67 C 330/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum 2) celé jméno žalované , narozená dne datum oba bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni Mgr. jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o zaplacení 343 160 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se co do částky 221 425 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 221 425 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 121 735 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 121 735 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 32 724 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 343 160 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba [adresa], to vše v k.ú. [část obce] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], a to na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve věci projednání dědictví po nesvéprávné [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. Druhým spoluvlastníkem těchto nemovitostí je [územní celek]. V předmětné budově se nachází bytová jednotka, kterou užívají žalovaní, a to na základě neplatného právního titulu. Matka žalované paní [příjmení] [příjmení] spolu se svým manželem, zesnulým panem [jméno] [příjmení], dne [datum] uzavřela kupní smlouvu a dohodu o vypořádání práva osobního užívání s nesvéprávnou paní [jméno] [příjmení]. Předmětem této smlouvy a dohody byla právě shora uvedená id. ½ stavby [adresa] s tím, že manželům [příjmení] rovněž svědčilo právo osobního užívání předmětného pozemku. Tato kupní smlouva a dohoda sice byla dne [datum] pravomocně schválena opatrovnickým soudem, avšak nebyla registrována státním notářstvím. Manželé [příjmení] tak vlastnictví k podílu o velikosti id. ½ na nemovitosti nikdy nenabyli a ani ho nemohli vydržet. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že žalovaní užívají předmětnou bytovou jednotku bez platného právního důvodu a jsou tak povinni žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] v celkové výši 343 160 Kč (1/2 nájemného pozemku parc. [číslo] činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok; ½ nájemného stavby [adresa] pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok, za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok), když výše úhrady za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí byla stanovena v souladu s § 27 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Žalovaní do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatili ničeho, přestože byli dne [datum] předžalobně upomenuti.

2. Žalovaní se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřili dne [datum] tak, že předmětnou polovinu domu zakoupili rodiče žalované na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ve znění jejího dodatku ze dne [datum]. Od této doby nemovitost užívala rodina [příjmení] a následně jejich dcera, paní [celé jméno žalované] se svým manželem. Žalovaní dále uvedli, že rodiče žalované v roce 1985 připojili dům na vodovodní a kanalizační přípojku, rovněž celý dům zrekonstruovali a provedli interiérové zhodnocení. Žalovaní dne [datum] požádali Městskou část [obec a číslo] jakožto správce druhé id. ½ předmětných nemovitostí o odkoupení této poloviny nemovitostí. Žalovaní, resp. rodiče žalované, předmětný byt užívají již od roku 1985 v dobré víře, že manželé [příjmení] polovinu domu a pozemku řádně koupili od paní [příjmení] a tedy, že polovina domu je v jejich vlastnictví. Za nemovitosti hradí žalovaní, resp. rodiče žalované hradili, Finančnímu úřadu pro [část Prahy] roku 1986 daň z nemovitosti. Žalovaní dne [datum] podali žalobu o určení vlastnictví k předmětné části nemovitosti, toto řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. [spisová značka] a z tohoto důvodu navrhli, aby předmětné řízení bylo do doby pravomocného skončení řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] přerušeno.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, když rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žaloba o určení vlastnického práva k předmětné části nemovitosti zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo řízení ve věci samé opět přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo určení vlastnického práva k podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba [adresa], to vše v k.ú. [část obce] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], avšak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud řízení opět přerušil, když proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo podáno dovolání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o pokračování v řízení.

5. Dříve než soud zahájil dokazování ve věci samé, žalovaní vznesli námitku promlčení požadovaného nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum].

6. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložily obě strany sporu, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že žaloba o určení vlastnictví k podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, jehož součástí je budova [adresa] dům, vše zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], byla zamítnuta. [příjmení] [příjmení] měla být vlastníkem v podílu [číslo], [celé jméno žalované] v podílu [číslo], [jméno] [příjmení] v podílu [číslo], [jméno] [příjmení] v podílu [číslo] a [jméno] [příjmení] v podílu [číslo] vzhledem k celku. Žalobci ([část obce] [anonymizováno], [celé jméno žalované] v tomto řízení žalovaná, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) se domáhali určení vlastnického práva k id. ½ předmětné nemovitosti s tím, že vlastnické právo získali vydržením [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] poté, co kupní smlouva ze dne [datum] nebyla registrována státním notářstvím, po smrti [jméno] [příjmení] vstoupili do jeho práv postupně ostatní žalobci. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že pokud by [část obce] a [jméno] [příjmení] skutečně získali vlastnické právo k id. ½ předmětné nemovitosti vydržením, stala by se tato id. 1/2 nemovitosti předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů (v době po [datum] společného jmění manželů), přičemž toto společné jmění manželů zaniklo smrtí [jméno] [příjmení] dne [datum]. V takovém případě však bylo zapotřebí s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení] nejprve provést vypořádání tohoto společného jmění manželů a poté rozhodnout o dědictví. Žalobci se tedy měli domáhat určení, že ke dni smrti [jméno] [příjmení] patřila id. ½ předmětné nemovitosti do společného jmění manželů [příjmení] a v případě úspěchu takové žaloby požádat o doprojednání dědictví ve vztahu k této ideální polovině nemovitosti postupem dle § 175 a násl. o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Postupem žalobců tak došlo k obcházení zákonného postupu při projednání dědictví.

8. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto tak, že se byla zamítnuta žaloba o určení, že id. ½ pozemku parc. [číslo] id. ½ budovy [adresa], rodinný dům, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], na [list vlastnictví], pro k.ú. [část obce], byly ke dni smrti [jméno] [příjmení], to je k e dni [datum], ve společném jmění manželů [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V tomto řízení vystupovala na straně žalující [příjmení] [příjmení], vedlejším účastníkem na její straně byla [celé jméno žalované], žalovanou byla [země] [název žalobkyně]. Z odůvodnění rozsudku jak zdejšího soudu, tak soudu odvolacího vyplývá, že ačkoliv byla dne [datum] uzavřena mezi nesvéprávnou [jméno] [příjmení] a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouva a dohoda o vypořádání práva osobního užívání pozemku ve znění dodatku ze dne [datum] týkající se předmětné ½ domu a pozemku, která byla za nesvéprávnou [jméno] [příjmení] schválena rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí] [spisová značka] (právní moc dne [datum]), kupní smlouva však nebyla registrována státním notářstvím, jak vyžadoval tehdy platný a účinný právní předpis. K registraci smlouvy státním notářstvím nedošlo, vlastnické právo manželům [příjmení] (rodičům žalované) nevzniklo a nemohlo být ani k id. ½ předmětné budovy vydrženo, neboť chyběla objektivní dobrá víra manželů [příjmení], že jsou vlastníky. Totéž se týká i nabytí id. ½ předmětného pozemku, když pokud se manželé [příjmení] nestali vlastníky id. ½ předmětného pozemku na základě transformace práva osobního užívání na právo vlastnické, nemohli vlastnické právo k tomuto pozemku ani vydržet. Jejich vědomí o tom, že jim mělo svědčit pouze právo osobního užívání (pouhá detence) totiž vylučuje jejich dobrou víru, že by pozemek drželi jako jeho vlastníci. Dovolání žalobkyně odmítl Nejvyšší soud České republiky svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

9. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] ve věci projednání dědictví po zesnulé [jméno] [příjmení] bylo určeno, že čistá hodnota dědictví činí částku 156 049,40 Kč. Do majetku zůstavitelky rovněž patří ½ domu [adresa] se stavební parcelou [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] pro obec [územní celek] [katastrální uzemí]. Usnesením bylo potvrzeno, že celé dědictví po zůstavitelce připadlo dle § 462 obč. zákoník ve znění platném do [datum] do vlastnictví státu.

10. Z předloženého výpisu z Katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. území [část obce], obec Praha prokazující stav ke dni [datum] bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba [adresa], to vše v k.ú. [část obce] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], jsou [země] a [územní celek], a to každý podílem o velikosti id. 1/2. Příslušnost hospodařit s majetkem státu je dána [anonymizováno 7 slov], správa nemovitostí obce byla svěřena Městské části [obec a číslo].

11. Dopisem ze dne [datum] vyzvala předchozí právní zástupkyně žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] žalobkyni, aby řešení otázky příp. dlužného nájemného a vzájemného narovnání bylo odloženo do rozhodnutí soudu o určení vlastnictví, neboť dcera paní [příjmení] a její manžel (žalovaní) mají zájem odkoupit druhou polovinu domu od Městské části [obec a číslo] a užívat celý dům (dopis ze dne [datum] adresovaný [anonymizováno 7 slov]).

12. Dopisem ze dne [datum] byla paní [příjmení] [příjmení] (matka žalované) žalobkyní upozorněna na skutečnost, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi nesvéprávnou [jméno] [příjmení] a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] je sice platná, neboť byla schválena Okresním soudem v Litoměřicích rozsudkem ze dne [datum], avšak vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zaregistrována státním notářstvím, je neúčinná. Vzhledem k uvedenému byla paní [příjmení] [příjmení] vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za užívání ½ domu [adresa] s ½ stavební parcely [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha, za období od [datum] do [datum] ve výši 343 160 Kč, když výše nájemného vychází z výměrů MF [číslo] pro každý kalendářní rok - konkrétně pak 1/2 nájemného pozemku parc. [číslo] činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok; 1/2 nájemného stavby [adresa] pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok, za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok (dopis ze dne [datum], tabulka výpočtu nájemného za období od [datum] do [datum], ocenění bezesmluvního užívání id. ½ domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne [datum]).

13. Dopisem ze dne [datum] byli oba žalovaní vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 343 160 Kč, přičemž jim byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění do 7 dnů od obdržení tohoto dopisu (výzva k zaplacení ze dne [datum] vč. kopie doručenky žalované a žalovaného ze dne [datum]).

14. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba o zaplacení částky 343 160 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení byla podána důvodně, avšak pouze částečně.

15. Soud s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. a za období od [datum] do [datum] dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.).

