67 C 35/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně 2269, 193 00 Praha 9 zastoupená Jméno Zástupce A , advokátkou se sídlem Kaprova 15/11, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen Jméno Zástupce B , advokátem se sídlem Sídlo advokáta , o výživné rozvedené manželky

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou , částka, měsíčně ode dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno Zástupce B, , advokáta, se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění pozdějších podání, a po připuštěné změně žaloby při jednání soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala na žalovaném výživného rozvedené manželky ve výši , částka, měsíčně ode dne , datum, . Argumentovala tím, že letité manželství účastníků (uzavřené dne , datum, ) bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Zdejší soud ve spojení se soudem odvolacím již dříve rozhodl o výživném manželky tak, že žalovaný byl povinen do doby právní moci rozsudku o rozvodu manželství přispívat na výživu žalobkyně částkou , částka, měsíčně s odkazem na odlišnou životní úroveň mezi manžely. Žalobkyně je absolventkou , adresa, školy pedagogické, jako pedagogický pracovník pracuje od roku , datum, , a to na plný úvazek jako učitelka na I. stupni školy. Žalobkyně si během celého svého života zvyšovala kvalifikaci a dodnes „ráda nabírá nové zkušenosti“. U zaměstnavatele , právnická osoba, byla zaměstnána na plný úvazek od , datum, . V podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že i přes svůj nepříznivý zdravotní stav (opakované návštěvy neurologické ambulance po velkých bolestech bederní páteře, onemocnění štítné žlázy a poruchy zažívání, bolesti hlavy a ztráta koordinace, vysoký krevní tlak) se snaží do práce docházet a vykonávat svou profesi, jak jí to zdraví jen dovolí. O změně profese neuvažuje, když vykonává na plný úvazek profesi, kterou vystudovala a která ji naplňuje. Při jednání soudu dne , datum, však uvedla, že pracovní poměr u , právnická osoba, sjednaný na dobu určitou do , datum, po dohodě se zaměstnavatelem ukončila i s ohledem na své zdravotní problémy. Dne , datum, uzavřela Příkazní smlouvu s , právnická osoba, ., , adresa, , na jejímž základě bude vykonávat činnost lektorky. Její hrubý měsíční příjem byl ujednán podle odpracovaných hodin a pracovních dnů v měsíci ve výši , částka, /hodinu, tedy přibližně ve výši , částka, . Nejedná se o plný pracovní úvazek, bude pracovat tři dny v týdnu s tím, že má nadále zachovánu živnost a dovolí-li jí zdravotní stav, má v úmyslu nad rámec lektorství další dva dny v týdnu poskytovat dětem v krizových situacích poradenskou činnost jako psychologická poradkyně. Dále žalobkyně poukázala na to, že od , datum, došlo ke zhoršení jejího zdravotního stavu, včetně stavu psychického, je v intenzivní péči obvodní lékařky, přičemž v dlouhodobé pracovní neschopnosti byla od , datum, do , datum, . Při jednání dne , datum, uvedla, že ji zdravotní problémy omezují na trhu práce, „má špatnou štítnou žlázu, před rokem a půl jí byl diagnostikován vysoký krevní tlak, který stále kolísá, ačkoliv je medikamentózně zaléčena. Rovněž pravidelně navštěvuje ortopedii a neurologii, má špatnou bederní páteř, dochází na vyšetření a rehabilitace“. Její zdravotní problémy mají podle ní původ v manželství a pramení z dlouhodobě trvajícího stresu. Současně uvedla, že jako pedagogický pracovník vykonává vysoce stresující zaměstnání a pokud by vyučovala na plný pracovní úvazek, lze předpokládat, že by se její zdravotní stav zhoršoval. Žalobkyně dále uvedla, že za trvání manželství se narodily čtyři děti, jejichž výchově podřídila prakticky veškerý svůj čas, poslední rodičovskou dovolenou ukončila v roce 2012. Zletilý syn David ukončil studium v , datum, , evidencí Úřadu práce neprocházel, neboť se snažil sám podnikat a hledat si zaměstnání, avšak bez úspěchu. Žalobkyně ho finančně podporovala a podporuje, stejně tak finančně vypomáhala a vypomáhá zletilému synovi Janovi. Oběma synům také přispívala celkovou částkou , částka, měsíčně v souvislosti s jejich bydlením na základě Smlouvy na užívání bytu, kterou s nimi uzavřela dne , datum, . Synové jí tuto částku vraceli nepravidelně zpět. Zmínila rovněž výdaje spojené s dcerami Kateřinou a Marií a výdaje s užíváním automobilu, který má pronajatý od své sestry. Výdaje specifikovala ve výši , částka, měsíčně na potraviny, , částka, měsíčně oblečení, , částka, telefon a internet, , částka, měsíčně drogistické potřeby, , částka, měsíčně výdaje za zvířata, , částka, měsíčně výdaje za léky a zdravotnické potřeby a , částka, měsíčně na kulturu. Rovněž zmínila nepravidelné výdaje, které jí vznikají s platbami za dovolenou, dárky k narozeninám, Vánocům a za náhlé opravy nemovitosti. Celkem jí vznikají výdaje nejméně ve výši , částka, ročně. Životní úroveň žalovaného je naproti tomu poměrně vysoká, disponuje mimořádnými příjmy ze svého zaměstnání i z pronájmu nemovitosti, a přitom výdaje má minimální. Žije sám, občasně dojíždí za svou přítelkyní a na trhu práce není zdravotně omezen. Při jednání soudu dne , datum, učinila se žalovaným nesporným, že jí plynuly a plynou příjmy z pronájmu nemovitosti z jejich dosud nevypořádaného SJM (konkrétně bytu v , adresa, ), kdy každý z účastníků měl z pronájmu příjem , částka, měsíčně a k rukám žalobkyně v tomto období byly zasílány zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně. Od června 2024 do současné doby každému z účastníků plyne příjem z pronájmu ve výši , částka, měsíčně a k jejím rukám je nadále zasílána částka záloh na služby ve výši , částka, měsíčně. V období od , datum, do , datum, předmětný byt pronajímán nebyl a příjem z pronájmu účastníkům neplynul.

