67 C 247/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 23 641,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku: 5 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 050 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení, 940 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 940 Kč od 20. 3. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do: částky 8 234,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 433,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 511,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 416,52 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 416,52 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky 9 416,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 048,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 688,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 692,61 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 4 692,61 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 3. 205, ve znění jejího doplnění ze dne 4. 10. 2025, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 23 641,40 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovanou dne 4. 11. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky (úvěr) ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnuté finanční prostředky zaplatit poplatek ve výši 8 597, dále poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, dále za službu komfortního a flexibilního splácení částku 1 604 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit ve 78týdenních splátkách po 200 Kč v hotovosti. Poslední splátka měla být uhrazena dne 3. 5. 2024. Žalovaná však porušila sjednané podmínky a splátky nehradila řádně a včas, když poslední úhradu provedla dne 27. 4. 2023. Celkem na úvěr uhradila 1 950 Kč, kdy ve výši 583,48 Kč byla úhrada částečně započtena na úhradu jistiny a ve zbývající výši 1 366,52 Kč na úhradu poplatku. Vzhledem k uvedenému požadovala žalobkyně po žalované zaplatit částku 13 284,80 Kč odpovídající dlužné jistině 6 416,52 Kč a poplatku ve výši 6 868,28 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 511,24 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 6 416,52 Kč od 5. 5. 2023 do 21. 10. 2024) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 433,02 Kč (z částky 6 416,52 Kč od 5. 5. 2023 do 21. 10. 2024).

2. Dne 3. 8. 2022 byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně za poskytnuté finanční prostředky zaplatit poplatek ve výši 10 469 Kč, dále poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, dále za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 375 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 78týdenních splátkách po 212 Kč (tj. 848 Kč/měsíčně) v hotovosti. Poslední splátka měla být uhrazena dne 31. 1. 2024. Žalovaná však porušila sjednané podmínky a splátky nehradila řádně a včas, když poslední úhradu provedla dne 27. 4. 2023. Celkem na úvěr uhradila 5 060 Kč, kdy ve výši 1 307,39 Kč byla úhrada započtena na jistinu a ve zbývající výši 3 752,61 Kč na úhradu poplatku. Vzhledem k uvedenému požadovala žalobkyně po žalované zaplatit částku 10 3560 Kč odpovídající dlužné jistině 4 692,61 Kč a poplatku ve výši 5 663,99 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 688,28 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 4 692,61 Kč od 1. 2. 2024 do 21. 10. 2024) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 048,02 Kč (z částky 4 692,61 Kč od 1. 2. 2024 do 21. 10. 2024). Před uzavřením každé z výše uvedených smluv právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované ze Zákaznické karty ze dne 4. 11. 2022 a ze dne 3. 8. 2022, kdy zjistila, že žalovaná má základní vzdělání, je rozvedená, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Byl také zjištěn její příjem 10 000 Kč a odhadnuté měsíční výdaje cca 4 500 Kč a v případě druhé smlouvy ve výši 4 900 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni. Ani po zaslání předžalobní upomínky zástupcem žalobkyně dne 31. 12. 2024 žalovaná ničeho neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu dne 2. 12. 2025 se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoli byla o jednání vyrozuměna. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované. Vzhledem k tomu, že se k nařízeným jednáním žalovaná nedostavila, zmařila možnost soudu poskytnout jí poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5237/2007).

