67 C 352/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 45 337,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku 11 337,51 Kč,- úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 11 337,51 Kč od 20. 2. 2025 do 27. 3. 2025,- úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 11 337,51 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaný úrok ve výši 335,17 Kč od 24. 11. 2024 do 19. 2. 2025,- zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 337,51 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení,- částku 2 462,40 Kč- úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 462,40 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení,- částku 30 000 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 1 203,05 Kč od 1. 12. 2024 do 19. 2. 2025,- úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 30 000 Kč od 20. 2. 2025 do 2. 4. 2025,- úrok 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 3. 4. 2025 do zaplacení,- zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 2. 3. 2025 do zaplacení,- částku 1 537,21 Kč,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 814 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 5. 2025, doplněnou k výzvě soudu podáním ze dne 22. 1. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v souhrnné výši 45 337,12 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že se žalovaným uzavřela dne 9. 5. 2019 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě v souladu s Obchodními podmínkami žalovanému aktivovala běžný účet č. , č. účtu, , který mohl žalovaný začít plně využívat. Dne 4. 10. 2021 uzavřeli účastníci tohoto řízení Dodatek č. 14 k Rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč (Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ). Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru, byl mu úvěr dne 4. 10. 2021 vyplacen na jeho účet v plné výši. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, kdy čerpala informace z bankovního registru klientských informací, včetně údajů z nebankovního registru na základě žalovaným uděleného souhlasu. Úvěrovou smlouvou se žalovaný zavázal hradit měsíčně konstantní splátku v celkové výši 1509 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši 13,9 % ročně, vždy k 15. dni měsíce, počínaje dnem 15. 11. 2021. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 15.11.2024. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný 31 splátek v souhrnné výši 46 779 Kč (za dobu od 15. 11. 2021 do 24. 11. 2024). Žádnou další platbu na úhradu splátek žalovaný neučinil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k 20. 2. 2025 v rámci předžalobní výzvy. Žalobkyně z titulu této úvěrové smlouvy požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 337,51 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 335,17 Kč (úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od 24. 11. 2024 do 19. 2. 2025). Dne 19. 9. 2024 uzavřeli účastníci v rámci Dodatku č. 29 Smlouvu o rozložení platby č. RP 00121322. Na jejím základě žalovaný požádal o úvěr 15 000 Kč, a protože splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru, byl mu úvěr schválen a dne 19. 9. 2024 vyplacen na jeho účet v plné výši. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, kdy čerpala informace z bankovního registru klientských informací, včetně údajů z nebankovního registru na základě žalovaným uděleného souhlasu. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně konstantní splátku ve výši 5 000 Kč vždy k 13. dni měsíce, počínaje dnem 13. 10. 2024. Předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 13.12. 2024. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný celkem 12 537,60 Kč, žádnou další platbu na úhradu splátek již neučinil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k 20. 2. 2025 v rámci předžalobní výzvy. Žalobkyně z titulu této úvěrové smlouvy požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 462,40 Kč. Dne 21. 2. 2022 uzavřeli účastníci k Rámcové smlouvě Dodatek č. 16, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu 30 000 Kč. V souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu mu bylo poskytnutí kontokorentu téhož dne schváleno a zároveň umožněno jeho čerpání na uvedeném účtu. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy čerpala informace z bankovního registru klientských informací, včetně údajů z nebankovního registru na základě žalovaným uděleného souhlasu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o kontokorentu dne 20. 2. 2025 kontokorent zesplatnila v rámci zaslané předžalobní výzvy. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina kontokorentu 30 000 Kč a nesplacený úrok kapitalizovaný do zesplatnění částku 1 203,05 Kč. O zesplatnění kontokorentu byl žalovaný vyrozuměn předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2025 a e-mailovými zprávami, a ačkoliv mu byla poskytnuta dodatečná lhůta k doplacení, neuhradil ničeho. Rámcovou smlouvou strany ujednaly, že žalovaný bude disponovat penězi na uvedeném běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a jeho povinností bylo udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. Pro případ, že by se dostal do mínusu, byl povinen zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů po výzvě žalobkyně. Žalovaný se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 537,21 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den 12. 3. 2026 se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl soudem řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, souhlasila však s tím, aby soud jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti ve shodě se žalobním petitem. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu předložila pouze žalobkyně, dokazování doplnil postupem podle § 120 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 9. 5. 2019 na dobu neurčitou Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a vydána debetní karta (Rámcová smlouva č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2019).

