67 C 346/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce a žalované zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované fakticky bytem adresa žalobce a žalované <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 571 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 571 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17 506 Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., se sídlem [adresa], do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 45 571 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentoval tím, že žalovaná užívá bez právního důvodu bytovou jednotku [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalobce a žalované], jejímž je výlučným vlastníkem. Žalobou nárokovaná částka představuje bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného, které bylo ze strany žalované v období od května 2022 do července 2022 hrazeno pouze částečně a v srpnu 2022 vůbec. Obvyklá cena za užívání bytu v daném místě a čase představuje částku zhruba 23 000 Kč měsíčně, avšak žalobce přihlédl k finanční situaci žalované a k tomu, že byt užívá společně s nezletilými dětmi účastníků, proto požaduje pouze částku 12 450 Kč a poplatky za služby ve výši 3 121 Kč měsíčně. S přihlédnutím k částečné úhradě nájemného žalobce vyčíslil svůj nárok za období od května do července 2022 na částku 30 000 Kč a za srpen 2022 na částku 15 571 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení tak představuje za rozhodné období částku 45 571 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou sice reagovala dopisem, avšak ničeho neuhradila. Se žalovanou navrženou výší nájemného a poplatků 17 100 Kč měsíčně při jednání soudu dne [datum] žalobce nesouhlasil, neboť jím požadovaná částka již byla ponížena právě s ohledem na majetkové poměry žalované a skutečnost, že byt obývá se společnými nezletilými dětmi. Bez povšimnutí nemůže být ani skutečnost, že žalovaná má dostatek finančních prostředků, neboť pronajímá, a v rozhodné době pronajímala, byt na adrese svého trvalého bydliště, byť byt účelově a pouze formálně převedla na svého otce.

2. Podáními ze dne [datum] a dne [datum] se k žalobě (návrhu) vyjádřila žalovaná a uvedla, že s ním nesouhlasí. Potvrdila, že se s dětmi nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště, nýbrž na adrese [adresa žalobce a žalované]. Žalobcem požadované nájemné je podle ní neúměrně vysoké k jejímu platu, a navíc v bytě bydlí pouze kvůli společným nezletilým dětem účastníků, které v místě bydliště chodí do školy. Sám žalobce trval na tom, aby v bytě zůstala s dětmi po rozvodu manželství bydlet a slíbil, že je v bytě nechá bydlet do doby, než děti dokončí základní školu. Žalobce původně vyčíslil náklady na bydlení v bytě, které po ní bude požadovat, na částku 6 000 Kč, s čímž souhlasila. Poté co jí oznámil požadovanou výši nájemného a poplatků, se s ním pokusila na ceně domluvit, na její návrh však žalobce neodpověděl. Tvrdila dále, že se žalobcem neuzavřela žádnou smlouvu, a proto mu nemůže nic dlužit. Navíc byt užívá i žalobce, který má od něj klíče a v době její nepřítomnosti do bytu chodí. Při jednání soudu dne [datum] žalovaná uvedla, že její představa ohledně výše nájemného činí 10 500 Kč měsíčně a poplatků s nájmem spojených částku 6 600 Kč měsíčně, ačkoliv nezpochybnila výši nájmů a pronájmů v [obec a číslo] předloženou žalobcem. Žalobci v rozhodné době hradila 6 000 Kč měsíčně, což však prokázat nemůže. Dále tvrdila, že z důvodu špatné komunikace se žalobcem nevěděla, že po ní bude žalobce požadovat takto vysokou částku, v opačném případě by se totiž mohla přestěhovat s dětmi jinam. Současně zmínila, že s ohledem na školní zařízení dětí a sídlo jejího zaměstnavatele, zůstala v bytě s dětmi bydlet nadále. Potvrdila, že vlastnické právo k bytu na adrese jejího trvalého bydliště převedla na svého otce z důvodu dluhu ve vztahu ke svým rodičům. Popřela však, že by tento byt v rozhodné době pronajímala a že by jí z pronájmu plynuly finanční příjmy.

