67 C 304/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A , Anonymizováno státní příslušník bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B , Anonymizováno státní příslušnice, bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 354 244 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně:- částku 354 244 Kč,- úrok 7,39 % ročně z částky 354 244 Kč od 12. 12. 2024 do zaplacení,- zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 354 244 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 98 218 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno Zástupce, , advokáta, sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání EPR) podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 7. 2025, ve znění jejích doplnění ze dne 14. 11. 2025 a dne 16. 3. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaných vydání rozsudku ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanými dne 22. 1. 2018 Smlouvu o úvěru od Buřinky s účtem č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaných, konkrétně vyšla z příjmu žalovaného ve výši 23 529 Kč měsíčně čistého, žalované 19 000 Kč měsíčně čistého, celkový jejich příjem tak činil 42 529 Kč měsíčně čistého, což bylo ověřeno z výpisů z jejich účtů. Dále byl učiněn dotaz na Insolvenční rejstřík, čerpány údaje z CBCB, z historie v interní evidenci klientů. Bylo zjištěno, že žalovaní mají dva závazky, a to hypoteční úvěr čerpaný ve výši 2 200 000 Kč, splácený splátkami ve výši 17 695 Kč měsíčně a dále spotřebitelský úvěr čerpaný ve výši 500 000 Kč se splátkou 7 091 Kč měsíčně. Tento spotřebitelský úvěr byl předmětem refinancování předmětným úvěrem a splátka nového úvěru byla ponížena na 3 756 Kč měsíčně. Nové splátkové zatížení tak u žalovaných představovala částka 21 451 Kč měsíčně. Žalovaným na úhradu jejich životních nákladů zbývala částka 21 078 Kč měsíčně. Ve Smlouvě ze dne 22. 1. 2018 byla sjednána pevná úroková sazba 8,45 % ročně. Překlenovací úvěr byl čerpán dne 12. 4. 2018 ve výši 495 947,40 Kč. Žalovaní sjednané splátky nehradili řádně a včas, neuhradili splátky splatné v 12/2023 ve výši 3 954 Kč a v 1/2024 ve výši 4 434 Kč. V 2/2024 uhradili část dluhu, ale s ohledem na další splatnou splátku byli stále v prodlení. V 6/2024 a v 7/2024 již neuhradili žádnou splátku a dostali se do prodlení. Žalovaní za dobu trvání smluvního vztahu uhradili celkem 323 627 Kč. Vzniklý dluh však neuhradili ani po zaslané výzvě, pro byla celá dlužná částka následně k 30. 9. 2024 zesplatněna. Pohledávka byla spořitelnou postoupena společnosti DBS správa úvěrů s. r. o. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2025 a následně dne 14. 4. 2025 došlo k postoupení žalobkyni. O postoupení pohledávky byli žalovaní vyrozuměni dne 9. 4. 2025 a dne 25. 4. 2025.

2. Žalovaní se k žalobě ani k jejím doplněním nevyjádřili, ani k jednomu jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavili, ačkoli o jejich konání byli vyrozuměni, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a posléze i rozhodoval v jejich nepřítomnosti.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými pouze žalobkyní, dokazování doplnil také postupem podle § 120 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela dne 22. 1. 2018 se žalovaným jako dlužníkem a žalovanou jako spoludlužníkem Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, . Před uzavřením Smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaných na základě jejich údajů uvedených v Žádosti o úvěr ze dne 22. 1. 2018, dále potvrzením zaměstnavatele žalovaných, výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeným na jméno žalované u , Anonymizováno, , a. s. a žalovaného č. účtu , č. účtu, (Žádost o úvěr ze dne 22. 1. 2018, Smlouva ze dne 22. 1. 2018, Ceník , Anonymizováno, . s. účinný od 24. 4. 2023 a od 26. 1. 2024, Potvrzení společnosti , právnická osoba, ., výpis z účtu žalované č. ú. , č. účtu, a žalovaného č. ú. , č. účtu, ).

5. Žalovaní sjednané splátky nehradili řádně a včas, dostali se do prodlení se splátkou splatnou v 6/2024 a 7/2024 a předchozí části neuhrazené splátky, proto byli vyzváni dne 10. 8. 2024 k zaplacení celkové částky 14 802 Kč, která v sobě zahrnovala i poplatky za upomínky dle sazebníku v celkové výši 1 500 Kč. Z důvodu prodlení s úhradami dlužných splátek byl úvěr zesplatněn k 30. 9. 2024. Celkem žalovaní na předmětný úvěr uhradili částku 323 627 Kč. Žalovaní dlužné částky neuhradili ani po zaslané předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 5. 2025 (výpis u účtu , Anonymizováno, č. ú. , č. účtu, , Poslední výzva k úhradě ze dne 10. 8. 2024 a doklad o odeslání oběma žalovaným a doklad o jejím odeslání).