2. Žalovaný vyslovil se žalobou nesouhlas a navrhl její zamítnutí. Žalobkyně podle něj neprokazuje splnění ani jedné ze základních podmínek pro přiznání požadovaného nároku, tedy jednak podmínky neschopnosti sama se živit a jednak, že tato neschopnost vznikla za trvání manželství nebo v souvislosti s ním. Teorie žalobkyně o jejích zdravotních potížích navíc přišla až po koncentraci řízení a po jednání soudu, kdy byla soudem poučena o tom, že vzhledem ke svým tvrzením, nemusí být v řízení úspěšná. Žalobkyně po rozvodu manželství byla zaměstnána a byla schopna sama se živit. Její schopnost dosahovat příjmu ze zaměstnání nesouvisí vůbec s dobou, kdy byla s dětmi na rodičovské dovolené, když poslední rodičovská dovolená s nezletilou Marií skončila v , datum, . Žaloba je nedůvodná i z důvodu, že po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby takové výživné hradil. Žalovaný, ačkoliv má vztahy se svými dětmi narušené, tak výživné na všechny děti, pokud k nim vyživovací povinnost trvala, vždy hradil, a to v nikoliv nízké výši. Současně přispíval i na výživu žalobkyně coby nerozvedené manželky částkou , částka, měsíčně, které navíc uhradil koncem , datum, částku , částka, jako dlužné výživné manželky a náklady řízení ve výši , částka, . Tyto platby poukázal žalobkyni při současném hrazení výživného na ni ve výši , částka, a výživného na nezaopatřené děti (od , datum, v celkové výši , částka, měsíčně na všechny tři děti). Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., pracovní poměr u tohoto zaměstnavatele ukončil dohodou k , datum, , když na svou náročnou pracovní pozici již nestačil. Důvodem byla opakovaná soudní jednání, kterých se v průběhu dvou let účastnil, což mělo vliv na jeho koncentraci v zaměstnání a odrazilo se to na jeho pracovním výkonu. Od ledna roku 2024 fakturuje jako OSVČ společnosti , právnická osoba, . měsíčně částku , částka, , která je následně daněna; jeho průměrný hrubý příjem činí , částka, . Zároveň hradí sociální a zdravotní pojištění, čímž jeho celkové příjmy (včetně příjmu z pronájmu) představují disponibilní částku cca , částka, . Poukázal dále na to, že od rozvodu manželství (od ledna roku 2023) hradí měsíční splátky hypotéky ve výši , částka, a dále daň z nemovitostí od roku 2021.

