67 C 479/2021
č. j. 67 C 479/2021-164
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 110 § 132 § 137 § 142 § 148 § 149 § 150 § 160 § 251 § 252
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 8
- o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), 151/1997 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3001
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce A , advokátem se sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované se sídlem Adresa žalované zastoupená Jméno Zástupce B , advokátem se sídlem adresa , o zaplacení částky 265 146 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 265 146 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 265 146 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 153 812 Kč k rukám jejího právního zástupce , Jméno Zástupce A, , advokáta, se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění pozdějších podání, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku shora ve výroku I. tohoto rozhodnutí uvedeného obsahu. Argumentovala tím, že jí svědčí podat žalobu „z lepšího práva“, kdy se po žalované domáhá vydání peněžitého plnění, kterého se jí na úkor žalobkyně dostalo v rámci konkursního řízení vedeného na majetek společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „úpadce“). Na majetek úpadce byl usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, prohlášen konkurs a správkyní konkursní podstaty byla ustanovena , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o návrhu správkyně konkursní podstaty na vydání rozvrhového usnesení tak, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadce vydána částka 286 277,65 Kč. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byla dále žalované vydána z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty částka 7 103,74 Kč. Celkem se tak žalované dostalo z konkursní podstaty úpadce na základě těchto rozvrhových usnesení 293 381,39 Kč. Ještě před prohlášením konkursu na majetek úpadce byla mezi žalobkyní a úpadcem uzavřena dne , datum, , ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , kupní smlouva, na jejímž základě převedl úpadce na žalobkyni vlastnictví k budově č.p. , hodnota, , pozemku st. parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, , za kupní cenu 14 037 000 Kč, která byla žalobkyní uhrazena bezhotovostním převodem ve dnech , datum, (3 037 000 Kč) a , datum, (11 000 000 Kč). Podle znaleckého posudku č. , hodnota, vyhotoveného znaleckým ústavem TPA Horwath Valuation Services s.r.o. dne , datum, činila obvyklá cena předmětných nemovitostí k , datum, částku 13 700 000 Kč. Ke dni uzavření kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobkyně , jméno FO, , narozený , datum, , který byl v rozhodné době také členem představenstva úpadce. Správkyně konkursní podstaty zapsala do soupisu konkursní podstaty dne , datum, také předmětné nemovitosti z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy pro absenci ocenění hodnoty předmětných nemovitostí soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy ve smyslu § 196a) odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), když k převodu došlo mezi osobami blízkými. Žalobkyně bránila své vlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobou na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce, kterou podala v květnu 2008 proti správkyni konkursní podstaty, avšak bez úspěchu. Výsledkem excindačního sporu bylo rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, o tom, že nemovitosti jsou do soupisu konkursní podstaty sepsány oprávněně, neboť kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a úpadcem je neplatná pro absenci znaleckého posudku ve smyslu § 196a) odst. 3 obch. zák. Dne , datum, , tedy po vydání předmětných rozhodnutí o žalobě na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty, vydal velký senát Nejvyššího soudu ČR průlomové rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, podle kterého absence znaleckého posudku ve smyslu § 196a) odst. 3 obch. zák. sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Správkyně konkursní podstaty i přes toto rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu předmětné nemovitosti zpeněžila za částku 11 800 000 Kč, čímž žalobkyni znemožnila požadovat vrácení jejího majetku. V rámci konkursního řízení žalobkyně proti úpadci uplatnila svou pohledávku na vrácení kupní ceny ve výši 14 037 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, správkyně konkursní podstaty se však přihláškou žalobkyně i přes vědomí o překonaném výkladu ustanovení § 196 odst. 3 obch. zák. odmítla zabývat z důvodu její opožděnosti a poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 325/2012. Žalobkyně má zato, že z důvodu změny výkladu ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák. nelze považovat kupní smlouvu za neplatnou, neboť obvyklá cena předmětných nemovitostí činila ke dni převodu částku 13 700 000 Kč a ona přitom uhradila kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč. Protože kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a úpadcem je platná, byla žalobkyně oprávněným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobkyně rovněž vyvrátila pochybnosti správkyně konkursní podstaty o uhrazení kupní ceny předložením potvrzením nezávislého auditora, společnosti , právnická osoba, , ze dne , datum, . Následně žalobkyně podala konkursnímu soudu podnět, aby vydal pokyn k vyloučení výtěžku zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkursní podstaty. Konkursní soud však o jejím podnětu nerozhodl a vyjádřil se k němu až v rámci odůvodnění rozvrhového usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (později zrušeného) tak, že k vydání rozhodnutí o podnětu v rámci své dohledové činnosti neshledal relevantní důvody. Konkursním věřitelům se tak dostalo plnění, které jim nenáleží, neboť „lepší právo“ ke zcela dominantní části výtěžku zpeněžení konkursní podstaty náleželo žalobkyni, která na existenci „lepšího práva“ s odkazem na přiléhavou judikaturu vyšších soudů upozornila v předmětném podnětu. Žalobkyně brojila také proti rozvrhovým usnesením vydaným v rámci konkursního řízení úpadce, avšak neúspěšně. Nárok žalobkyně z titulu „lepšího práva“, kdy v rámci konkursního řízení došlo ke zpeněžení majetku v jejím vlastnictví, nebyl uspokojen a žalobkyně se musí domáhat svých práv podáním žaloby z „lepšího práva“. Celkem byl na základě rozvrhových usnesení mezi konkursní věřitele s nepřednostními pohledávkami v konkursním řízení úpadce rozdělen výtěžek zpeněžení konkursní podstaty ve výši 13 059 118,02 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje vydání částky 265 146 Kč, která představuje podíl ve výši 2,24699999 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených nemovitostí žalobkyně (2,24699999 % z 11 800 000 Kč) za situace, kdy pohledávka žalované coby konkursního věřitele úpadce byla uspokojena v celkové výši 293 381,39 Kč. K vydání této částky do , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou před podáním žaloby dne , datum, , žalovaná však nárok žalobkyně neuspokojila ani zčásti. Den následující po marném uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení.