4. Soud ve věci samé provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Dne 4. 11. 2022 žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a uvedla, že žije v nájmu, je rozvedená, má základní vzdělání a pracuje na DPP jako úklidový pracovník u společnosti BTN Czech a.s. s příjmem 10 000 Kč, což prokázala výplatními páskami za měsíc 8,9/2022. Mezi své běžné měsíční výdaje uvedla interní splátky 933 Kč a odhadované své výdaje 4 000 Kč. Společnost , právnická osoba, žalované na základě Smlouvy č. , hodnota, ze dne 4. 11. 2022 poskytla úvěr ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaná zvolila možnost úvěr splácet v 78týdenních splátkách ve výši 200 Kč a poslední ve výši 197 Kč. Celková dlužná částka činila 15 597 Kč. Sjednána byla úroková sazba 86 % ročně a RPSN 184,91 % (Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 11. 2022, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 11. 2022 a její Smluvní podmínky. Dne 3. 8. 2022 žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy uvedla své osobní údaje totožně jako ve výše uvedené žádosti. Uvedla, že je zaměstnána jako uklízečka u , právnická osoba, . s příjmem 10 000 Kč měsíčně a své odhadované měsíční výdaje uvedla 4 500 Kč. Téhož dne 3. 8. 2022 s ní společnost , právnická osoba, uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč. Žalovaná zvolila možnost úvěr splácet v 78týdenních splátkách po 212 Kč, tj. 848 Kč měsíčně a poslední splátce 145 Kč. Celková částka, kterou se zavázala uhradit činila 16 469 Kč. Sjednána byla úroková sazba 86 % ročně (Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 8. 2022, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 8. 2022, Smluvní podmínky). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní dne 21. 10. 2024 byly pohledávky za žalovanou plynoucí z obou úvěrových smluv postoupeny ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni s tím, že postupované pohledávky byly specifikovány v příloze č. , hodnota, smlouvy, a to pod pořadovým číslem , hodnota, a 829 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, Příloha č. , hodnota, a Potvrzení , právnická osoba, ze dne 22. 10. 2024 o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky). O postoupení pohledávky na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem , právnická osoba, ze dne 21. 10. 2024, ve kterém byla vyzvána k zaplacení částky v celkové výši 36 036,06 Kč (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024). Dopisem ze dne 31. 12. 2024 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávky v celkové výši 27 979,27 Kč nejpozději do 15. 1. 2025 a poučil ji, že pokud nedojde k úhradě ani k uznání dluhu, bude žalobkyně svůj nárok vymáhat soudní cestou (Výzva k plnění ze dne 31. 12. 2024, kopie podacího lístku ze dne 31. 12. 2024).

6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když ani účastníci žádné další důkazní návrhy nečinili, a to ani po zákonném poučení žalobkyně ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 119a) odst. 1 o.s.ř. při jednání dne 2. 12. 2025 ohledně prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalované. Neúčastí při jednáních soudu žalovaná zmařila možnost soudu poskytnout jí poučení také ve smyslu § 119a) odst. 1 o. s. ř. Důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

7. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, ).9. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

10. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že obě výše uvedené Smlouvy o spotřebitelském úvěru (č. , hodnota, , , Anonymizováno, ), které žalovaná dne 4. 11. 2022 a dne 3. 8. 2022 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, jsou absolutně neplatné. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že před poskytnutím obou úvěrů její předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že řádně a s odbornou péčí zkoumala pravidelné příjmy a výdaje žalované. Pokud při prověření úvěruschopnosti vycházela předchůdkyně žalobkyně z údajů sdělených samotnou žalovanou, tedy že její celkové pravidelné měsíční příjmy činily 10 000 Kč (jak měla doloženo i výplatními páskami) a měsíční výdaje 4900 Kč a 4 500 Kč, tak nezohlednila výdaje žalované na uspokojování základních životních potřeb (strava, ošacení, léky, apod.) a výdaje spojené s bydlením. Pokud by je totiž zohlednila, nemohla by krátce po sobě se žalovanou uzavřít předmětné úvěrové smlouvy, kdy výše splátky v případě první smlouvy činila 800 Kč měsíčně a u druhé úvěrové smlouvy 848 Kč měsíčně.

12. Jak již bylo opakovaně zmíněno, právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru před uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru neposoudila řádně a s odbornou péčí žádosti žalované o úvěr a její schopnost oba úvěry splácet. Posouzení proběhlo pouze formálně tak, aby žalovaná kritériím pro poskytnutí úvěru účelově dostála.

13. Žalované byl v obou případech poskytnut spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a jak výše uvedeno, obě Smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatné. K neplatnosti předmětných úvěrových smluv soud přihlédl z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 7 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Byť má soud pochybnosti o výši úhrad žalované na tuto smlouvu, když bylo ujednáno splácení úvěru v hotovosti k rukám zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě bydliště žalované, zohlednil tvrzené hotovostní úhrady v souhrnné výši 1 950 Kč. V rozdílu poskytnutých a uhrazených finančních prostředků (7 000 Kč – 1 950 Kč) vzniká na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 5 050 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované z titulu úvěrové smlouvy č. , hodnota, v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Byť i v tomto případě má soud pochybnosti o výši úhrad žalované na tuto smlouvu, když bylo ujednáno splácení úvěru v hotovosti k rukám zástupce právní předchůdkyně žalobkyně v místě bydliště žalované, zohlednil žalobkyní tvrzené úhrady v souhrnné výši 5 060 Kč. V rozdílu poskytnutých a uhrazených finančních prostředků (6 000 Kč – 5 060 Kč) vzniká na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 940 Kč. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částek bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po podání žalobního návrhu, tedy ode dne 20. 3. 2025.

15. Aktivní legitimace žalobkyně je dána § 1879 a násl. o. z., kdy má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 a její přílohy - Seznamu postupovaných pohledávek16. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

17. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti obou úvěrových smluv soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).18. náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když procesně úspěšnější žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.