67 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem trvale: obec a číslo - část obce, ulice a číslo zastoupený advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba o určení, že výpověď z nájmu bytové jednotky číslo nacházející se v budově adresa, umístěné na pozemku parc. číslo zapsané na list vlastnictví k.ú. část obce, územní celek, vedeného stát. instituce, stát. instituce, datovaná žalovanou k datum rozhodnutí pod č.j. spisová značka a doručená žalobci dne datum, není platná a je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 815 Kč k rukám právního zástupce žalované titul. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal, aby soud určil, že výpověď nájmu shora citovaného bytu není oprávněná a je tedy neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je výlučnou vlastnicí bytové jednotky číslo o velikosti 0 + 1 v budově adresa na pozemku parc. číslo na list vlastnictví k.ú. část obce, kterou žalobce užívá na základě nájemní smlouvy. Dne datum žalobce od žalované obdržel výpověď nájmu bytu ze dne datum. Důvodem výpovědi podle žalované je hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu žalobcem dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.), když žalobce měl přenechat byt nebo jeho část do podnájmu jméno příjmení, datum narození. Ve výpovědi byl žalobce poučen ve smyslu § 2286 odst. 2 o.z. o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Námitky proti výpovědi zaslal žalované dne datum. Žalobce má za to, že důvod k výpovědi nájmu bytu dán nebyl, neboť žalobce byt ani jeho část jméno příjmení a ani jiné osobě nepodnajal. příjmení příjmení mohla být v blízkosti bytu viděna, neboť žalobce několikrát navštívila, z čehož nelze usuzovat, že by měla bytovou jednotku nebo její část v podnájmu. Navíc, i kdyby žalobce byt podnajal, nejednalo by se o hrubé porušení povinnosti z nájemní smlouvy a žalobce rovněž nebyl žalovanou vyzván k odstranění ať už zmíněného či jiného závadného jednání a ani mu nebyla poskytnuta lhůta pro jeho odstranění. Ve svých následných podáních (z datum, datum, jakož i v závěrečném návrhu z datum) žalobce svá skutková tvrzení doplňoval a upřesňoval s ohledem na procesní obranu žalované. Z jeho doplněných skutkových tvrzení vyplývá, že paní jméno příjmení měla k dispozici klíče od předmětného bytu za účelem provádění běžné domácí údržby v době, kdy žalobce tuto údržbu nemohl provádět sám. Žalobce se v rozhodné době příležitostně pracovně (i z jiných důvodů) zdržoval mimo byt, přitom využíval ochoty paní příjmení, která mu například zalévala květiny a upozorňovala ho na příchozí korespondenci. Ve více případech se paní příjmení v bytě zdržela i přes noc a proto mohla být sousedy zpozorována. Tvrzení souseda celé jméno svědka o tom, že žalobce v době 5 let před rozhodným obdobím v bytě nebydlel, žalobce popřel. Z Úředních záznamů Policie ČR vyplývá, že se za paní příjmení dobýval pan příjmení, pravděpodobně ze žárlivosti, na adrese bytu žalobce, kde měla paní příjmení po dohodě se žalobcem zřízeno přechodné bydliště, nikoliv by v předmětném bytě bydlela trvale. Pouze ve snaze ulehčit vysvětlování Policii ČR paní příjmení označila, že v daném bytě bydlí. Taktomu však nebylo, v bytě se zdržovala vždy přechodně při návštěvě, či při péči o byt v době, kdy o něj nemohl pečovat žalobce. Žalobce byt ani jeho část paní příjmení do podnájmu neposkytl (doplnění skutkových tvrzení v podání ze dne datum). Pojmem„ provádění běžné domácí údržby v bytě paní příjmení“ žalobce mínil především zalévání květin, obvyklý úklid (utírání prachu, luxování, mytí nádobí) a různé domácí práce (praní, žehlení, výměna ložního prádla, záclon, mytí oken) v době, kdy byl mimo byt. Tyto úkony prováděla v domácnosti žalobce běžně již dříve za trvání jejich partnerského vztahu a vzhledem k tomu, že i po jeho ukončení zůstali v blízkém přátelském vztahu, tak žalobci příležitostně poskytla součinnost i v rozhodném období v době, kdy je nemohl vykonávat sám. Zpravidla tak činila po práci, mnohdy v pozdních hodinách a v bytě i přespala. V bytě se nacházela rovněž příležitostně jako návštěva žalobce. Pan anonymizováno paní příjmení sledoval ze žárlivosti, neboť se domníval, že ji se žalobcem pojí partnerský vztah, proto věděl, kde a kdy se nachází. O jednání pana příjmení paní příjmení žalobce neinformovala, neboť se za ně asi styděla a nechtěla žalobce zatěžovat svými vztahovými problémy. Žalobce nebyl schopen přesně určit jak často a z jakého důvodu se nacházel v rozhodném období mimo byt, zmínil pouze, že se tak stalo z důvodu jeho osobních záležitostí, návštěvy jeho příbuzných žijících mimo anonymizováno či v případě jeho dovolené (doplnění skutkových tvrzení žalobcem podáním ze dne datum).