2. Žalovaná nárok žalobou uplatněný neuznala ani částečně a navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Podle žalované žalobkyně nemá právo podat předmětnou žalobu z „lepšího práva“, když v konkursním řízení neprokázala své vlastnické právo k předmětným nemovitostem, respektive soudy v konkursním řízení uzavřely, že předmětné nemovitosti přísluší do konkursní podstaty. Žalobkyně svůj nárok na dodatečné vyloučení výtěžku zpeněžení nemovitostí spadajících do konkursní podstaty neuplatnila patřičným způsobem, když nebrojila proti konečné zprávě, podle které výtěžek náležel do konkursní podstaty a byl použit k uspokojení konkursních věřitelů v konečném rozvrhu. Žalovaná odkázala na rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého může správkyně konkursní podstaty vyloučit z konkursní podstaty majetek, i když vylučovatel v mezidobí neuspěl s vylučovací žalobou nebo lhůtu k jejímu podání zmeškal. Podstatné je, že skutečnosti vylučující soupis vyšly v konkursním řízení jednoznačně najevo, a tím byly definitivně rozptýleny pochybnosti o příslušnosti majetku ke konkursní podstatě. To se podle žalované v případě žalobkyně nestalo, když skutečnosti, které vylučují soupis jednoznačně najevo nevyšly, proto správkyně konkursní podstaty majetek z konkursní podstaty nevyloučila. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy vyplývá, že po pravomocně prohraném sporu o vyloučení určitého majetku z konkursní podstaty již neúspěšný vylučovatel nemá možnost vynutit si zákaz zpeněžení takového majetku a zabránit rozdělení výtěžku zpeněžení mezi úpadcovy věřitele. Žalobkyně měla možnost před zpeněžením nemovitostí domáhat se jejich vyloučení z konkursní podstaty excindační žalobou, a ačkoliv toho využila, tak bez úspěchu. Žalovaná nejdříve vznesla pochybnosti o tom, zda při převodu nemovitostí z úpadce na žalobkyni coby věřitele byla skutečně uhrazena kupní cena a usuzovala, že se jednalo o zastřený právní úkon učiněný za účelem zkrácení práv konkursních věřitelů, jehož podstatou bylo vyvedení nemovitostí z majetku úpadce, kdy k tomuto převodu nemovitostí došlo v době, kdy se úpadce nacházel přinejmenším ve stavu hrozícího úpadku a zároveň obě smluvní strany byly tehdy personálně propojeny skrze jednající osobu , jméno FO, (člena představenstva úpadce a současně jediného jednatele žalobkyně, coby věřitele). Úpadce inkasované peněžní prostředky nepoužil na úhradu svých splatných závazků, ale bezdůvodně je vrátil kupujícímu, tedy žalobkyni, přestože vůči ní měl pohledávky nejméně ve výši 2 000 000 Kč. Při jednání soudu dne , datum, žalovaná sporovala pouze to, že kupní cena ujednaná mezi úpadcem a žalobkyní nemohla být cenou obvyklou.
3. Při jednání soudu dne , datum, obě strany shodně navrhly, aby soud předmětné řízení přerušil ve smyslu § 110 o.s.ř. poté, co je soud vyrozuměl o recentní judikatuře, ze které je připraven v rámci svého rozhodování vycházet. Předmětné řízení soud k návrhu obou stran usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, přerušil.
