67 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem trvale: obec a číslo - část obce , ulice a číslo zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu <b>I. Žaloba o určení, že výpověď z nájmu bytové jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], umístěné na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], [územní celek], vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], datovaná žalovanou k [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] a doručená žalobci dne [datum], není platná a je neoprávněná, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 18 815 Kč k rukám právního zástupce žalované [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že výpověď nájmu shora citovaného bytu není oprávněná a je tedy neplatná. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] o velikosti 0 + 1 v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] k.ú. [část obce], kterou žalobce užívá na základě nájemní smlouvy. Dne [datum] žalobce od žalované obdržel výpověď nájmu bytu ze dne [datum]. Důvodem výpovědi podle žalované je hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu žalobcem dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.), když žalobce měl přenechat byt nebo jeho část do podnájmu [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ve výpovědi byl žalobce poučen ve smyslu § 2286 odst. 2 o.z. o možnosti vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudem. Námitky proti výpovědi zaslal žalované dne [datum]. Žalobce má za to, že důvod k výpovědi nájmu bytu dán nebyl, neboť žalobce byt ani jeho část [jméno] [příjmení] a ani jiné osobě nepodnajal. [příjmení] [příjmení] mohla být v blízkosti bytu viděna, neboť žalobce několikrát navštívila, z čehož nelze usuzovat, že by měla bytovou jednotku nebo její část v podnájmu. Navíc, i kdyby žalobce byt podnajal, nejednalo by se o hrubé porušení povinnosti z nájemní smlouvy a žalobce rovněž nebyl žalovanou vyzván k odstranění ať už zmíněného či jiného závadného jednání a ani mu nebyla poskytnuta lhůta pro jeho odstranění. Ve svých následných podáních (z [datum], [datum], jakož i v závěrečném návrhu z [datum]) žalobce svá skutková tvrzení doplňoval a upřesňoval s ohledem na procesní obranu žalované. Z jeho doplněných skutkových tvrzení vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] měla k dispozici klíče od předmětného bytu za účelem provádění běžné domácí údržby v době, kdy žalobce tuto údržbu nemohl provádět sám. Žalobce se v rozhodné době příležitostně pracovně (i z jiných důvodů) zdržoval mimo byt, přitom využíval ochoty paní [příjmení], která mu například zalévala květiny a upozorňovala ho na příchozí korespondenci. Ve více případech se paní [příjmení] v bytě zdržela i přes noc a proto mohla být sousedy zpozorována. Tvrzení souseda [celé jméno svědka] o tom, že žalobce v době 5 let před rozhodným obdobím v bytě nebydlel, žalobce popřel. Z Úředních záznamů Policie ČR vyplývá, že se za paní [příjmení] dobýval pan [příjmení], pravděpodobně ze žárlivosti, na adrese bytu žalobce, kde měla paní [příjmení] po dohodě se žalobcem zřízeno přechodné bydliště, nikoliv by v předmětném bytě bydlela trvale. Pouze ve snaze ulehčit vysvětlování Policii ČR paní [příjmení] označila, že v daném bytě bydlí. Taktomu však nebylo, v bytě se zdržovala vždy přechodně při návštěvě, či při péči o byt v době, kdy o něj nemohl pečovat žalobce. Žalobce byt ani jeho část paní [příjmení] do podnájmu neposkytl (doplnění skutkových tvrzení v podání ze dne [datum]). Pojmem„ provádění běžné domácí údržby v bytě paní [příjmení]“ žalobce mínil především zalévání květin, obvyklý úklid (utírání prachu, luxování, mytí nádobí) a různé domácí práce (praní, žehlení, výměna ložního prádla, záclon, mytí oken) v době, kdy byl mimo byt. Tyto úkony prováděla v domácnosti žalobce běžně již dříve za trvání jejich partnerského vztahu a vzhledem k tomu, že i po jeho ukončení zůstali v blízkém přátelském vztahu, tak žalobci příležitostně poskytla součinnost i v rozhodném období v době, kdy je nemohl vykonávat sám. Zpravidla tak činila po práci, mnohdy v pozdních hodinách a v bytě i přespala. V bytě se nacházela rovněž příležitostně jako návštěva žalobce. Pan [anonymizováno] paní [příjmení] sledoval ze žárlivosti, neboť se domníval, že ji se žalobcem pojí partnerský vztah, proto věděl, kde a kdy se nachází. O jednání pana [příjmení] paní [příjmení] žalobce neinformovala, neboť se za ně asi styděla a nechtěla žalobce zatěžovat svými vztahovými problémy. Žalobce nebyl schopen přesně určit jak často a z jakého důvodu se nacházel v rozhodném období mimo byt, zmínil pouze, že se tak stalo z důvodu jeho osobních záležitostí, návštěvy jeho příbuzných žijících mimo [anonymizováno] či v případě jeho dovolené (doplnění skutkových tvrzení žalobcem podáním ze dne [datum]).

