67 C 459/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu,

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo o velikosti 2+1 umístěný v budově adresa na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, obec Praha, na adrese adresa žalovaného.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 900 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vyklizení bytové jednotky číslo o velikosti 2+1 umístěné v budově adresa na pozemku parc. číslo v katastrálním území část obce, územní celek, na adrese adresa žalovaného. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná byt užívá na základě Smlouvy o nájmu bytu č. spisová značka číslo ze dne 2. 11. 2012. Žalovaná však hrubě porušila svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, když přenechala byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele. Žalobkyně jí proto dne datum zaslala výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní dobou, která jí byla doručena dne datum. Ve výpovědi byla žalovaná poučena o možnosti podat proti ní námitky, jakož i o právu podat k soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalovanou podané námitky projednala rada Městské části obec a číslo tak, že usnesením č. Us RMČ číslo ze dne datum jim vyhověno nebylo a naopak bylo rozhodnuto, že výpověď z předmětného bytu je oprávněná. Žalovaná rovněž podala ke zdejšímu soudu žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou soud rozsudkem č. 18 C 305/2019-43 ze dne 6.1.2021 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. 18 Co 193/2021-68 ze dne 25.8.2021, zamítl. Tříměsíční výpovědní doba uplynula dnem datum, žalovaná však do dne podání žaloby předmětný byt nevyklidila, přestože byla dne datum vyzvána k jeho vyklizení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa v katastrálním území část obce, územní celek nacházející se na adrese ulice a číslo (výpis z KN k LV č. rok ze dne datum). Dne datum byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena na dobu neurčitou Smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu číslo o velikosti 2+1 (57,76 m2) umístěný v 6. podlaží domu adresa na adrese adresa žalovaného. Dle čl. VIII bod 3 Smlouvy strany ujednaly, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele (Smlouva o nájmu bytu ze dne 2. 11. 2012 č. spisová značka číslo). Žalobkyně dne datum zaslala žalované, jak prostřednictvím poštovních služeb, tak prostřednictvím e-mailu, výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Výpovědním důvodem bylo hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, kterou žalovaná porušila tím, že přenechala byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele (usnesení Rady městské části obec a číslo ze dne datum č. Us anonymizováno číslo, výpověď z nájmu bytu ze dne datum vč. kopie doručenky, e-mail zaslaný žalované dne datum). Proti výpovědi z nájmu bytu podala žalovaná námitky, kterým nebylo vyhověno usnesením Rady městské části obec a číslo ze dne datum (usnesením Rady městské části obec a číslo ze dne datum č. Us RMČ číslo). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2021, č. 18 C 305/2019-43 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2021, č. 18 Co 193/2021-68 bylo pravomocně rozhodnuto, že předmětná výpověď z nájmu bytu číslo je platná, neboť žalovaná hrubě porušila své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když na základě smlouvy z roku 2017 přenechala byt k užívání paní příjmení, ačkoli k tomu neměla písemný souhlas pronajímatele. Tvrzení žalované, že paní příjmení přenechala k užívání jen část bytu, soud zhodnotil jako účelové, zvláště když se žalovaná dlouhodobě zdržuje v USA se svým manželem (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2021, č. 18 C 305/2019-43, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2021, č. 18 Co 193/2021-68). Žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu k vyklizení a odevzdání bytu a poskytla jí náhradní lhůtu k plnění do datum. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná zdržuje v USA, byla jí tato výzva zaslána prostřednictvím e-mailu (předžalobní výzva ze dne datum, e-mail zaslaný žalované dne datum). Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení bytu byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou dne datum uzavřeli nájemní smlouvu (§ 685 a násl. zákona č. 40/1964Sb., občanský zákoník ve znění platném do datum ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění), na základě které žalovaná užívala byt číslo o velikosti 2+1 umístěný v budově adresa na pozemku parc. číslo v katastrálním území část obce, územní celek, na adrese adresa žalovaného. Žalovaná hrubě porušila své povinnosti stanovené jí nájemní smlouvou, když v roce 2017 poskytla předmětnou bytovou jednotkou k užívání paní příjmení, aniž by k tomu měla písemný souhlas pronajímatele, proto žalobkyně přistoupila k výpovědi nájemní smlouvy dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. Výpověď z nájmu bytu se dostala do dispozice žalované dne datum, výpovědní doba tak uplynula dne datum (§ 2286 odst. 1 o.z.), přičemž žalovaná do dnešního dne byt nevyklidila a žalobkyni řádně nepředala. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by žalobkyni předmětný byt již odevzdala, soud proto postupoval v souladu s § 2262 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení účelně vynaložených. Žalobkyně je částí statutárního města, největší veřejné korporace v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 1180/2010,

I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky, včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. V daném případě soud v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyni přiznal pouze účelně vynaložené náklady spočívající v náhradě, která jinak náleží nezastoupenému účastníkovi. V této souvislosti je třeba odkázat i na závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu (např. sp. zn.

II. ÚS 2396/09,

III. ÚS 2984/09,

II. ÚS 376/12,

I. ÚS 1979/16,

III. ÚS 3061/17), dle nichž„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ V rámci náhrady nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu, a dále tři režijní paušály po 300 Kč dle § 151 o.s.ř., § 1 odst. 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. výzva k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby a účast při soudním jednání dne datum). S ohledem na skutečnost, že se jedná o náhradu nákladů řízení žalobkyně, nikoliv o odměnu zástupce, soud nepřiznal náhradu za DPH. V souhrnu tvoří nálady řízení částku 5 900 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Jak patnáctidenní lhůta k vyklizení nemovitosti, tak třídenní lhůta k náhradě nákladů řízení, byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost stanovenou jí tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu povinné (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).