4. K návrhu žalobkyně rozhodl soud usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, o pokračování v řízení.
5. Žalobkyně v replice ze dne , datum, uvedla, že zaplacení kupní ceny za předmětné nemovitosti úpadci doložila potvrzením nezávislého auditora společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, a především doloženými výpisy z bankovního účtu žalobkyně, č. účtu , č. účtu, a č. účtu , č. účtu, , ze kterých vyplývá, že žalobkyně ve prospěch bankovního účtu úpadce uhradila na kupní cenu dne , datum, částku 3 037 000 Kč a dne , datum, zbývající část kupní ceny ve výši 11 000 000 Kč. Celkem žalobkyně ve prospěch úpadce uhradila kupní cenu nemovitostí ve výši 14 037 000 Kč. Dále žalobkyně dodala, že úpadce žalobkyni nevracel kupní cenu za předmětné nemovitosti, ale tímto způsobem žalobkyni platil svůj dluh vůči ní vzniklý tím, že žalobkyně za úpadce uhradila dluh úpadce vůči , právnická osoba, . Původní záměr žalobkyně a úpadce byl takový, že kupní cena předmětných nemovitostí bude uhrazena zápočtem pohledávky žalobkyně vůči úpadci z titulu úhrady dluhu úpadce vůči , právnická osoba, žalobkyní. , právnická osoba, měla svou pohledávku za úpadcem zajištěnu zástavním právem, které zatěžovalo předmětné nemovitosti, žalobkyně proto přistoupila k dluhu úpadce vůči , právnická osoba, a nabyla pohledávky věřitelů , právnická osoba, v souhrnné nominální výši 13 355 103,50 Kč. Po nabytí pohledávek učinila žalobkyně vůči , právnická osoba, . projevy vůle, které směřovaly k započtení, a své pohledávky vůči , právnická osoba, . započetla proti pohledávce , právnická osoba, . vůči úpadci na základě smlouvy o přistoupení k dluhu, čímž zanikl dluh úpadce vůči , právnická osoba, . , právnická osoba, . se v návaznosti na splnění pohledávky vzdala zástavního práva, které zatěžovalo předmětné nemovitosti. Na nákup předmětných nemovitostí poskytovala žalobkyni úvěr ve výši 11 000 000 Kč , právnická osoba, , která striktně trvala na tom, aby kupní cena předmětných nemovitostí byla uhrazena bankovním převodem, nikoliv zápočtem pohledávek. Žalobkyně proto musela uhradit kupní cenu bankovním převodem, jak uvedeno shora. Protože žalobkyně za úpadce uhradila jednak dluhy vůči , právnická osoba, ., jednak kupní cenu předmětných nemovitostí, vznikl jí vůči úpadci nárok na vrácení toho, co za něj plnila vůči , právnická osoba, . V opačném případě by kupní cenu hradila prakticky dvakrát. Po uhrazení kupní ceny předmětných nemovitostí bankovním převodem proto vrátil úpadce žalobkyni to, co za něj uhradila , právnická osoba, . Tato tvrzení dokládají rovněž rozhodnutí Policie České republiky ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, Tato rozhodnutí byla vydána v trestních řízeních, která byla zahájena z podnětu správkyně konkursní podstaty úpadce, přičemž trestní věc byla odložena, neboť nešlo o podezření z trestného činu a nebylo namístě věc vyřídit jinak. Předmětem přezkumu orgány činnými v trestním řízení byly okolnosti prodeje předmětných nemovitostí úpadce žalobkyni, a to včetně zaplacení kupní ceny. Také orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že kupní cena nemovitostí byla žalobkyní řádně zaplacena a nemovitosti nebyly prodány za nápadně nevýhodných podmínek. Žalobkyně poukázala na jiná pravomocně skončená řízení proti dalším konkursním věřitelům úpadce, ve kterých se soudy zabývaly obdobnými otázkami (řízení vedené před Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ).
6. Při jednání soudu dne , datum, se soud před zahájením dokazování opětovně pokusil o mimosoudní vyřešení předmětného sporu s odkazem na závěry odvolacího soudu v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, (usnesení odvolacího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Strany soud vyrozuměl o svém následném postupu, kdy je na místě primárně posoudit otázku (ne)platnosti kupní smlouvy ze dne , datum, ve znění jeho dodatku č., hodnota, ze dne , datum, a zabývat se pochybnostmi o zaplacení kupní ceny, to vše při zohlednění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Právní zástupce žalované se zavázal sdělit svůj procesní postoj poté, co mu žalobkyně zašle jí odkazovaná pravomocná rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o tomtéž nároku žalobkyně ve vztahu k jiným konkursním věřitelům, tedy zda po seznámení se s těmito rozhodnutími přistoupí ke smírným jednáním.
7. Dne , datum, žalovaná soud vyrozuměla o tom, že jednání o smíru mezi stranami neprobíhají a ke smírnému vyřešení věci nedošlo.
8. Při jednání soudu dne , datum, žalobkyně poukázala na to, že ačkoliv byla nakloněna smírnému vyřešení věci a dobrovolně předložila označená rozhodnutí, tak žalovaná do doby jejich předložení nevznášela žádné námitky proti znaleckému posudku a nečinila závěr znalce sporným. Žalovaná před soudem uvedla, že po seznámení se se závěry znaleckého posudku upustila od dalších možných smírných jednání a setrvala na závěru, že kupní cena uvedená ve znaleckém posudku není cenou obvyklou. Kupní smlouvu uzavřenou v roce 2002 mezi žalobkyní a úpadcem považuje žalovaná za absolutně neplatnou. Vznesla také námitky proti znaleckému posudku, který nepracoval s metodou porovnávací.
