67 C 358/2020
č. j. 67 C 358/2020-26
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 818 Kč za období od 1. listopadu do 25. ledna, včetně kapitalizace výše 2 819,28 Kč. Soud uznal právo žalobkyně na úrok z prodlení, protože žalovaný splatil jistinu až po podání žaloby, přičemž byl předtím vyzván k úhradě. Náhrada nákladů řízení ve výši 5 156 Kč byla přiznána za zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 149 o.s.ř. Soud rozhodl o zastavení řízení ve výši 14 818 Kč, protože žalobkyně žalobu částečně zpětvzala po splacení jistiny.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného na území ČR bytem adresa o zaplacení 14 818 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 14 818 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 818 Kč od 1.11.2018 do 25.1.2021 v kapitalizované výši 2 819,28 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 156 Kč, a to k rukám právního zástupce JUDr. jméno jméno, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 818 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že se žalovaným dne 12. 10. 2014 uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 160 272 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 4 362 Kč. Dne datum došlo k odcizení předmětu financování a žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k úhradě částky 29 635 Kč, přičemž mezi účastníky řízení byla dne datum podepsána dohoda o uznání dluhu. Žalovaný do dne podání žaloby na výše uvedený dluh uhradil pouze částku 14 817 Kč, zbývající část dlužné částky (14 818 Kč) žalovaný žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. K žalobou uplatněnému nároku se žalovaný vyjádřil dne datum tak, že zpochybňuje nárok žalobkyně k údajným nahromaděným finančním závazkům, neboť žalovaný nebyl za poslední 2 roky ze strany žalobkyně k úhradě dluhu vyzván a že v současné době požádal žalobkyni o rozpis všech plateb, což mu bylo umožněno a probíhá kontrola podrobností jednotlivých plateb. Dne datum bylo soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby co do dlužné jistiny, tj. částky 14 818 Kč, neboť žalovaný tuto částku po podání žaloby dne datum žalobkyni uhradil. Žalobkyně i nadále trvala na přiznání nároku spočívajícího v příslušenství pohledávky za období od datum do datum v celkové výši 2 819,28 Kč a dále na náhradě nákladů řízení. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než-li soud začal ve věci jednat, v souladu s tímto jejím dispozitivním úkonem soud řízení vůči žalovanému částečně zastavil, aniž by zjišťoval jeho stanovisko, neboť jeho případný nesouhlas by byl v tomto stádiu řízení neúčinný. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. K argumentaci žalovaného, že mu nebylo známo, že by žalobkyni něco dlužil, a o dluhu se dozvěděl až po doručení samotné žaloby, soud konstatuje, že ve spise figuruje předžalobní upomínka ze dne datum, kterou žalobkyně dala k poštovní přepravě téhož dne a kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ještě před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, žalobkyně iniciovala předmětné řízení. Tím, že žalovaný následně uhradil jistinu, v podstatě dluh vůči žalobkyni uznal. Z důvodu nehrazení jednotlivých splátek v termínu žalobkyně i nadále nárokuje příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 819,28 Kč za období od datum do datum. Dle § 2054 odst. 2 o.z. plní-li dlužník (žalovaný) dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je vznik oprávnění věřitele požadovat úroky z prodlení. Toto oprávnění věřitele je vázáno na to, že věřitel řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti. Výši úroku z prodlení stanoví dohoda věřitele s dlužníkem a není-li takové dohody, považuje se za ujednanou výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Jsou-li požadovány v soudním řízení žalobou na zaplacení jistiny, musí žalobce v žalobě uvést dobu, za niž jsou úroky z prodlení požadovány, tj. uvést skutečnosti odůvodňující vznik prodlení a dobu, do níž úroky požaduje; soud úroky z prodlení nemůže přiznat, pokud jejich zaplacení žalobce nenavrhl. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí (§ 510 o.z.) a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil dluh až po podání předmětné žaloby, navíc za situace, kdy byl prokazatelně žalobkyní předžalobní upomínkou ze dne datum vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 14 818 Kč, žalobkyni vzniká právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 1. dne následujícího měsíce, kdy měl žalovaný hradit, tj. od datum do datum, tj. dne kdy žalovaný uhradil žalovanou částku (jistinu). S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 4 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 484 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby a vyjádření ze dne datum podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 2 057 Kč (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a paušální náhradu advokátových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 363 Kč (účast na jednání soudu dne datum dle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) cit. vyhlášky), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 5 156 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu povinného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.