3. Soud v řízení provedl dokazování důkazy, které mu předložily obě strany, některé z důkazů si vyžádal postupem ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav:

4. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Z jeho odůvodnění vyplývá, že mezi manžely panovaly dlouhodobě před rozvodem manželství konflikty, které se vyhrotily po odchodu manželky z rodinného domu v roce 2017. Při těchto konfliktech docházelo mezi manžely k ostrým výměnám názorů a k vzájemným potyčkám. Dne , datum, přijela na oznámení manžela ohledně manželské hádky policie, které bylo nahlášeno zranění nosu manžela. Soud shledal příčinu rozvratu manželství ve vzájemném odcizení manželů, které bylo způsobeno rozdílností jejich povah a porušením manželských povinností ze strany manžela, který navázal v průběhu manželství mimomanželský poměr. K tvrzeným útokům manžela na manželku se soud vyjádřil tak, že o věrohodnosti manželky má pochybnost, a to i s odkazem na vyjádření znalkyně ve znaleckém posudku vyhotoveném v opatrovnickém řízení, kdy ke svým tvrzeným útokům ze strany manžela nepředložila žádný jiný důkaz než svou výpověď.

5. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že se žalobkyně domáhala proti žalovanému určení výživného nerozvedené manželky. Žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně od , datum, částkou , částka, měsíčně, splatnou vždy předem do 28. dne v kalendářním měsíci; nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do , datum, a dále byl povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce žalobkyně. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost zaplatit státu na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši , částka, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud upravil poměry k nezletilým dětem (nezletilé Kateřině, narozené , datum, a nezletilé Marii, narozené , datum, ) pro dobu před a pro dobu po rozvodu manželství a styk otce (v tomto řízení žalovaného) s nimi. Výrokem I. zdejší soud svěřil obě nezletilé pro dobu před i pro dobu po rozvodu manželství do péče matky (v tomto řízení žalobkyně), ve výroku II. uložil otci povinnost s účinností od , datum, platit na výživu nezletilé Kateřiny částku , částka, měsíčně a na výživu nezletilé Marie částku , částka, měsíčně a s účinností od , datum, na výživu nezletilé Kateřiny částku , částka, měsíčně a na výživu nezletilé Marie částku , částka, měsíčně. Ve výroku III. byl vyčíslen nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, pro nezletilou Kateřinu a ve výši , částka, pro nezletilou Marii. Ve výroku IV. Soud upravil styk otce s nezletilými dcerami v předestřeném režimu, ve výroku V. a VI. uložil každému z rodičů zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Ve výroku VII. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání matky (v tomto řízení žalobkyně) ve věci rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. o výši výživného a jeho splatnosti, stejně jako ve výrocích V. a VI. o nákladech řízení státu potvrdil, rozsudek změnil ve výroku III. ve výši nedoplatku na výživném pro nezletilou Kateřinu za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, a uložil ho otci (žalovanému) zaplatit ve čtyřech splátkách po , částka, s tím, že 1. splátku byl povinen zaplatit do , datum, , 2. splátku do , datum, , 3. splátku do , datum, a 4. splátku do , datum, , pod ztrátou výhody splátek. Nedoplatek na výživném pro nezletilou Marii za uvedené období otci nevznikl. Odvolací soud změnil rozsudek zdejšího soudu také ve výroku IV. ohledně styku otce s nezletilými dcerami, a to v předestřeném režimu a ve výroku V. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Ze smlouvy o přenechání bytu k užití uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní na jedné straně a , jméno FO, , narozeným , datum, a , jméno FO, , narozeným , datum, na straně druhé soud zjistil, že byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . Na jejím základě žalobkyně přenechala synům do užívání byt v Horních Počernicích, , adresa, . Strany ujednaly, že oba synové budou společně hradit náklady spojené s užíváním bytu (zálohy na jednotlivé služby, platby za elektřinu a internet) v celkové výši , částka, měsíčně na účet žalobkyně (každý , částka, měsíčně).