5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 4. 10. 2021k Rámcové smlouvě Dodatek č. , hodnota, , kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 45 000 Kč, čímž došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, . Tato výše úvěru mu byla schválena a téhož dne v plné výši vyplacena na jeho běžný účet. Strany ujednaly dobu trvání úvěru 38 měsíců, 37 splátek při výši pravidelné měsíční splátky 1 509 Kč, splatnost splátky k 15. dni každého měsíce a datum první splátky 15. 11. 2021. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % ročně. Celková částka k zaplacení představovala 55 816,93 Kč (Dodatek č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2021, Formulář pro standardní informace ke spotřebitelskému úvěru, Podmínky pro používání úvěru, Doklad o načerpání úvěru, Splátkový kalendář).

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 9. 2024 Dodatek č. , hodnota, k Rámcové smlouvě, jehož obsahem byla Smlouva o rozložení platby č. , Anonymizováno, , kdy žalovaný požádal o úvěr ve výši 15 000 Kč. Na jejím základě došlo k proplacení a následnému rozložení platby č. , hodnota, ze dne 11. 9. 2024 ve výši 15 000 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 3 měsíce, výše měsíční splátky 5 000 Kč splatné vždy k 13. dni každého měsíce a datum první splátky 13. 10. 2024. Sjednán byl poplatek za rozložení platby ve výši 50 Kč, který byl splatný jednorázově po načerpání peněz. Celková částka k zaplacení činila 15 050 Kč (Dodatek č. 29 ze dne 19. 9. 2024, Formulář pro standardní informace ke spotřebitelskému úvěru, Podmínky pro používání úvěru, Doklad o načerpání úvěru, Splátkový kalendář).

7. Dne 21. 2. 2022 uzavřeli účastníci Dodatek č. 16 k Rámcové smlouvě, na jehož základě byl k výše uvedenému účtu sjednán kontokorent do výše 30 000 Kč (Dodatek č. 16 ze dne 21. 2. 2022, Podmínky pro používání kontokorentu účinné od 21. 4. 2022 a dne 19. 5. 2019, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - kontokorentu).

8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného žalobkyní pod č. , č. účtu, soud zjistil, že v rozhodném období předcházejícím poskytnutí úvěru byly na účtu tyto pohyby: v měsíci srpnu 2021 odchozí platba za nájem ve výši 6 000 Kč, příchozí mzda ve výši 36 005 Kč, platba T-Mobile 4 760 Kč, výdaje za stravu apod. V měsíci září 2021 odchozí platba za nájem 6 000 Kč, příjem 26 882 Kč, platba T-Mobile 3 077 Kč. V měsíci prosinci 2021 platba za nájem ve výši 6 000 Kč, příchozí příjem 10 648 Kč a od ČSSZ příchozí sirotčí důchod 8 330 Kč. V lednu 2022, platba za nájem 6 000 Kč, příchozí platba od ČSSZ (sirotčí důchod) 9 043 Kč, příchozí platba od Kooperativa pojišťovny a. s. ve výši 66 710 Kč, příjem 9 054 Kč, odchozí platba T-Mobile 2465 Kč. V měsíci červenci 2024 příchozí platba od Kooperativa pojišťovny a. s. 19 356 Kč, od ČSSZ příchozí sirotčí důchod ve výši 11 096 Kč, platba za nájem 7 500 Kč. V srpnu 2024 příchozí platba od Kooperativa pojišťovny a. s. ve výši 19 356 Kč. V rozhodném období žalovaný neměl další nesplacené závazky, pouze od 7/2024hradil splátku půjčky u Zonky ve výši 975 Kč měsíčně (výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, ).

9. Soud dokazování doplnil ve smyslu § 120 odst. 2 o. s. ř. o mzdové listy zaslané zaměstnavatelem žalovaného , právnická osoba, Z nich zjistil, že čistý příjem žalovaného činil v měsíci srpnu 2021 26 127 Kč, v září 2021 28 016 Kč; za období od 1/2021 do 9/2021, když pracovní poměr u uvedeného zaměstnavatele trval od 6. 5. 2019 do 30. 9. 2021, činil průměrný čistý měsíční příjem 26 480 Kč. Do 31. 12. 2022 byl žalovaný zaměstnán na Dohodu o provedení práce (mzdové listy u , právnická osoba, ).

