67 C 300/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 36 585,83 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 6 707,73 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 707,73 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se co do částky 11 222,10 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 749,17 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 656 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 656 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 7. 2025, ve znění následných podání, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky 36 585,83 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že dne 19. 7. 2024 uzavřela se žalovaným Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla téhož dne finanční prostředky (zápůjčku) ve výši 21 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník žalobkyně. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit žalobkyni celkovou částku 98 137 Kč, tedy vrátit poskytnutou jistinu a zaplatit obchodní úrok ve výši 35 221 Kč, administrativní poplatek ve výši 41 916 Kč, a to v 83měsíčních splátkách po 1 172 Kč a 84. splátce ve výši 861 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na den 10. 9. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, uhradil pouze dvě platby v souhrnné výši 2 344 Kč ve dnech 8. 10. 2024 a dne 10. 10. 2024. Žalobkyně proto v souladu s čl. 13.

7. Obchodních podmínek neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnila ke dni 17. 5. 2025, neboť žalovaný na předchozí výzvu k zaplacení nereagoval. Ke dni zesplatnění činila neuhrazená jistina zápůjčky 20 876 Kč (na jistině žalovaný do zesplatnění uhradil 124 Kč). Dluh na úrocích činil ke dni zesplatnění částku 4 811 Kč, kdy žalobkyně započetla z celkem uhrazené částky 2 344 Kč na tento úrok částku 1 222 Kč. Dále žalovaný dluží ke dni zesplatnění částku 3 992 Kč na poplatcích za správu zápůjčky, když ze žalovaným uhrazené částky na tyto poplatky započetla částku 998 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá dále zaplacení smluvní pokuty podle čl. 13.

3. Obchodních podmínek ve spojení s čl. 9 Smlouvy o zápůjčce, a to ve výši dle Sazebníku bod II.

1. A ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky počítané do okamžiku, kdy tato smluvní pokuta dosáhne zákonného limitu, tj. 500 Kč za prodlení s každou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení smluvní pokuty za dobu do zesplatnění v celkové výši 2 819 Kč, přičemž žalovaný na ni neuhradil ničeho. Další smluvní pokuty se žalobkyně domáhá s odkazem na čl. 13.

7. Obchodních podmínek ve spojení s čl. 11 Smlouvy, kterou vyčíslila za dobu od zesplatnění zápůjčky do dne 18. 7. 2025 ve výši 1 810,42 Kč. Ani na tuto smluvní pokutu žalovaný neuhradil ničeho. Dalším nárokem žalobkyně je zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle čl. 10 Smlouvy ve spojení s bodem II.

2. A Sazebníku úroků, a to ve výši 1 400 Kč (za odeslání všech písemných upomínek žalovanému). Žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit dluh z nesplacených částí zápůjčky ani k 18. 7. 2025, proto se žalobkyně domáhá také zaplacení zákonného úroku z prodlení z aktuální výše zápůjčky 29 679 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení. Plněno ze strany žalovaného nebylo ani po zaslané předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. Před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce žalobkyně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného měsíčně splácet sjednané splátky a zároveň celou poskytnutou zápůjčku. Vycházela z informací získaných po nahlédnutí do jednotlivých databází (insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, apod.) a také vycházela z informací získaných od žalovaného. Žalovaný jí předložil výpisy ze svého účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy, výplatní pásky. Žalobkyně také vyšla ze skóringové finanční analýzy příjmů a výdajů žalovaného a vyhodnotila příjmy žalovaného ve výši 36 899 Kč (výpisy z účtu a výplatní pásky žalovaného). Pravidelné měsíční výdaje žalovaného vyhodnotila za použití skóringového systému na částku 25 845,26 Kč, kdy v této částce jsou započteny mj. výdaje na bydlení ve výši 875 Kč, mobilní platby 137,69 Kč, splátky úvěru 18 725 Kč, částka životního minima 4 860 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 11 053,74 Kč a při započtení ujednané splátky ve výši 1 179,29 Kč je rozdíl 9 874,45 Kč dostatečný k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů na domácnost, stravu, dopravu apod.

2. Podáním ze dne 3. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, částečné zpětvzetí žaloby upřesnila při jednání soudu dne 10. 3. 2026 ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Požadovala přiznat zbylý nárok ve výši 29 878,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 685,98 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku po celou dobu řízení nevyjádřil, ani k jednomu jednání soudu (dne 15. 1. 2026 a 10. 3. 2026) se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednání vyrozuměn, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

4. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

5. S ohledem na citované zákonné ustanovení a dispozitivní úkon žalobkyně, která podáním ze dne 16. 1. 2026 vzala žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku, soud rozhodl tak, jak v tomto výroku uvedeno.

6. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně, dokazování doplnil postupem dle § 120 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Z žalobkyní předložené neautorizované listiny nazvané Elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím Klientského centra soud zjistil, že žalovaný je zde označen jménem, příjmením, rodným číslem, uveden jeho e-mail, že je zaměstnanec, dále adresa trvalá a přechodná, číslo jeho účtu. Ve výpisu je uvedeno datum vytvoření žádosti o zápůjčku klientem den 12. 7. 2024, že požádal o půjčku ve výši 40 000 Kč, kterou by splatil ve 24 splátkách (bez předložení této žádosti žalovaného, ve které by stvrdil správnost a úplnost údajů uvedených žalobkyní). Dále je ve výpisu uvedeno datum „předběžného návrhu podmínek zápůjčky vytvořeného věřitelem dne 17. 7. 2024, částka zápůjčky dle těchto podmínek 21 000 Kč, počet splátek 84, úroková sazba 35 %, RPSN 90,6 %, datum první splátky zápůjčky 10. 9. 2024, datum potvrzení tohoto předběžného návrhu podmínek zápůjčky klientem (žalovaným) dne 17. 7. 2024 (bez prokázání takového potvrzení žalovaným). Dále je uvedeno datum elektronického uzavření smlouvy o zápůjčce č. 22400141 dne 19. 7. 2024 a vyčíslena celková částka, kterou se klient (žalovaný) zavázal uhradit 98 137 Kč, výše měsíční splátky 1 172 Kč. Z tohoto výpisu nevyplývá, že by žalovaný elektronickým podpisem stvrdil správnost všech uvedených údajů a svůj souhlas v uvedeném rozsahu. Výpis dále zachycuje údaj o ověření v CEECR, ISIR, v databázi neplatných dokladů (Elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím Klientského centra).

8. Žalovaný dne 13. 7. 2024 elektronicky podepsal Čestné prohlášení o příjmech a výdajích, ze kterého vyplývá, že v 1/24 nastoupil k zaměstnavateli , právnická osoba, , IČ: , IČO, , do pracovního poměru sjednaného na dobu určitou a dociluje čistého měsíčního příjmu 36 000 Kč. Dále uvedl, že jeho měsíční výdaje tvoří pravidelné splátky půjček 7 000 Kč, minimální výdaje na potraviny, léky, oblečení, kromě výdajů na bydlení činí 3 000 Kč, bydlí u rodičů a náklady s bydlením činí 3 500 Kč, že dosáhl středoškolského vzdělání s maturitou, je svobodný. Předložil kopii svého občanského průkazu a výplatní pásku za 6/2024 s čistou mzdou 30 975 (Čestné prohlášení o příjmech a výdajích, kopie OP a výplatní pásky za 6/24).

9. Žalobkyně měla před uzavřením Smlouvy se žalovaným k dispozici výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce 4/24, 5/24, 6/24. Z výpisů soud zjistil, že za měsíc duben 2024 vyplývá příjem žalovaného dne 11. 4. 2024 ve výši 31 855 Kč, dne 15. 4. 2024 poskytnutí zápůjčky od , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč, dne 17. 4. 2024 poskytnutí půjčky od , Anonymizováno, ve výši 10 000 Kč, výdaje za nákup potravin, náklady na dopravu, apod. Za měsíc květen 2024 činil příjem žalovaného 39 955 Kč dne 10. 5. 2024, dne 2. 5. 2024 poskytnutí půjčky společností , právnická osoba, . ve výši 2 000 Kč a dne 14. 5. 2024 ve výši 2 000 Kč, dále půjčka u společnosti , právnická osoba, dne 7. 5. 2024 ve výši 8 000 Kč a dne 15. 5. 2024 ve výši 12 000 Kč, dne 20. 5. 2024 půjčka u , právnická osoba, 6 000 Kč, dne 21. 5. 2024 půjčka u CreditPortal.cz 15 000 Kč, dne 17. 5. 2024 byl poskytnut úvěr společností Movinero a. s. ve výši 12 690 Kč, dne 30. 5. 2024 úvěr , právnická osoba, ve výši 27 500 Kč. Za uvedený měsíc činily výdaje na stravu (včetně plateb u společnosti Foodora, McDonald´s apod.) souhrnem 8 800 Kč.

10. V měsíci červnu 2024 činil příjem 21 899 Kč, dále dne 11. 6. 2024 byl žalovanému poskytnut úvěr u společnosti Movinero a. s. ve výši 12 690 Kč, dne 14. 6. 2024 půjčka od fyzické osoby , jméno FO, ve výši 3 000 Kč. Za uvedený měsíc činily výdaje za potraviny 3 800 Kč (výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíce 4/24, 5/24, 6/24).

