67 C 259/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 71 399,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 564 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 56 835,36 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 399,36 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 71 399,36 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve 13 platbách v celkové výši 176 081 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Úvěr byl poskytován na bankovním účtu žalované č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Po započtení úhrad žalované ve výši 157 517 Kč, kdy částka ve výši 127 282,76 Kč byla započtena na jistinu a ve zbývající výši 48 798,24 Kč na příslušenství, představovala dlužná částka 75 399,36 Kč a zahrnovala ve výši 48 798,24 Kč dlužnou jistinu, ve výši 25 851,12 Kč úroky za období čerpání úvěru a ve výši 750 Kč účelně vynaložené náklady. Z důvodu, že žalovaná před podáním žaloby uhradila dále 4 000 Kč, žalobou nárokovaná částka představovala částku 71 399,36 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ani přes výzvu k plnění ze dne datum žalovaná ničeho více neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání nařízenému na den datum se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ačkoli byla o jednání vyrozuměna. Podáním ze dne datum se z jednání omluvil zástupce žalobkyně s tím, že má za to, že žádná právně skutková tvrzení nezůstala sporná. Souhlasil s tím, aby soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, o odročení jednání nežádal i z důvodu nenavyšování nákladů soudního řízení a z důvodu procesní ekonomie. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z dokumentu nazvaného „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ poskytovaného věřitelem právnická osoba soud zjistil, že při spotřebitelském revolvingovém úvěru ve výši 40 000 Kč s neurčitou dobou trvání musí spotřebitel uhradit částku 71 838,95 Kč. Úroková sazba představuje 146,95 % ročně a RPSN 299,98 %. Úvěr má být uhrazen prostřednictvím splátek ve výši 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč v závislosti na tom, která z těchto částek je vyšší (Standardní informace o spotřebitelském úvěru právnická osoba).

5. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba. úvěrovou smlouvu na dobu neurčitou. Maximální úvěrový limit byl sjednán ve výši 40 000 Kč s prvním čerpáním ve výši 8 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 146,949 % ročně a RPSN ve výši 299,98 %. Za předpokladu, že bude úvěr poskytován na období jednoho roku počínaje dnem prvního čerpání a jistina bude splácena ve stejných měsíčních platbách počínaje jeden měsíc po dni prvního čerpání, představuje celková částka, která má být splacena, částku 71 838,95 Kč. Smlouvou byl sjednán i poplatek z prodlení ve výši 250 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly Standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice platné k datum (Úvěrová smlouva ze dne datum, Standardní podmínky úvěrové smlouvy).

6. Dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba Dodatek o navýšení úvěrového limitu, kterým byl limit navýšen na částku 52 000 Kč (Dodatek o navýšení úvěrového limitu ze dne datum).

7. Z účtu společnosti právnická osoba. byla dne datum poukázána částka ve výši 8 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 8 000 Kč). Téhož dne byla na stejný účet a pod totožným variabilním symbolem poukázána také částka 32 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 32 000 Kč) a částka ve výši 2 800 Kč byla na tentýž účet pod shodným variabilním symbolem poukázána dne datum (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 2 800 Kč). Dále byla na bankovní účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol poukázána dne datum částka 25 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 25 000 Kč), dne datum částka 15 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 15 000 Kč), dne datum částka 9 500 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 9 500 Kč), dne datum částka 15 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 15 000 Kč), dne datum částka 15 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 15 000 Kč), dne datum částka 1 781 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 1 781 Kč), dne datum částka 5 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 5 000 Kč), dne datum částka 3 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 3 000 Kč), dne datum částka 32 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 32 000 Kč), dne datum částka 12 000 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne datum ve výši 12 000 Kč). Celkem tak byla na bankovní účet poskytnuta částka 176 081 Kč.

8. Nedatovaným dopisem vyzvala společnost právnická osoba. žalovanou k úhradě částky 34 899,62 Kč s datem splatnosti datum. Celková dlužná částka představovala 76 611,94 Kč (Platební informace s datem splatnosti datum).

9. Dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalobkyní Smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek s dobou trvání 24 měsíců ode dne uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byl i vzor listiny o převodu (Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, Příloha A-listina o převodu ze dne datum).

10. Dne datum podepsala společnost právnická osoba se žalobkyní Dodatek č. hodnota ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne datum. Dodatkem bylo ujednáno, že po skončení platnosti bude Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek prodloužena o dalších 24 měsíců, tedy do datum (Dodatek č. hodnota ze dne datum). V příloze obsahující seznam pohledávek byla pod č. hodnota uvedena pohledávka za žalovanou ve výši 71 399,36 Kč (Seznam pohledávek).

11. Dopisem ze dne datum vyrozuměla společnost právnická osoba. (dříve právnická osoba.) žalovanou o postoupení pohledávky ve výši 75 399,36 Kč na žalobkyni. Současně ji vyzvala, aby pohledávku ve lhůtě 3 dnů uhradila na sdělený bankovní účet (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

12. Téhož dne žalovanou vyzval k úhradě celkové částky 91 516,36 Kč i zástupce žalobkyně, kdy ve výši 75 399,36 kč představovala částka neuhrazenou jistinu a ve výši 16 117 Kč náklady právního zastoupení. Zástupce žalovanou také vyrozuměl o tom, že pokud do 3 dnů nebude pohledávka uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, kopie podacího lístku ze dne datum).

13. Ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o dotaz na právnická osoba. ohledně majitele účtu č. účtu a o zaslané výpisy z tohoto účtu za období od datum do datum a od datum do datum. právnická osoba sdělila, že majitelkou předmětného účtu je žalovaná a účet je ke dni datum stále otevřený. Z výpisu z účtu za období od datum do datum soud zjistil, že žalované byla dne datum poskytnuta od společnosti právnická osoba. částka 7 618 Kč a dále dne datum částka 92 000 Kč. Od dalších poskytovatelů finančních prostředků (právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba., právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba) bylo v období od datum do datum připsáno na účet žalované v souhrnu nejméně 629 700 Kč. Od samotné společnosti právnická osoba. byla připsána na účet částka 131 500 Kč (Výpis z bankovního účtu č. účtu za období od datum do datum, Výpis z bankovního účtu č. č. účtu za období od datum do datum).

14. Soud z úřední činnosti lustrací v systému soudu (č. l. 12) zjistil, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 197/2024 společnost právnická osoba žalovala žalovanou o zaplacení částky 100 848,72 Kč s příslušenstvím s odkazem na Smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřenou dne datum (žalované poskytnut úvěrový rámec 118 000 Kč, kdy žalovaná načerpala 155 273 Kč, ale uhradila pouze 81 995 Kč). Dále bylo u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 C 174/2024 vedeno řízení, kdy žalovanou žalovala společnost právnická osoba o zaplacení částky 137 773,03 Kč s příslušenstvím ve smyslu uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum.

15. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaná zůstala po celou dobu řízení procesně nečinná. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání účastníci nedostavili, zmařili možnost soudu poskytnout jim poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně byl navíc ještě před nařízeným jednáním v rámci procesní ekonomie vyzván k doplnění skutkových tvrzení a k předložení důkazů v rozsahu uvedeném v usnesení ze dne datum, č. j. 67 C 259/2024-14. Nejenom že právní zástupce žalobkyně ignoroval stanovenou lhůtu 15 dnů od doručení tohoto usnesení (ode dne datum), ale také rozsah poskytnutého poučení, když podáním ze dne datum skutková tvrzení doplnil opět neúplně.

16. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5237/2007).

17. Navíc pro právního zástupce žalobkyně postup soudu nemůže být překvapivý, ani nepředvídatelný s ohledem na četnost žalob podávaných ke zdejšímu soudu a ke konstantní rozhodovací praxi v obdobných věcech v senátu 67 C. To vše za situace, kdy byl soudem již vyzván k doplnění skutkových tvrzení výše uvedeným usnesením ze dne datum. Navíc soudu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce k nařízeným jednáním ani v jednom případě nedostavila a svou neúčast opakovaně omlouvá.

18. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci.

19. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že žaloba je důvodná pouze částečně. Úvěrová smlouva ze dne datum, ve znění jejího Dodatku č. hodnota ze dne datum, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba., je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno k tvrzení, že její právní předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že řádně a s odbornou péčí zkoumala její pravidelné příjmy, výdaje i případnou existenci jiných, ať už splatných či nesplatných závazků. Žalobkyně na podporu svých tvrzení nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, z jakých informací a dokumentů její právní předchůdkyně vycházela při posuzování příjmů a výdajů na straně žalované tak, aby byla s náležitou pečlivostí ověřena solventnost žalované ke splácení jí požadovaného úvěru a také s ohledem na její žádost o navýšení úvěrového limitu. Lze proto uzavřít, že posouzení proběhlo pouze formálně bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána.

23. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na to, že v období 8 měsíců před poskytnutím úvěru žalované společností právnická osoba. (datum) uzavřela žalovaná další dvě smlouvy o revolvingovém úvěru se společností právnická osoba, na jejichž základě načerpala finanční prostředky přesahující v souhrnu 200 000 Kč (viz bod 14 rozsudku). Jak vyplynulo z doložených výpisů z bankovního účtu žalované (viz bod 13 rozsudku), v krátkém období dvou měsíců bezprostředně předcházejících dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy byly na její bankovní účet poskytnuty finanční prostředky v souhrnné výši 131 818 Kč od různých nebankovních společností. Také v období mezi uzavřením úvěrové smlouvy (datum) a jejího dodatku č. hodnota (datum) byly na účet žalované poskytovány finanční částky v řádech vyšších desítek tisíc korun. Posoudila-li by právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, nepřistoupila by k uzavření předmětné úvěrové smlouvy., natož k navýšení úvěrového limitu.

24. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva ze dne datum, včetně jejího Dodatku ze dne datum, je tak ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatná. K neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy i jejího Dodatku soud přihlíží z úřední povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

25. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 176 081 Kč. Za trvání smlouvy a před podáním žaloby žalovaná na úvěr uhradila celkem 161 517 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by jí finanční prostředky ze strany společnosti právnická osoba nebyly poskytnuty, případně, že by společnosti právnická osoba (nebo přímo žalobkyni) na úvěr plnila více, než v řízení sdělila žalobkyně. V rozdílu poskytnutých a uhrazených finančních prostředků vzniká na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 14 564 Kč, přičemž v této výši soud žalované uložil povinnost žalobkyni zaplatit to, oč se na její úkor obohatila. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud stanovil ode dne následujícího po vyhotovení žalobního návrhu, tedy ode dne datum.

26. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

27. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalované (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).