10. Ze zprávy ČSSZ Praha soud zjistil, že žalovanému byl vyplácen sirotčí důchod od 1. 8. 2021 a nárok na tento důchod zanikl k 8/2024. Celkem byl důchod žalovanému za toto období vyplacen ve výši 366 400 Kč. Z přehledu výplat důchodu žalovanému zjistil, že mu byl dne 25. 11. 2021 zaslán doplatek za období od 25. 8. 2021 do 9. 12. 2021 ve výši 29 372 Kč, dne 9. 12. 2021 částka 8 330 Kč, za období 1/2022 do 5/2022 ve výši 9 043 Kč za každý měsíc, za období od 6/2022 do 8/2022 ve výši 9 465 Kč za každý měsíc, od 9/2022 do 12/2022 ve výši 9 755 Kč měsíčně, od 1/2023 do 5/2023 ve výši 10 194 Kč měsíčně, od 6/2023 do 12/2023 ve výši 10 736 Kč měsíčně, od 1/2024 do 7/2024 ve výši 11 096 Kč a v 2/2025 ve výši 11 826 Kč doplatek (zpráva ČSSZ o výplatě sirotčího důchodu žalovanému).

11. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu v celkové výši 46 875,34 Kč do 1. 3. 2025 na sdělené číslo účtu, tzv. předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2025 (Výzva předžalobní ze dne 20. 2. 2025, bez dokladu o jejím odeslání žalovanému).

12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a provedl-li v řízení dokazování důkazy dalšími, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro své rozhodnutí ve věci samé. Obsah interních neautorizovaných sjetin vyhotovených samotnou žalobkyní hodnotil bez důkazní váhy a jako její pouhá skutková tvrzení.

13. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr a kontokorent ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

15. Smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

16. V daném řízení má soud prokázáno, že žalovaný v rozhodných obdobích před uzavřením té které úvěrové smlouvy byl zaměstnán, rovněž mu byl vyplácen sirotčí důchod a kromě předmětných závazků u žalobkyně byl prokázán jeho nesplacený závazek z půjčky u Zonky, na který uhradil v měsíci červenci a srpnu 2027splátku 975 Kč. S ohledem na výši jeho příjmů a prokázané výdaje v tom kterém rozhodném období má soud za to, že ve finančních možnostech žalovaného bylo řádně splácet na Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, ze dne 4. 10. 2021 měsíčně částku 1 509 Kč a po dobu 3 měsíců říjen až prosinec 2024 splátku 5 000 Kč měsíčně. Tomu odpovídá skutečnost, že na smlouvu č. , Anonymizováno, žalovaný uhradil 31 splátek v celkové výši 46 779 Kč a na Smlouvu RP , Anonymizováno, uhradil celkem 12 537,60 Kč. Ve smyslu citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 soud uzavřel, že smlouvy, které jsou předmětem tohoto řízení, byly mezi účastníky uzavřeny platně.

17. Po provedeném řízení tak soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky v souhrnné výši 45 337,12 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že účastníci tohoto řízení spolu uzavřeli dne 9. 5. 2019 Rámcovou smlouvu č. 1823664, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Dále bylo prokázáno, že dne 4. 10. 2021 uzavřeli Dodatkem č. 14 Smlouvu o úvěru č. HU 01057313, dodatkem č. 29 ze dne 19. 9. 2024 Smlouvu o rozložení platby za období od 13. 10. 2024 do 13. 12. 2024 a dodatkem č. 16 byl sjednán kontokorent 30 000 Kč na uvedeném účtu, vše v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z výpisů z účtu žalovaného má soud prokázáno, že žalovaný své závazky z předmětných smluv plnil řádně pouze po určité období a poté, co se dostal do prodlení, ani přes zaslanou výzvu již neuhradil ničeho. Soud má prokázán také vznik nepovoleného debetu ve výši 1 537,21 Kč. Žalobkyně využila svého smluvního práva a zbytek nesplacených úvěrů zesplatnila ke dni 20. 2. 2025 dopisem (předžalobní výzvou z téhož data). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by mu finanční prostředky žalobkyní ve smyslu výše uvedených úvěrových smluv nebyly poskytnuty, nebo že by dlužné částky žalobkyni již řádně uhradil.

18. S ohledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Z důvodu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byla mu rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., kdy výše zákonného úroku z prodlení je stanovena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci žalobkyně požadovala nahradit pouze náklad, který jí vznikl v souvislosti se zaplacením soudního poplatku. Soudní poplatek žalobkyně zaplatila ve výši 1 814 Kč, soud proto rozhodl tak, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

20. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.