67 C 259/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 46 850 Kč, a to k rukám právní zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] (k soudu podanou dne [datum]) se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentoval tím, že dne [datum] uzavřel se žalovanou (do [datum] zapsanou v obchodním rejstříku pod obchodním jménem [právnická osoba]) příkazní smlouvu, jejímž předmětem bylo provádění činnosti zahrnující právní, poradenské a další služby při přípravě a realizaci otevřeného zadávacího řízení s kritériem nejnižší ceny při administraci veřejné zakázky„ Nový objekt [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]“ tak, aby jeho proces proběhl v souladu s českými právními předpisy. Pro případ vzniku škody při realizaci příkazní smlouvy se její účastníci dohodli tak, že každá ze smluvních stran nese odpovědnost za způsobenou škodu v rámci platných právních předpisů a předmětné smlouvy. V zadávacím řízení došlo k pochybení na straně žalované, když při vyhodnocení podaných nabídek nesprávně posoudila předložené podklady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], neboť tvrdila, že nelze uznat k prokázání složení požadované jistoty doloženou kopii záruční listiny, přesto že tento účastník v nabídce předložil písemné prohlášení pojistitele obsahující závazek jistotu za stanovených podmínek zadavateli vyplatit. Na základě právního názoru žalované byla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalobcem ze zadávacího řízení vyloučena. Námitky této společnosti byly odmítnuty. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen„ ÚOHS“) pro toto vyloučení dodavatele - [právnická osoba] z účasti v zadávacím řízení rozhodl příkazem ze dne [datum], sp. zn. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo] tak, že se žalobce dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“) a uložil mu pokutu ve výši 90 000 Kč. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 3 ZZVZ, byť [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] předložila v souladu s § 41 odst. 4 písm. c) ZZVZ písemné prohlášení pojistitele obsahující závazek jistotu za stanovených podmínek zadavateli vyplatit. Žalobce příkaz ÚOHS zaslal na vědomí žalované dne [datum], jejíž zástupce při osobním jednání dne [datum] žalobci sdělil, že předmětné rozhodnutí ÚOHS je chybné a že zpracuje text odporu proti tomuto rozhodnutí. Odpor sepsaný pouze blanketní formou na hlavičkovém papíru žalobce žalovaná žalobci zaslala k podpisu a k odeslání téhož dne (tedy v poslední den zákonné lhůty k jeho podání) ve 23.04 hod. Žalobce odpor odeslal dne [datum], čímž došlo ke zmeškání lhůty k jeho podání. Zaplacením příkazem uložené pokuty vznikla žalobci škoda, a to zaviněným jednáním žalované spočívajícím v neodborném právním poradenství v zadávacím řízení. Podáním ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k náhradě uvedené škody. Právní zástupce žalované tvrzený nárok dopisem ze dne [datum] neuznal, žalobce proto dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou formou předžalobní výzvy k náhradě škody a stanovil jí lhůtu k úhradě do [datum]. Na tuto výzvu již žalovaná nereagovala. Další škody, která žalobci vznikla v důsledku poskytnutého neodborného právního poradenství ze strany žalované, se žalobce v rámci tohoto řízení nedomáhá. V replice ze dne [datum] k podání žalované ze dne [datum] žalobce uvedl, že k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení sice došlo úkonem žalobce, avšak na základě právního poradenství a na základě tvrzení žalované o tom, že k prokázání složení požadované jistoty nelze uznat pouhou kopii záruční listiny. Podle žalobce z právní úpravy vyplývá, že k prokázání poskytnutí jistoty je nutný originál listiny pouze v případě bankovní záruky, povinnost doložit originál listiny se však na pojištění záruky, což je forma, kterou zvolila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], nevztahuje. Žádné rozhodnutí podporující právní názor žalované vedoucí k vyloučení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze zadávacího řízení v době jejího vyloučení neexistovalo. Ze samotného znění zákona naopak jednoznačně vyplývá, že pokud jde o listinu dokládající pojištění záruky, není třeba listinu dokládat v originálu. Tento závěr pak vyplývá i ze znění § 46 odst. 1 ZZVZ, podle kterého pokud zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, pokud zákon nestanoví jinak.