2. Žalovaná ve svých podáních (z [datum], [datum]) navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť podaná výpověď nájmu bytu má všechny náležitosti platného právního úkonu (jak obecné, tak i speciální pro výpověď nájmu bytu), výpovědní důvod je v ní řádně, konkrétně a nezaměnitelně specifikován a skutkově vylíčen jak do času, tak i do identity osoby, jíž dal žalobce byt neoprávněně do podnájmu bez souhlasu pronajímatele. Výpověď byla rovněž řádně doručena. Výpověď nájmu byla dána z důvodu § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., tedy pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, konkrétně pro porušení povinnosti dle ustanovení § 2276 o.z. v kombinaci s usnesením § 2274 a § 2275. Mezi stranami bylo ujednáno, že k podnájmu bytu či jeho části je zapotřebí předchozí souhlas pronajímatele (žalované), a to i v případě, že by sám v bytě nájemce žil. Takový souhlas však žalovaná coby pronajímatel nedala, ostatně ani žalobce o takový souhlas nežádal. Výpovědní důvod byl ve výpovědi uveden tak, že žalobce přenechal předmětný byt k užívání paní [jméno] [příjmení], [datum narození], která byt užívala k bydlení zcela prokazatelně nejpozději od [datum]. V rozhodném období navíc se žalobcem společnou domácnost nevedla a je proto lhostejné, jaký byl v této době mezi ní a žalobcem osobní vztah. Na její straně šlo o podnájem, neboť se jednalo o osobu bez právního vztahu k pronajímateli, která trvale užívala byt k bydlení, aniž by s nájemcem (žalobcem) vedla společnou domácnost. Užívání bytu paní [příjmení] potvrdili sousedé, kteří obývali byt vedle a nad žalobcem, konkrétně pan [celé jméno svědka], pan [celé jméno svědka] paní [jméno] [příjmení]. Rovněž z policejních záznamů o výjezdech hlídky a z Protokolů o přestupku vyplývá, že minimálně ve čtyřech časově oddělených policejních výjezdech do bytu v období od [datum] do [datum] je podepsáno postupně šest různých policejních komisařů, přičemž většina výjezdů se odehrála v nočních hodinách ([údaj o čase], [anonymizována dvě slova], [údaj o čase] hod.). [jméno] paní [příjmení] se v uvedených záznamech a protokolech zmiňuje o bytě tak, že se jedná o její byt, že jí byla způsobena škoda, že se jí rozbil zámek a že tam v současné době bydlí. V žádném protokolu nefiguruje žalobce jako osoba, která by v bytě bydlela.

3. Soud v řízení provedl dokazování důkazy, které mu předložily obě strany sporu a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce je nájemcem předmětného bytu, žalovaná je jeho vlastníkem (shodná tvrzení účastníků), když žalobce se stal nájemcem předmětného bytu na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou dne [datum]. Z článku VIII. bod 3. této nájemní smlouvy vyplývá, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele (Smlouva o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]).

5. Z výpovědi nájmu bytu datované dnem [datum], adresované žalobci soud zjistil, že žalobci byla dána výpověď nájmu předmětného bytu z důvodu ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pro hrubé porušení vyplývající z nájmu. Svou povinnost vyplývající z nájmu žalobce hrubě porušil tím, že byt přenechal do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele - § 2276 o.z., a to v rozporu se smluvním ujednáním s tím, že dle šetření zástupců pronajímatele byl byt dán do podnájmu třetí osobě – minimálně tři roky, zcela prokazatelně od [datum] v bytě bydlí paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce byl poučen ve smyslu § 2286 o.z. o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Předmětná výpověď byla žalobci doručena dne [datum] (výpověď nájmu bytu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]).

