67 C 56/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované na území ČR naposledy bytem adresa zastoupená opatrovníkem - advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 39 700 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:</b> <b>-) částku 23 400 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 553,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 500,31 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 18 020,67 Kč od 7.12.2019 do zaplacení, a úrok 23,72% ročně z částky 18 020,67 Kč ode dne 7.12.2019 do zaplacení,</b> <b>-) částku 16 300 Kč spolu s kapitalizovaných zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 407,64 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 098,08 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 12 552,84 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 12 552,84 Kč od 7.12.2019 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 026 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> <b>IV. O odměně ustanoveného opatrovníka žalované bude rozhodnuto samostatným usnesením.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 700 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vč. poplatku ve výši 14 800 Kč (2 800 Kč úroky za půjčené peněžní prostředky, 4 000 Kč odměna za administrativní činnost, 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek), vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední týdenní splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] a zbývá jí tak uhradit částku 23 400 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 18 020,67 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 379,33 Kč. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena dne [datum] Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované v tento den v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou půjčku vč. poplatku ve výši 14 800 Kč (2 800 Kč úroky za půjčené peněžní prostředky, 4 000 Kč odměna za administrativní činnost, 8 000 Kč za hotovostní inkaso splátek) vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum] Poslední týdenní splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] a k úhradě zbývá částka ve výši 16 300 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 12 552,84 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 747,16 Kč. K námitce opatrovníka žalované, že byl sjednán nepřiměřený úrok žalobkyně uvedla, že smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně byl ujednán v čl. 1 Podmínek a je v souladu s § 2392 o.z. Žalobkyně vyslovila souhlas s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3 100 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Na žalobkyni jako nového věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupoena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž k tomuto dni činil dluh žalované částku v celkové výši 39 700 Kč. Žalovaná do dne podání žaloby na dlužnou částku nezaplatila ničeho, přestože byla předžalobně upomenuta.

2. Usnesením ze dne 29. 3. 2021 č.j. 67 C 56/2021-34 byl žalované z důvodu neznámého pobytu k ochraně jejích zájmů dle § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

3. Žalovaná se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka vyjádřila k žalobou uplatněnému nároku dne [datum] tak, že by se soud měl v prvé řadě zabývat platností smlouvy o půjčce, když ta byla uzavřena v hrubém nepoměru v rámci poskytnutého plnění. Smlouvy obsahují nepřiměřené úroky, sankce a pokuty. Opatrovník dále poukázal na skutečnost, že žalobkyně soudu nepředložila žádné výpisy z účtů, ze kterých by bylo patrné, kdy a kolik peněz žalovaná žalobkyni uhradila. Proto navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení.

4. Ve věci samé soud provedl dokazování předloženými listinnými důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 5. [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byly žalované téhož dne poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se je zavázala spolu s poplatkem ve výši 14 800 Kč (skládajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč) vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, karta zákazníka). Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena další smlouva o půjčce, na jejímž základě byly žalované téhož dne poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky, spolu s poplatkem ve výši 14 800 Kč (skládajícím se z poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč) vrátit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek, karta zákazníka). Dle čl. 3 Smluvních podmínek si strany ujednaly výši RPSN ve výši 75,72 % ročně. Dle čl. 1 Smluvních podmínek byl ujednán smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně. Na žalobkyni jako nového věřitele byly pohledávky za žalovanou postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezí ní a společností [právnická osoba] dne [datum]. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Ke dni postoupení pohledávek činil dluh žalované částku v celkové výši 39 700 Kč (přehled inkasní bilance). Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], včetně podacího lístku ze dne [datum]).

6. Na základě citovaných listinných důkazů, které soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 39 700 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