2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřila podáním ze dne [datum] tak, že ho neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že žalobce neprokázal protiprávní jednání žalované, ani příčinnou souvislost se vznikem škody. Žalovaná se na administraci veřejné zakázky podílela jako smluvní zástupce zadavatele (žalobce) s tím, že podle § 43 odst. 2 ZZVZ jsou některé úkony vyloučeny ze sféry činnosti smluvního zástupce zadavatele a zákon ponechává realizaci těchto úkonů pouze na zadavateli. Tímto úkonem je i vyloučení dodavatele. Žalovaná se tedy nemohla dopustit protiprávního jednání vyloučením [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ze zadávacího řízení, neboť tak ze své pozice ani učinit nemohla, když tento úkon smí učinit pouze zadavatel. Žalovaná se ohradila proti tvrzení žalobce o údajném neodborném poradenství a uvedla, že vycházela z tehdy dostupných právních názorů a rozhodnutí ÚOHS. Namítla, že v době vyloučení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. ze zadávacího řízení (dne [datum]) nebyl v rozhodovací praxi ÚOHS vyjasněn způsob prokazování složení požadované jistoty, když ještě podle rozhodnutí ÚOHS ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo] bylo k prokázání složení jistoty nutné doložit originál záruční listiny a nikoli prostou kopii, jak doložila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Až rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] došlo k obratu v právním názoru ÚOHS, a rozhodnutí ÚOHS ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo] bylo zrušeno. Podle žalované její postup reflektuje právní názor ÚOHS relevantní v rozhodné době. Žalobce se dále neřídil doporučeními žalované ohledně obrany proti příkazu ÚOHS ze dne [datum], žalovanou ani neupozornil na to, že mu byl příkaz doručen již dne [datum] a že den [datum] je tak posledním dnem k podání odporu proti němu. Podání odporu po lhůtě jde tedy výlučně k tíži žalobce. Povinností žalované nebylo znění odporu pro žalobce připravit, či ho ve správním řízení zastupovat, neboť příkazní smlouva se vztahovala pouze na zastupování zadavatele při provádění úkonů podle ZZVZ. Žalovaná trvala na tom, že posouzení ÚOHS v odůvodnění příkazu ÚOHS ze dne [datum] bylo chybné, nicméně možnost přezkumu tohoto právního názoru ve správním řízení a případně v řízení o rozkladu byla znemožněna postupem samotného žalobce.

3. Ve věci samé provedl soud dokazování ve smyslu § 122 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Ze shodných tvrzení účastníků i z předložených důkazů vzal soud za nesporné, že mezi žalobcem jako příkazcem a žalovanou, pod předchozím obchodním názvem [právnická osoba], jako příkazníkem byla dne [datum] uzavřena příkazní smlouva k VZ„ Administrace veřejné zakázky: Nový objekt [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]“. Předmětem smlouvy bylo poskytování právního poradenství a zastupování příkazce při výkonu a realizaci jeho práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením veřejné zakázky, včetně zajištění administrativních služeb. Nedílnou součástí této smlouvy byla i příloha [číslo] představující předmět požadované činnosti příkazníka, kde je detailně uvedeno, které činnosti příkazník pro příkazce zajišťuje. Pod čl. I bod 2 písm. d) přílohy [číslo] je mimo jiné uvedeno, že příkazník bude zastupovat zadavatele při řešení návrhu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. V příkazní smlouvě strany ujednaly také podmínky pro náhradu škody tak, že každá ze stran nese odpovědnost za způsobenou škodu (Příkazní smlouva ze dne [datum], Příloha [číslo] k příkazní smlouvě).

5. Zadávací dokumentací pro zpracování nabídky k veřejné zakázce ze dne [datum] byly stanoveny náležitosti výhradně elektronicky podávaných nabídek. Mimo jiné bylo v bodě 10.1 uvedeno, že účastník je v souladu s § 41 odst. 1 a 2 ZZVZ povinen poskytnout jistotu ve výši 200 000 Kč. V případě, že se účastník zadávacího řízení rozhodne složit jistotu formou pojištění záruky podle § 41 odst. 3 ZZVZ, musí být pojistná smlouva uzavřena tak, že pojištěným bude účastník a oprávněnou osobou zadavatel. Nabídka předložená do zadávacího řízení pak musí obsahovat originál těchto dokumentů, a to v elektronickém vyhotovení (Zadávací dokumentace ze dne [datum]).

