67 C 330/2014

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována čtyři slova, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného, narozený dne datum 2) celé jméno žalované, narozená dne datum oba bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni Mgr. jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa o zaplacení 343 160 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 221 425 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 221 425 Kč ode dne datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 121 735 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 121 735 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 32 724 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalovaných příjmení jméno příjmení, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 343 160 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba adresa, to vše v k.ú. část obce zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy, a to na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, ve věci projednání dědictví po nesvéprávné jméno příjmení, zemřelé dne datum. Druhým spoluvlastníkem těchto nemovitostí je územní celek. V předmětné budově se nachází bytová jednotka, kterou užívají žalovaní, a to na základě neplatného právního titulu. Matka žalované paní příjmení příjmení spolu se svým manželem, zesnulým panem jméno příjmení, dne datum uzavřela kupní smlouvu a dohodu o vypořádání práva osobního užívání s nesvéprávnou paní jméno příjmení. Předmětem této smlouvy a dohody byla právě shora uvedená id. ½ stavby adresa s tím, že manželům příjmení rovněž svědčilo právo osobního užívání předmětného pozemku. Tato kupní smlouva a dohoda sice byla dne datum pravomocně schválena opatrovnickým soudem, avšak nebyla registrována státním notářstvím. Manželé příjmení tak vlastnictví k podílu o velikosti id. ½ na nemovitosti nikdy nenabyli a ani ho nemohli vydržet. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že žalovaní užívají předmětnou bytovou jednotku bez platného právního důvodu a jsou tak povinni žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení za období od datum do datum v celkové výši 343 160 Kč (1/2 nájemného pozemku parc. číslo činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok; ½ nájemného stavby adresa pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok, za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok), když výše úhrady za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí byla stanovena v souladu s § 27 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Žalovaní do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatili ničeho, přestože byli dne datum předžalobně upomenuti.

2. Žalovaní se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřili dne datum tak, že předmětnou polovinu domu zakoupili rodiče žalované na základě kupní smlouvy ze dne datum ve znění jejího dodatku ze dne datum. Od této doby nemovitost užívala rodina příjmení a následně jejich dcera, paní celé jméno žalované se svým manželem. Žalovaní dále uvedli, že rodiče žalované v roce 1985 připojili dům na vodovodní a kanalizační přípojku, rovněž celý dům zrekonstruovali a provedli interiérové zhodnocení. Žalovaní dne datum požádali Městskou část obec a číslo jakožto správce druhé id. ½ předmětných nemovitostí o odkoupení této poloviny nemovitostí. Žalovaní, resp. rodiče žalované, předmětný byt užívají již od roku 1985 v dobré víře, že manželé příjmení polovinu domu a pozemku řádně koupili od paní příjmení a tedy, že polovina domu je v jejich vlastnictví. Za nemovitosti hradí žalovaní, resp. rodiče žalované hradili, Finančnímu úřadu pro část Prahy roku 1986 daň z nemovitosti. Žalovaní dne datum podali žalobu o určení vlastnictví k předmětné části nemovitosti, toto řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. spisová značka a z tohoto důvodu navrhli, aby předmětné řízení bylo do doby pravomocného skončení řízení vedeného pod sp.zn. spisová značka přerušeno.

3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, když rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací byla žaloba o určení vlastnického práva k předmětné části nemovitosti zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

4. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo řízení ve věci samé opět přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka, jehož předmětem bylo určení vlastnického práva k podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba adresa, to vše v k.ú. část obce zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dne datum, avšak usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud řízení opět přerušil, když proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo podáno dovolání. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací soud rozhodl o pokračování v řízení.

5. Dříve než soud zahájil dokazování ve věci samé, žalovaní vznesli námitku promlčení požadovaného nároku na vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum.

6. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložily obě strany sporu, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto tak, že žaloba o určení vlastnictví k podílu o velikosti id. ½ pozemku parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, jehož součástí je budova adresa dům, vše zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro k.ú. část obce, u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy, byla zamítnuta. příjmení příjmení měla být vlastníkem v podílu číslo, celé jméno žalované v podílu číslo, jméno příjmení v podílu číslo, jméno příjmení v podílu číslo a jméno příjmení v podílu číslo vzhledem k celku. Žalobci (část obce anonymizováno, celé jméno žalované v tomto řízení žalovaná, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení) se domáhali určení vlastnického práva k id. ½ předmětné nemovitosti s tím, že vlastnické právo získali vydržením příjmení příjmení a jméno příjmení poté, co kupní smlouva ze dne datum nebyla registrována státním notářstvím, po smrti jméno příjmení vstoupili do jeho práv postupně ostatní žalobci. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že pokud by část obce a jméno příjmení skutečně získali vlastnické právo k id. ½ předmětné nemovitosti vydržením, stala by se tato id. 1/2 nemovitosti předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví manželů (v době po datum společného jmění manželů), přičemž toto společné jmění manželů zaniklo smrtí jméno příjmení dne datum. V takovém případě však bylo zapotřebí s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka v rámci dědického řízení po jméno příjmení nejprve provést vypořádání tohoto společného jmění manželů a poté rozhodnout o dědictví. Žalobci se tedy měli domáhat určení, že ke dni smrti jméno příjmení patřila id. ½ předmětné nemovitosti do společného jmění manželů příjmení a v případě úspěchu takové žaloby požádat o doprojednání dědictví ve vztahu k této ideální polovině nemovitosti postupem dle § 175 a násl. o.s.ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Postupem žalobců tak došlo k obcházení zákonného postupu při projednání dědictví.

8. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto tak, že se byla zamítnuta žaloba o určení, že id. ½ pozemku parc. číslo id. ½ budovy adresa, rodinný dům, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy, na list vlastnictví, pro k.ú. část obce, byly ke dni smrti jméno příjmení, to je k e dni datum, ve společném jmění manželů příjmení a jméno příjmení. V tomto řízení vystupovala na straně žalující příjmení příjmení, vedlejším účastníkem na její straně byla celé jméno žalované, žalovanou byla země název žalobkyně. Z odůvodnění rozsudku jak zdejšího soudu, tak soudu odvolacího vyplývá, že ačkoliv byla dne datum uzavřena mezi nesvéprávnou jméno příjmení a manželi jméno a jméno příjmení kupní smlouva a dohoda o vypořádání práva osobního užívání pozemku ve znění dodatku ze dne datum týkající se předmětné ½ domu a pozemku, která byla za nesvéprávnou jméno příjmení schválena rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum rozhodnutí spisová značka (právní moc dne datum), kupní smlouva však nebyla registrována státním notářstvím, jak vyžadoval tehdy platný a účinný právní předpis. K registraci smlouvy státním notářstvím nedošlo, vlastnické právo manželům příjmení (rodičům žalované) nevzniklo a nemohlo být ani k id. ½ předmětné budovy vydrženo, neboť chyběla objektivní dobrá víra manželů příjmení, že jsou vlastníky. Totéž se týká i nabytí id. ½ předmětného pozemku, když pokud se manželé příjmení nestali vlastníky id. ½ předmětného pozemku na základě transformace práva osobního užívání na právo vlastnické, nemohli vlastnické právo k tomuto pozemku ani vydržet. Jejich vědomí o tom, že jim mělo svědčit pouze právo osobního užívání (pouhá detence) totiž vylučuje jejich dobrou víru, že by pozemek drželi jako jeho vlastníci. Dovolání žalobkyně odmítl Nejvyšší soud České republiky svým usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací.

9. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka ve věci projednání dědictví po zesnulé jméno příjmení bylo určeno, že čistá hodnota dědictví činí částku 156 049,40 Kč. Do majetku zůstavitelky rovněž patří ½ domu adresa se stavební parcelou číslo zapsaná na list vlastnictví pro obec územní celek katastrální uzemí. Usnesením bylo potvrzeno, že celé dědictví po zůstavitelce připadlo dle § 462 obč. zákoník ve znění platném do datum do vlastnictví státu.

10. Z předloženého výpisu z Katastru nemovitostí list vlastnictví, kat. území část obce, obec Praha prokazující stav ke dni datum bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba adresa, to vše v k.ú. část obce zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy, jsou země a územní celek, a to každý podílem o velikosti id. 1/2. Příslušnost hospodařit s majetkem státu je dána anonymizováno 7 slov, správa nemovitostí obce byla svěřena Městské části obec a číslo.