2. Žalovaná ve svých podáních (z datum, datum) navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť podaná výpověď nájmu bytu má všechny náležitosti platného právního úkonu (jak obecné, tak i speciální pro výpověď nájmu bytu), výpovědní důvod je v ní řádně, konkrétně a nezaměnitelně specifikován a skutkově vylíčen jak do času, tak i do identity osoby, jíž dal žalobce byt neoprávněně do podnájmu bez souhlasu pronajímatele. Výpověď byla rovněž řádně doručena. Výpověď nájmu byla dána z důvodu § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., tedy pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, konkrétně pro porušení povinnosti dle ustanovení § 2276 o.z. v kombinaci s usnesením § 2274 a § 2275. Mezi stranami bylo ujednáno, že k podnájmu bytu či jeho části je zapotřebí předchozí souhlas pronajímatele (žalované), a to i v případě, že by sám v bytě nájemce žil. Takový souhlas však žalovaná coby pronajímatel nedala, ostatně ani žalobce o takový souhlas nežádal. Výpovědní důvod byl ve výpovědi uveden tak, že žalobce přenechal předmětný byt k užívání paní jméno příjmení, datum narození, která byt užívala k bydlení zcela prokazatelně nejpozději od datum. V rozhodném období navíc se žalobcem společnou domácnost nevedla a je proto lhostejné, jaký byl v této době mezi ní a žalobcem osobní vztah. Na její straně šlo o podnájem, neboť se jednalo o osobu bez právního vztahu k pronajímateli, která trvale užívala byt k bydlení, aniž by s nájemcem (žalobcem) vedla společnou domácnost. Užívání bytu paní příjmení potvrdili sousedé, kteří obývali byt vedle a nad žalobcem, konkrétně pan celé jméno svědka, pan celé jméno svědka paní jméno příjmení. Rovněž z policejních záznamů o výjezdech hlídky a z Protokolů o přestupku vyplývá, že minimálně ve čtyřech časově oddělených policejních výjezdech do bytu v období od datum do datum je podepsáno postupně šest různých policejních komisařů, přičemž většina výjezdů se odehrála v nočních hodinách (údaj o čase, anonymizována dvě slova, údaj o čase hod.). jméno paní příjmení se v uvedených záznamech a protokolech zmiňuje o bytě tak, že se jedná o její byt, že jí byla způsobena škoda, že se jí rozbil zámek a že tam v současné době bydlí. V žádném protokolu nefiguruje žalobce jako osoba, která by v bytě bydlela.

3. Soud v řízení provedl dokazování důkazy, které mu předložily obě strany sporu a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce je nájemcem předmětného bytu, žalovaná je jeho vlastníkem (shodná tvrzení účastníků), když žalobce se stal nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou dne datum. Z článku VIII. bod 3. této nájemní smlouvy vyplývá, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele (Smlouva o nájmu bytu č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí).