9. V podání ze dne , datum, žalovaná uvedla, že ke sporu došlo v důsledku protiprávního jednání žalobkyně, která porušila ustanovení § 196a) obch. zák., když v době převodu nemovitostí nedodržela zákon. V této době žalobkyně nemohla být v dobré víře, a proto se nyní nemůže domáhat po žalované (která po celou dobu jednala v souladu s právem, nic nezanedbala, ani neporušila) vydání bezdůvodného obohacení. Podle žalované žalobkyně obchází smysl konkursního řízení, když chce dosáhnout plného uspokojení na úkor ostatních věřitelů. Kupní smlouvu, na jejímž základě byly nemovitosti převedeny, hodnotila žalovaná jako absolutně neplatnou z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kdy neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo ho obchází, anebo se příčí dobrým mravům. Podle žalované znalecký posudek č. , hodnota, ohledně odhadu obvyklé ceny nemovitostí k datu , datum, nestanoví cenu obvyklou. Své závěry činí na základě nepřezkoumatelných podkladů, neobsahuje požadované přílohy, včetně fotografií z místního šetření. Znaleckému posudku dále vytkla, že měl být použit „způsob porovnávací, nikoliv způsob nákladový výnosový či jiný“ s odkazem na § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Pokud bylo ocenění provedeno metodami, které nezjišťují cenu obvyklou, znalecký posudek tak nemohl cenu obvyklou určit a kupní smlouva uzavřená mezi úpadcem a žalobkyní není platná. Podle žalované kupní cena nemovitostí nemohla být cenou obvyklou ani s ohledem na kupní smlouvu o prodeji nemovitostí z , datum, uzavřenou mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., když nebyly předmětné nemovitosti prodány za 14 500 000 Kč, neboť nebyly převedeny do katastru nemovitostí. Žalovaná také uvedla, že z rozsudku Vrchního soudu V Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který je ve spise založen, vyplývá, že žalobkyně předložila ještě znalecký posudek společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , podle kterého má činit tržní cena nemovitostí částku 17 247 000 Kč. Obvyklá cena plynoucí ze znaleckého posudku z roku 2012 však činí 13 700 000 Kč.
10. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná obdržela výtěžek zpeněžení majetku konkursní podstaty v souhrnné výši 293 381,39 Kč, a že předmětné nemovitosti byly zpeněženy v rámci konkursního řízení proti úpadci za částku 11 800 000 Kč.
11. Soud v řízení provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
12. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . (úpadcem) a žalobkyní vyplývá, že se úpadce na jejím základě zavázal převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobkyni, a ta jako kupující se zavázala zaplatit za nemovitosti kupní cenu ve výši 14 691 750 Kč se splatností po podpisu smlouvy. Z dodatku č. , hodnota, k této kupní smlouvě ze dne , datum, vyplývá, že kupní cena byla dohodou stran změněna na částku 14 037 000 Kč.
13. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, k datu , datum, vyplývá, že žalobkyně byla k tomuto datu zapsána jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , jakož i vlastníkem budovy č.p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, .
14. Z výpisu z účtu žalobkyně u , právnická osoba, č. , č. účtu, za období od , datum, soud zjistil, že dne , datum, odešla z označeného účtu platba ve výši 3 037 000 Kč na účet č. , č. účtu, a stejného dne přišla na účet žalobkyně částka 3 037 000 Kč.
15. Z výpisu z účtu žalobkyně u , právnická osoba, č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, odešla z tohoto účtu platba ve výši 11 000 000 Kč na účet č. , č. účtu, a dne , datum, přišla na účet žalobkyně částka 11 000 000 Kč.
16. Z potvrzení nezávislého auditora auditorské společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, o úhradě kupní ceny nemovitostí soud zjistil, že na základě ověření účetnictví žalobkyně platí, že žalobkyně v roce 2003 uhradila úplnou kupní cenu předmětných nemovitostí ve výši 14 037 000 Kč s odkazem na kupní smlouvu uzavřenou s úpadcem dne , datum, , ve znění dodatku č. , hodnota, , kdy úhrada kupní ceny byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně. Na základě ověření bylo také zjištěno, že platby přijaté z bankovního účtu úpadce dne , datum, (částka 3 037 000 Kč) a dne , datum, (částka 10 318 103,50 Kč) představují úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem vzniklou na základě úhrady závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči společnosti , právnická osoba, . ve smyslu předložené smlouvy o přistoupení k závazku ze dne , datum, mezi žalobkyní a , právnická osoba, . Bylo ověřeno, že žalobkyně splnila za úpadce peněžitý závazek , právnická osoba, . vyplývající ze Smlouvy o úvěru, registrační č. , hodnota, ze dne , datum, mezi , právnická osoba, . a úpadcem ve výši 13 355 103,50 Kč. Úhrada závazku vůči , právnická osoba, . byla provedena zápočty s pohledávkami žalobkyně vůči , právnická osoba, . na základě předložených projevů k započtení ve výši 2 040 100 Kč, 10 290 003,50 Kč, 300 000 Kč a 725 000 Kč. Splnění závazku bylo potvrzeno , právnická osoba, . na základě potvrzení o zaplacení úvěru ze dne , datum, . Z výše uvedených obchodních transakcí nevykazuje žalobkyně v účetní závěrce za rok končící , datum, žádné pohledávky a žádné závazky vůči úpadci. Ve výše uvedených obchodních transakcích nedošlo v ověřovaném období k žádnému prominutí dluhu mezi zúčastněnými stranami, respektive nedošlo k vrácení kupní ceny za předmětné nemovitosti z bankovního účtu úpadce zpět na bankovní účet žalobkyně.
17. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, , který byl předložen včetně doložky ve smyslu § 127a) o.s.ř. vyhotoveného v červnu 2012 znaleckým ústavem TPA Horwath Valuation Services s.r.o. soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činila k , datum, částku 13 700 000 Kč.
18. Ze zkráceného znění usnesení o prohlášení konkursu Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že na majetek dlužníka , právnická osoba, . byl prohlášen konkurs.
19. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vyplývá, že žaloba podaná žalobkyní na vyloučení předmětných nemovitostí z konkursní podstaty byla zamítnuta, když z důvodu absence znaleckého posudku ve smyslu § 196a) odst. 3 obch. zák. byla kupní smlouva shledána absolutně neplatnou ve smyslu tehdejšího výkladu citovaného zákonného ustanovení.