8. Soud postupem dle § 120 odst. 2 o.s.ř. připojil spis zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem byl nárok , jméno FO, , narozeného , datum, na zvýšení výživného proti žalovanému, jako jeho otci. Ze spisu soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně u , právnická osoba, činil od ledna do dubna 2023 částku , částka, .

9. Ze zprávy , právnická osoba, soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně činil od ledna do července 2023 částku , částka, .

10. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od ledna do července 2023 činil , částka, .

11. Z přehledu výdělků žalovaného u společnosti , právnická osoba, . za období únor až červenec 2024 soud zjistil, že žalovaný jako OSVČ předmětné společnosti fakturoval měsíčně , částka, (pod , IČO, ).

12. Při jednání soudu dne , datum, učinili účastníci nesporným, že jim oběma plyne příjem z pronájmu bytu v , adresa, , každému ve výši , částka, měsíčně, přičemž od , datum, došlo k jeho navýšení na , částka, měsíčně pro každého. Při jednání dne , datum, účastníci své tvrzení o příjmech z pronájmu upřesnili tak, že každému z nich plynul příjem z pronájmu od června 2023 do června 2024 ve výši , částka, měsíčně a k rukám žalobkyně v tomto období byly zasílány zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně. Od června 2024 dosud plyne každému z účastníků příjem z pronájmu ve výši , částka, měsíčně a nadále žalobkyni zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně. V období od ledna 2023 do června 2023 předmětný byt pronajímán nebyl.

13. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že žalobkyni byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění, a to od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno dne , datum, ), od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno dne , datum, ), od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno dne , datum, ), od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno , datum, ), od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno , datum, ), od , datum, do , datum, ve výši , částka, (vyplaceno , datum, ). Celkem za uvedené období bylo žalobkyni vyplaceno , částka, . Současně bylo sděleno, že žalobkyně je vedena jako osoba dočasně práce neschopná od , datum, . Ve vztahu k žalovanému bylo sděleno, že mu nebyly vypláceny žádné dávky nemocenského pojištění.

14. Pod bodem 13 uvedené dávky nemocenského pojištění vyplacené žalobkyni potvrdila Okresní správa sociálního zabezpečení , adresa, .

15. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystaveného praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem , adresa, , , adresa, soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobkyně trvala od , datum, do , datum, . Další pracovní neschopnost je zde uvedena od , datum, do , datum, . Při jednání soudu dne , datum, žalobkyně předložila originál rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené touto lékařkou prokazující její pracovní neschopnost od , datum, do , datum, .

16. Z Příkazní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a Dětským lesním klubem (DLK) , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, a zároveň z Potvrzení ředitelky DLK , právnická osoba, . o výkonu činnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně na základě této smlouvy ode dne , datum, vykonává práci lektora, její hrubý měsíční příjem byl ujednán podle odpracovaných hodin a pracovních dnů v měsíci ve výši , částka, /hodinu, tedy přibližně ve výši , částka, .

