67 C 213/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce , země zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 48 000 Kč od 1.4.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 146 641 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 324 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím, že na bankovní účty žalované byly poukázány bez právního důvodu níže uvedené platby v celkové výši žalobou uplatněné částky. Argumentovala tím, že měla se [právnická osoba], s.r.o. uzavřenou Dohodu o zprostředkování služeb, přičemž zprostředkovatelská činnost spočívala ve vyhledávání vhodných bytů v [obec] a zprostředkování jejich prohlídky za provizi ve výši 3% z ceny bytu. Dále měla žalobkyně uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu se společností [právnická osoba], jejímž předmětem činnosti byla koupě konkrétně vybraného bytu. Žalobkyně na základě pokynu žalované, která zastupovala [právnická osoba], s.r.o., uhradila na jí označené bankovní účty ve čtyřech platbách celkem částku 324 000 Kč – konkrétně dne [datum] platbu ve výši 76 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet], dne [datum] platbu ve výši 48 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] (ve svém podání ze dne [datum] a při jednání dne [datum] žalobkyně opravila písařskou chybu v označení účtu na správné: č. [bankovní účet]), dne [datum] platbu ve výši 100 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a dále dne [datum] platbu ve výši 100 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. U všech plateb byla uvedena poznámka„ Demereo, plat“. Platby sloužily jako provize [právnická osoba], s.r.o. za zprostředkování koupě bytu (platba ve výši 76 000 Kč) a zčásti jako doplatek kupní ceny za byt (platby v celkové výši 248 000 Kč). K převodu bytu však nikdy nedošlo. Dle sdělení jednatelky [právnická osoba], s.r.o., paní [jméno] [příjmení], bankovní účty, na které žalobkyně uhradila výše uvedené platby, nepatří této společnosti. Následně žalobkyně zjistila, že minimálně bankovní účet č. [bankovní účet] je osobním účtem žalované, se kterou žalobkyně neměla žádný smluvní vztah. V současné době je ve věci vedeno trestní řízení, kdy došlo k podvodu na několika lidech v řádech několika milionů Kč. Žalobkyně žalovanou předžalobně vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, ta však na výzvu žádným způsobem nereagovala. Tvrzení žalované, že v období od [datum] do [datum] pracovala pro [právnická osoba], s.r.o. a předmětné platby tak přijala jménem této společnosti nesouvisí s předmětem sporu, neboť jednatelka [právnická osoba], s.r.o. sdělila, že bankovní účty, na které byly platby zaslány, nepatří této společnosti a nebyly společností nikdy přijaty. Za účelové považovala žalobkyně tvrzení žalované, že veškerá jednání činila na příkaz jednatelky [právnická osoba], s.r.o. – tedy, aby přijala platby na svůj soukromý účet a následně je donesla paní [příjmení] (přitom nemá potvrzení o převzetí hotovosti). Tuto procesní obranu žalovaná přednesla až po zaslání předžalobní upomínky a doručení žaloby, přičemž svá tvrzení ohledně předání peněz několikrát měnila. Z výpisu z osobního účtu žalované č. [bankovní účet] nevyplývá, že by žalovaná v průběhu měsíce března 2016 z tohoto účtu vybrala přijaté platby za účelem jejich předání třetí osobě. Navíc žalovaná žádným způsobem nedoložila doklad o složení hotovosti, ani neprokázala, že by jí tvrzené pokyny paní [jméno] [příjmení] jako jednatelka [právnická osoba], s.r.o. udělila. Žalovanou předložený příjmový pokladní doklad znějící na částku 324 000 Kč ze dne [datum] neobsahuje podpis jednatelky, tj. podstatnou náležitost dokladu, je opatřen pouze razítkem, ke kterému měla přístup žalovaná. V rozhodnou dobu se navíc žalobkyně i jednatelka [právnická osoba], s.r.o. nacházely mimo území ČR.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala v celém jeho rozsahu a navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že neměla se žalobkyní uzavřenou žádnou smlouvu o zprostředkování a jako fyzická osoba jí neposkytovala žádné služby, za které by od žalobkyně přebírala jakékoliv finanční částky. Žalovaná byla v období od [datum] do [datum] zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o. a přijala-li nějaké platby od žalobkyně, tak jménem této společnosti. Žalované je známo, že žalobkyně uzavřela se [právnická osoba], s.r.o. smlouvu o zprostředkování, na jejímž základě tato společnost žalobkyni zprostředkovala uzavření smlouvy se společností [právnická osoba] a částka 324 000 Kč činila provizi za poskytnuté služby. Při jednání soudu dne [datum] a ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že peníze v této výši od žalobkyně převzaté předala [právnická osoba], s.r.o., která vydala žalobkyni příjmový doklad znějící na tuto částku a na pokyn jednatelky [právnická osoba], s.r.o., u které byla žalovaná zaměstnána, paní [jméno] [příjmení], peníze předala v hotovosti v přítomnosti [jméno] [příjmení] paní [příjmení] jednající jménem společnosti [právnická osoba], která koupi předmětného bytu zprostředkovala. Ve svém dalším podání ze dne [datum] (č.l. 102) žalovaná tvrdila, že paní [příjmení], nebyla po příjezdu žalované přítomna v kanceláři, proto jí paní [příjmení] řekla, že peníze může nechat u ní a že je paní [příjmení] předá. V kontrastu s tímto tvrzením pak žalovaná při jednání dne [datum] (č.l.105 p.v.) uvedla, že při předání peněz jí paní [příjmení] sdělila, že vydá doklad o převzetí peněz přímo klientům, tedy i žalobkyni. Podle žalované zálohy v celkové výši 324 000 Kč uhrazené žalobkyní za poskytnuté služby nebyly uhrazeny na bankovní účet [právnická osoba], s.r.o., ale na její soukromé účty, neboť paní [příjmení] ani paní [příjmení], nebyly v době úhrady fyzicky přítomny v České republice a žalovaná neměla podpisové právo k účtu [právnická osoba], s.r.o. Žalovaná má zato, že žalobkyně musela vědět, na čí bankovní účet předmětné platby zasílá, když na tento bankovní účet zasílala více než půl roku opakované platby převážně ve výši 12 000 Kč, které jí žalovaná vracela zpět. Žalobkyni rovněž musela být známa skutečnost, že žalovaná měla založenou vlastní realitní [právnická osoba], s.r.o., neboť všichni kdo chtěli koupit byt prostřednictvím společnosti [právnická osoba], si museli společnost založit.