20. Z přihlášky 2. pohledávky ze dne , datum, do konkursního řízení ke sp. zn. , spisová značka, ve věci vedené Krajským soudem v , adresa, ohledně úpadce soud zjistil, že žalobkyně přihlásila do konkursního řízení pohledávku ve výši 14 037 000 Kč představující kupní cenu ve smyslu kupní smlouvy ze dne , datum, , a to z titulu bezdůvodného obohacení úpadce v důsledku nevypořádání nároku žalobkyně na vrácení kupní ceny.
21. Z vyrozumění , jméno FO, , správkyně konkursní podstaty úpadce, ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že přihláška žalobkyně ze dne , datum, nemá účinky podle § 20 odst. 8 zákona o konkursu a vyrovnání, a je vyloučena z uspokojení v rámci konkursu z důvodu, že k pohledávkám přihlášeným později než 2 měsíce od prvého přezkumného jednání se nepřihlíží, kdy lhůta pro podání přihlášek uplynula , datum, .
22. Z podnětu žalobkyně, který adresovala Krajskému soudu v , adresa, ke sp. zn. , spisová značka, dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně navrhla konkursnímu soudu, aby svým pokynem v rámci dohledové činnosti uložil správkyni konkursní podstaty úpadce, aby vyloučila výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí a vydala ho žalobkyni.
23. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že konkursní soud schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku úpadce, kdy zůstatek ke dni rozvrhu, ze kterého budou uspokojeni věřitelé, činil 12 797 462 Kč.
24. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že k návrhu správkyně konkursní podstaty bylo vydáno rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určená a zařazená ve druhé třídě pohledávek se uspokojuje poměrně, a to jen do výše 32,2489 %, přičemž k uspokojení bude použito 13 128 500 Kč, kdy na žalovanou připadá k uspokojení částka 289 634,24 Kč.
25. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že k návrhu správkyně konkursní podstaty bylo vydáno rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určena a zařazená ve druhé třídě pohledávek, se uspokojuje poměrně a jen do výše 39,2903 %, přičemž k uspokojení bude použito 12 743 386 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 286 277,65 Kč. Předchozí rozvrhové usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bylo k odvolání žalobkyně zrušeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .
26. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že k návrhu správkyně konkursní podstaty bylo vydáno dodatečné rozvrhové usnesení, podle kterého každá pohledávka zařazená ve druhé třídě se uspokojuje poměrně do výše 1,6059 %, přičemž k uspokojení bude použito 315 732,02 Kč, kdy na žalovanou připadá uspokojení ve výši 7 103,74 Kč.
27. Z usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, soud zjistil, že stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, byly státním zástupcem zamítnuty jako nedůvodné. Šetření provedené policejním orgánem totiž státní zástupce shledal jako dostatečné a po prostudování spisového materiálu vyjádřil souhlas se stanoviskem policejního orgánu jak ohledně okolností, za kterých došlo k úhradě kupní ceny předmětných nemovitostí, tak ohledně obvyklosti sjednané kupní ceny. Ohledně změny způsobu úhrady kupní ceny uvedl, že tuto skutečnost dokládá e-mailová korespondence ze dne , datum, , ze které je zřejmé, že , právnická osoba, skutečně trvala na úhradě peněžních prostředků na účet úpadce.
28. Z předložené kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitostí uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující soud zjistil, že žalobkyně s odstupem 6 let od uzavření kupní smlouvy s úpadcem, přistoupila k prodeji předmětných nemovitostí za částku 14 500 000 Kč.
29. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , hodnota, vedeného u , právnická osoba, soud zjistil příchozí platbu ve výši 4 000 000 Kč dne , datum, a ve výši 10 065 000 Kč dne , datum, , kdy plátcem je uvedena společnost , právnická osoba30. K návrhu žalované soud při jednání dne , datum, vyslechl znalce , jméno FO, , který se podílel na vypracování znaleckého posudku č. , hodnota, znaleckou kanceláří TPA Horwath Valuation Services s.r.o. Znalec uvedl, že znalecký posudek byl zpracováván zpětně, kdy úkolem bylo odhadnout cenu obvyklou k roku 2002 za pomoci tzv. výnosové metody jakožto standardní metody používané při ocenění komerčních nemovitostí. Znalec také prováděl tržní srovnání tak, aby bylo zjištěno tržní nájemné, přičemž ve znaleckém posudku byl zohledněn výpadek nájemného, který byl stanoven odhadem tržní analýzy v intervalu 10-20 %, o který bylo nájemné sníženo. Znalec připustil, že při vypracování posudku bylo vycházeno pouze z LV a nenahlíželo se do sbírky listin katastru nemovitostí.
31. Předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalované doručena dne , datum, v 8:52:42 hodin, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalobou uplatněné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy na sdělené číslo účtu.
32. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud provedl v řízení dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil relevantní závěry pro své rozhodnutí ve věci samé. Vzhledem k tomu, že žalovaná neměla při jednání soudu dne , datum, připomínek ani námitek k finančním transakcím mezi úpadcem a žalobkyní ohledně zaplacení kupní ceny předmětných nemovitostí, nepřistoupil soud k provedení důkazů specifikovaných v podání žalobkyně ze dne , datum, pod bodem 6. Návrh žalované na doplnění dokazování o vypracování revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku č. , hodnota, a listinami specifikovanými v jejím podání ze dne , datum, pod písmeny c) – e) soud pro nadbytečnost zamítl.