5. Z výpovědi nájmu bytu datované dnem datum, adresované žalobci soud zjistil, že žalobci byla dána výpověď nájmu předmětného bytu z důvodu ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pro hrubé porušení vyplývající z nájmu. Svou povinnost vyplývající z nájmu žalobce hrubě porušil tím, že byt přenechal do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele - § 2276 o.z., a to v rozporu se smluvním ujednáním s tím, že dle šetření zástupců pronajímatele byl byt dán do podnájmu třetí osobě – minimálně tři roky, zcela prokazatelně od datum v bytě bydlí paní jméno příjmení, datum narození. Žalobce byl poučen ve smyslu § 2286 o.z. o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Předmětná výpověď byla žalobci doručena dne datum (výpověď nájmu bytu ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka).

6. Proti výše uvedené výpovědi nájmu bytu podal žalobce námitky dne datum, které byly žalované doručeny dne datum (námitky proti výpovědi nájmu bytu ze dne datum).

7. Z předložených Evidenčních listů pro výpočet nájemného platných od datum soud zjistil, že uživatelem bytů, které sousedí s bytem žalobce (byt číslo) je celé jméno svědka – který užívá byt číslo celé jméno svědka, který užívá byt číslo (Evidenční list pro výpočet nájemného pro uživatele celé jméno žalobce, celé jméno svědka a celé jméno svědka). 8. celé jméno svědka (nájemce bytu číslo) se dne datum písemně vyjádřil tak, že nájemcem bytu číslo který je na stejném patře s jeho bytem, je žalobce, kterého viděl naposledy před 5 lety. V jeho bytě bydlí asi dva až tři roky žena ve věku cca anonymizováno let s anonymizováno vlasy, za kterou dochází několik měsíců (od roku 2018) anonymizováno a anonymizováno chlap s anonymizováno, který pod vlivem žárlivosti a asi nějaké látky se k ní dobývá, anonymizována čtyři slova a anonymizována dvě slova. Žalobce v bytě nebydlí. Před několika lety celé jméno svědka hovořil s pánem, který měnil zámek u dveří bytu žalobce, který na jeho dotaz odpověděl, že je z rodiny žalobce a má provést úpravy v bytě. příjmení celé jméno svědka se legitimoval (protokol ze dne datum podepsaný celé jméno svědka).

9. Z předložených Oznámení přestupků, jakož i z Úředních záznamů Policie ČR, Obvodní ředitelství policie obec III. Místní oddělení část obce vyplývá, že dne datum v údaj o čase hodin se dostavila hlídka Policie ČR na adresu adresa svědka a svědka, datum narození, na místě byl ztotožněn jméno příjmení, datum narození. příjmení z místní znalosti poznala, že se jedná o muže, který neustále obtěžuje svou bývalou přítelkyni – oznamovatelku. Zmíněný bušil jméno příjmení na okno, na výzvy policie nedbal a na místě setrvával, hlídku slovně napadal a urážel. Incident je zmíněn v Oznámení přestupku Policie ČR z datum. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne datum vyplývá, že jméno příjmení oznámila na MOP část obce, že dne datum v době okolo údaj o čase hodin její bývalý druh jméno příjmení nezjištěným předmětem rozbil skleněnou výplň okna přízemního bytu v domě, kde ona bydlí, a tím jí způsobil škodu ve výši 3 000 Kč. jméno příjmení byl tento přestupek oznámen dne datum. Z Úředního záznamu ze dne datum vyplývá, že oznamovatelka jméno příjmení přivolala hlídku Policie ČR a uvedla, že jí měl její bývalý druh jméno příjmení v době od údaj o čase hodin dne datum do údaj o čase hodin dne datum poškodit zámek od dveří přízemního bytu na adrese adresa svědka a svědka. Tento přestupek byl jméno příjmení oznámen datum. Z Úředního záznamu Policie ČR datum vyplývá, že oznamovatelka jméno příjmení uvedla hlídce Policie ČR, že dne datum v době okolo údaj o čase hodin na uvedené adrese měl její bývalý druh jméno příjmení strčit dřevěné párátko do zámku dveří od přízemního bytu, kde dotyčná v současné době bydlí a současně vyhodit elektrické jističe od tohoto bytu. jméno příjmení byl přestupek oznámen dne datum. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne datum soud zjistil, že jméno příjmení dne datum ve údaj o čase hodin oznámila, že jí někdo poškodil vozidlo. Dne datum ve údaj o čase hodin opustila svůj byt a její bývalý partner jméno příjmení přistoupil ke dveřím nezjištěného čísla v přízemí domu patřící jméno příjmení, kde se pokoušel zkontaktovat s poškozenou jméno příjmení, která nebyla doma. Tloukl do dveří tak vehementně, až poškodil zámek dveří a způsobil škodu ve výši 1 200 Kč. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne datum soud zjistil, že dne datum ve údaj o čase hodin bylo na linku 158 oznámeno, že na adrese adresa svědka a svědka. Poškozenou byla jméno příjmení, která uvedla, že datum kolem půlnoci jí volal její bývalý přítel jméno příjmení, který jí sdělil, že za ní jede z část obce. Jmenovaná tvrdila, že tyto naschvály jí bývalý přítel dělá často, toto je její třetí zámek od bytu, jelikož předchozí dva jí poničil a je si jistá, že i toto je jeho práce.