6. Příkazem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo] bylo rozhodnuto o tom, že se žalobce dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že při zadávání veřejné zakázky„ Administrace veřejné zakázky: Nový objekt [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]“ nebylo dodrženo pravidlo stanovené v § 48 odst. 3 ZZVZ, když Oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne [datum] vyloučil žalobce dodavatele – [právnická osoba] z účasti v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku z důvodu, že neprokázal složení požadované jistoty, přestože tento účastník zadávacího řízení v nabídce zadavateli předložil písemné prohlášení pojistitele obsahující závazek jistotu za stanovených podmínek zadavateli vyplatit. Příslušný důvod pro vyloučení tohoto účastníka ze zadávacího řízení tedy nebyl naplněn, čímž mohl žalobce ovlivnit výběr dodavatele. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 90 000 Kč, která byla splatná do jednoho měsíce od právní moci příkazu (Příkaz ÚOHS ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo]).

7. Z oznámení o uplatnění náhrady škody z příkazní smlouvy soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého ředitele v souladu s čl. XII.1 příkazní smlouvy ze dne [datum] uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody vzniklé mu v důsledku pochybení žalované při plnění obsahu smlouvy, a to ve výši 643 908 Kč s příslušenstvím. Nárokovaná částka představovala součet pokuty uložené ÚOHS žalobci ve výši 90 000 Kč a odvodu do státního rozpočtu ve výši 553 908 Kč vyměřeného správcem daně, neboť neoprávněně vyloučil účastníka zadávacího řízení a svým jednáním se dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (Oznámení o uplatnění náhrady škody z příkazní smlouvy ze dne [datum]).

8. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce na oznámení o uplatnění náhrady škody z příkazní smlouvy reagovala dopisem ze dne [datum], kterým nárok neuznala, odmítla ho jako nedůvodný s tím, že z její strany nedošlo k postupu, který by byl v rozporu se ZZVZ. Naopak její postup byl v souladu s odborným názorem, který zastával také ÚOHS v době, kdy byly předmětné kroky činěny. Dále zmínila, že postupem žalobce byla zmařena snaha žalované účinně se bránit proti vzniku škody, když jednáním žalobce nedošlo ke včasnému podání odporu proti příkazu ÚOHS, který považuje žalovaná za nezákonný. Žalovaná se ohradila též proti požadované náhradě škody odpovídající částce, která byla žalobci uložena odvést do státního rozpočtu pro porušení rozpočtové kázně, neboť mezi jejím jednáním a porušením rozpočtové kázně ze strany žalobce není dána příčinná souvislost (Reakce žalované ze dne [datum]).

9. Dopisem ze dne [datum] předžalobně vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovanou k náhradě škody v celkové výši 867 909 Kč ve lhůtě do [datum]. Vyčíslená škoda představovala vedle pokuty ve výši 90 000 Kč udělené ÚOHS a odvodu do státního rozpočtu ve výši 553 908 Kč i penále ve výši 224 001 Kč vyměřené za prodlení s odvodem částky do státního rozpočtu. Žalovaná byla též informována, že nebude-li náhrada škody ve lhůtě uhrazena, bude se jí žalobce domáhat soudní cestou (Předžalobní výzva ze dne [datum]).

10. Z e-mailové komunikace stran ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce v 11.02 hod odeslal právnímu zástupci žalované dva dopisy z finančního úřadu, aby měl kompletní podklady. Téhož dne v 23.04 hod zaslal právní zástupce žalované žalobci v příloze e-mailu odpor na hlavičkovém papíře žalobce s vyrozuměním, že úřad bude následně pokračovat ve správním řízení a že v případě odporu postačuje pouze takto formulovaná písemnost, kterou dojde k obnovení správního řízení a ke zrušení vydaného příkazu. Připojený odpor byl podle vyjádření právní zástupkyně žalobce koncipován tak, že měl být přímo žalobcem podán až dne [datum], neboť byl vyhotoven na jeho hlavičkovém papíře a s datem [datum] (e-mail žalobce ze dne [datum] v 10.02 hod, e-mail právního zástupce žalované ze dne [datum] v 23.04 hod, Odpor proti příkazu ze dne [datum]).

