67 C 68/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl Mgr. Lenkou Kloudovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa , advokátem sídlem adresa proti žalované: jméno FO datum narození slovenská státní příslušnice, t.č. neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem jméno FO advokátem sídlem adresa , zaplacení částky 250 581,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 959 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 230 622,15 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 85 222,82 Kč od , datum, do zaplacení a dále co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 78 029 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesením, po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 250 581,15 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 105 181,82 Kč od , datum, do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 78 029 Kč od , datum, do zaplacení s odkazem na mezi účastníky uzavřenou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy byl podle tvrzení žalobkyně žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, který byl vyplacen v souladu s článkem IV., bod 4.3 smlouvy tak, že částka 22 987 Kč byla vyplacena na účet žalované č. účtu , č. účtu, , částka 36 513 Kč byla vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úhrady předchozího závazku žalované ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, a částka 10 500 Kč byla započtena na náklady poskytovatele (žalobkyně) vynaložené na vyřizování úvěru (náklady na lustrum v registrech 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru 100 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele (žalobkyně) ve výši 4 400 Kč, odměna zprostředkovateli za jeho činnost ve výši 4 200 Kč, náklady na ověření úvěrového případu 1 400 Kč) podle bodu 4.8 smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců. Celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 138 888 Kč (70 000 Kč jistina a 68 888 Kč sjednané úroky) a měla být žalovanou uhrazena v 72 splátkách po 1 929 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zároveň strany sjednaly doplňkovou službu PODPORA, která ačkoliv byla sjednána samostatnou smlouvou, byla součástí Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a byla zpoplatněna částkou 1 099 Kč měsíčně. Žalovaná tak byla povinna splácet celkovou částku 3 028 Kč měsíčně (1 929 Kč + 1 099 Kč). Žalovaná nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Na základě porušení smluvních povinností jí žalobkyně zaslala první písemnou upomínku dne , datum, s výzvou k úhradě, včetně sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Žalovaná však neuhradila ničeho, proto jí žalobkyně zaslala dne , datum, druhou upomínku s výzvou k úhradě dlužné splátky a sankce za zaslání upomínky č. , hodnota, ve výši 300 Kč a upomínky č. , hodnota, ve výši 500 Kč. Ze strany žalované však ani poté nebylo uhrazeno ničeho, proto žalobkyně přistoupila v souladu s článkem V., bod 5.5 smlouvy k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Za celou dobu smluvního vztahu žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 3 028 Kč. Tuto platbu žalobkyně započetla a domáhá se zbývající části jistiny ve výši 69 587,88 Kč, dále zbývající části úroků ve výši 67 371,33 Kč, zbývající části doplňkové služby PODPORA v souhrnné výši 78 029 Kč (za odklad částky 15 549 Kč, za nemoc 31 240 Kč a za práci 31 240 Kč), dále se domáhá nákladů na upomínání ve výši 800 Kč, smluvních úroků za prodlení úvěru ve výši 133,79 Kč a smluvní pokuty ve výši 34 793,94 Kč. Smluvní pokuta je podle žalobkyně připuštěna zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ke hranici 50 % z dosud nesplacené výše jistiny s tím, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celková výše spotřebitelského úvěru nejvýše 200 000 Kč. Smluvní pokuta požadovaná žalobkyní ve výši 34 793,94 Kč tak představuje zákonný nárok v podobě poloviny nezaplacené jistiny poskytnutého úvěru. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že posoudila řádně úvěruschopnost žalované, a to jak v souladu se zákonem, tak se smluvními ustanoveními. Pro účely posouzení úvěruschopnosti předmětné úvěrové smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, dále kompletní výpis z bankovního účtu za poslední kalendářní měsíc, výplatní pásku coby potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Dále posoudila úvěruschopnost žalované z výpisu z insolvenčního rejstříku, dále z výpisu z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů, z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované a z registru SOLUS.

2. Usnesením ze dne , datum, , č.j., spisová značka, byl žalované z důvodu neznámého pobytu k ochraně jejích zájmů ve smyslu ustanovení § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř. ustanoven opatrovník z řad advokátů, , jméno FO, .