11. Dopisem ze dne datum vyzvala předchozí právní zástupkyně žalovaných příjmení jméno příjmení příjmení žalobkyni, aby řešení otázky příp. dlužného nájemného a vzájemného narovnání bylo odloženo do rozhodnutí soudu o určení vlastnictví, neboť dcera paní příjmení a její manžel (žalovaní) mají zájem odkoupit druhou polovinu domu od Městské části obec a číslo a užívat celý dům (dopis ze dne datum adresovaný anonymizováno 7 slov).

12. Dopisem ze dne datum byla paní příjmení příjmení (matka žalované) žalobkyní upozorněna na skutečnost, že kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi nesvéprávnou jméno příjmení a manželi jméno a jméno příjmení je sice platná, neboť byla schválena Okresním soudem v Litoměřicích rozsudkem ze dne datum, avšak vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zaregistrována státním notářstvím, je neúčinná. Vzhledem k uvedenému byla paní příjmení příjmení vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za užívání ½ domu adresa s ½ stavební parcely číslo k.ú. část obce, obec Praha, za období od datum do datum ve výši 343 160 Kč, když výše nájemného vychází z výměrů MF číslo pro každý kalendářní rok - konkrétně pak 1/2 nájemného pozemku parc. číslo činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok; 1/2 nájemného stavby adresa pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok, za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok (dopis ze dne datum, tabulka výpočtu nájemného za období od datum do datum, ocenění bezesmluvního užívání id. ½ domu adresa a pozemku parc. číslo v k.ú. část obce ze dne datum).

13. Dopisem ze dne datum byli oba žalovaní vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 343 160 Kč, přičemž jim byla poskytnuta náhradní lhůta k plnění do 7 dnů od obdržení tohoto dopisu (výzva k zaplacení ze dne datum vč. kopie doručenky žalované a žalovaného ze dne datum).

14. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba o zaplacení částky 343 160 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení byla podána důvodně, avšak pouze částečně.

15. Soud s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. a za období od datum do datum dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.).

16. Primárně se soud zabýval žalovanými vznesenou námitkou promlčení za období od datum do datum a shledal ji důvodnou. Dle § 3028 odst. 3 o.z. ve spojení s § 107 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Podstatným pro posouzení námitky promlčení u bezdůvodného obohacení je okamžik obohacení. V předmětné věci byla žaloba podána dne datum, přičemž k bezdůvodnému obohacení za bezesmluvní užívání nemovitosti dochází každý jednotlivý den zvlášť, proto je nutné zákonnou tříletou lhůtu počítat od každého jednotlivého dne. V posuzovaném případě lze uzavřít, že žalobou uplatněný nárok za období od datum do datum mohla žalobkyně uplatnit nejpozději dne datum (ohledně bezdůvodného obohacení za den datum, jinak dříve), avšak žaloba byla podána až dne datum. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu dodává, že při výpočtu promlčeného nároku vycházel z tabulky výpočtu nájemného za období od datum do datum, dle které 1/2 nájemného pozemku parc. číslo činila v období od 1. 7. 2002 do 31. 12. 2005 částku 30 Kč/m2/rok a od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok a 1/2 nájemného stavby adresa pak činila v období od 1. 7. 2002 do 30. 4. 2007 částku 37 Kč/m2/rok, za období od 1. 5. 2007 do 31. 12. 2007 částku 45 Kč/m2/rok, za období od 1. 1. 2008 do 31. 3. 2009 částku 61 Kč/m2/rok, za období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2011 částku 71 Kč/m2/rok a za období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok.