11. Z výpisu o pohybu na běžném účtu [číslo] vedeném u ČNB klienta [název žalobkyně] má soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uhradil pokutu ÚOHS ve výši 90 000 Kč (Výpis o pohybu na účtu [číslo] ze dne [datum]).

12. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Návrh žalované na doplnění dokazování o výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost zamítl.

13. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se příkazník příkazní smlouvou zavazuje obstarat záležitosti příkazce.

14. Podle § 2950 o.z. nahradí škodu ten, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, způsobí-li škodu neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

15. Podle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“) stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu. Podle odst. 4 uvedeného zákonného ustanovení účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty a) sdělením údajů o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu, b) předložením originálu záruční listiny obsahující závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených v odstavci 8 jistotu, jde-li o bankovní záruku, c) předložením písemného prohlášení pojistitele obsahující závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených v odstavci 8 jistotu, jde-li o pojištění záruky.

16. Podle § 45 odst. 1 ZZVZ pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.

17. Podle § 46 odst. 1 ZZVZ zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

18. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím, odpovídající škodě způsobené žalobci, byla podána po právu.

19. V řízení bylo prokázáno (a mezi účastníky je nesporné), že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena příkazní smlouva, kterou se žalovaná jako příkazník zavázala poskytovat žalobci jako příkazci právní poradenství a zastupovat ho při výkonu a realizaci jeho práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením veřejné zakázky s označením„ Administrace veřejné zakázky:„ Nový objekt [anonymizována tři slova] v [obec] – [část obce]“. Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že bude postupovat podle ZZVZ tak, aby celý proces proběhl v souladu s právními předpisy České republiky. Nesporným je dále, že žalovaná připravila žalobci v souladu se zněním smlouvy a její přílohy 1) podklady pro vyhodnocení podaných nabídek, znění zadávací dokumentace pro zpracování nabídky k veřejné zakázce podle ZZVZ. Žalobce jako zadavatel na základě žalovanou sděleného právního názoru Oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne [datum] vyloučil jednoho účastníka zadávacího řízení (společnost [právnická osoba]) s odkazem na § 48 odst. 3 ZZVZ z důvodu, že tento účastník neprokázal složení požadované jistoty ve smyslu článku 10/10.1 zadávací dokumentace. Nesporným je rovněž, že tento účastník zadávacího řízení žalobci (zadavateli) předložil písemné prohlášení pojistitele obsahující závazek jistotu za stanovených podmínek žalobci (zadavateli) vyplatit. Poskytnutím nesprávné rady, a tedy pochybením žalované, vznikla žalobci škoda. Pochybení žalované při vyhodnocení podaných nabídek spočívalo v nesprávném posouzení podkladů předložených uvedeným účastníkem zadávacího řízení, když žalovaná tvrdila, že podle § 41 odst. 4 písm. c) ZZVZ nepostačuje k prokázání složení požadované jistoty pouhá kopie pojištění záruky, ale stejně jako v případě bankovní záruky (podle § 41 odst. 4 písm. b) ZZVZ) je nutné doložit originál takové listiny. Na tomto právním názoru žalovaná setrvala i přesto, že z § 45 odst. 1 ZZVZ vyplývá, že pokud zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopii dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak.

