67 C 223/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 7 266,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.266,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.266,77 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 666,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.910,81 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 266,77 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná dne datum uzavřela se právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, se sídlem adresa, smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ úvěrová smlouva“), na jejímž základě byl žalované na bankovní účet poukázán úvěr ve výši 8 000 Kč. Úvěrovou smlouvou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Na základě dodatku úvěrové smlouvy byla splatnost úvěru nově ujednána na datum, současně byla ponížena jistina na částku 7 266,77 Kč a poplatky za poskytnutí úvěru byly poníženy na částku 3 619 Kč. Žalovaná však svůj závazek nesplnila řádně a včas ve sjednaném termínu, tj. do dne datum a ode dne datum se tak ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši 10 885,77 Kč. Vznikla jí povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka za žalovanou představuje mimo nesplacené jistiny a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru i poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 791,81 Kč za období od 1. dne prodlení po celé období splatnosti závazku, tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 7 266,77 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. Nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky požadovala žalobkyně i kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 666,85 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku. tj. od datum do datum, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 7 266,77 Kč. Dále žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 7 266,77 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a to ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne datum. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávek ze právnická osoba anonymizována dvě slova na žalobkyni.

2. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, se z nařízeného jednání omluvil a současně vyjádřil souhlas s rozhodnutím soudu v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně o jednání vyrozuměna. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalovaná dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. spisová značka se společností právnická osoba, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč s tím, že úroková sazba byla ujednána ve výši 36 % ročně a RPSN ve výši 1757,25 %. Strany se v úvěrové smlouvě dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou dlužné splátky má úvěrující nárok vedle úroku z prodlení v zákonné výši i na náhradu účelně vynaložených nákladů a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Dne datum obdržela právnická osoba právnická osoba od žalované na bankovní účet č. ú. bankovní účet verifikační platbu ve výši 1 Kč a následně dne datum byly na bankovní účet žalované č. ú. bankovní účet zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, výpis z Podnikatelského konta jméno příjmení spořitelny č. ú. bankovní účet za období datum – datum a období datum datum). Dne datum měl být mezi stranami na základě žádosti žalované uzavřen dodatek ke smlouvě o půjčce ohledně sjednaných nových parametrů půjčky, s nimiž měla žalovaná udělit souhlas odesláním platby na účet právnická osoba právnická osoba Soud nemá za prokázané, že by žalovaná udělila souhlas s novými parametry, když absentuje její podpis na dodatku ke smlouvě, zároveň nebyla prokázána tvrzená žádost žalované o uzavření dodatku a ani odeslání platby z jejího bankovního účtu na účet právnická osoba právnická osoba (dodatek ke smlouvě o půjčce ze dne datum). Mezi právnická osoba právnická osoba a žalobkyní došlo rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum k postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum (rámcová smlouva o postupování pohledávek mezi právnická osoba právnická osoba a žalobkyní ze dne datum, dílčí smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba právnická osoba a žalobkyní ze dne datum, potvrzení o provedení transakce ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky žalované dopisem ze dne datum, včetně kopie podacího archu ze dne datum). Žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, a to dopisem ze dne datum i předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum (výzva žalované k zaplacení ze dne datum, výzva před podáním žaloby ze dne datum, včetně kopie podacího archu ze dne datum).

5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

6. Podle § 1 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Vzhledem k výše uvedenému se soud v prvé řadě zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1757,25 %.

12. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Za situace, kdy dohodnutá výše úroku několikanásobně přesahovala úrokovou míru v době sjednání obvyklou a též úrokové sazby systému časových řad ARAD zveřejňované ČNB, jedná se, přihlížeje též k závěrům výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu, o ujednání v rozporu s dobrými mravy a tedy ve smyslu § 580 a § 588 o.z. o ujednání absolutně neplatné. Jelikož ujednání o výši úvěru je v případě smlouvy o úvěru její podstatnou náležitostí a nelze jej od smlouvy oddělit, shledal soud celou smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou podle § 588 o.z. ve spojení s § 576 a § 577 o.z. a contrario. Rovněž nelze přehlédnout, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) je profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů a musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úrokovou sazbou. Tuto výši odůvodňuje rizikovostí její podnikatelské činnosti. Z uvedeného plyne, že jejími klienty jsou i ti, kteří by na úvěr poskytnutý bankovními ústavy z různých důvodů nedosáhli. V tomto případě však žalobkyně finanční situaci žalované měla zhodnotit a doporučila úvěr poskytnout. V daných souvislostech lze učinit odkaz na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021, č. j. 70 Co 256/2021-64„ žalobce programově staví model svého podnikaní ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní jeho podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují žalobci zisk, vyvažují tak jeho ztráty z nesplácených (rizikových) úvěrů. To je tedy důvodem toho, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval, smlouvy s takovou sazbou by neuzavíral.“ Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované sjednaný úvěr splácet.

13. S ohledem na výše uvedené je třeba posoudit nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., kdy je žalovaná povinna žalobkyni vrátit majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž soud zohlednil, že žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze částky ve výši 7 266,77 Kč a co do této částky soud posoudil bezdůvodné obohacení jako důvodné. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení má soud odůvodněn dnem následujícím po dni účinnosti postoupení pohledávky právní předchůdkyní na žalobkyni a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O zbývající výši žalobou požadovaného plnění soud s ohledem na shledanou neplatnost úvěrové smlouvy rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, tedy v tomto rozsahu žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení vůči žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na procesní úspěch stran v předmětném sporu. Procesní úspěch žalobkyně byl co do částky 7 266,77 Kč (ve výši 52 %), ve zbylé výši žalobou požadovaného plnění, tedy co do částky 6 794,66 Kč (ve výši 48 %) byla žalobkyně procesně neúspěšná (výrok II.). Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení podle úspěchu ve věci, tj. ve výši 4 % (úspěch žalobkyně ve výši 52 % - úspěch žalované ve výši 48 %). Žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále odměnou za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 3 paušálními částkami náhrady po 100 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a zaslání předžalobní výzvy podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. V souhrnu tvoří náklady řízení částku 1 489 Kč. Přihlížeje k procesnímu úspěchu žalobkyně ve výši 4 %, představují náklady řízení částku 59,56 Kč, po zaokrouhlení 60 Kč. Žalovaná je povinna ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci tohoto rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku odvolání není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalované (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).