mgr. jméno jméno, advokátem se sídlem adresa, o rozvod manželství

I. Manželství účastníků, celé jméno manželky, rozené příjmení a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před Úřadem městské části obec a číslo, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum. Manželka uvedla, že manželství bylo uzavřeno po 29měsíční známosti, přičemž během krátkého manželského vztahu došlo ze strany manžela k opakované nevěře, což mezi manželi vyvolalo napětí a postupné odcizování. Jako manželé nefungují od datum a od datum nežijí ve společné domácnosti. Z pohledu manželky je manželství formálním svazkem, který neplní svou společenskou funkci, přičemž obnovení společného soužití do budoucna nelze očekávat. Manžel se k návrhu o rozvod manželství připojil podáním ze dne datum, s rozvodem manželství vyslovil souhlas. Nesouhlasil však se skutečnostmi svědčícími pro příčinu rozvratu manželství, když popřel, že by se měl v průběhu manželského vztahu dopustit nevěry, natož opakovaně. Hlavní příčinu rozpadu manželství spatřoval v tom, že se manželům nepodařilo založit rodinu. Potvrdil, že od datum manželé nežijí ve společné domácnosti, když se odstěhoval na adresu svého trvalého bydliště. Také z jeho pohledu je manželství v dnešní době trvale a hluboce rozvráceno a již nelze předpokládat, že by se vztah mezi manželi změnil. Soud v řízení provedl důkaz předloženým oddacím listem manželů a dále jejich výslechem, když dalších důkazních návrhů manželé ve věci již nečinili. Z oddacího listu vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřelo dne datum před Úřadem městské části obec a číslo, manželka do manželství vstupovala jako svobodná, manžel jako rozvedený. Oba manželé jsou českými státními příslušníky. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že se u ní jednalo o manželství prvé, které bylo uzavřeno po předchozí asi 2 ½ leté známosti z citové náklonnosti a ze kterého se děti nenarodily. Manželství hodnotila jako spokojené do října – listopadu r. rok, kdy se dozvěděla o nevěře manžela, a to z SMS zpráv v telefonu manžela a rovněž z výpovědi známých, kteří viděli manžela chovat se k této ženě důvěrně. Nejednalo se o klientku manžela, se kterou byl pouze v pracovním kontaktu, neboť spolu trávili volný čas a byli k sobě citově vázáni. Manželka situaci navrhla řešit rozvodem, manžel však v této době měl zájem o zachování manželství, a proto se manželé dohodli, že spolu budou docházet na terapie ke koučce. Koučku vyhledali pouze z důvodu řešení manželských problémů s ohledem na nevěru manžela, nikoliv s ohledem na pracovní stres manžela. Terapie byly úspěšné a manželství bylo po dobu dalšího půl roku spokojené a funkční. Situace se změnila v anonymizováno rok, kdy manželka zjistila další mimomanželský vztah manžela, což nesla špatně jak fyzicky, tak psychicky. Situaci se snažila řešit, avšak manžel o řešení zájem neměl. Na tuto známost rovněž upozornili manželku společní známí, kteří manžela s touto ženou viděli chovat se k sobě důvěrně. Manželka měla sama možnost přečíst si jejich vzájemnou komunikaci po dobu 1 měsíce. Ačkoliv manželé spolu bydleli po dobu 2 měsíců, manžel v této době docházel za novou partnerkou. Dne datum se na výzvu manželky ze společné domácnosti odstěhoval. K tomuto datu došlo k ukončení společného hospodaření manželů, jejich intimní soužití bylo ukončeno na přelomu měsíce května a června rok. Od doby odchodu manžela ze společné domácnosti ani jeden z manželů neprojevil snahu manželství zachránit, oba mají za to, že jejich manželství je pouhým formálním svazkem. Známost k jinému muži manželka nenavázala. Příčinu rozvratu manželství spatřovala v opakovaných nevěrách manžela, díky kterým ztratila důvěru v manžela a mezi manželi došlo k citovému odcizení. Manžel jako účastník řízení k věci uvedl, že se u něj jednalo o manželství druhé, ze kterého se děti nenarodily. Vztah účastníků započal v době covidu, kdy byly značně omezeny aktivity ve všech oblastech života a manžel se nemohl věnovat svým dřívějším aktivitám, o