6. Proti výše uvedené výpovědi nájmu bytu podal žalobce námitky dne [datum], které byly žalované doručeny dne [datum] (námitky proti výpovědi nájmu bytu ze dne [datum]).

7. Z předložených Evidenčních listů pro výpočet nájemného platných od [datum] soud zjistil, že uživatelem bytů, které sousedí s bytem žalobce (byt [číslo]) je [celé jméno svědka] – který užívá byt [číslo] [celé jméno svědka], který užívá byt [číslo] (Evidenční list pro výpočet nájemného pro uživatele [celé jméno žalobce], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]). 8. [celé jméno svědka] (nájemce bytu [číslo]) se dne [datum] písemně vyjádřil tak, že nájemcem bytu [číslo] který je na stejném patře s jeho bytem, je žalobce, kterého viděl naposledy před 5 lety. V jeho bytě bydlí asi dva až tři roky žena ve věku cca [anonymizováno] let s [anonymizováno] vlasy, za kterou dochází několik měsíců (od roku 2018) [anonymizováno] a [anonymizováno] chlap s [anonymizováno], který pod vlivem žárlivosti a asi nějaké látky se k ní dobývá, [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce v bytě nebydlí. Před několika lety [celé jméno svědka] hovořil s pánem, který měnil zámek u dveří bytu žalobce, který na jeho dotaz odpověděl, že je z rodiny žalobce a má provést úpravy v bytě. [příjmení] [celé jméno svědka] se legitimoval (protokol ze dne [datum] podepsaný [celé jméno svědka]).

9. Z předložených Oznámení přestupků, jakož i z Úředních záznamů Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] III. Místní oddělení [část obce] vyplývá, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin se dostavila hlídka Policie ČR na adresu [adresa svědka a svědka], [datum narození], na místě byl ztotožněn [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] z místní znalosti poznala, že se jedná o muže, který neustále obtěžuje svou bývalou přítelkyni – oznamovatelku. Zmíněný bušil [jméno] [příjmení] na okno, na výzvy policie nedbal a na místě setrvával, hlídku slovně napadal a urážel. Incident je zmíněn v Oznámení přestupku Policie ČR z [datum]. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] [příjmení] oznámila na MOP [část obce], že dne [datum] v době okolo [údaj o čase] hodin její bývalý druh [jméno] [příjmení] nezjištěným předmětem rozbil skleněnou výplň okna přízemního bytu v domě, kde ona bydlí, a tím jí způsobil škodu ve výši 3 000 Kč. [jméno] [příjmení] byl tento přestupek oznámen dne [datum]. Z Úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že oznamovatelka [jméno] [příjmení] přivolala hlídku Policie ČR a uvedla, že jí měl její bývalý druh [jméno] [příjmení] v době od [údaj o čase] hodin dne [datum] do [údaj o čase] hodin dne [datum] poškodit zámek od dveří přízemního bytu na adrese [adresa svědka a svědka]. Tento přestupek byl [jméno] [příjmení] oznámen [datum]. Z Úředního záznamu Policie ČR [datum] vyplývá, že oznamovatelka [jméno] [příjmení] uvedla hlídce Policie ČR, že dne [datum] v době okolo [údaj o čase] hodin na uvedené adrese měl její bývalý druh [jméno] [příjmení] strčit dřevěné párátko do zámku dveří od přízemního bytu, kde dotyčná v současné době bydlí a současně vyhodit elektrické jističe od tohoto bytu. [jméno] [příjmení] byl přestupek oznámen dne [datum]. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] ve [údaj o čase] hodin oznámila, že jí někdo poškodil vozidlo. Dne [datum] ve [údaj o čase] hodin opustila svůj byt a její bývalý partner [jméno] [příjmení] přistoupil ke dveřím nezjištěného čísla v přízemí domu patřící [jméno] [příjmení], kde se pokoušel zkontaktovat s poškozenou [jméno] [příjmení], která nebyla doma. Tloukl do dveří tak vehementně, až poškodil zámek dveří a způsobil škodu ve výši 1 200 Kč. Z Úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] ve [údaj o čase] hodin bylo na linku 158 oznámeno, že na adrese [adresa svědka a svědka]. Poškozenou byla [jméno] [příjmení], která uvedla, že [datum] kolem půlnoci jí volal její bývalý přítel [jméno] [příjmení], který jí sdělil, že za ní jede z [část obce]. Jmenovaná tvrdila, že tyto naschvály jí bývalý přítel dělá často, toto je její třetí zámek od bytu, jelikož předchozí dva jí poničil a je si jistá, že i toto je jeho práce.