17. Z žalobkyní předložených lékařských zpráv soud zjistil, že byla dne , datum, vyšetřena v Centru zdravotní péče , adresa, na gastroenterologii, doporučen jí byl dietní režim a opatření na reflux. Dne , datum, byla vyšetřena po předchozím vyšetření na neurologii , tituly před jménem, , jméno FO, , , právnická osoba, s doporučením na rehabilitace páteře. Dne , datum, byla žalobkyně vyšetřena , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v Nemocnici , právnická osoba, v Praze pro arteriální hypertenzi, nasazena byla medikace, totéž zařízení navštívila dne , datum, pro bolesti na hrudi s diagnozou bolest na hrudi, hypotyreóza NS, dále cervikokraniální syndrom v krční krajině a vertigo. Doporučena byla medikace, rehabilitace a dieta. , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, potvrdila, že žalobkyně je u ní v dlouhodobém léčení pro onemocnění páteře, arteriální hypertenzi, chronické zažívací potíže, onemocnění štítné žlázy, opakované ataky točení hlavy s tím, že se jedná o reakci na dlouhodobý stres.

18. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když s ohledem na předmět tohoto řízení z nich neučinil skutkový závěr pro rozhodnutí ve věci samé. Návrh žalobkyně na doplnění dokazování o vyžádání lékařských zpráv z oddělení endokrinologie a interního oddělení a na vyhotovení znaleckého posudku ohledně psychosomatických onemocnění a dopadu stresových situací za trvání manželství na zdravotní stav žalobkyně, soud pro nadbytečnost zamítl. Žalobkyní předložené důkazy vztahující se k úhradám potřeb nezletilých dětí (viz vybrané pohyby na jejím účtu č. , č. účtu, a příjmové pokladní doklady vystavené společností , právnická osoba, ) soud nezohlednil, neboť se jedná o důkazy, které směřují k prokázání nákladů dětí účastníků a jejich potřeb a nemají relevanci k předmětu tohoto řízení. Obdobně soud posoudil důkazy žalobkyně směřující k prokázání nákladů spojených se zvyšováním její kvalifikace, když ani ty nemají relevanci k předmětu tohoto řízení.

19. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu stávající zákonné úpravy, tedy zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen o. z.).

20. Podle § 760 odst. 1 o. z. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda:a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, neboe) je dán jiný obdobně závažný důvod.

21. Podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

22. Pokud jde o právo na výživné rozvedeného manžela, jedná se o specifické právo v rámci plnění vyživovací povinnosti, které je založeno na právním poměru zaniklém (na rozvedeném manželství). Rozvodem se ruší nejen rodinný, ale také právní svazek (bývalých) manželů; tím se z (bývalých) manželů stávají cizí lidé a z tohoto důvodu je třeba respektovat výjimečnou povahu této vyživovací povinnosti, zejména přihlížeje co do zákonných předpokladů jejího vzniku. Předpoklady pro přiznání výživného rozvedeného manžela je třeba zkoumat vždy až po rozvodu manželství, přitom existence viny jednoho z manželů na manželském rozvratu dle komentovaného ustanovení není relevantní. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné rozvedenému manželovi je jeho potřebnost, tzv. stav odkázanosti na výživu od jiné osoby, kdy tato neschopnost musí mít svůj původ v manželství či v souvislosti s ním. Materiálním znakem tohoto zákonného kritéria je zjištění, že rozvedený manžel v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě, nedisponuje žádným vlastním příjmem nebo disponuje příjmem tak nízkým, respektive výnosy z majetku, který mu patří (či jej spravuje), jsou natolik nízké, že nepostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Jak již výše uvedeno na straně oprávněného musí předně existovat odůvodněná potřeba, resp. musí být dána jeho neschopnost zajistit si svoji vlastní obživu, která musí mít svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním. Pro stanovení rozsahu vyživovací povinnosti soudem je rozhodující předně hledisko přiměřenosti. Odůvodněné potřeby oprávněného manžela mají být kryty nikoliv absolutně, ale v přiměřeném rozsahu, jedná se proto jen o běžné, obvyklé potřeby, které reflektují konkrétní životní situaci oprávněného manžela. Mezi obvyklé potřeby lze počítat ty, které nepřevyšují obvyklý standard plynoucí ze sociálních a majetkových poměrů daného manžela. Přiměřená výše výživného především zohledňuje nutnost zajištění výživy, ošacení a bydlení oprávněného manžela, nikoliv však již zajištění automobilu či pravidelné dovolené. Zapotřebí je rovněž zmínit, že požadavek přiměřené výživy neodpovídá vyživovacím poměrům mezi manžely za trvání manželství, pro které je charakteristická zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň manželů. Přiměřená výživa je totiž svým rozsahem kvalitativně i kvantitativně menší. Vznik práva na výživné rozvedeného manžela je také třeba poměřovat dalším korektivem, kterým je okolnost, že plnění této povinnosti lze po povinném manželovi spravedlivě požadovat.