6. Pohledávka za žalovanými byla postoupena , právnická osoba, . dne 25. 3. 2025 společnosti , Anonymizováno, o., o čemž byli oba žalovaní vyrozuměni dopisem ze dne 25. 4. 2025. Následně došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 4. 2025 k postoupení pohledávky za žalovanými žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2025 a Příloha č. , hodnota, - Seznam postupovaných pohledávek, a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2025 a Příloha č. , hodnota, - Seznam postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení žalovaným ze dne 25. 4. 2025, včetně kopie podacího archu z téhož dne).

7. Zaměstnavatel žalovaných , právnická osoba, . soudu zaslal přehled jejich výdělků. Z něj soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za období od 11/2017 do 1/2018 činil u žalovaného 23 600 Kč a u žalované 21 300 Kč (Potvrzení společnosti , právnická osoba, . ze dne 16. 10. 2025).

8. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a provedl-li v řízení dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé.

9. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaní uzavřeli dne 22. 1. 2018 se , právnická osoba, . Smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byl žalovaným poskytnut překlenovací úvěr, který byl dne 12. 4. 2018 čerpán v částce 495 947,40 Kč. Žalovaní byli podle smlouvy povinni hradit pravidelné měsíční splátky, jejichž součástí bylo i sjednané pojistné.

10. V řízení byla sporná otázka, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaných. K tomu soud zjistil, že věřitel měl před uzavřením Smlouvy k dispozici údaje o příjmech žalovaných, výpisy z jejich bankovních účtů, potvrzení zaměstnavatele žalované, údaje o jejich existujících závazcích a informace z interních evidencí a příslušných registrů. Z podkladů opatřených v řízení soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil za relevantní období přibližně 21 300 Kč a žalovaného přibližně 23 600 Kč. Současně bylo zjištěno, že žalovaní měli sjednán hypoteční úvěr a spotřebitelský úvěr, přičemž spotřebitelský úvěr měl být nově poskytnutým úvěrem refinancován. Z listin předložených žalobkyní i z listin vyžádaných soudem od , právnická osoba, . bylo dále prokázáno, že částky 320 000 Kč a 186 469,15 Kč, připsané na účet žalovaného v roce 2017, souvisely s financováním pořízení bydlení žalovaných, konkrétně s předchozími úvěrovými smlouvami č. , hodnota, a č. , hodnota, . Soud vzal za prokázané, že úvěr uzavřený dne 23. 11. 2017 nahradil předchozí spotřebitelský úvěr a že tento závazek byl následně refinancován úvěrem sjednaným dne 22. 1. 2018. Z toho soud dovodil, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaných vycházela z jejich skutečných příjmů, tehdejších závazků i účelu financování a že nešlo o posouzení pouze formální.

11. Soud uzavřel, že v době uzavření Smlouvy měli žalovaní dostatek finančních prostředků k hrazení sjednaných splátek. Tento závěr podporuje nejen stav zjištěný z příjmových a bankovních podkladů, ale i následné faktické plnění Smlouvy ze strany žalovaných, neboť ti úvěr po delší dobu řádně spláceli a na jeho úhradu celkem zaplatili 323 627 Kč. Soud proto neshledal, že by právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a neshledal tak ani podmínky pro aplikaci následků podle § 87 téhož zákona.

12. Pokud jde o průběh splácení úvěru, soud vyšel z výpisů z překlenovacího úvěru, z výpisů z účtu úvěru ze stavebního spoření, z rozpisů plateb a z tabulky umořování. Z těchto listin soud zjistil, že žalovaní po určitou dobu plnili své splátkové povinnosti, avšak následně se dostali do prodlení. Z doplněných skutkových tvrzení žalobkyně a z tabulky umořování vyplynulo, že ke dni zaslání poslední výzvy k úhradě ze dne 10. 8. 2024 sestávala dlužná částka 14 802 Kč ze tří neuhrazených splátek po 4 434 Kč, tj. celkem 13 302 Kč, a dále z poplatků za upomínky v celkové výši 1 500 Kč podle sazebníku věřitele. Žalovaní byli současně upozorněni, že nebude-li dlužná částka uhrazena do 30. 9. 2024, dojde k zesplatnění celé pohledávky. Protože žalovaní dlužnou částku neuhradili, stal se celý dluh splatným ke dni 30. 9. 2024.