10. Žalobce soudu předložil Čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ve kterém jmenovaná uvedla, že se v předmětné bytové jednotce vyskytovala příležitostně za účelem pomoci žalobci, popřípadě za účelem prosté návštěvy. Následně vylíčila v čem práce, jimiž měla pomoc žalobci poskytovat, spočívaly, přičemž argumentovala doslovně jako žalobce („ pomoc spočívala zejména v péči o domácnost zahrnující zalévání květin, drobný úklid, utírání prachu, luxování, vytírání, mytí nádobí apod. a další domácí práce v podobě praní, žehlení či výměny ložního prádla, záclon, mytí oken apod., dále měla žalobce upozorňovat na příchozí korespondenci“). Dále shodně se žalobcem uvedla, že svou pomoc zpravidla skončila v pozdních nočních hodinách a v bytě přespala. Zmínila rovněž, že v dřívější době byla partnerkou žalobce a byla zvyklá předmětný byt nazývat„ naším bytem“. To však nikterak nedokládá, že má předmětnou bytovou jednotku, či její část od žalobce podnajatu.

11. Soud ve věci vyslechl svědka [celé jméno svědka] a svědkyni [jméno] [příjmení], když na předvolání soudu se svědek [celé jméno svědka] nedostavil. Návrh žalované na provedení výslechu policistů z MO [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud pro nadbytečnost zamítl. Svědka [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] soud poučil ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. a zjistil, že [celé jméno svědka] je přes 40 let nájemcem bytu [číslo] na stejném podlaží jako se nachází byt žalobce. Žalobce viděl naposledy asi před [číslo] lety párkrát, než začal žalobce svůj byt pronajímat. Byť žalobce znal od vidění, v dnešní době by ho pravděpodobně nepoznal. Svědek se dále vyjádřil k tomu, že v dnešní době předmětný byt obývá dvojice mladších lidí, před nimi byt obývala paní po dobu asi 2-3 let ve věku cca [anonymizováno] let s [anonymizováno] přelivem, a to i v rozhodném období od března 2018 do prosince 2019. Bylo evidentní, že byt obývá, neboť v něm prala, vařila, večer svítila, navíc měla psa, kterého pravidelně několikrát denně venčila. Navíc byla majitelkou osobního motorového vozidla, které pravidelně parkovalo před domem. Svědek vyloučil, že by zmíněná žena do bytu docházela pouze z důvodu zalévání květin, když rovněž v jednom případě policii hlásila vykradení bytu s tím, že se jí ztratil z bytu notebook a další osobní věci. Toto svědek tvrdil i přes skutečnost, že v rozhodném období byl zaměstnán cca 2 dny v týdnu na směny a odcházel do zaměstnání v [anonymizováno] hodin ráno, vracel se mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] hodinou a nebyl-li v zaměstnání, přes den jezdil na zahradu. Každý večer se však domů vracel na přespání. [ulice] dveře měla uvedená žena pootevřeny pravidelně, pravděpodobně větrala. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi uvedla, že byla asi [anonymizováno] let (do dubna/ května roku 2019), než se z domu odstěhovala, nájemnicí bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží, který se nacházel přímo nad bytem žalobce. Ačkoliv žalobce nezná a neví jak vypadá, tak ví, že v jeho bytě bydlel pokaždé někdo jiný. V rozhodném období let 2018 až 2019 byt obývala [anonymizováno] žena se psem, která v bytě běžně vařila a za kterou pravidelně každý večer chodil pán s [anonymizováno], do bytu se dobýval a byla na něj opakovaně volána policejní hlídka. Svědkyně viděla, že tato žena venčila svého psa tak, že nechávala pootevřené dveře bytu, pes z nich vybíhal a ona ho přivolávala zpět. Vzhledem k tomu, že se její byt nacházel přímo nad bytem žalobce, měla o poměrech v něm jasno, v bytě probíhalo násilí, neboť paní křičela a svědkyně nemohla spát. Tuto ženu svědkyně pravidelně potkávala spíše ve večerních hodinách, kdy se svědkyně vracela ze zaměstnání, běžně ji však potkávala o víkendech. Svědkyně se nevyjádřila jednoznačně, zda zmíněná žena v bytě spala každou noc, nicméně potvrdila, že ve večerních hodinách v předmětném bytě byly skoro denně problémy s ohledem na chování muže s [anonymizováno], který se k ní opakovaně dobýval. Tohoto muže svědkyně viděla, když okna jejího bytu směřovala nad zadní vchod, kudy přicházel.