11. Dne 19. 7. 2024 uzavřel žalovaný se žalobkyní Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, s předmětem: spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky bez účelového vázání ve výši 21 000 Kč, úrokové sazbě 35 % p.a. Žalovaný se zavázal uhradit částku poskytnuté zápůjčky spolu s administrativním poplatkem ve výši 499 Kč měsíčně (tj. 499 Kč x 84), který bude zahrnut ve splátce, RPSN 90,5 %, celkové náklady (úrok a administrativní poplatek) vyčísleny na 77 416 Kč, celkový dluh pak na částku 98 416 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit v 84měsíčních splátkách po 1 172 Kč (poslední ve výši 861 Kč), a to vždy k 10. dni v měsíci, počínaje dnem 10. 9. 2024 a konče dnem 10. 8. 2031. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky žalobkyně, Splátkový kalendář a Sazebník (Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 19. 7. 2024, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Výpis z účtu žalobkyně č. , č. účtu, prokazující odeslání částky 21 000 Kč dne 19. 7. 2024 na účet žalovaného č. , č. účtu, , Obchodní podmínky, Splátkový kalendář a Sazebník).

12. Žalobkyně neprokázala odeslání Výzvy k úhradě ze dne 1. 4. 2025, dále Oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 20. 5. 2025 a předžalobní upomínky jejího právního zástupce ze dne 12. 6. 2025 žalovanému, když předložené podací lístky o podání zásilky přepravci poštovních služeb adresované žalovanému dne 6. 11. 2024 a dne 11. 12. 2024 odeslání těchto písemností neprokazují.

13. Ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o sdělení zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, o tom, že žalovaný byl u společnosti zaměstnán od 24. 1. 2024 do 31. 10. 2025 na dobu určitou a o zaslaný přehled jeho výdělků. Z nich vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil v období od 4/24 do 6/24 částku 31 236 Kč čistého (sdělení společnosti , právnická osoba, ).

14. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci.

15. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]) a zabýval se primárně tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).17. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

18. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

19. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 19. 7. 2024, je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, tedy že řádně a s odbornou péčí posoudila jeho žádost o úvěr a ověřila informace a údaje, které sám žalovaný v této žádosti uvedl. Soudu nebyla taková žádost žalovaného, kterou by svým (elektronickým) podpisem stvrdil správnost a úplnost údajů uvedených samotnou žalobkyní v jejím Elektronickém výpisu (bod 7 tohoto rozsudku), předložena. Žalovaný pouze svým elektronickým podpisem stvrdil údaje, které uvedl v Čestném prohlášení o příjmech a výdajích dne 13. 7. 2024 (bod 8 tohoto rozsudku). Žalobkyně měla před uzavřením předmětné smlouvy k dispozici výpisy z účtu žalovaného za období 3 měsíců předcházejících datu uzavření smlouvy a byla tedy srozuměna o tom, že žalovaný má další nesplacené závazky u jiných nebankovních poskytovatelů půjček (úvěrů), jak vyplývá z bodu 9 tohoto rozsudku. Stejně tak si měla možnost ověřit, že za rozhodné období žalovaný vykazoval průměrný čistý měsíční příjem 31 236 Kč a v jaké výši se pohybovaly výdaje žalovaného na nákup potravin, cestovní výdaje apod. Přesto přistoupila k uzavření smlouvy se žalovaným, ačkoliv si musela být vědoma rizika ohledně splácení ujednaných splátek, byť ve výši 1 172 Kč měsíčně. Tato obava se nakonec ukázala jako reálná, když žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze 2 platby v celkové výši 2 344 Kč. Za dané situace nelze vycházet z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 citovaného výše.

20. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (zápůjčku) v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva ze dne 19. 7. 2024 je tak ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatná. K neplatnosti předmětné smlouvy soud přihlíží z úřední povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, jsou obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.

21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 21 000 Kč dne 19. 7. 2024, přičemž žalovaný za dobu trvání smluvního vztahu uhradil částku 2 344 Kč. Sám žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by žalobkyni uhradil částku vyšší. Z tohoto důvodu je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, oč se na její úkor obohatil, tedy rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými finančními prostředky ve výši 18 656 Kč. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) mu byla rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení soud stanovil ode dne následujícího po vyhotovení žalobního návrhu, tedy ode dne 22. 7. 2024 (výrok III).

22. Ve zbývajícím rozsahu přihlížeje k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

23. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů. Při posouzení procesního úspěchu účastníků, kdy žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku bez procesního zavinění žalovaného a její nárok byl zamítnut v rozsahu uvedeném ve výroku II., soud zohlednil, že procesní úspěch obou účastníků je takřka shodný. Při jeho posouzení zohlednil v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 kromě samotné pohledávky i kapitalizované příslušenství. Z uvedeného důvodu rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

24. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ve věci samé byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.