3. Zdejší soud ve věci rozhodl dne 17.12.2019 rozsudkem č.j. 67 C 213/2017-175 tak, že ve výroku I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 324 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, ve výroku II. jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 120 989 Kč k rukám jejího právního zástupce a ve výroku III. jí uložil povinnost zaplatit státu na účet zdejšího soudu náhradu nákladů řízení, které budou stanoveny samostatným usnesením, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

4. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14.5.2020, č.j. 17 Co 70/2020-191 výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ve výroku I. ve věci samé co do částky 276 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení potvrdil, co do částky 48 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve výrocích II. a III. rozsudek zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu zdejšímu soudu k dalšímu řízení.

5. Dovolání žalované Nejvyšší soud usnesením ze dne 18.11.2020, č.j. 28 Cdo 2865/2020-228 odmítl.

6. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá, že co do částky v celkové výši 276 000 Kč bylo prokázáno, že žalobkyně tuto částku poukázala ve dnech [datum] ve výši 76 000 Kč, dne [datum] ve výši 100 000 Kč na č. účtu [bankovní účet] a dne [datum] ve výši 100 000 Kč na účet č. [bankovní účet], tedy na bankovní účty, jejichž majitelkou je žalovaná, bez jakéhokoliv právního důvodu. Tvrzení žalované, že peněžní prostředky přijala na svůj účet na základě pokynu jednatelky [právnická osoba], s.r.o. paní [jméno] [příjmení], že je v hotovosti této společnosti vrátila, respektive na základě pokynu jednatelky [právnická osoba], s.r.o. předala třetí osobě, nebyla hodnověrně prokázána, a to ani příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum], který nemá potřebné náležitosti, není řádně vyplněn a ani podepsán osobou, která měla částku 324 000 Kč od žalované v hotovosti převzít. Přijetím částky 276 000 Kč získala žalovaná bez právního důvodu majetkový prospěch, kterým se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila. Odvolací soud však zdejšímu soudu vytkl, že žalobě vyhověl i co do částky 48 000 Kč, aniž by vedl dokazování ke skutečnosti, kdo je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] a zda částka 48 000 Kč byla na tento účet připsána. Upozornil, že je zapotřebí vyjasnit otázku pasivní legitimace ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku na zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím a že nelze přehlížet, že [právnická osoba], s.r.o. je právnickou osobou a subjektem odlišným od žalované. Nelze tedy bez dalšího dovozovat, že majetkový prospěch získaný [právnická osoba], s.r.o. je majetkovým prospěchem žalované, která je jediným jednatelem této společnosti.

7. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne [datum] sdělila, že trvá na žalobě i co do částky 48 000 Kč s příslušenstvím a navrhla další postup v řízení. Své procesní stanovisko ve věci nezměnila ani v rámci nařízeného jednání soudu dne [datum].

8. Žalovaná se k výzvě soudu, ani k navrženému procesnímu postupu žalobkyně nevyjádřila, pouze v mezidobí podala proti rozsudku Městského soudu v Praze výše uvedeném dovolání, které jak uvedeno Nejvyšší soud odmítl. Posléze žalovaná opakovaně žádala nařízená jednání odročit, čemuž soud v případě jednání nařízených na [datum] a [datum] vyhověl. Při jednání soudu dne [datum] žalovaná navrhla žalobu co do zbylého nároku ve výši 48 000 Kč s příslušenstvím zamítnout, když ve vztahu k této částce není pasivně legitimována. Argumentovala tím, že žalobkyně předmětnou částku zaslala na účet [právnická osoba], s.r.o.

9. V závěrečném návrhu žalobkyně setrvala na svém procesním postoji vyhovět žalobě i co do zbylé výše 48 000 Kč s příslušenstvím s poukazem, že zaslala uvedenou částku na účet, který jí žalovaná sdělila, ačkoliv se jednalo o účet společnosti, v níž žalovaná je a byla jediným společníkem a jediným jednatelem. Z pohledu žalobkyně se jedná pouze o platební místo, kam chtěla žalovaná peníze zaslat, když sama žalovaná uvedla, že předmětná společnost byla založena pouze za účelem nákupu nemovitostí a nikdy nevykonávala žádnou činnost. Tomu odpovídá skutečnost, že s účtem žalovaná nakládala jako se svým soukromým účtem, na který vkládala finance a utrácela za běžné životní potřeby. Žalobkyni sdělením čísla účtu [právnická osoba], s.r.o. uvedla žalovaná v omyl, když žalobkyně všechny své platby odesílala s identifikací„ Demereo, plat.“. Předpokládala, že se jedná o jeden z účtů [právnická osoba], s.r.o., neboť neměla žádný důvod zasílat částku [právnická osoba], s.r.o. či jinému subjektu. Pro případ, že by se soud neztotožnil s tímto jejím právním názorem, poukázala na to, že jí žalovaná způsobila škodu, když namísto účtu [právnická osoba], s.r.o. sdělila žalobkyni číslo účtu [právnická osoba], s.r.o. Na sdělené číslo účtu této společnosti žalobkyně peněžní prostředky zaslala pouze vinou a v důsledku jednání žalované, příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vznikem škody žalobkyně ve výši 48 000 Kč je tedy zřejmá. Za situace, pokud by žalovaná včas sdělila a doložila, kdo je vlastníkem účtu č. [bankovní účet], mohla by žalobkyně vyzvat [právnická osoba], s.r.o. k vydání bezdůvodného obohacení a směřovat vůči ní žalobu. Žalovaná však několikaletým zatajováním skutečného vlastníka tohoto účtu znemožnila žalobkyni takový postup, čímž jí způsobila škodu ve výši 48 000 Kč.

10. V závěrečném návrhu žalovaná poukázala na to, že v řízení bylo prokázáno, že částka 48 000 Kč byla žalobkyní poukázána na účet [právnická osoba], s.r.o., tedy právnické osoby, nikoliv na účet žalované coby fyzické osoby. Vůči žalované tedy byla žaloba co do této částky podána bez právního důvodu, když není pasivně legitimovaná. Skutečnost, že předmětné číslo účtu je účtem [právnická osoba], s.r.o., byla žalobkyni dostatečně známa, neboť na tento účet poukazovala i jiné platby než částku, která je předmětem tohoto řízení. Poukaz žalobkyně na způsob hospodaření s účtem společnosti hodnotila žalovaná jako ryze účelový, když nelze hodnotit ani posuzovat, jakým způsobem společnost či její jednatel nakládal s účtem společnosti, a již vůbec z toho nelze vyvodit, že by způsob hospodaření společnosti s jeho vlastním účtem mohl činit nárok uplatněný žalobkyní vůči žalované důvodným a oprávněným.