12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž jak již zmínil výše, důkaz výslechem výše uvedených policistů, který navrhla žalovaná soud při jednání dne [datum], pro nadbytečnost zamítl. Po zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Soud se primárně zabýval tím, zda žalobce podal svůj návrh o přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu ve lhůtě stanovené v § 2290 o.z., tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. Z dokazování vyplynulo a mezi účastníky řízení je nesporné, že výpověď byla žalobci doručena dne [datum], žalobu žalobce podal ke zdejšímu soudu dne [datum], tedy včas. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána v zákonné hmotně právní prekluzivní lhůtě, nemusel žalobce tvrdit a prokazovat právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř.

14. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovanou daná výpověď nájmu bytu splňovala po formální stránce náležitosti dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o.z.).

15. Podle § 2286 odst. 1 o.z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla straně druhé. Podle § 2286 odst. 2 o.z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

16. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle § 2288 odst. 3 o.z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodu uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

17. V daném případě žalovaná jakožto pronajímatel uvedla ve výpovědi nájmu předmětného bytu důvod výpovědi (§ 2288 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 2276 o.z. a § 2274 a 2275 o.z.) a tento výpovědní důvod popsala. Svou povinnost vyplývající z nájmu bytu žalobce porušil tím, že přenechal byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele, tak jak vyplývá z ust. § 2276 o.z., a to v rozporu se smluvním ujednáním, kdy minimálně tři roky, zcela prokazatelně od [datum], v bytě bydlí paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rovněž byla dodržena písemná forma výpovědi a výpověď byla řádně žalobci doručena, kdy sám žalobce potvrdil, že mu byla doručena dne [datum]. Žalobce byl rovněž poučen o právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.

18. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že v daném případě byly splněny veškeré náležitosti výpovědi nájmu bytu tak, aby se jednalo o právní jednání, které vyvolává po formální stránce zákonem předjímané právní následky, tj. ukončení nájmu bytu.

19. Po shora uvedeném závěru se soud zabýval otázkou, zda byly naplněny důvody pro výpověď nájmu bytu ve smyslu ust. § 2288 odst. 1 písm a) o.z. ve spojení s ust. § 2276 o.z.

20. Podle ustanovení § 2275 odst. 1 o.z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

21. Podle § 2276 o.z. dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § [číslo] a § [číslo], hrubě tím poruší svou povinnost.

22. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že žalobce se stal řádným nájemcem předmětného bytu na základě Smlouvy o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Z dokazování vyplynulo a mezi účastníky je nesporné, že žalobce nevedl s paní [jméno] [příjmení], [datum narození] v rozhodném období od [datum] do [datum] společnou domácnost. Soud rovněž vyšel ze svědeckých vypovědí [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], že byt žalobce dlouhodobě pronajímal a pronajímá různým lidem, které oba svědci v té které době potkávali. Jednalo se o různé lidi a nikoliv pouze o jednu a tutéž osobu (žalobce), lhostejno, že by žalobce svědci v rozhodné době patrně nepoznali. Tomu odpovídá i obsah předložených Úředních záznamů Policie ČR, ve kterých nikde nepadla zmínka o osobě žalobce. Policejní hlídka do bytu žalobce vždy v rozhodné době vyjížděla na základě oznámení [jméno] [příjmení], která opakovaně uváděla, že v bytě bydlí, přitom další spolubydlící osobu nezmínila a ani sama policejní hlídka s nikým jiným než s paní [příjmení] z daného bytu nehovořila. Mezi účastníky řízení je rovněž nesporné, že žalobce-nájemce žalovanou-pronajímatele nepožádal o souhlas s podnájmem bytu či jeho části ve smyslu článku VIII. bod 3. výše uvedené smlouvy o nájmu bytu. Nesporným rovněž je, že žádný takový souhlas pronajímatel (žalovaná) s podnájmem bytu či jeho části žalobci nedala. Soud s odkazem na uvedené důkazy uzavřel, že žalobce v předmětném bytě trvale nebydlí (a to ani v rozhodném období), a že byt přenechával do podnájmu třetím osobám bez souhlasu pronajímatele. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že v rozhodném období byt obývala [jméno] [příjmení]. Oba svědci se konzistentně vyjádřili k tomu, že v rozhodném období předmětný byt obývala mladá žena ve věku [anonymizováno] let, která v bytě bydlela sama se psem, přičemž její osobu soud ztotožnil jako [jméno] [příjmení] na základě předložených Úředních záznamů Policie ČR. Oba svědci před soudem po poučení ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. o trestněprávních důsledcích křivé výpovědi věrohodně vypověděli, že [jméno] [příjmení] v předmětném bytě bydlela, vařila zde, prala. Oba svědci ji pravidelně v domě potkávali, zejména ve večerních hodinách a pak o víkendech. Oba rovněž potvrdili, že [jméno] [příjmení] nechávala vstupní dveře bytu pootevřené a svědkyně [příjmení] viděla, že tímto způsobem venčila svého psa. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] byt v rozhodné době obývala dokládá i to, že parkovala svým vozem před domem, tak jak uvedl svědek [celé jméno svědka] a jak je uvedeno v Úředním záznamu Policie ČR ze dne [datum]. Oba svědci shodně potvrdili, že se za paní [příjmení] pravidelně v pozdních nočních či brzkých ranních hodinách dobýval její bývalý přítel, situaci opakovaně řešila přivolaná hlídka Policie ČR, což koresponduje i s časy většiny výjezdů hlídek Policie ČR, jak rozepsáno pod bodem 9 tohoto rozsudku. Z nich je rovněž patrné, že se [jméno] [příjmení] opakovaně zmiňuje o bytě jako o svém bytě, o tom, že jí byla způsobená škoda poškozením vstupních dveří a rozbitím zámku. Nemohlo se tedy z její strany jednat o omyl či přeřeknutí, ale naopak o její upřímnou snahu vylíčit co nejpřesněji přivolané hlídce podstatné skutečnosti. Tvrzení žalobce o tom, že se tak měla vyjadřovat ve snaze„ ulehčit vysvětlování Policii“ soud hodnotí jako účelové a nelogické. Také dalšímu tvrzení žalobce o tom, že se paní [příjmení] v bytě zdržovala vždy přechodně při návštěvě žalobce, či při péči o byt v době, kdy o něj nemohl pečovat žalobce, soud neuvěřil. Žalobce nejprve tvrdil, že paní [příjmení] prováděla v bytě běžné domácí údržby jako například zalévání květin a upozorňování žalobce na příchozí korespondenci, pročež se v bytě měla zdržovat i přes noc (podání ze dne [datum]). Po poučení soudem ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř. a v reakci na procesní obranu žalované podřadil pod„ provádění běžné domácí údržby v bytě“ zalévání květin, obvyklý úklid (utírání prachu, luxování, mytí nádobí a drobné úkony běžně prováděné v domácnosti) a nejrůznější domácí práce v