67 C 368/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne datum, když zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka SPZ, VIN VIN kód, číslo technického průkazu vozidla IBAN (dále pouze „vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel neměl ode dne datum do dne datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na příspěvek, jehož splatnost nastala dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši částka, která se skládá ze základu příspěvku tvořeného příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to podle § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně částka), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 189 dní. Celkem žalobkyně požaduje částka, a dále poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši částka podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když zástupkyně žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (č. l. 4 p. v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl ze strany žalobkyně dopisem ze dne datum vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP s tím, že z informací žalobkyně vyplývá, že vozidlo SPZ SPZ nebylo v období od datum do datum pojištěno a zároveň žalovaný je v registru vozidel zapsán jako vlastník či provozovatel vozidla. Předpis příspěvku za toto období činil částka a byl splatný do 60 dnů od doručení dopisu. V případě, že by byly dány okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, byl žalovaný vyzván k jejich sdělení (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum). O úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný upomínán dopisem ze dne datum (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum) a rovněž upomínkou před podáním žaloby (předžalobní upomínka ze dne datum). Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, soud proto s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od datum postupoval podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do datum. Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky částka s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětné vozidlo nebylo po shora uvedenou dobu zákonně pojištěno a v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 shora uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužný příspěvek ve výši částka včetně poplatku ve výši částka. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši částka a 2 paušální částky náhrady po částka jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši částka (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od datum do datum, neboť žalobkyně podala svou žalobu za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za zaslání předžalobní upomínky, neboť ze Sledování zásilek nelze zjistit, kdo zásilku poslal, komu a co bylo obsahem předmětné zásilky. Celkem tedy byla žalobkyni přiznána na náhradě nákladů řízení částka částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u obecného soudu žalovaného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).