20. Soud má za to, že znění § 41 odst. 4 písm. c) ZZVZ zcela určitě a srozumitelně předložení originálu listiny v případě pojištění záruky ve prospěch zadavatele nevyžaduje, a ani v době vyhodnocování a rozhodování o podaných nabídkách v dubnu 2019 nevyžadoval. Poskytnutí jistoty ve formě pojištění záruky prokazuje účastník předložením písemného prohlášení pojistitele obsahujícího závazek příslušného plnění zadavateli. Na rozdíl od záruční listiny podle písm. b) postačí ve smyslu § 45 odst. 1 předložení tohoto prohlášení pojistitele ve formě prosté kopie, neboť zákon v tomto případě nestanovuje jinou formu tohoto dokladu. Z prohlášení pojistitele osvědčujícího existenci pojištění záruky musí vyplývat splnění podmínek konstrukce pojištění záruky. Gramatickým výkladem daného zákonného ustanovení lze uzavřít, že pokud by měl zákonodárce v úmyslu pod písmeny c) a a) vyžadovat originály těchto listin, zcela jistě by tento požadavek výslovně zmínil pod písmenem c) i a) stejně jako učinil pod písmenem b). Za situace, kdy toto zákonné ustanovení požadavek předložení originálu listiny nezmiňuje, není opačný závěr důvodný, zejména když v ZZVZ je požadavek předložení originálu listiny spíše výjimečný (jak ostatně vyplývá z jeho § 45 odst.1). Pokud žalovaná vyhotovila znění zadávací dokumentace, z jejíhož čl. 10 /10.1 vyplývá požadavek předložení originálu písemného prohlášení pojistitele obsahující závazek vyplatit zadavateli za podmínek stanovených v § 41 odst. 8 ZZVZ pojistné plnění, tak je třeba s ohledem na komentářovou literaturu zohlednit, že toto zákonné ustanovení, ani žádné jiné ustanovení ZZVZ nevylučuje, aby zadavatel pokud účastník nepředloží doklad prokazující složení jistoty dle § 41 odst. 4, před vyloučením takového účastníka nejprve vyzval k předložení dokladu prokazujícího složení jistoty postupem dle § 46. Nelze přitom usuzovat, že by dokladem prokazujícím složení jistoty mohlo docházet přímo či nepřímo ke změně nebo doplnění nabídky v rozsahu relevantním z hlediska hodnocení nabídek (srov. § 46 odst. 2). Rovněž z důvodu vyloučení spočívajícího v "nezajištění jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty" není spíše namístě dovozovat nemožnost dodatečného prokázání složení jistoty (byť v takovém případě není složení jistoty prokázáno minimálně po část zadávací lhůty od uplynutí lhůty pro podání nabídek do dodatečného prokázání složení jistoty). Smysl a účel textu je totiž třeba spatřovat v tom, že pokud je jistota složena formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, nesmí vést případná nedostatečná doba platnosti těchto instrumentů ke zkrácení práv zadavatele v případě, kdy by jinak v průběhu zadávací lhůty nastaly důvody pro plnění z jistoty (srov. § 41 odst. 5). Eventuálním dodatečným předložením originálu záruční listiny nebo prohlášení pojistitele dle § 41 odst. 4 písm. b), resp. c), s dobou platnosti minimálně do konce zadávací lhůty by byla práva zadavatele na plnění z jistoty, vázaná až na dobu po výběru dodavatele, plně zachována. ZZVZ tak umožňuje zadavatelům požádat účastníka, který neprokázal složení jistoty předepsaným způsobem, aby doklad prokazující složení jistoty předložil dodatečně, a to postupem podle § 46. Žalovaná přitom žalobci před jeho rozhodnutím o vyloučení uvedeného účastníka zadávacího řízení nenavrhla, aby [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nejprve vyzval k dodatečnému předložení dokladu prokazujícího složení jistoty postupem dle § 46 ZZVZ (případně takový úkon neučinila sama).

21. Právní názor žalované byl následně shledán ÚOHS jako nesprávný, v rozporu se zákonem, jak vyplývá z odůvodnění jeho příkazu ze dne [datum], č.j. ÚOHS – [číslo] [rok] [číslo] ÚOHS se vypořádal s námitkami žalované, které vznesla i v řízení před soudem, včetně námitky, že názor žalované v době, kdy žalobce rozhodoval o vyloučení uvedeného účastníka ze zadávacího řízení, byl v souladu s tehdejší rozhodovací praxí ÚOHS. K uvedené námitce ÚOHS poukázal na skutečnost, že žalovanou odkazované rozhodnutí ÚOHS ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo] nebylo způsobilé ovlivnit jednání žalobce v roce 2019, když bylo vydáno až takřka rok od rozhodnutí žalobce (v únoru 2020) a následně v dubnu 2020 bylo zrušeno. Žalovanou odkazované rozhodnutí ÚOHS tedy nikdy nenabylo právní moci, nebylo veřejně přístupné a nebylo uveřejněno ve sbírce rozhodnutí ÚOHS.