13. Soud měl dále za prokázané, že pohledávka byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 3. 2025 nejprve převedena ze , právnická osoba, . na společnost DBS správa úvěrů s.r.o. a následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2025 na žalobkyni. Žalovaní byli o postoupení pohledávky vyrozuměni; aktivní věcná legitimace žalobkyně tak byla v řízení prokázána.

14. K samotné výši žalované jistiny 354 244 Kč soud uvádí, že vycházel z úvěrové dokumentace, z výpisů z úvěrových účtů, z přehledů jednotlivých plateb a z tabulky umořování. Z těchto podkladů vyplynulo, že ne všechny částky uhrazené žalovanými byly započítávány přímo na jistinu, neboť jednotlivé úhrady byly v souladu se smluvními ujednáními použity též na úhradu úroků, pojistného a dalších sjednaných plateb. Skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení opravila celkovou částku uhrazenou žalovanými z původně uváděných 327 619 Kč na správných 323 627 Kč, se sama o sobě neprojevila změnou žalobního petitu, neboť nešlo o prosté odečtení všech provedených úhrad od vyčerpané částky, nýbrž o vyčíslení nesplacené jistiny po započtení jednotlivých plateb podle jejich účelu. Soud proto vzal za prokázané, že žalobkyní uplatněná částka 354 244 Kč představuje nesplacenou jistinu úvěru.

15. Ve vztahu k uplatněnému příslušenství soud zjistil, že žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 7,39 % ročně z částky 354 244 Kč od 12. 12. 2024 do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně vysvětlila, že uvedené datum odpovídá dni následujícímu po poslední úhradě na jistinu, k níž došlo dne 11. 12. 2024, přičemž tato skutečnost vyplývá z výpisu z účtu Úvěr od , Anonymizováno, . Soud toto vysvětlení akceptoval a nárok na smluvní úrok shledal důvodným.

16. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 354 244 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat úrok z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá repo sazbě České národní banky pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů. Jelikož celý dluh byl zesplatněn ke dni 30. 9. 2024, soud přiznal zákonný úrok z prodlení od následujícího dne, tedy od 1. 10. 2024.

17. Po právní stránce soud věc posoudil podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, zákona o spotřebitelském úvěru a občanského soudního řádu. Na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými byla platně uzavřena smlouva o úvěru, úvěr byl žalovaným poskytnut a čerpán, žalovaní svůj dluh řádně a včas neplnili, dostali se do prodlení, dluh byl platně zesplatněn a pohledávka byla následně platně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně současně unesla břemeno tvrzení i důkazní břemeno ohledně existence a výše uplatněné jistiny i příslušenství. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 14 170 Kč, dále odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 70 712 Kč podle § 7 bod 6 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. při výši 1 úkonu právní služby 9 740 Kč, a to za 6 úkonů právní služby a dále 6 paušálních částek náhrady, kdy za 3 úkony po 300 Kč/úkon činí náhrada 1 089 Kč podle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) citované vyhlášky, ve znění platném do 31. 12. 2025 a za 3 úkony po 450 Kč/úkon činí náhrada 1 633 Kč podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g) citované vyhlášky, ve znění platném od 1. 1. 2026, to vše jako náhrada advokátových výdajů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepis žaloby, podání ze dne 16. 3. 2026 a účast na jednáních soudu dne 5. 2. 2026 a 9. 4. 2026). Žalobkyni rovněž náleží náhrada cestovních výdajů ve znění vyhlášky č. 573/2025 Sb., a to náhrada cestovních výdajů za účast právního zástupce žalobkyně ke dvěma výše uvedeným jednáním soudu osobním motorovým vozidlem na trase Brno – Praha a zpět, tj. jedna cesta 204 km při spotřebě 4,5 l /100 km, ceně pohonných hmot 34,10 Kč/litr a paušální náhradě za 1 km ve výši 3 036 Kč/1 cestu, tj. celkem 7 347 Kč a náhrada za promeškaný čas, který strávil její právní zástupce na cestě k jednáním soudu a zpět ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2026 za 9 půlhodin po 150 Kč, tj. 1 633 Kč za cestu k jednomu jednání, celkem za účast ke dvěma jednáním 3 267 Kč. Nad rámec uvedeného soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu ani paušální částku náhrady za její podání ze dne 14. 11. 2025, kterým žalobkyně doplňovala neúplná skutková tvrzení k výzvě soudu, která však měla být součástí samotné bezvadně podané žaloby. V souhrnu tvoří náklady řízení včetně příslušné 21 % DPH částku 98 218 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně společně a nerozdílně.

19. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci tohoto rozsudku jak ve věci samé, tak pokud jde o náhradu nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.