23. Po provedeném řízení a dokazování má soud prokázáno, že účastníci uzavřeli své manželství dne , datum, , pravomocně bylo rozvedeno dne , datum, . Z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství mimo jiné vyplývá, že se účastníci jako manželé dohodli na tom, že manželka bude pečovat o děti a manžel rodinu zajistí finančně. Rovněž z rozsudku vyplývá, že manželka po dlouhodobých hádkách a konfliktech, včetně fyzických, opustila rodinnou domácnost v roce 2017. Soud uzavřel, že manželé nevedli společnou domácnost od dubna 2019 a intimně se nestýkali od června 2018. Je nesporné, že za trvání manželství se účastníkům narodily čtyři děti, a to syn Jan, narozený , datum, , syn David, narozený , datum, , dcera , adresa, , narozená , datum, a dcera Marie, narozená , datum, . V době pravomocného skončení řízení o rozvod manželství bylo synovi Janovi přes 23 let, synovi Davidovi přes 21 let, dceři Kateřině takřka 17 let, dceři Marii necelých 14 let a žalobkyni tedy nebránily žádné překážky v tom, aby si opatřila zaměstnání přiměřené jejímu vysokoškolskému vzdělání, které jak sama uvedla, si za trvání manželství soustavně prohlubovala. V době po rozvodu manželství žalobkyně vykazovala u svého zaměstnavatele příjem přes , částka, čistého (viz bod 9), k dispozici měla rovněž příjem z pronájmu nemovitosti spadající do SJM, a to od června 2023 do června 2024 ve výši , částka, měsíčně + zálohy na služby , částka, měsíčně, od června 2024 do současné doby ve výši , částka, měsíčně + , částka, měsíčně zálohy na služby (viz bod 12). Zároveň k jejím rukám žalovaný poukazoval výživné na nezletilé děti a to tak, že na výživu tehdy nezletilé Kateřiny přispíval částkou , částka, měsíčně s účinností od , datum, a od , datum, částku , částka, měsíčně, na výživu nezletilé Marie k rukám žalobkyně poukazoval částku , částka, měsíčně s účinností od , datum, a od , datum, částku , částka, měsíčně (viz bod 6).

24. Tvrzení žalobkyně, že nebyla a dosud není schopna sama se živit z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který má podle ní původ v manželství a pramení z dlouhodobě trvajícího stresu, soud po provedeném dokazování nemá za prokázané, naopak bylo vyvráceno. Původ žalobkyní tvrzených zdravotních problémů (se štítnou žlázou, vysokým krevním tlakem, ortopedické problémy a problémy s bederní páteří) nelze spatřovat v manželství. Jako pedagogický pracovník vykonávala vysoce stresující zaměstnání, což samo o sobě mělo zajisté vliv na její zdravotní stav, jak i potvrdila (uvedla, že pokud by nadále vyučovala na plný pracovní úvazek, tak lze předpokládat, že by se její zdravotní stav dále zhoršoval). Nelze také přehlédnout, že v pracovní neschopnosti se žalobkyně ocitla ode dne , datum, , tedy až v průběhu tohoto řízení, které iniciovala dne , datum, a to poté, co soud účastníkům při jednání dne , datum, předestřel svůj předběžný právní názor a odkázal na přiléhavou právní úpravu s tím, že nárok žalobkyně v této fázi řízení shledal nedůvodným při současném poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Navíc i přes tvrzené zhoršení zdravotního stavu v dubnu 2024 žalobkyně soudu dne , datum, sdělila, že o změně profese neuvažuje, když vykonává na plný úvazek profesi, kterou vystudovala a která ji naplňuje25. Základ nároku na výživné rozvedeného manžela je odůvodněn pouze při současném splnění dvou podmínek, a to:a) že rozvedený manžel není schopen sám se živitb) tato neschopnost má původ v manželství nebo v souvislosti s ním.Tyto podmínky musí být splněny kumulativně s tím, že není-li jedna z nich splněna, není třeba zkoumat další podmínky tohoto nároku.