10. Žalobce soudu předložil Čestné prohlášení jméno příjmení ze dne datum, ve kterém jmenovaná uvedla, že se v předmětné bytové jednotce vyskytovala příležitostně za účelem pomoci žalobci, popřípadě za účelem prosté návštěvy. Následně vylíčila v čem práce, jimiž měla pomoc žalobci poskytovat, spočívaly, přičemž argumentovala doslovně jako žalobce („ pomoc spočívala zejména v péči o domácnost zahrnující zalévání květin, drobný úklid, utírání prachu, luxování, vytírání, mytí nádobí apod. a další domácí práce v podobě praní, žehlení či výměny ložního prádla, záclon, mytí oken apod., dále měla žalobce upozorňovat na příchozí korespondenci“). Dále shodně se žalobcem uvedla, že svou pomoc zpravidla skončila v pozdních nočních hodinách a v bytě přespala. Zmínila rovněž, že v dřívější době byla partnerkou žalobce a byla zvyklá předmětný byt nazývat„ naším bytem“. To však nikterak nedokládá, že má předmětnou bytovou jednotku, či její část od žalobce podnajatu.

11. Soud ve věci vyslechl svědka celé jméno svědka a svědkyni jméno příjmení, když na předvolání soudu se svědek celé jméno svědka nedostavil. Návrh žalované na provedení výslechu policistů z MO příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno jméno, jméno příjmení a jméno příjmení soud pro nadbytečnost zamítl. Svědka celé jméno svědka a jméno příjmení soud poučil ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. a zjistil, že celé jméno svědka je přes 40 let nájemcem bytu číslo na stejném podlaží jako se nachází byt žalobce. Žalobce viděl naposledy asi před číslo lety párkrát, než začal žalobce svůj byt pronajímat. Byť žalobce znal od vidění, v dnešní době by ho pravděpodobně nepoznal. Svědek se dále vyjádřil k tomu, že v dnešní době předmětný byt obývá dvojice mladších lidí, před nimi byt obývala paní po dobu asi 2-3 let ve věku cca anonymizováno let s anonymizováno přelivem, a to i v rozhodném období od března 2018 do prosince 2019. Bylo evidentní, že byt obývá, neboť v něm prala, vařila, večer svítila, navíc měla psa, kterého pravidelně několikrát denně venčila. Navíc byla majitelkou osobního motorového vozidla, které pravidelně parkovalo před domem. Svědek vyloučil, že by zmíněná žena do bytu docházela pouze z důvodu zalévání květin, když rovněž v jednom případě policii hlásila vykradení bytu s tím, že se jí ztratil z bytu notebook a další osobní věci. Toto svědek tvrdil i přes skutečnost, že v rozhodném období byl zaměstnán cca 2 dny v týdnu na směny a odcházel do zaměstnání v anonymizováno hodin ráno, vracel se mezi anonymizováno a anonymizováno hodinou a nebyl-li v zaměstnání, přes den jezdil na zahradu. Každý večer se však domů vracel na přespání. ulice dveře měla uvedená žena pootevřeny pravidelně, pravděpodobně větrala. Svědkyně jméno příjmení ve své svědecké výpovědi uvedla, že byla asi anonymizováno let (do dubna/ května roku 2019), než se z domu odstěhovala, nájemnicí bytu číslo v anonymizováno nadzemním podlaží, který se nacházel přímo nad bytem žalobce. Ačkoliv žalobce nezná a neví jak vypadá, tak ví, že v jeho bytě bydlel pokaždé někdo jiný. V rozhodném období let 2018 až 2019 byt obývala anonymizováno žena se psem, která v bytě běžně vařila a za kterou pravidelně každý večer chodil pán s anonymizováno, do bytu se dobýval a byla na něj opakovaně volána policejní hlídka. Svědkyně viděla, že tato žena venčila svého psa tak, že nechávala pootevřené dveře bytu, pes z nich vybíhal a ona ho přivolávala zpět. Vzhledem k tomu, že se její byt nacházel přímo nad bytem žalobce, měla o poměrech v něm jasno, v bytě probíhalo násilí, neboť paní křičela a svědkyně nemohla spát. Tuto ženu svědkyně pravidelně potkávala spíše ve večerních hodinách, kdy se svědkyně vracela ze zaměstnání, běžně ji však potkávala o víkendech. Svědkyně se nevyjádřila jednoznačně, zda zmíněná žena v bytě spala každou noc, nicméně potvrdila, že ve večerních hodinách v předmětném bytě byly skoro denně problémy s ohledem na chování muže s anonymizováno, který se k ní opakovaně dobýval. Tohoto muže svědkyně viděla, když okna jejího bytu směřovala nad zadní vchod, kudy přicházel.