33. Nejvyšší soud již ve svém rozsudku sp. zn. 29 Odo 394/2002 uvedl, že ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému. Neuplynula-li tomu, kdo tvrdí, že jeho vlastnické právo k majetku zpeněženému správcem konkursní podstaty jako součást majetku konkursní podstaty vylučovalo příslušnost tohoto majetku ke konkursní podstatě, dosud lhůta k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může se žalobou podanou podle tohoto ustanovení proti správci konkursní podstaty domáhat vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkursní podstaty za zpeněžený majetek z konkursní podstaty. Se žalobou na určení vlastnického práva podanou vůči tomu, kdo majetek zpeněžením nabyl, však taková osoba uspět nemůže. Byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl majetek rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.
34. Také podle pozdějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2982/2012 platí, že byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.
35. Podle ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák., jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě, anebo jiné osoby uvedené v odst. 1 anebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.
36. Velký senát Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 rozhodl tak, že byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák. sjednána tržní (v daném místě a čase obvyklá) cena, popřípadě cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Předpokladem neplatnosti smlouvy o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák. není pouze nedodržení požadavku, aby hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, ale současně i skutečnost, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (tržní cena).
37. K výkladu ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák. se dále váže rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1110/2017, podle kterého není-li nesprávnost ceny převáděného majetku stanovena znaleckým posudkem podle § 196a) odst. 3 obch. zák. způsobena smluvními stranami, nemá nesprávnost stanovené ceny za následek neplatnost smlouvy o převodu dotčeného majetku pro rozpor s uvedeným ustanovením.
38. Po shora provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu.
39. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána tzv. z „lepšího práva“ ve vtahu ke konkursnímu řízení proti úpadci, soud primárně zkoumal, zda byly splněny podmínky pro podání takové žaloby. Již dříve soudní praxe dovodila, že pokud byl výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou, která směřuje vůči osobám, mezi které byl majetek rozdělen, a to bez ohledu na případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.
40. V daném případě žalobkyně založila svou žalobu na tvrzení, že jí v době zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty úpadce svědčilo vlastnické právo k předmětným nemovitostem, které byly do konkursní podstaty zapsány. Žalobkyni tížilo břemeno tvrzení, jakož i důkazní ke skutečnostem, že předmětné nemovitosti v rozhodné době (před jejich zapsáním do konkursní podstaty) vlastnila, a tedy své vlastnictví k nim řádně nabyla, na základě čehož měla ke zpeněžovanému majetku „lepší právo“ než žalovaná jako jeden z mnoha konkursních věřitelů úpadce.
41. Žalobkyně tvrdila, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla kupní smlouvou, která však byla v konkursním řízení úpadce shledána jako absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 196a) odst. 3 obch. zák., když byla uzavřena mezi osobami blízkými, aniž by hodnota převáděného majetku byla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Ačkoliv velký senát Nejvyššího soudu vydal dne 8. 2. 2012 průlomové rozhodnutí pod sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ohledně výkladu ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák., přesto správkyně konkursní podstaty předmětné nemovitosti ponechala v soupisu konkursní podstaty a dne , datum, je zpeněžila na základě zamítavého rozhodnutí o vylučovací žalobě. Po zpeněžení nemovitostí žalobkyně již nemohla žádat jejich vydání. Soud má za prokázané, že žalobkyně zaplatila za převod předmětných nemovitostí sjednanou kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, což vyplývá jednak z výpisů z účtů žalobkyně (bod 14 a 15), tak z potvrzení auditorské společnosti , právnická osoba, (bod 16) a usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou (bod 27). Žalobkyně se tak stala vlastníkem převáděných nemovitostí, o čemž svědčí také zápis v katastru nemovitostí (bod 13).
42. Námitku žalované o tom, že žalobkyni nemůže svědčit „lepší právo“ z důvodu, že o něm bylo opakovaně rozhodnuto v rámci konkursního řízení proti úpadci tak, že žalobkyni nárok nesvědčí a námitku o tom, že předmětné nemovitosti nebyly převáděny za cenu obvyklou, soud neshledal důvodnými.
43. Soud rekapituluje, že na majetek dlužníka , právnická osoba, . byl usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, prohlášen konkurs. Nesporným rovněž je, že mezi úpadcem jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující byla uzavřena dne , datum, kupní smlouva, ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě se kupující (žalobkyně) zavázala zaplatit za nemovitosti kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč po podpisu smlouvy. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně byla k datu , datum, zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí s odkazem na kupní smlouvu ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Prokázáno rovněž bylo, že do konkursní podstaty úpadce byly zapsány předmětné nemovitosti, kdy žalobkyně neuspěla se žalobou na jejich vyloučení z konkursní podstaty s odkazem na absenci znaleckého posudku ve smyslu § 196 odst. 3 obch. zák., a že z tohoto důvodu byla kupní smlouva shledána jako absolutně neplatná. Z řízení dále vyplynulo (a soud má za prokázané), že žalobkyně nebyla ani v dalších fázích konkursního řízení úspěšná se svým nárokem, kdy se pokusila přihlásit do konkursního řízení pohledávku ve výši 14 037 000 Kč, která představuje kupní cenu ve smyslu kupní smlouvy ze dne , datum, a jejího dodatku č. , hodnota, , a to z titulu bezdůvodného obohacení úpadce v důsledku nevypořádání nároku žalobkyně na vrácení kupní ceny. Tato přihláška žalobkyně nebyla správkyní konkursní podstaty uznána z důvodu opožděnosti. Konkursní soud neshledal dále důvodným ani podnět žalobkyně k vydání pokynu správkyni konkursní podstaty v rámci dohledové činnosti konkursního soudu mimo jiné i z důvodu, že nebyly rozptýleny pochybnosti ohledně zaplacení kupní ceny. Výše uvedenými rozvrhovým usneseními konkursního soudu má soud za prokázané, že každá pohledávka zjištěná nebo pravomocně určená a zařazená ve druhé třídě pohledávek, byla uspokojena poměrně jen do výše 39,2903 %, respektive 1,6059 %, přičemž k uspokojení bylo použito 12 743 386 Kč a 315 732,02 Kč, kdy na žalovanou připadlo k uspokojení 286 277,65 Kč a 7 103,74 Kč, celkem 293 381,39 Kč.
44. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela kupní smlouvu s úpadcem o převodu předmětných nemovitostí, přičemž v konkursním řízení se svým nárokem nebyla úspěšná, a to zejména z důvodu nesprávného právního posouzení výkladu § 196 odst. 3 obch. zák. ze strany správkyně konkursní podstaty, která při vědomí průlomového rozhodnutí velkého senátu výše uvedeného nemovitosti ponechala v soupisu konkursní podstaty a v rozporu se závěry Nejvyššího soudu ČR přistoupila dne , datum, k jejich zpeněžení za částku 11 800 000 Kč. Ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 má soud za to, že ačkoliv hodnota převáděného majetku nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, tak nebyla naplněna druhá podmínka pro závěr o neplatnosti kupní smlouvy mezi žalobkyní a úpadcem, tedy že cena ve smlouvě sjednaná byla pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá.
45. Pokud žalovaná namítala neúspěšný postup žalobkyně v rámci konkursního řízení vůči úpadci, tak soud připomíná, že u nároku z titulu „lepšího práva“ není na překážku případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty, jak popsáno výše. V tomto směru je podání žaloby z „lepšího práva“ obecně přípustné bez ohledu na to, že excindační žaloba v rámci konkursního řízení proti úpadci byla pravomocně zamítnuta, že správkyně konkursní podstaty úpadce neuznala přihlášku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení a že se konkursní soud nijak nezabýval podnětem žalobkyně k vydání pokynu na vyloučení v rámci dohledové činnosti konkursního soudu.
46. Na základě výkladu ustanovení § 196a) odst. 3 obch. zák. ve smyslu citovaného rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2012 kupní cena dohodnutá mezi úpadcem a žalobkyní ve výši 14 037 000 Kč byla cenou obvyklou v daném místě a čase uzavření této smlouvy. Znaleckým posudkem č., hodnota, , který byl opatřen doložkou ve smyslu § 127a) o.s.ř., vyhotoveným znaleckým ústavem TPA Horwath Valuation Services s.r.o. bylo určeno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činila k , datum, částku 13 700 000 Kč. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně uhradila v roce 2002 kupní cenu ve výši 14 037 000Kč, přitom správkyně konkursní podstaty po 11 letech nemovitosti zpeněžila za mnohem nižší částku 11 800 000 Kč, ačkoliv lze v mezidobí let 2002 až 2013 naopak předpokládat nárůst ceny těchto nemovitostí. Pokud žalovaná v rámci své námitky ohledně neadekvátní výše ujednané kupní ceny 14 037 000 Kč odkázala na znalecký posudek znaleckého ústavu NOVOTA a.s., podle kterého činila tržní cena nemovitostí částku 17 247 000 Kč, tak je zapotřebí zohlednit, že závěry znaleckého ústavu NOVOTA a. s. byly revidovány právě znaleckým posudkem znaleckého ústavu TPA Horwath Valuation Services s. r. o., který se rovněž vyjádřil k nedostatkům tržního ocenění znaleckým ústavem NOVOTA a. s. Jak potvrdil i výslech znalce , jméno FO, , znalecký ústav TPA Horwath Valuation Services s. r. o. vycházel z výnosové metody založené na predikci čistých výnosů plynoucích z provozu nebo pronájmu nemovitostí (jelikož neměl k dispozici nájemní smlouvy, vycházel z odhadu obvyklého nájemného při zohlednění ploch a sazeb uvedených v tabulkách) a přitom vycházel při popisu nemovitostí nejenom z informací od žalobkyně, ale také z informací uvedených k popisu nemovitostí v tržním ocenění , právnická osoba, ., které zahrnovaly také údaj o existenci třetího nadzemního podlaží. Závěr TPA Horwath Valuation Services s. r. o. ohledně obvyklé ceny nemovitostí je závěrem logickým a přesvědčivě odůvodněným. Ostatně, že ujednaná kupní cena 14 037 000 Kč představovala v době uzavření smlouvy v roce 2002 obvyklou cenu nemovitostí, svědčí i částka 14 065 000 Kč, za kterou nemovitosti žalobkyně chtěla v roce 2008 prodat třetí osobě (viz bod 28) a také částka 11 800 000 Kč, za kterou je nakonec sama správkyně konkursní podstaty prodala v roce 2013. Závěr o tom, že předmětné nemovitosti byly převedeny za cenu obvyklou vyplývá také z výsledků šetření policejního orgánu a následného přezkumu státního zástupce (bod 27). Soud nemá sebemenší důvod odchýlit se od stanoviska policejního orgánu.