26. V daném případě nebyla splněna již první zákonná podmínka, jak rozepsáno pod bodem 23. Žalobkyně po opuštění společné domácnosti účastníků obývala jednu z nemovitostí, které spadají do jejich dosud nevypořádaného SJM, přičemž v rozhodném období (po rozvodu manželství) byla zaměstnána a její příjem dosahoval přes , částka, měsíčně čistého. K tomu měla k dispozici příjem z pronájmu nemovitosti od června 2023 do června 2024 ve výši , částka, měsíčně plus zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně, od června 2024 dosud ve výši , částka, měsíčně plus zálohy na služby ve výši , částka, měsíčně. Příjmy žalobkyně tedy nebyly natolik nízké, aby nepostačovaly na úhradu jejích osobních potřeb, nelze u ní hovořit o stavu odkázanosti na výživu od jiné osoby (blíže bod 22).

27. Není-li žalobkyně v dnešní době zčásti schopna sama se živit s ohledem na její pracovní neschopnost, pak je zapotřebí zohlednit, že tato její pracovní neschopnost nemá původ v manželství nebo v souvislosti s ním. Manželství účastníků bylo minimálně od dubna 2019 svazkem ryze formálním, provázaným jejich konflikty a hádkami, přičemž minimálně od uvedené doby účastníci spolu nežili ani nehospodařili. K námitce žalobkyně, že její nepříznivý zdravotní stav má původ v manželství, když již cca 10 let před rozvodem manželství byla ve značné psychické zátěži a mezi manžely docházelo ke konfliktům, včetně fyzického napadení, soud nad rámec výše uvedeného uvádí, že žalobkyně od roku 2016 vykonávala psychicky náročnou profesi, která jak sama připustila, měla podíl na zhoršení jejího zdravotního stavu. Navíc pokud by zdravotní stav manželky byl natolik nepříznivý a byl umocňován konfrontací se žalovaným, tak lze předpokládat, že by její snahou byla po faktickém rozpadu vztahu eliminace jakýchkoliv dalších střetů s ním, a nikoliv iniciování dalších několikaletých soudních řízení (např. její žaloba ze dne , datum, o výživné nerozvedené manželky).

28. Bylo pouze rozhodnutím žalobkyně ukončit pracovní poměr u , právnická osoba, k , datum, dohodou a od , datum, uzavřít Příkazní smlouvu s Dětským lesním klubem , právnická osoba, ., kde pracuje tři dny v týdnu, tedy na zkrácený pracovní úvazek. Ke dni rozhodování měl soud k dispozici sjednaný příjem žalobkyně , částka, hrubého měsíčně, a jakékoliv další úvahy ohledně možného poskytování poradenské činnosti dětem v krizových situacích byly ke dni rozhodování soudu ryze spekulativní. Z pohledu soudu zdravotními problémy, které žalobkyně zmiňuje jako jí omezující na trhu práce, trpí převážná část populace v ČR, jedná se o civilizační choroby, které nemají původ ani spojitost s manželstvím. Bez zřetele nelze vzít ani skutečnost, že až v souvislosti s řízením, které žalobkyně sama iniciovala, a s ohledem na předběžný právní názor soudu, ukončila u předchozího zaměstnavatele, u kterého docilovala nikoliv zanedbatelného příjmu, pracovní poměr, aniž by měla snahu situaci řešit například zkráceným pracovním úvazkem u tohoto zaměstnavatele, tím spíše, že v průběhu řízení kladla důraz na svou soustavnou snahu o zvyšování kvalifikace a na to, že o změně profese neuvažuje, neboť ji naplňuje.