podobě praní, žehlení či výměny ložního prádla, záclon, mytí oken apod. včetně upozorňování žalobce na příchozí poštovní korespondenci v době, kdy byl žalobce mimo předmětný byt. To vše v pozdních hodinách po práci s tím, že časově náročnější domácí práce vykonávala do pozdních nočních hodin a v bytě tak měla příležitostně přespat. Pokud byl však žalobce vyzván k upřesnění jak často, z jakého důvodu a na jak dlouho se nacházel v rozhodné době (před necelými 2 lety) mimo předmětný byt a paní [příjmení] mu v době jeho nepřítomnosti tyto práce měla poskytovat, nedokázal odpovědět. Pouze obecně označil, že„ důvody jeho pobytu mimo předmětný byt jsou různorodé, například osobní jeho záležitosti, návštěva příbuzných žalobce, kteří žijí mimo [anonymizováno] a jeho dovolená“. Soudu se jeví nelogické, z jakého důvodu měla paní [příjmení] v bytě pravidelně vařit (jak ostatně potvrdili výše uvedení svědci), dále z jakého důvodu měla dle slov žalobce v bytě prát, žehlit, měnit ložní prádlo, záclony a mýt okna po dobu, kdy se žalobce měl nacházet na dovolené či u svých příbuzných, když jinou osobu než paní [příjmení] po celé rozhodné období svědci neviděli a žalobce se nebyl schopen vyjádřit, kdy před 2 lety trávil dovolenou či měl z bytu odjíždět. Vzhledem k tomu, že svědci potvrdili, že paní [příjmení] byla vídána v bytě takřka denně, pak zůstává s podivem s ohledem na tvrzení žalobce, po kom denně uklízela a komu denně vařila a prala. Ve shodě se žalovanou má soud za to, že argumentace žalobce o občasné výpomoci paní [příjmení] v předmětném bytě je ryze účelová a je vyvrácena výše uvedenými důkazy. Žalobce svá skutková tvrzení nepodložil relevantními důkazy, vyjma Čestného prohlášení paní [příjmení]. K tomuto Čestnému prohlášení sepsanému paní [příjmení] soud nepřihlédl, když ho hodnotí jako nevěrohodné. [příjmení] [příjmení] v něm pouze doslovně opakuje fráze použité žalobcem v jeho podáních. Navíc je její prohlášení v rozporu se svědeckou výpovědí výše uvedených svědků, kteří před soudem vypověděli po poučení ve smyslu § 126 odst. 1 o.s.ř. a jejichž výpovědi jsou ve vzájemném souladu a vzájemně se podporují. Čestné prohlášení nemůže nahradit svědeckou výpověď, neboť mu chybí právě zmíněné poučení o trestně právních důsledcích křivé výpovědi ve smyslu občanského soudního řádu. Procesní obrana žalované je plně podpořena provedenými důkazy (výpovědi výše uvedených svědků, Úředními záznamy Policie ČR), které tvoří ucelený základ a podklad pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

23. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že výpověď nájmu předmětného bytu splňovala po formální stránce veškeré náležitosti vyžadované zákonem a v řízení bylo prokázáno, že existence výpovědního důvodu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením § 2276 o.z. byla prokázána ve shodě s tím, jak je výpovědní důvod formulován v textu výpovědi. Výpověď nájmu předmětného bytu tak byla shledána po právu a soud žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi jako nedůvodnou zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když procesně úspěšné žalované přiznal v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených odměnou za zastupování žalované advokátem ve výši 16 637 Kč (podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. přihlížeje k nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 25/12 ze dne [datum] při výši jednoho paušálního úkonu 2 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě z [datum], vyjádření žalované z [datum], účast při jednání soudu dne [datum] a [datum], jakož i závěrečný návrh žalované z [datum] přihlížeje k ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž za účast při jednání soudu dne [datum] soud odměnu určil přihlížeje k ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) citované vyhlášky ve výši jedné poloviny), to vše včetně příslušné 21 % DPH. Zároveň soud žalované přiznal 6 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 2 178 Kč včetně příslušné 21 % DPH. Celkem představuje náhrada nákladů řízení, které vznikly právnímu zástupci žalované, částku 18 815 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.