67 C 255/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobce , země zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 105 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku</b> <b>-) 85 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení,</b> <b>do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 752 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 105 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že na základě dohody ze dne [datum] poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 85 000 Kč. Součástí písemné dohody stran bylo také ujednání, že žalovaná zápůjčku vrátí nejpozději do [datum]. Na základě ústní dohody ze dne [datum] poskytla žalobkyně žalované další zápůjčku ve výši 20 000 Kč s tím, že rovněž tato bude vrácena nejpozději do [datum]. Do dne podání žaloby žalovaná zápůjčku nevrátila a to ani přes opakované výzvy jak ze strany žalobkyně, tak i jejího právního zástupce. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když právní zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (č.l. 5 spisu) a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě písemné dohody ze dne [datum] převedla žalobkyně na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne [datum] částku 85 000 Kč. Současně si strany ujednaly, že žalovaná je povinna částku v plné výši vrátit nejpozději do [datum] (písemná dohoda ze dne [datum], potvrzení ze dne [datum] o provedení tuzemské odchozí úhrady realizované dne [datum]). Dne [datum] převedla žalobkyně na tentýž bankovní účet žalované také částku 20 000 Kč (potvrzení ze dne [datum] o provedení tuzemské odchozí úhrady realizované dne [datum]). Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou za období od [datum] do [datum] vyplynulo, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k uhrazení zapůjčené částky v celkové výši 105 000 Kč a byla ochotna již dříve sjednaný termín pro úhradu na žádosti žalované znovu odložit. Žalovaná na výzvy žalobkyně reagovala především žádostmi o odložení termínu pro uhrazení, s tím že si sjednává půjčku v bance. Po celou dobu žádným způsobem nezpochybnila, že by jí zápůjčka ze strany žalobkyně nebyla poskytnuta, či byla poskytnuta v jiné výši. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na zápůjčku neuhradila ničeho, byla jí právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva a to jak e-mailem, tak také doporučeně poštou (předžalobní výzva dle § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ze dne [datum]). Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 105 000 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, kdy žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 105 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná po celou dobu netvrdila a ani neprokázala, že by jí nebyla zápůjčka poskytnuta, nebo že na uvedený dluh něčeho plnila. Soud proto žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 4 200 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 odst. 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 12 826 Kč a 2 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za odeslání předžalobní upomínky, neboť nedoložila doklad o jejím odeslání na adresu žalované (obálka, podací lístek, podací arch,…). Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 17 752 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.