67 C 223/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa o zaplacení 7 266,77 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7.266,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7.266,77 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 666,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5.910,81 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 266,77 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“), na jejímž základě byl žalované na bankovní účet poukázán úvěr ve výši 8 000 Kč. Úvěrovou smlouvou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Na základě dodatku úvěrové smlouvy byla splatnost úvěru nově ujednána na [datum], současně byla ponížena jistina na částku 7 266,77 Kč a poplatky za poskytnutí úvěru byly poníženy na částku 3 619 Kč. Žalovaná však svůj závazek nesplnila řádně a včas ve sjednaném termínu, tj. do dne [datum] a ode dne [datum] se tak ocitla v prodlení s úhradou částky ve výši 10 885,77 Kč. Vznikla jí povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka za žalovanou představuje mimo nesplacené jistiny a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru i poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 1 791,81 Kč za období od 1. dne prodlení po celé období splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 7 266,77 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. Nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky požadovala žalobkyně i kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 666,85 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku. tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 7 266,77 Kč. Dále žalobkyně požadovala též zákonný úrok z prodlení ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 7 266,77 Kč. Do dne podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a to ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni.

2. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, se z nařízeného jednání omluvil a současně vyjádřil souhlas s rozhodnutím soudu v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně o jednání vyrozuměna. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalovaná dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] se společností [právnická osoba], na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč s tím, že úroková sazba byla ujednána ve výši 36 % ročně a RPSN ve výši 1757,25 %. Strany se v úvěrové smlouvě dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou dlužné splátky má úvěrující nárok vedle úroku z prodlení v zákonné výši i na náhradu účelně vynaložených nákladů a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Dne [datum] obdržela [právnická osoba] [právnická osoba] od žalované na bankovní účet č. ú. [bankovní účet] verifikační platbu ve výši 1 Kč a následně dne [datum] byly na bankovní účet žalované č. ú. [bankovní účet] zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], výpis z Podnikatelského konta [jméno] [příjmení] spořitelny č. ú. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] a období [datum] [datum]). Dne [datum] měl být mezi stranami na základě žádosti žalované uzavřen dodatek ke smlouvě o půjčce ohledně sjednaných nových parametrů půjčky, s nimiž měla žalovaná udělit souhlas odesláním platby na účet [právnická osoba] [právnická osoba] Soud nemá za prokázané, že by žalovaná udělila souhlas s novými parametry, když absentuje její podpis na dodatku ke smlouvě, zároveň nebyla prokázána tvrzená žádost žalované o uzavření dodatku a ani odeslání platby z jejího bankovního účtu na účet [právnická osoba] [právnická osoba] (dodatek ke smlouvě o půjčce ze dne [datum]). Mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní došlo rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] k postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] (rámcová smlouva o postupování pohledávek mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], dílčí smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], potvrzení o provedení transakce ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky žalované dopisem ze dne [datum], včetně kopie podacího archu ze dne [datum]). Žalovaná byla opakovaně vyzývána k zaplacení dlužné částky, a to dopisem ze dne [datum] i předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (výzva žalované k zaplacení ze dne [datum], výzva před podáním žaloby ze dne [datum], včetně kopie podacího archu ze dne [datum]).

5. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

6. Podle § 1 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonům.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Vzhledem k výše uvedenému se soud v prvé řadě zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 1757,25 %.

12. Při svém rozhodování soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, především z jeho usnesení ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve kterém dospěl k závěru, že„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce "spokojí" - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit" běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. (…) Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. Za situace, kdy dohodnutá výše úroku několikanásobně přesahovala úrokovou míru v době sjednání obvyklou a též úrokové sazby systému časových řad ARAD zveřejňované ČNB, jedná se, přihlížeje též k závěrům výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu, o ujednání v rozporu s dobrými mravy a tedy ve smyslu § 580 a § 588 o.z. o ujednání absolutně neplatné. Jelikož ujednání o výši úvěru je v případě smlouvy o úvěru její podstatnou náležitostí a nelze jej od smlouvy oddělit, shledal soud celou smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou podle § 588 o.z. ve spojení s § 576 a § 577 o.z. a contrario. Rovněž nelze přehlédnout, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) je profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů a musí jí být známo, že poskytuje úvěry s vysokou úrokovou sazbou. Tuto výši odůvodňuje rizikovostí její podnikatelské činnosti. Z uvedeného plyne, že jejími klienty jsou i ti, kteří by na úvěr poskytnutý bankovními ústavy z různých důvodů nedosáhli. V tomto případě však žalobkyně finanční situaci žalované měla zhodnotit a doporučila úvěr poskytnout. V daných souvislostech lze učinit odkaz na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021, č. j. 70 Co 256/2021-64„ žalobce programově staví model svého podnikaní ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní jeho podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují žalobci zisk, vyvažují tak jeho ztráty z nesplácených (rizikových) úvěrů. To je tedy důvodem toho, že žalobce by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytoval, smlouvy s takovou sazbou by neuzavíral.“ Nad rámec výše uvedeného soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované sjednaný úvěr splácet.

13. S ohledem na výše uvedené je třeba posoudit nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o.z., kdy je žalovaná povinna žalobkyni vrátit majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž soud zohlednil, že žalobkyně požaduje po žalované uhrazení pouze částky ve výši 7 266,77 Kč a co do této částky soud posoudil bezdůvodné obohacení jako důvodné. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení má soud odůvodněn dnem následujícím po dni účinnosti postoupení pohledávky právní předchůdkyní na žalobkyni a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O zbývající výši žalobou požadovaného plnění soud s ohledem na shledanou neplatnost úvěrové smlouvy rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, tedy v tomto rozsahu žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení vůči žalované rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na procesní úspěch stran v předmětném sporu. Procesní úspěch žalobkyně byl co do částky 7 266,77 Kč (ve výši 52 %), ve zbylé výši žalobou požadovaného plnění, tedy co do částky 6 794,66 Kč (ve výši 48 %) byla žalobkyně procesně neúspěšná (výrok II.). Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení podle úspěchu ve věci, tj. ve výši 4 % (úspěch žalobkyně ve výši 52 % - úspěch žalované ve výši 48 %). Žalobkyni soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dále odměnou za zastupování žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 726 Kč a 3 paušálními částkami náhrady po 100 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a zaslání předžalobní výzvy podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. V souhrnu tvoří náklady řízení částku 1 489 Kč. Přihlížeje k procesnímu úspěchu žalobkyně ve výši 4 %, představují náklady řízení částku 59,56 Kč, po zaokrouhlení 60 Kč. Žalovaná je povinna ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci tohoto rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.