11. Soud dokazování provedl ve vztahu ke zbylému předmětu řízení po rozhodnutí odvolacího soudu, tedy o zaplacení částky 48 000 Kč s příslušenstvím, a zjistil následující skutkový stav:

12. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je [právnická osoba], s.r.o.; datum otevření účtu [datum], datum uzavření [datum]. Mimořádný výpis z tohoto účtu za období od [datum] do [datum] prokazuje, že počáteční zůstatek na účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek 83 793,95 Kč. Z výpisu rovněž vyplývá, že na účet byla připsána od žalobkyně dne [datum] platba ve výši 48 000 Kč. Kromě příchozí platby od žalobkyně a příchozích plateb od žalované na tento účet nebyla poukázána žádná jiná platba. Z výpisu rovněž vyplývají platby kartou u [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [obec] lékárna, [jméno], [anonymizována dvě slova] apod.

13. Soud připomněl důkaz provedený v rámci předchozího rozhodování, konkrétně důkaz předložený žalobkyní – Zprávu [příjmení] [příjmení] [příjmení] and [právnická osoba] prokazující, že žalobkyně ze svého účtu č. [bankovní účet] poukázala dne [datum] platbu ve výši 48 000 Kč na č. účtu [bankovní účet] s poznámkou„ Demereo, plat“.

14. Předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podacího lístku z téhož data prokazuje, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k vydání bezdůvodného obohacení do [datum].

15. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o. vznikla a byla zapsána dne [datum]. Jejím předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Statutárním orgánem a jediným jednatelem je žalovaná.

16. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala na tento účet žalované dne [datum] celkem částku 88 000 Kč a dne [datum] částku 12 000 Kč. Žalovaná dne [datum] a dne [datum] vrátila na účet žalobkyně částku 12 000 Kč.

17. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. uzavřel, že nárok žalobou uplatněný je i co do zbylé výše 48 000 Kč s příslušenstvím oprávněný.

18. Po doplněném dokazování má soud prokázáno, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet] je [právnická osoba], s.r.o., na jejíž účet žalobkyně poukázala dne [datum] žalobou uplatněnou částku s poznámkou„ Demereo, plat“. Žalobkyně tak učinila na základě pokynu žalované v domnění, že se jedná o jeden z účtů [právnická osoba], s.r.o., o čemž svědčí i její údaj u této platby. Tvrzení žalované, že žalobkyni musel být znám majitel účtu, na který částku 48 000 Kč zaslala, když na tento bankovní účet zasílala již dříve opakované platby převážně ve výši 12 000 Kč, které jí žalovaná vracela zpět, soud prokázáno nemá. Pokud žalovaná zmiňovala platby žalobkyně zasílané již v předchozím období na její účet (a které jí žalovaná vracela zpět), pak takové převody skutečně mezi účastnicemi řízení probíhaly, ale jak bylo prokázáno, pouze ve vztahu k účtu žalované č. [bankovní účet] (viz bod 16 odůvodnění rozsudku), nikoliv ve vztahu k účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně se tedy řídila pokyny žalované, která vystupovala jako osoba pověřená [právnická osoba], s.r.o. k transakcím ohledně bytů s klienty i k finančním transakcím se žalobkyní, přičemž peněžní prostředky měly být zaslány vždy na účet [právnická osoba], s.r.o. Žalobkyně neměla žádný právní důvod zasílat uvedenou platbu uvedené [právnická osoba], s.r.o, ani žalované. Povědomí, kdo je skutečným majitelem účtu č. [bankovní účet] žalobkyně neměla až do dne [datum], kdy při jednání soudu žalovaná poprvé přednesla, že tato částka byla poukázána na jiný účet, než je účet žalované či [právnická osoba], s.r.o., a to na firemní účet [právnická osoba], s.r.o. Žalovaná byla v období od [datum] do [datum] zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o. a od [datum] byla a stále je jedinou jednatelkou [právnická osoba], s.r.o. [jméno] žalovaná před soudem uvedla, že předmětná [právnická osoba], s.r.o. byla založena pouze za účelem nákupu nemovitostí, společnost fakticky nikdy nevykonávala činnost. Po celou dobu řízení, tedy od podání žaloby dne [datum] až do [datum] žalovaná přijetí částky 48 000 Kč nezpochybňovala. Žalobkyně sice v žalobě samotné v důsledku písařské chyby bankovní účet č. [bankovní účet] neoznačila řádně, písařskou chybu napravila již ve svém vyjádření ze dne [datum].

