67 C 459/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu, <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 2+1 umístěný v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, na adrese [adresa žalovaného].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 900 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vyklizení bytové jednotky [číslo] o velikosti 2+1 umístěné v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], [územní celek], na adrese [adresa žalovaného]. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalovaná byt užívá na základě Smlouvy o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] ze dne 2. 11. 2012. Žalovaná však hrubě porušila svou povinnost vyplývající z nájmu bytu, když přenechala byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele. Žalobkyně jí proto dne [datum] zaslala výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní dobou, která jí byla doručena dne [datum]. Ve výpovědi byla žalovaná poučena o možnosti podat proti ní námitky, jakož i o právu podat k soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi. Žalovanou podané námitky projednala rada Městské části [obec a číslo] tak, že usnesením č. Us RMČ [číslo] ze dne [datum] jim vyhověno nebylo a naopak bylo rozhodnuto, že výpověď z předmětného bytu je oprávněná. Žalovaná rovněž podala ke zdejšímu soudu žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou soud rozsudkem č. 18 C 305/2019-43 ze dne 6.1.2021 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze č. 18 Co 193/2021-68 ze dne 25.8.2021, zamítl. Tříměsíční výpovědní doba uplynula dnem [datum], žalovaná však do dne podání žaloby předmětný byt nevyklidila, přestože byla dne [datum] vyzvána k jeho vyklizení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v katastrálním území [část obce], [územní celek] nacházející se na adrese [ulice a číslo] (výpis z KN k LV č. [rok] ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena na dobu neurčitou Smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 (57,76 m2) umístěný v 6. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa žalovaného]. Dle čl. VIII bod 3 Smlouvy strany ujednaly, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat jinému do podnájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele (Smlouva o nájmu bytu ze dne 2. 11. 2012 č. [spisová značka] [číslo]). Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované, jak prostřednictvím poštovních služeb, tak prostřednictvím e-mailu, výpověď z nájmu bytu s tříměsíční výpovědní lhůtou. Výpovědním důvodem bylo hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, kterou žalovaná porušila tím, že přenechala byt do podnájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele (usnesení Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum] č. Us [anonymizováno] [číslo], výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] vč. kopie doručenky, e-mail zaslaný žalované dne [datum]). Proti výpovědi z nájmu bytu podala žalovaná námitky, kterým nebylo vyhověno usnesením Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum] (usnesením Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum] č. Us RMČ [číslo]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2021, č. 18 C 305/2019-43 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2021, č. 18 Co 193/2021-68 bylo pravomocně rozhodnuto, že předmětná výpověď z nájmu bytu [číslo] je platná, neboť žalovaná hrubě porušila své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když na základě smlouvy z roku 2017 přenechala byt k užívání paní [příjmení], ačkoli k tomu neměla písemný souhlas pronajímatele. Tvrzení žalované, že paní [příjmení] přenechala k užívání jen část bytu, soud zhodnotil jako účelové, zvláště když se žalovaná dlouhodobě zdržuje v USA se svým manželem (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 1. 2021, č. 18 C 305/2019-43, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2021, č. 18 Co 193/2021-68). Žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu k vyklizení a odevzdání bytu a poskytla jí náhradní lhůtu k plnění do [datum]. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná zdržuje v USA, byla jí tato výzva zaslána prostřednictvím e-mailu (předžalobní výzva ze dne [datum], e-mail zaslaný žalované dne [datum]). Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žaloba na vyklizení bytu byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu (§ 685 a násl. zákona č. 40/1964Sb., občanský zákoník ve znění platném do [datum] ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění), na základě které žalovaná užívala byt [číslo] o velikosti 2+1 umístěný v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [část obce], [územní celek], na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaná hrubě porušila své povinnosti stanovené jí nájemní smlouvou, když v roce 2017 poskytla předmětnou bytovou jednotkou k užívání paní [příjmení], aniž by k tomu měla písemný souhlas pronajímatele, proto žalobkyně přistoupila k výpovědi nájemní smlouvy dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. Výpověď z nájmu bytu se dostala do dispozice žalované dne [datum], výpovědní doba tak uplynula dne [datum] (§ 2286 odst. 1 o.z.), přičemž žalovaná do dnešního dne byt nevyklidila a žalobkyni řádně nepředala. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by žalobkyni předmětný byt již odevzdala, soud proto postupoval v souladu s § 2262 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná a náleží ji náhrada nákladů řízení účelně vynaložených. Žalobkyně je částí statutárního města, největší veřejné korporace v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky, včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. V daném případě soud v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyni přiznal pouze účelně vynaložené náklady spočívající v náhradě, která jinak náleží nezastoupenému účastníkovi. V této souvislosti je třeba odkázat i na závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu (např. sp. zn. II. ÚS 2396/09, III. ÚS 2984/09, II. ÚS 376/12, I. ÚS 1979/16, III. ÚS 3061/17), dle nichž„ U statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.“ V rámci náhrady nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu, a dále tři režijní paušály po 300 Kč dle § 151 o.s.ř., § 1 odst. 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (tj. výzva k plnění před podáním žaloby, sepis žaloby a účast při soudním jednání dne [datum]). S ohledem na skutečnost, že se jedná o náhradu nákladů řízení žalobkyně, nikoliv o odměnu zástupce, soud nepřiznal náhradu za DPH. V souhrnu tvoří nálady řízení částku 5 900 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Jak patnáctidenní lhůta k vyklizení nemovitosti, tak třídenní lhůta k náhradě nákladů řízení, byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.