29. Neschopnost žalobkyně sama se živit byla vyvrácena také tím, že dobrovolně finančně podporovala oba zletilé syny (Davida i Jana), přitom k synovi Davidovi v té době již neměla zákonnou vyživovací povinnost, neboť byl schopen sám se živit. Každému z nich přispívala minimálně částkou 6 000 Kč měsíčně, lhostejno, že mezi nimi byla fiktivně uzavřena dne , datum, smlouva o užívání bytu, na jejímž základě jí měli oba tuto částku vracet zpět, což jak sama potvrdila, pravidelně nečinili.

30. Po provedeném dokazování s ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, kdy ve sporu procesně úspěšnému žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů řízení. Ty jsou tvořeny odměnou za zastupování žalovaného advokátem ve výši , částka, , včetně 21 % DPH (podle § 8 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při výši jednoho úkonu právní služby , částka, ), dále šesti paušálními částkami náhrady po , částka, jako náhradou advokátových výdajů za šest úkonů právní služby ve výši , částka, (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalovaného ze dne , datum, a ze dne , datum, , jakož i jeho účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, a , datum, (podle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21 % DPH. Pro úplnost soud dodává, že žalovanému nepřiznal odměnu a paušální částku náhrady za jeho vyjádření k mediaci ze dne , datum, , dále za jeho vyjádření z , datum, a ze dne , datum, , když se jednalo o vyjádření stručná a procesního charakteru. Současně soud přiznal právnímu zástupci žalovaného ve smyslu § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. náhradu hotových výdajů spočívajících v cestovních výdajích v souvislosti s jeho účastí při jednáních soudu ve výše uvedených dnech na trase , adresa, a zpět, tj. 240 km k jednomu jednání, osobním vozidlem při spotřebě 6,7 l/100 km, ve výši , částka, (1 525 x 3), včetně 21 % DPH. Dále právnímu zástupci žalovaného náleží náhrada za promeškaný čas ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 cit. vyhlášky ve výši , částka, v rozsahu 8 půlhodin á , částka, za jednu cestu k jednání soudu, včetně 21 % DPH. Souhrnem náleží žalovanému náhrada nákladů řízení ve výši 87 719.

32. Výši těchto nákladů řízení žalovaného soud moderoval ve smyslu § 150 o.s.ř., které soudu umožňuje, aby ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníku, který by jinak měl právo na náhradu nákladů, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznal. Soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2289/2008, podle kterého je rozhodování o nákladech soudního řízení integrální součástí soudního řízení jako celku a v případě rozhodování o nákladech soudního řízení je třeba přihlížet ke všem okolnostem věci, které mohou mít vliv na stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení, které účastník vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V kontextu tohoto výkladu má soud za to, že v daném sporu není na místě žalovanému zcela odepřít právo na náhradu nákladů řízení, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly. Účastníci byli při každém jednání soudem poučeni o recentní judikatuře a přiléhavé zákonné úpravě, přesto žalobkyně, v řízení právně zastoupená, ač si musela být vědoma na základě jakých zákonem stanovených důvodů může být ve sporu úspěšná, na meritorním rozhodnutí soudu trvala, i přes opakované výzvy soudu ke zvážení důvodnosti jejího žalobou uplatněného nároku. Za dané situace by bylo nespravedlivým, aby žalovanému, který úspěšně hájil svá práva v tomto řízení prostřednictvím zvoleného právního zástupce, nebyla přiznána žádná náhrada nákladů řízení. Jeho právnímu zástupci vznikly minimálně výdaje cestovní, a rovněž mu náleží náhrada za promeškaný čas za jeho cesty k jednáním soudu na trase , adresa, a zpět. Spravedlivým je s ohledem na výše uvedené přiznání žalovanému (jeho právnímu zástupci) částky , částka, z titulu cestovních výdajů, dále částky , částka, z titulu náhrady za promeškaný čas a rovněž částky , částka, coby poměrné části odměny za zastoupení žalovaného advokátem. Soud proto rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného.

33. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.