16. Primárně se soud zabýval žalovanými vznesenou námitkou promlčení za období od [datum] do [datum] a shledal ji důvodnou. Dle § 3028 odst. 3 o.z. ve spojení s § 107 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Podstatným pro posouzení námitky promlčení u bezdůvodného obohacení je okamžik obohacení. V předmětné věci byla žaloba podána dne [datum], přičemž k bezdůvodnému obohacení za bezesmluvní užívání nemovitosti dochází každý jednotlivý den zvlášť, proto je nutné zákonnou tříletou lhůtu počítat od každého jednotlivého dne. V posuzovaném případě lze uzavřít, že žalobou uplatněný nárok za období od [datum] do [datum] mohla žalobkyně uplatnit nejpozději dne [datum] (ohledně bezdůvodného obohacení za den [datum], jinak dříve), avšak žaloba byla podána až dne [datum]. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu dodává, že při výpočtu promlčeného nároku vycházel z tabulky výpočtu nájemného za období od [datum] do [datum], dle které 1/2 nájemného pozemku parc. [číslo] činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok a 1/2 nájemného stavby [adresa] pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok a za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok.

17. Zbývající žalobou uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 121 735 Kč (tj. období od [datum] do [datum]) soud shledal důvodný. Vycházel přitom z předloženého výpisu z Katastru nemovitostí k [list vlastnictví], kat. území [část obce], obec Praha a rovněž z pod body 7 a 8 výše uvedených rozsudků vydaných v řízení vedených u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a sp.zn. [spisová značka]. Z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] pod bodem 26 a 27 (potvrzeném rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) vyplývá mimo jiné, že vlastnické právo k id. ½ budovy žalobkyni [příjmení] [příjmení] a jejímu manželovi nevzniklo na základě platně uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], když ta nebyla řádně registrována státním notářstvím, tak jak vyžadoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v ust. § 58 odst.2 účinný do 31.12.1991, tedy i v rozhodné době uzavření této kupní smlouvy. Rovněž tak nemohlo být vlastnické právo k id. ½ předmětné budovy ze zákona vydrženo, neboť chyběla objektivní dobrá víra manželů [příjmení], že jsou vlastníky. Ti se tedy nestali vlastníky id. ½ předmětné budovy a nestali se ani vlastníky id. ½ předmětného pozemku, když nedošlo k transformaci práva osobního užívání na právo vlastnické. Vlastnické právo k pozemku nemohli ani vydržet, neboť jejich vědomí o tom, že jim mělo svědčit pouze právo osobního užívání, vylučuje jejich dobrou víru, že by pozemek drželi jako vlastníci.

18. Dle § 3028 odst. 3 o.z.„ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“ 19. Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 458 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.

22. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

23. Vzhledem k výše uvedenému má soud postaveno najisto, že spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba [adresa], to vše v k.ú. [část obce] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], je [země], která spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ nabyla jako odúmrť po zesnulé [jméno] [příjmení] a ve výši id. ½ [územní celek]. Žalovaní předmětné nemovitosti užívají bez právního důvodu, když kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi manželi [příjmení] (rodiči žalované) a paní [jméno] [příjmení] (omezenou ve svéprávnosti) byla sice uzavřena platně, když byla schválena opatrovnickým soudem v [obec] jak výše rozepsáno, avšak nikdy nenabyla účinnosti, neboť nebyla zapsána u státního notářství. Manželé [příjmení] tak vlastnictví k předmětným nemovitostem nikdy nenabyli, a proto nemohlo toto právo přejít ani na jejich dceru [celé jméno žalované] (žalovanou). [příjmení] [příjmení], resp. jejich dcera s manželem (žalovaní), užívají předmětné nemovitosti (resp. jejich ½) od [datum] bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili co do částky 121 735 Kč. Bezdůvodné obohacení představuje ½ nájemného za toto období stanovené z výměrů MF [číslo] pro každý kalendářní rok, konkrétně u pozemku parc. [číslo] činilo nájemné v období od 14. 10. 2011 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok (tj. v celkové výši 11 423,25 Kč – (85 Kč x 49,5 m2) x 32 měsíců a 16 dnů) a u budovy [adresa] činilo nájemné v období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok (tj. v celkové výši 110 311,08 Kč (80 Kč x 32 m2) x 13 měsíců a 16 dnů + (124,26 Kč x 32 m2) x 20 měsíců). S ohledem na uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni rovněž přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a contrario. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 121 735 Kč, tj. ve výši 35,5 % (výrok II.), co do výše 64,5 % úspěšná nebyla (221 425 Kč – výrok I.). Žalovaným tak náleží poměrná část náhrady nákladů řízení dle úspěchu ve věci, tj. ve výši 29 % požadovaného plnění (úspěch žalovaných ve výši 64,5 % - úspěch žalobkyně ve výši 35,5 %). Dle uvedeného žalovaným náleží v souladu s § 137 o.s.ř. odměna za jejich zastupování advokátkou ve výši 108 640 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a dále 14 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 14 úkonů právní služby ve výši 4 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast při jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) ve spojení s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky), tedy celkem 112 840 Kč. Přihlížeje k jejich procesnímu úspěchu co do výše 29 % představují jejich náklady řízení částku 32 724 Kč. Žalobkyně je povinna ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaných.

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.