7. V prvé řadě se soud zabýval otázkou platnosti shora uvedený smluv o zápůjčce, když opatrovník žalované vznesl námitku jejich neplatnosti z důvodu lichvy ve smyslu § 1796 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), když žalovaná byla při uzavření smluv v obrovské finanční tísni. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp.zn. I. ÚS 3308/16„ Pokud jde o lichvu, představující určité právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, jejím podstatným objektivním znakem je hrubý nepoměr vzájemných plnění, neboť takový nepoměr je v rozporu s ústavní zásadou přiměřenosti, tj. s jedním ze stěžejních principů ústavního soud. Tento nepoměr může být relevantně posouzen pouze na základě rozdílu objektivních hodnot plnění poškozeného a protiplnění lichváře, což je v každém konkrétním případě nezbytné stanovit na základě rozsáhlého zhodnocení dané věci. Subjektivním znakem lichvy je též tíseň. Při rozhodování, zda byla určitá smlouva uzavřena v tísni, není dle Ústavního soudu úkolem soudů hodnotit to, jak se dlužník dostal do špatné finanční situace a jaká byla jeho platební morálka, nýbrž zkoumat, jak dlužník sjednání předmětné smlouvy vnímal a zda věřitel nezneužil jeho obtíží k prosazení podmínek příčících se zásadám férovosti. Při posuzování, zda v tom kterém případě došlo k nepřípustné lichvě, musí civilní soudy do svého rozhodování promítnout ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany.“ V posuzovaném případě nebyla prokázána při uzavření smluv tíseň žalované, když z předložených karet zákazníka vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala finanční schopnost žalované půjčky splácet. Žalovaná v době uzavření obou smluv měla pravidelný měsíční příjem, nejdříve ve výši 36 000 Kč, poté ve výši 31 000 Kč a její měsíční výdaje zprvu činily částku 14 000 Kč, následně částku 12 700 Kč. V posuzovaném případě měsíční splátka ve výši 600 Kč není a nebyla pro žalovanou likvidační, žalovaná v době uzavření obou smluv měla dostatečný příjem na to, aby obě půjčky řádně a včas vrátila. Navíc žalovaná za celou dobu smluvního vztahu žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, nekontaktovala a nepokusila se vzniklou situaci řešit. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že se žalovaná nenacházela v tísni při uzavření předmětných smluv a její dluh tak vznikl pouze z její vlastní iniciativy, kdy bezdůvodně přestala poskytnuté půjčky splácet.

8. Soud dále zkoumal k námitce opatrovníka žalované, zda se uzavřené smlouvy nepříčí dobrým mravům ve smyslu § 580 o.z., když obsahují nepřiměřené úroky, sankce a pokuty. Dle usnesení Nejvyššího soudu č.j. 23 Cdo 460/2012 ze dne 18. 8. 2012:„ Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.“ V usnesení Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 212/2014 ze dne 21. 8. 2014 se podává, že„ (s ) mluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti, tj. za nezaplacení dluhu řádně a včas. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá bez dalšího ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Dohodnuté úroky a úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (§ 121 odst. 3 obč. zák.), mají však jiný právní důvod a věřitel je může požadovat vedle sebe (…) (P) ro posouzení přiměřenosti výše úrokového zatížení nelze obě sazby úroků sčítat a zákonné úroky z prodlení nenahrazují od splatnosti pohledávky úroky, které si strany sjednaly.“ Dle rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřených úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám úplatkových bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“„ V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce“ spokojí“ - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny (…)“. Soud rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.8.2010, sp. zn. 33 Cdo 3368/2008, který se zabýval otázkou platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů. Pro účely posouzení, zda je výše úroku v souladu s dobrými mravy je třeba posuzovat každý z nich samostatně. Pokud jde o výši nákladů spojených se zápůjčkou, v řízení bylo prokázáno, že výše RPSN činila 75,72 % u obou zápůjček, smluvní úroková sazba pak činila 23,72 % ročně. V polovině roku 2015 činila úroková sazba ze spotřebitelského úvěru mezi 10 a 15 % ročně, z čehož vyplývá, že si žalovaná s věřitelem sjednali sazbu pouze o jednotky procent vyšší, tedy v mezích přiměřenosti a nikoliv v rozporu s dobrými mravy. Přitom významná část nákladů na zápůjčku je tvořena poplatkem za hotovostní režim splátek (8 000 Kč u obou nároků, tudíž vždy 40 % jistiny), kdy tato doplňková služba byla sjednána na základě svobodné vůle žalované, která byla seznámena s výší poplatku za její využití.

9. K námitce opatrovníka žalované, že jednání žalobkyně spočívající v započítání plateb na úroky, administrativní činnost apod. namísto jistiny, je v hrubém rozporu s obchodními zvyklostmi a příslušnými ustanoveními zákona soud uvádí, že v bodě 2.

2. Smluvních podmínek si strany ujednaly, že žalovaná bude nejprve splácet poplatky, a teprve po jejich splacení začne splácet jistinu. Žalovaná měla povinnost se s obsahem smlouvy a smluvních podmínek seznámit ještě před podpisem smlouvy.

10. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny platně.

11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] a dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, na jejichž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 40 000 Kč. V řízení ze strany žalované nebylo tvrzeno a tedy ani prokázáno, že by žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, včetně poplatků, řádně a včas vrátila. Žalovaná v řízení rovněž nerozporovala, že jí byly peněžní prostředky ze strany společnosti [právnická osoba], skutečně poskytnuty. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází z ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 588 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 815 Kč, 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), dále byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů zastoupení žalobkyně advokátem ve výši 6 534 Kč (podle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb.) a 2 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 726 Kč (vyjádření ze dne [datum] a účast při jednání dne [datum] podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 11 026 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

14. Dle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

15. V posuzované věci vznikly státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalované. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009 sp.zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. O odměně ustanoveného opatrovníka žalované bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé. S ohledem na uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku.

16. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.