19. Na základě popsaného jednání žalované, která zatajovala skutečného vlastníka předmětného účtu s argumentací, že předmětnou částku 48 000 Kč od žalobkyně převzala, znemožnila žalobkyni podat žalobu o vydání bezdůvodného obohacení proti [právnická osoba], s.r.o. a nárok žalobkyně se v mezidobí promlčel. Žalovaná tedy svým jednáním způsobila žalobkyni škodu ve výši 48 000 Kč. Veškeré atributy odpovědnosti za škodu má soud v daném případě za splněné. Žalovaná porušila prevenční povinnost stanovenou v ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o.z.) tím, že úmyslně sdělila žalobkyni číslo účtu společnosti, v níž je jedinou jednatelkou, ačkoliv věděla, že poukazované finanční prostředky mají být poukázány na účet [právnická osoba], s.r.o.

20. V případě § 2900 o.z. jde o obecnou prevenční povinnost, kterou má povinnost zachovávat každý, bez ohledu na to, zda tato povinnost vyplývá pro něj ze smluvního vztahu nebo z obecné právní povinnosti. V případě, že předpoklad existence protiprávního úkonu a vzniku škody bude naplněn, mezi takovým jednáním a vznikem škody (v podobě vynaložených nákladů) bude příčinná souvislost, a neprokáže-li škůdce, že škodu nezavinil, bude mu dána i odpovědnost za škodu ve smyslu § [číslo]. Zavinění bude v rozsahu nedbalosti ve smyslu § [číslo] presumováno, přičemž rozsah povinnosti péče je stanoven v § [číslo] tak, že běžný rozsah péče stíhá osobu průměrných schopností a znalostí (§ [číslo] odst. 1) a zvýšená péče stíhá odborníka nebo osobu, která to o sobě tvrdí (§ [číslo] odst. 2).

21. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná protiprávně zasáhla do majetkového práva žalobkyně, jednala vědomě v rozporu se svými povinnostmi, čímž došlo k porušení práva žalobkyně. V takovém případě se nahrazuje poškozenému veškerá újma, kterou utrpěl. Tuto zásadu vymezuje § 2910 o.z. slovy„ nahradí poškozenému, co tím způsobil“. Protože tato skutečnost vyvolala majetkovou újmu na straně žalobkyně, je dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody na straně žalobkyně, byť mezi nimi neexistoval závazkový právní vztah. Zavinění je presumováno, když v daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, které by svědčily o absenci zavinění.

22. Nad rámec uvedeného soud dodává, že ačkoliv žalobkyně zaslala peněžní prostředky na účet jiného subjektu než je žalovaná, konkrétně [právnická osoba], s.r.o., je zřejmé, že každá právnická osoba jedná prostřednictvím svého jednatele, kterým v případě [právnická osoba], s.r.o. byla pouze žalovaná. Ta rovněž po celou dobu tvrdila, že s uvedenou částkou disponovala, čemuž odpovídají i pohyby na účtu [právnická osoba], s.r.o., jak uvedeno pod bodem 12 odůvodnění rozsudku.

23. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Přihlížeje k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z. jí byla rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky, přitom výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po lhůtě stanovené v předžalobní výzvě k úhradě dlužné částky.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12 960 Kč, dále náhradou nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 128 599 Kč (podle § 7 bod 6 vyhl.č. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., kdy 1 úkonu právní služby z tarifní hodnoty 276 000 Kč odpovídá částka 9 420 Kč, přičemž je účtováno 10 úkonů právních služeb – 113.982 Kč; dále z tarifní hodnoty 48 000 Kč představuje 1 úkon právní služby částku 3 020 Kč, přičemž jsou účtovány 4 úkony právní služby- 14 617 Kč) a dále 14 paušálními částkami náhrady po 300 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 14 úkonů právní služby ve výši 5 082 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], [datum], podání odvolání ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], podání ze dne [datum], vyjádření k dovolání žalované ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum] a závěrečný návrh ze dne [datum] v souladu s § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) d) a g) citované vyhlášky), vše včetně příslušné 21% DPH. V souhrnu tvoří náklady řízení částku 146 641 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.