12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž jak již zmínil výše, důkaz výslechem výše uvedených policistů, který navrhla žalovaná soud při jednání dne datum, pro nadbytečnost zamítl. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Soud se primárně zabýval tím, zda žalobce podal svůj návrh o přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu ve lhůtě stanovené v § 2290 o.z., tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. Z dokazování vyplynulo a mezi účastníky řízení je nesporné, že výpověď byla žalobci doručena dne datum, žalobu žalobce podal ke zdejšímu soudu dne datum, tedy včas. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána v zákonné hmotně právní prekluzivní lhůtě, nemusel žalobce tvrdit a prokazovat právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř.

14. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovanou daná výpověď nájmu bytu splňovala po formální stránce náležitosti dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o.z.).

15. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla straně druhé. Podle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

16. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle § 2288 odst. 3 o.z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodu uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

17. V daném případě žalovaná jakožto pronajímatel uvedla ve výpovědi nájmu předmětného bytu důvod výpovědi (§ 2288 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 2276 o.z. a § 2274 a 2275 o.z.) a tento výpovědní důvod popsala. Svou povinnost vyplývající z nájmu bytu žalobce porušil tím, že přenechal byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele, tak jak vyplývá z ust. § 2276 o.z., a to v rozporu se smluvním ujednáním, kdy minimálně tři roky, zcela prokazatelně od datum, v bytě bydlí paní jméno příjmení, datum narození. Rovněž byla dodržena písemná forma výpovědi a výpověď byla řádně žalobci doručena, kdy sám žalobce potvrdil, že mu byla doručena dne datum. Žalobce byl rovněž poučen o právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.

18. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v daném případě byly splněny veškeré náležitosti výpovědi nájmu bytu tak, aby se jednalo o právní jednání, které vyvolává po formální stránce zákonem předjímané právní následky, tj. ukončení nájmu bytu.

19. Po shora uvedeném závěru se soud zabýval otázkou, zda byly naplněny důvody pro výpověď nájmu bytu ve smyslu ust. § 2288 odst. 1 písm a) o.z. ve spojení s ust. § 2276 o.z.

20. Podle ustanovení § 2275 odst. 1 o.z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

21. Podle § 2276 o.z. dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § číslo a § číslo, hrubě tím poruší svou povinnost.

22. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že žalobce se stal řádným nájemcem předmětného bytu na základě Smlouvy o nájmu bytu č. spisová značka číslo ze dne datum rozhodnutí. Z dokazování vyplynulo a mezi účastníky je nesporné, že žalobce nevedl s paní jméno příjmení, datum narození v rozhodném období od datum do datum společnou domácnost. Soud rovněž vyšel ze svědeckých vypovědí celé jméno svědka a jméno příjmení, že byt žalobce dlouhodobě pronajímal a pronajímá různým lidem, které oba svědci v té které době potkávali. Jednalo se o různé lidi a nikoliv pouze o jednu a tutéž osobu (žalobce), lhostejno, že by žalobce svědci v rozhodné době patrně nepoznali. Tomu odpovídá i obsah předložených Úředních záznamů Policie ČR, ve kterých nikde nepadla zmínka o osobě žalobce. Policejní hlídka do bytu žalobce vždy v rozhodné době vyjížděla na základě oznámení jméno příjmení, která opakovaně uváděla, že v bytě bydlí, přitom další spolubydlící osobu nezmínila a ani sama policejní hlídka s nikým jiným než s paní příjmení z daného bytu nehovořila. Mezi účastníky řízení je rovněž nesporné, že žalobce-nájemce žalovanou-pronajímatele nepožádal o souhlas s podnájmem bytu či jeho části ve smyslu článku VIII. bod 3. výše uvedené smlouvy o nájmu bytu. Nesporným rovněž je, že žádný takový souhlas pronajímatel (žalovaná) s podnájmem bytu či jeho části žalobci nedala. Soud s odkazem na uvedené důkazy uzavřel, že žalobce v předmětném bytě trvale nebydlí (a to ani v rozhodném období), a že byt přenechával do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že v rozhodném období byt obývala jméno příjmení. Oba svědci se konzistentně vyjádřili k tomu, že v rozhodném období předmětný byt obývala mladá žena ve věku anonymizováno let, která v bytě bydlela sama se psem, přičemž její osobu soud ztotožnil jako jméno příjmení na základě předložených Úředních záznamů Policie ČR. Oba svědci před soudem po poučení ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. o trestněprávních důsledcích křivé výpovědi věrohodně vypověděli, že jméno příjmení v předmětném bytě bydlela, vařila zde, prala. Oba svědci ji pravidelně v domě potkávali, zejména ve večerních hodinách a pak o víkendech. Oba rovněž potvrdili, že jméno příjmení nechávala vstupní dveře bytu pootevřené a svědkyně příjmení viděla, že tímto způsobem venčila svého psa. Skutečnost, že jméno příjmení byt v rozhodné době obývala dokládá i to, že parkovala svým vozem před domem, tak jak uvedl svědek celé jméno svědka a jak je uvedeno v Úředním záznamu Policie ČR ze dne datum. Oba svědci shodně potvrdili, že se za paní příjmení pravidelně v pozdních nočních či brzkých ranních hodinách dobýval její bývalý přítel, situaci opakovaně řešila přivolaná hlídka Policie ČR, což koresponduje i s časy většiny výjezdů hlídek Policie ČR, jak rozepsáno pod bodem 9 tohoto rozsudku. Z nich je rovněž patrné, že se jméno příjmení opakovaně zmiňuje o bytě jako o svém bytě, o tom, že jí byla způsobená škoda poškozením vstupních dveří a rozbitím zámku. Nemohlo se tedy z její strany jednat o omyl či přeřeknutí, ale naopak o její upřímnou snahu vylíčit co nejpřesněji přivolané hlídce podstatné skutečnosti. Tvrzení žalobce o tom, že se tak měla vyjadřovat ve snaze„ ulehčit vysvětlování Policii“ soud hodnotí jako účelové a nelogické. Také dalšímu tvrzení žalobce o tom, že se paní příjmení v bytě zdržovala vždy přechodně při návštěvě žalobce, či při péči o byt v době, kdy o něj nemohl pečovat žalobce, soud neuvěřil. Žalobce nejprve tvrdil, že paní příjmení prováděla v bytě běžné domácí údržby jako například zalévání květin a upozorňování žalobce na příchozí korespondenci, pročež se v bytě měla zdržovat i přes noc (podání ze dne datum). Po poučení soudem ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř. a v reakci na procesní obranu žalované podřadil pod„ provádění běžné domácí údržby v bytě“ zalévání květin, obvyklý úklid (utírání prachu, luxování, mytí nádobí a drobné úkony běžně prováděné v domácnosti) a nejrůznější domácí práce v podobě praní, žehlení či výměny ložního prádla, záclon, mytí oken apod. včetně upozorňování žalobce na příchozí poštovní