3. Dne [datum] požádala žalovaná soud o ustanovení bezplatného právního zástupce vzhledem k její tíživé životní situaci. Žádost odůvodnila nepříznivými finančními podmínkami, kdy potřeby své i dětí financuje za finančního přispění svých rodičů, neboť žalobce, jakožto bývalý manžel, se na ničem nepodílí.

4. Návrh žalované na ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů soud usnesením ze dne 4. 8. 2023, č. j. 67 C 346/2022-49 zamítl, neboť žalovaná ve stanovené lhůtě nedoložila své aktuální finanční a majetkové poměry, ani nedoložila zvlášť závažné důvody, pro které by soud mohl žádosti vyhovět.

5. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy pouze žalobcem a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], zapsané na [list vlastnictví] v katastrálním území [část obce] je na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalobce (Výpis z KN pro [list vlastnictví] k. ú. [část obce] ze dne [datum]).

7. Z předložené nabídky bytů k pronájmu v městské části [obec a číslo] vyplývá, že měsíční nájemné pro byty o dispozici 3+1 a podlahové ploše 65- 85 m2 se v září 2022 pohybovalo v této lokalitě mezi 18 000 Kč a 35 000 Kč (Nabídka bytů k pronájmu prostřednictvím serveru [webová adresa] ze dne [datum]).

8. Dopisem ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 30 000 Kč za období od května 2022 do července 2022 a dále k úhradě nájemného ve výši 15 571 Kč za srpen 2022. Současně ji ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy vyzval k uzavření zaslané nájemní smlouvy a předávacího protokolu k bytu (Předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie podacího archu ze dne [datum]). Zásilka byla žalované doručena dne [datum] (Výpis ze sledování zásilek pro zásilku dodanou dne [datum]).

9. Žalovaná na upomínku reagovala dopisem ze dne [datum] adresovaným právnímu zástupci žalobce, ve kterém uvedla, že se o žádný majetek neobohacuje. Popsala, že v bytě žije s dětmi na základě domluvy se žalobcem, který jí měl předložit vyúčtování nákladů na bydlení v bytě a na základě toho se měla rozhodnout, zda v bytě setrvá. Žalobce jí předestřel, že poplatky představují asi 6 000 Kč měsíčně, což žalovaná akceptovala a tuto částku mu hradila. Na zvýšení požadované částky reagovala nesouhlasem a navrhla částku nižší, k čemuž se již žalobce nevyjádřil. Dále v dopise poukázala na stav bytu, že žalobce do bytu chodí bez jejího vědomí, zmínila rozdílné životní úrovně obou rodičů, uzavření předmanželské smlouvy, připomenula zdravotní stav mladšího syna i podíl obou rodičů na péči o nezletilé děti a financování jejich potřeb (Dopis žalované právnímu zástupci žalobce ze dne [datum]).

10. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když po poučení podle § 118a) odst. 1 a 3 a podle § 119a) odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“), účastníci již další skutková tvrzení nepřednesli, ani nepředložili další důkazní návrhy.