22. Soud neshledal důvodným ani další argument žalované směřující k vyloučení protiprávnosti jejího jednání, konkrétně že úkon vyloučení účastníka ze zadávacího řízení neprovedla a ani provést nemohla s odkazem na § 43 odst. 2 ZZVZ. Je nesporné, že tento úkon logicky provedl v souladu se ZZVZ žalobce, avšak na základě právního posouzení, které mu poskytla s odkazem na uzavřenou příkazní smlouvu žalovaná a na základě jí předložených podkladů. Ostatně za uvedenou činnost žalované byla ujednána v čl. V příkazní smlouvy také odměna. Nelze nyní připustit, aby žalovaná vylučovala svou odpovědnost za své chybné právní posouzení, které žalobci předložila k jeho rozhodnutí.

23. K tvrzení žalované, že podání odporu proti výše uvedenému příkazu ÚOHS po lhůtě jde výlučně k tíži žalobce, soud uvádí, že sama žalovaná byla s odůvodněním příkazu seznámena již dne [datum] a pokud považovala příkaz za chybný a rozporný s právním řádem, nebylo z její strany na místě vyčkávat dalších šest dní k sepisu prostého blanketního odporu. Žalovaná navíc ve vztahu vystupovala jako profesionál, mimo jiné i v oboru právního poradenství, proto ji samotnou mělo zajímat, kdy byl žalobci příkaz doručen a dohlédnout, kdy uplyne lhůta k podání odporu. Sluší se poznamenat, že blanketní odpor, který na jednání účastníků dne [datum] žalovaná přislíbila téhož dne žalobci zaslat, byl žalobci sice zaslán dne [datum], avšak až v pozdním čase, ve 23.04 hod, ačkoli od seznámení se s příkazem ÚOHS měla žalovaná dostatečný časový prostor pro uskutečnění tohoto časově nenáročného procesního úkonu, kterým podání blanketního odporu je. Nad rámec uvedeného zůstává s ohledem na procesní obranu žalované otázkou, z jakého důvodu požadovala po žalobci, aby proti příkazu ÚOHS podal v roce 2022 odpor, když v této době byl žalovanou odkazovaný výklad § 41 ZZVZ ÚOHS překonán (rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 27. 4. 2020, č. j. 12502/2020/321/TMI) a jí odkazované rozhodnutí ÚOHS (rozhodnutí ÚOHS ze dne [datum], č. j. ÚOHS [číslo] [rok] [číslo]) bylo zrušeno, přihlížeje k tomu, že znění konkrétního ustanovení ZZVZ (jak popsáno výše) nebudilo výkladové pochybnosti..

24. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že se žalovaná na základě ujednání v příkazní smlouvě zavázala poskytnout žalobci služby související s přípravou a realizací zadávacího řízení tak, aby celý proces proběhl v souladu s českým právním řádem. Žalovaná svého závazku nedostála, když žalobci poskytla nesprávnou radu (nesprávný právní názor) z oboru, k jehož znalosti se hlásí, na jejímž základě došlo ve sféře žalobce k majetkové újmě. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání, v jehož důsledku vznikla žalobci škoda spočívající v pokutě, která mu byla výše uvedeným příkazem ÚOHS uložena ve výši 90 000 Kč. Pokutu v této výši žalobce dne [datum] uhradil. Mezi jednáním žalované a vznikem škody na straně žalobce je dána příčinná souvislost. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšnému žalobci v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 500 Kč, dále náhradou nákladů zastoupení žalobce advokátem podle § 7 odst. 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 4 700 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy za 7 úkonů ve výši 39 809 Kč a 7 paušálními částkami náhrady po 300 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 7 úkonů právní služby ve výši 2 541 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepsání žaloby, písemné vyjádření ze dne [datum] a účast při jednáních soudu dne [datum] a dne [datum] podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Celkem byla žalobci přiznána na náhradě nákladů řízení částka 46 850 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.

26. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.