47. K tvrzení žalované, že kupní cena nemohla být cenou obvyklou, když na základě kupní smlouvy z , datum, uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . nebyly nemovitosti prodány za 14 500 000 Kč, neboť nemovitosti nebyly převedeny do katastru nemovitostí, soud uvádí, že bylo zahájeno vkladové řízení, které však nemohlo být dokončeno z důvodu, že v mezidobí správkyně konkursní podstaty nemovitosti zahrnula do konkursní podstaty (dne , datum, ). Skutečnost, že nedošlo k zápisu do katastru nemovitostí nemůže mít vliv na to, že kupní cena byla zaplacena. Dobrá víra žalované jako nabyvatele výtěžku zpeněžení nemovitostí v konkursním řízení vedeném na majetek úpadce, by mohla mít význam (z hlediska aplikace § 3001 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) pouze v případě, pokud by nebylo možné předmět bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat, což však v případě finančního plnění nepřipadá pojmově v úvahu.
48. K polemice žalované ohledně správnosti znaleckého posudku č. , hodnota, vypracovaného v červnu 2012 znaleckým ústavem TPA Horwath Valuation Services s.r.o. soud uvádí, že soudu nevyvstaly pochybnosti o jeho správnosti. Posudek byl vypracován a předložen včetně připojené doložky ve smyslu § 127a) o.s.ř., rovněž byl soudem vyslechnut zpracovatel posudku podle zásad ústnosti a přímosti. V řízení se nepodařilo kvalifikovaným způsobem závěry tohoto znaleckého posudku zpochybnit. Soud znalecký posudek soud hodnotil stejně pečlivě, jako jiný důkaz, když znalecký posudek nepožívá a priori větší důkazní síly (srovnej například nález ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. II ÚS 2396/19 a usnesení ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. III. ÚS 1456/19). Soud ho tedy hodnotil s ohledem na jeho kvalitu, přesvědčivost, úplnost a způsobilost být podkladem rozhodnutí, přihlížeje i k výslechu znalce. Na základě těchto kritérií má tento znalecký posudek veškeré zákonem požadované náležitosti, jeho závěry nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů. Nelze rovněž přehlédnout, že jeho závěry byly převzaty i v rámci jiných, již pravomocně skončených, řízeních. K tomu soud odkazuje na recentní judikaturu, konkrétně na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2024, č.j. 29 Cdo 3658/2023-254 (zejména jeho bod 20 a 21).
49. S ohledem na výše uvedené kupní smlouva uzavřená , datum, , ve znění jeho dodatku ze dne , datum, , není neplatnou s odkazem na § 196a) odst. 3 obch. zák. a nelze ani přisvědčit tvrzení žalované o tom, že mezi úpadcem a žalobkyní se jednalo o zastřený právní úkon za účelem zkrácení práv konkursních věřitelů s cílem vyvést nemovitosti z majetku úpadce. Tyto pochybnosti byly provedeným dokazováním rozptýleny, tím spíše, že byly posouzeny také policejním orgánem a státním zástupcem.
50. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení vzniklého z titulu „lepšího práva“ žalobkyně k výtěžku z prodeje předmětných nemovitostí, tak celkem byl výtěžek mezi konkursní věřitele s nepřednostními pohledávkami na základě rozvrhových usnesení výše uvedených určen a rozdělen ve výši 13 059 118,02 Kč, kdy zjištěná pohledávka žalované v konkursním řízení činila 728 622,60 Kč, uspokojena byla do celkové výše 293 381,39 Kč, tedy z celkového výtěžku zpeněžení na žalovanou připadl podíl ve výši 2,24699999 %. Výše žalobou uplatněná je tedy po právu.
51. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to včetně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., kdy výše úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím od lhůty stanovené v předžalobní výzvě ze dne , datum, (bod 31).
52. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zvažoval postup ve smyslu § 150 o.s.ř., když žalovaná byla řádným konkursním věřitelem úpadce a na nastalé situaci nenese vinu. Od tohoto postupu však upustil, neboť žalovaná i přes soudem opakovaně sdělovanou recentní judikaturu a snahu dospět za ingerence soudu ke smírnému vyřešení sporu, trvala na meritorním rozhodnutí soudu.
53. Soud tedy žalobkyni přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a v souladu s § 137 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 13 258 Kč, dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 136 198 Kč (podle § 8 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při výši jednoho úkonu právní služby 9 380 Kč), dále 12 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 12 úkonů právní služby ve výši 4 356 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva dle § 142a) o.s.ř., podání žaloby, dále podání ze dne , datum, , , datum, , odvolání ze dne , datum, , podání , datum, a závěrečný návrh z , datum, , jakož i účast na jednáních soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, podle § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), to vše včetně příslušné 21 % DPH. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu, ani paušální částku náhrady, za její návrh na pokračování v řízení ze dne , datum, , a za podání ze dne , datum, , když se jednalo o stručná podání procesního charakteru.
54. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
55. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta 1.o.s.ř.
56. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu ve smyslu § 148 o.s.ř. (spočívající ve vyplacené odměně znalci za jeho výslech při jednání dne , datum, ) bude rozhodnuto samostatným usnesením.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.