11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že ačkoli nedošlo k písemnému uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky, žalovaná v rozhodném období od května 2022 do srpna 2022 užívala (a v době rozhodování soudu užívá) bytovou jednotku, jejímž výlučným vlastníkem je žalobce. Žalovaná v řízení netvrdila, ani nerozporovala, že by tuto bytovou jednotku v uvedeném období neužívala, naopak je nesporné že ji užívala bez právního titulu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud zohlednil výši obvyklého nájemného v daném místě a čase (v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4189/2014) a poté, co ani jedna ze stran ji s ohledem na předloženou nabídku bytů k pronájmu nesporovala, uzavřel, že žalobcem požadovaná výše 15 571 Kč měsíčně je adekvátní i s ohledem na finanční situaci žalované a skutečnost, že byt obývá se společnými dětmi účastníků. Žalovaná nesporovala, že v rozhodném období žalobci částku v této výši nehradila, ani že by ji po jeho předžalobní výzvě uhradila. Z důvodu částečných plateb jí vznikl za měsíce květen až červenec 2022 nedoplatek v celkové výši 30 000 Kč a za měsíc srpen 2022 ve výši 15 571 Kč, což také nesporovala. Pokud tvrdila, že v rozhodném období hradila k rukám žalobce částku 6 000 Kč měsíčně, na podporu svého tvrzení nenabídla žádný důkaz. K její procesní obraně při jednání soudu, že nevěděla o požadavku žalobce ohledně hrazení nájemného v této výši, neboť jinak by byt opustila, soud uvádí, že se jedná pouze o tvrzení účelové, když sama žalovaná připustila, že v bytě zůstala s dětmi bydlet z důvodu jejich docházky do školního zařízení poblíž bydliště a vzhledem k sídlu jejího zaměstnavatele, přičemž současně je zřejmé, že pro ni nebyl požadavek žalobce na hrazení nájemného v této výši nijak překvapivý, a to minimálně od [datum], kdy jí byla doručena předžalobní výzva k zaplacení. I přes tuto skutečnost v bytě zůstala bydlet i ke dni rozhodování soudu bez právního titulu, aniž by nájemné hradila řádně, případně se žalobcem uzavřela nájemní smlouvu. Na její straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobci vydat. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Z důvodu prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě ze dne [datum].

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšnému žalobci v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 824 Kč, dále odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 7 odst. 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 2 940 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy za 4 úkony ve výši 14 229,60 Kč a 4 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 1 452 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, sepsání žaloby a účast při jednání soudu dne [datum] podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně 21% DPH. Celkem byla žalobci přiznána na náhradě nákladů řízení po zaokrouhlení částka 17 506 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.

14. Lhůta k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost k plnění, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud však může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Žalovaná s odkazem na svou finanční situaci žádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách s ohledem na její výše uvedená skutková tvrzení.

15. Soud při úvaze o lhůtě k plnění peněžitého dluhu delší než tři dny, případně o možnosti plnění ve splátkách, je povinen posoudit nejenom osobní a majetkové poměry účastníků, ale i zda případné zaplacení peněžitého plnění ve splátkách či v době delší než třídenní nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky a délku prodlení s placením dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 4494/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3745/2015). Těmto hlediskům totiž nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka.

16. V projednávané věci soud při úvaze o lhůtě delší než třídenní vyšel ze zjištění, že žalovaná je (a v rozhodné době byla) zaměstnána, k jejím rukám byla žalobci stanovena povinnost hradit výživné k jejich nezletilým dětem a na nájemném se v rozhodném období podílela pouze částečně, v srpnu 2022 neuhradila ničeho. Zároveň soud zohlednil, že žalovaná není schopna uhradit dlužnou částku, včetně nákladů řízení, ve splátkách 5 000 Kč měsíčně tak, aby byl dluh splacen ve lhůtě 1 roku. S nižší výší splátek žalobce nesouhlasil, když poukázal na to, že žalovaná si je svého dluhu vědoma již od doručení předžalobní výzvy dne [datum] a po dobu delší než 1 rok se k němu nepostavila nijak konstruktivně, naopak ničeho v souvislosti s užíváním bytu nehradí a na její straně vzniká ve vztahu k žalobci bezdůvodné obohacení i za období následné. Soud tedy vzal v potaz uplynuvší dobu od splatnosti vymáhaného plnění a absenci jakékoliv viditelné snahy žalované splácet dluh dobrovolně alespoň v postupných, jakýchkoliv možných, částkách. S ohledem na výše uvedené se jeví jako spravedlivé poskytnout žalované ke splnění její povinnosti lhůtu v délce 1 měsíce od právní moci rozsudku.