17. Zbývající žalobou uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 121 735 Kč (tj. období od datum do datum) soud shledal důvodný. Vycházel přitom z předloženého výpisu z Katastru nemovitostí k list vlastnictví, kat. území část obce, obec Praha a rovněž z pod body 7 a 8 výše uvedených rozsudků vydaných v řízení vedených u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka a sp.zn. spisová značka. Z odůvodnění rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací pod bodem 26 a 27 (potvrzeném rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací) vyplývá mimo jiné, že vlastnické právo k id. ½ budovy žalobkyni příjmení příjmení a jejímu manželovi nevzniklo na základě platně uzavřené kupní smlouvy ze dne datum, když ta nebyla řádně registrována státním notářstvím, tak jak vyžadoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb. v ust. § 58 odst.2 účinný do 31.12.1991, tedy i v rozhodné době uzavření této kupní smlouvy. Rovněž tak nemohlo být vlastnické právo k id. ½ předmětné budovy ze zákona vydrženo, neboť chyběla objektivní dobrá víra manželů příjmení, že jsou vlastníky. Ti se tedy nestali vlastníky id. ½ předmětné budovy a nestali se ani vlastníky id. ½ předmětného pozemku, když nedošlo k transformaci práva osobního užívání na právo vlastnické. Vlastnické právo k pozemku nemohli ani vydržet, neboť jejich vědomí o tom, že jim mělo svědčit pouze právo osobního užívání, vylučuje jejich dobrou víru, že by pozemek drželi jako vlastníci.

18. Dle § 3028 odst. 3 o.z.„ není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.“ 19. Dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění platném do 31. 12. 2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 458 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.

22. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

23. Vzhledem k výše uvedenému má soud postaveno najisto, že spoluvlastníky pozemku parc. číslo (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 99 m2, na kterém stojí stavba adresa, to vše v k.ú. část obce zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro anonymizováno část Prahy, je země, která spoluvlastnický podíl ve výši id. ½ nabyla jako odúmrť po zesnulé jméno příjmení a ve výši id. ½ územní celek. Žalovaní předmětné nemovitosti užívají bez právního důvodu, když kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi manželi příjmení (rodiči žalované) a paní jméno příjmení (omezenou ve svéprávnosti) byla sice uzavřena platně, když byla schválena opatrovnickým soudem v obec jak výše rozepsáno, avšak nikdy nenabyla účinnosti, neboť nebyla zapsána u státního notářství. Manželé příjmení tak vlastnictví k předmětným nemovitostem nikdy nenabyli, a proto nemohlo toto právo přejít ani na jejich dceru celé jméno žalované (žalovanou). příjmení příjmení, resp. jejich dcera s manželem (žalovaní), užívají předmětné nemovitosti (resp. jejich ½) od datum bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili co do částky 121 735 Kč. Bezdůvodné obohacení představuje ½ nájemného za toto období stanovené z výměrů MF číslo pro každý kalendářní rok, konkrétně u pozemku parc. číslo činilo nájemné v období od 14. 10. 2011 do 30. 6. 2014 částku 85 Kč/m2/rok (tj. v celkové výši 11 423,25 Kč – (85 Kč x 49,5 m2) x 32 měsíců a 16 dnů) a u budovy adresa činilo nájemné v období od 1. 8. 2011 do 30. 11. 2012 částku 80 Kč/m2/rok a od 1. 11. 2012 do 30. 6. 2014 částku 124,26 Kč/m2/rok (tj. v celkové výši 110 311,08 Kč (80 Kč x 32 m2) x 13 měsíců a 16 dnů + (124,26 Kč x 32 m2) x 20 měsíců). S ohledem na uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni rovněž přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a contrario. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 121 735 Kč, tj. ve výši 35,5 % (výrok II.), co do výše 64,5 % úspěšná nebyla (221 425 Kč – výrok I.). Žalovaným tak náleží poměrná část náhrady nákladů řízení dle úspěchu ve věci, tj. ve výši 29 % požadovaného plnění (úspěch žalovaných ve výši 64,5 % - úspěch žalobkyně ve výši 35,5 %). Dle uvedeného žalovaným náleží v souladu s § 137 o.s.ř. odměna za jejich zastupování advokátkou ve výši 108 640 Kč (§ 7 bod 6 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a dále 14 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 14 úkonů právní služby ve výši 4 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne datum, datum, datum, datum a datum a účast při jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) ve spojení s § 13 odst. 4 cit. vyhlášky), tedy celkem 112 840 Kč. Přihlížeje k jejich procesnímu úspěchu co do výše 29 % představují jejich náklady řízení částku 32 724 Kč. Žalobkyně je povinna ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalovaných.

25. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím písemném vyhotovení.