67 C 445/2021
č. j. 67 C 445/2021-37
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 3 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně ode dne 5. října do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný byl ošetřen na ortopedické klinice a podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. je povinen uhradit náklady za zdravotní služby, které mu byly poskytnuty. Žalovaným nebyly prokázány skutečnosti, že by byl zneužit cizím průkazem totožnosti, ani že by byl nákladům neschopen. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, z nichž 400 Kč tvoří soudní poplatek a 400 Kč náklady na úkony. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává, protože opatrovník byl jmenován z řad advokátů.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t.č. neznámého pobytu zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa o zaplacení 3 002 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 002 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky ode dne 5. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 002 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaný byl dne datum přijat na traumatologickou ambulanci ortopedické kliniky žalobkyně, kde byl následně vyšetřen a ošetřen. Žalovaný nebyl ke dni poskytnutí zdravotních služeb účasten na veřejném zdravotním pojištění v České republice, proto je povinen uhradit žalobkyni náklady za vyšetření a ošetření z vlastních zdrojů. Žalobkyně žalovanému dne datum vystavila daňový doklad číslo znějící na částku 3 002 Kč se splatností dne datum. Žalovaný na uvedenou fakturu nezaplatil ničeho, přestože byl dne datum předžalobně upomenut. K vyjádření žalovaného žalobkyně dále dne datum uvedla, že nemohla mít ani zdánlivou pochybnost o tom, že pacient předkládá cizí průkaz totožnosti, když osoba vyobrazená na fotografii z průkazu totožnosti byla zcela identická s osobou pacienta, kterému měly být zdravotní služby poskytnuty. K námitce žalovaného týkající se nesprávného uvedení příjmení na Souhlasu s pořízením kopie dokladu totožnosti žalobkyně uvedla, že pacient byl vzhledem k charakteru zranění, které mu bylo způsobeno násilnou činností třetí osoby, a nad to v cizí zemi, patrně rozrušený a ve stresu, když v takových případech nebývá neobvyklé, že pacient udělá chybu při vyplňování žalobkyní předložených formulářů. Navíc v posuzovaném případě se jednalo pouze o drobnou písařskou chybu týkající se jednoho písmena. Usnesením ze dne 7. 12. 2021 č.j. 67 C 445/2021-20 byl žalovanému z důvodu neznámého pobytu k ochraně jeho zájmů dle § 29 odst. 3,4 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) ustanoven opatrovník z řad advokátů – Mgr. jméno příjmení Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice dne datum tak, že ho v celém rozsahu neuznal. V době poskytnutí zdravotních služeb totiž neměl průkaz totožnosti ve svém držení a zcela zřejmě je v této věci poškozený, když třetí osoba zneužila jeho průkaz totožnosti k poskytnutí zdravotních služeb u žalobkyně. Dále uvedl, že jak samotná faktura, tak Souhlas s pořízením kopie dokladu totožnosti, nesou zdařilé padělky podpisu žalovaného, když obsahují nesprávné příjmení žalovaného (namísto celé jméno žalovaného je uvedeno anonymizováno). S ohledem na uvedené je tak zřejmé, že žalovanému žádné zdravotní služby poskytnuty nebyly a proto navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne datum vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice nemocnice na obec (informovaný souhlas pacienta ze dne datum, kopie dokladu totožnosti žalovaného, souhlas s pořízením kopie dokladu totožnosti). Žalovanému byl dne datum proveden rentgen hlavy a krku, kdy bylo zjištěno, že má v důsledku napadení zlomenu dolní čelist (průvodní list k rentgenovému vyšetření ze dne datum, lékařská zpráva – nález z Radiodiagnostické kliniky ze dne datum, zpráva z ambulantního vyšetření z Ortopedické kliniky ze dne datum). Náklady za ošetření činily celkovou částku ve výši 3 002 Kč, které byly následně žalovanému vyfakturovány fakturou číslo se splatností dne datum (kumulace položek ze dne datum, faktura číslo ze dne datum). Žalovaný byl opakovaně upomínán k zaplacení dlužné částky a to dopisem ze dne datum a dne datum (výzva k plnění ze dne datum vč. kopie obálky, výzva k plnění ze dne datum vč. kopie dodejky). Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Podle ustanovení § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců se cizinec prokazuje dokladem o cestovním zdravotním pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení částky 3 002 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v noci ze dne datum na datum vyšetřen a ošetřen na ortopedické klinice žalobkyně. V souvislosti s tím žalobkyni vznikly náklady ve výši žalované částky, které byl žalovaný dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb. ve spojení s § 180j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. povinen uhradit, což však neučinil. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, přičemž žalobkyni rovněž přiznal příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ke svému tvrzení o zneužití dokladu totožnosti třetí osobou žalovaný soudu nenabídl jediný důkaz. Také jeho další tvrzení, že z písařské chyby v podpisu žalovaného na formuláři Souhlas s pořízením kopie totožnosti lze dovodit, že žádné služby zdravotního ošetření mu žalobkyní nebyly poskytnuty má soud neprokázané. Naopak lze předpokládat, jak správně uvedla žalobkyně, že žalovaný, který byl v nočních hodinách převezen do jejího zařízení po napadení třetí osobou se zraněním hlavy, jevil známky dezorientace a rozrušení. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalobkyni náhrada nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů za 4 úkony po 100 Kč (sepis žaloby, výzva k plnění, vyjádření ze dne datum a účast na jednání soudu dne datum). Soud postupoval při určování náhrady nákladů podle § 2 odst.1 cit. vyhlášky, neboť žalobkyně podala žalobu ve standardizovaném znění, jež podává v obdobných věcech opakovaně; její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních dnů a dlužných částek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. V posuzované věci vznikly státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalovanému. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009 sp.zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že o odměně ustanovené opatrovnice žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.