kterých manželka věděla. V době covidu tedy trávili společně hodně času a citově se velmi sblížili. Po odeznění covidu se manžel k těmto aktivitám (kondiční trenérství) vrátil a vedle toho docházel do zaměstnání. Jako trenér běžně pracuje se ženami, což z jeho pohledu mohlo u manželky budit podezření z nevěry, neboť je člověk komunikativní, nicméně popřel, že by za dobu trvání manželství manželku s jinou ženou podvedl. Popřel, že by byl manželce fyzicky nevěrný. K manželkou uvedené nevěře z přelomu října/listopadu rok uvedl, že se jednalo pouze o jeho klientku, kterou trénoval. Popřel, že by k ní byl citově vázán a že by s ní trávil čas mimo sportovní zařízení. Pokud s manželkou docházeli na konzultace ke koučce, takto bylo nejenom s ohledem na záchranu jejich vztahu, ale i z důvodu, že v té době řešil stresové situace v práci. Známost k jiné ženě navázal v dubnu rok z důvodu, že se jim s manželkou nepodařilo počít potomka. Ze strany manželky doma panovaly výčitky, proto hledal pochopení u člověka, který mu bude blízký. Známost manžel navázal v době, kdy manželství účastníků procházelo krizí. Manžel potvrdil, že k této ženě je citově vázán, nicméně intimně se s ní sblížil až po jeho odchodu od manželky koncem června rok, s touto ženou však po svém odchodu společnou domácnost nesdílí. Příčinu rozvratu manželství spatřuje v tom, že se manželům nepodařilo založit rodinu, a dále v odlišném přístupu k životu, kdy každý z manželů vyznával jiný životní styl. To vše mezi nimi vedlo k postupnému odcizování. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o.z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 756 o.z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a při tom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popř. vedou, rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že oba účastníci jsou ve shodě, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze očekávat jeho obnovení. Manželé neměli zájem o přerušení řízení, a jejich účastnickými výpověďmi bylo prokázáno, že rozvrat jejich manželství je trvalý. V daném případě manželé nepředložili soudu dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (když společné děti se za trvání manželství nenarodily), nemohlo se tedy jednat o tzv. nesporný rozvod ve smyslu § 757 o.z., a soud se musel v souladu s § 756 o.z. zabývat otázkami příčin rozvratu manželství. Ohledně příčin rozvratu manželství se manželé nedokázali shodnout, každý ji spatřoval v jiných okolnostech. Soud po provedeném dokazování spatřuje příčiny rozvratu manželství v postupném odcizování manželů z důvodu odlišného pohledu každého z nich na každodenní život, trávení volného času a nastavení jejich priorit. Tím došlo ke vzájemnému ochladnutí citových vazeb, a konečně k úplnému odcizení manželů. Toto odcizení bylo umocněno rovněž necitlivým přístupem manžela v době, kdy se manželé marně pokoušeli počít potomka. Manžel namísto, aby se v této emočně náročném období postavil k problému zodpovědně a byl manželce oporou, hledal naopak pochopení u jiné ženy, za kterou navíc po dobu společného soužití (od anonymizováno do datum) docházel, ačkoliv se na něj manželka obrátila ve snaze manželství zachránit. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že zákonné podmínky pro rozvod manželství uvedené v ustanovení § 755 odst. 1 o.z., tedy že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, a že nelze očekávat jeho obnovení, byly splněny, a proto rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého nemá žádný z účastníků ve statusových věcech manželských a partnerských právo na náhradu nákladů řízení. Soud nezjistil žádné okolnosti, které by odůvodňovaly odchýlení se od výše uvedeného ustanovení, neshledal podmínky pro aplikaci věty druhé citovaného zákona. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 o.z.). Oba účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit své občanské průkazy s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému úřadu k vyznačení změny osobního stavu, event. příjmení.