korespondenci v době, kdy byl žalobce mimo předmětný byt. To vše v pozdních hodinách po práci s tím, že časově náročnější domácí práce vykonávala do pozdních nočních hodin a v bytě tak měla příležitostně přespat. Pokud byl však žalobce vyzván k upřesnění jak často, z jakého důvodu a na jak dlouho se nacházel v rozhodné době (před necelými 2 lety) mimo předmětný byt a paní příjmení mu v době jeho nepřítomnosti tyto práce měla poskytovat, nedokázal odpovědět. Pouze obecně označil, že„ důvody jeho pobytu mimo předmětný byt jsou různorodé, například osobní jeho záležitosti, návštěva příbuzných žalobce, kteří žijí mimo anonymizováno a jeho dovolená“. Soudu se jeví nelogické, z jakého důvodu měla paní příjmení v bytě pravidelně vařit (jak ostatně potvrdili výše uvedení svědci), dále z jakého důvodu měla dle slov žalobce v bytě prát, žehlit, měnit ložní prádlo, záclony a mýt okna po dobu, kdy se žalobce měl nacházet na dovolené či u svých příbuzných, když jinou osobu než paní příjmení po celé rozhodné období svědci neviděli a žalobce se nebyl schopen vyjádřit, kdy před 2 lety trávil dovolenou či měl z bytu odjíždět. Vzhledem k tomu, že svědci potvrdili, že paní příjmení byla vídána v bytě takřka denně, pak zůstává s podivem s ohledem na tvrzení žalobce, po kom denně uklízela a komu denně vařila a prala. Ve shodě se žalovanou má soud za to, že argumentace žalobce o občasné výpomoci paní příjmení v předmětném bytě je ryze účelová a je vyvrácena výše uvedenými důkazy. Žalobce svá skutková tvrzení nepodložil relevantními důkazy, vyjma Čestného prohlášení paní příjmení. K tomuto Čestnému prohlášení sepsanému paní příjmení soud nepřihlédl, když ho hodnotí jako nevěrohodné. příjmení příjmení v něm pouze doslovně opakuje fráze použité žalobcem v jeho podáních. Navíc je její prohlášení v rozporu se svědeckou výpovědí výše uvedených svědků, kteří před soudem vypověděli po poučení ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. a jejichž výpovědi jsou ve vzájemném souladu a vzájemně se podporují. Čestné prohlášení nemůže nahradit svědeckou výpověď, neboť mu chybí právě zmíněné poučení o trestně právních důsledcích křivé výpovědi ve smyslu občanského soudního řádu. Procesní obrana žalované je plně podpořena provedenými důkazy (výpovědi výše uvedených svědků, Úředními záznamy Policie ČR), které tvoří ucelený základ a podklad pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

23. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že výpověď nájmu předmětného bytu splňovala po formální stránce veškeré náležitosti vyžadované zákonem a v řízení bylo prokázáno, že existence výpovědního důvodu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 2276 o.z. byla prokázána ve shodě s tím, jak je výpovědní důvod formulován v textu výpovědi. Výpověď nájmu předmětného bytu tak byla shledána po právu a soud žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi jako nedůvodnou zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když procesně úspěšné žalované přiznal v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených odměnou za zastupování žalované advokátem ve výši 16 637 Kč (podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. přihlížeje k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 25/12 ze dne datum při výši jednoho paušálního úkonu 2 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z datum, vyjádření žalované z datum, účast při jednání soudu dne datum a datum, jakož i závěrečný návrh žalované z datum přihlížeje k ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž za účast při jednání soudu dne datum soud odměnu určil přihlížeje k ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) citované vyhlášky ve výši jedné poloviny), to vše včetně příslušné 21 % DPH. Zároveň soud žalované přiznal 6 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 2 178 Kč včetně příslušné 21 % DPH. Celkem představuje náhrada nákladů řízení, které vznikly právnímu zástupci žalované, částku 18 815 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15- ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu povinného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).