3. Opatrovník žalované se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil dne , datum, tak, že nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky řízení, když absentuje elektronický podpis žalované a dále poukázal na to, že smlouva o úvěru byla uzavřena za naprosto nevýhodných podmínek pro žalovanou s odkazem na ustanovení § 1796 občanského zákona. Opatrovník také nemá za prokázané poskytnutí úvěru v uvedené výši, když jediná částka, která byla žalované poskytnuta zřejmě na její účet, je částka 22 987 Kč. Pokud měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 36 513 Kč na uhrazení předchozího jejího dluhu u žalobkyně, není najisto postaveno, zda tento předchozí závazek vůbec existoval. Za situace, pokud by soud měl zato, že smlouva o úvěru mezi stranami byla uzavřena, tak podle opatrovníka žalované využila žalobkyně tísně žalované z titulu předchozího závazku. Jako nemorální a v rozporu s dobrými mravy opatrovník žalované shledal částku 10 500 Kč, kterou si žalobkyně započetla na náklady s poskytnutím úvěru a také značný nepoměr údajně poskytnutého úvěru ve výši 70 000 Kč a žalobou uplatněnou částkou 250 000 Kč za situace, kdy jediná částka, která byla žalované poskytnuta, byla pouze ve výši 22 987 Kč.

4. Z nařízeného jednání soudu se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, souhlasili však s tím, aby soud ve věci jednal a rozhodoval. Na žalobě žalobkyně setrvala ve znění navrženého petitu. Soud postupoval ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, má soud prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou jako spotřebitelem dne , datum, , přičemž soudu byla předložena i její příloha č. , hodnota, - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalované) a příloha č. , hodnota, - Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA. V článku IV. bod 4.3 smlouvy jsou stanoveny podmínky čerpání úvěru tak, že spotřebitelský úvěr v celkové výši 70 000 Kč bude poskytnut v následujících splátkách: částka 22 987 Kč bude vyplacena na účet spotřebitele č. , č. účtu, do pěti pracovních dnů od nabytí účinnosti této smlouvy, částka ve výši 36 513 Kč bude na základě žádosti spotřebitele vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele , právnická osoba, za účelem úplné úhrady předchozího závazku vůči uvedenému spotřebiteli, který vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, v této výši a částka 10 500 Kč bude započtena na náklady poskytovatele ve smyslu bodu 4.8 smlouvy.Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců s tím, že celková částka spotřebitelského úvěru je splatná k , datum, . Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční s výší 26 % ročně. V bodě 4.9. se žalovaná zavázala splatit celkový poskytnutý úvěr a současně také úrok v celkové výši 68 888 Kč s tím, že celková dlužná částka spotřebitelského úvěru, kterou se zavázala uhradit, činí 138 888 Kč. V bodě 4.11 strany ujednaly celkovou výši měsíční splátky 3 028 Kč (včetně sjednané doplňkové služby).

7. Z přílohy č. 1 Smlouvy - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že v rámci osobních údajů je žalovaná označena svým jménem, příjmením, rodným číslem, dále je uvedeno, že má slovenské státní občanství, trvalé bydliště SR a doručovací adresu v ČR, číslo OP, číslo bankovního účtu, telefonní kontakt, e-mail a název zaměstnavatele – , právnická osoba, . Ohledně finanční situace žalované byl uveden její příjem ve výši 24 960 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč a finanční zůstatek 16 932 Kč, kdy „jako podklad pro analýzu slouží výpisy z účtu žalované“. K prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně doklady, které jí byly žalovanou předloženy, a to: kopie občanského průkazu Slovenské republiky na jméno žalované č. OP , hodnota, , kopie průkazu zdravotního pojištění žalované u , právnická osoba, s platností do , datum, , kopie výplatní pásky žalované od jejího zaměstnavatele , právnická osoba, . pouze za měsíc prosinec 2021, výsledek lustrace v registru SOLUS ze dne , datum, , výstup z insolvenčního rejstříku ohledně rodného čísla žalované s tím, že údaje jsou platné k , datum, , výpis z běžného účtu žalované č. účtu , č. účtu, za leden 2022 s počátečním zůstatkem - 18 591,25 Kč a konečným zůstatkem - 604,88 Kč, kdy v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela pouze z tohoto jednoho výpisu se záporným zůstatkem.

8. Z přílohy č. 2 – Smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA soud zjistil, že byla uzavřena také dne , datum, a tvoří nedílnou součást Smlouvy o spotřebitelském úvěru. V článku 2.2 strany ujednaly, že žalovaná uhradí za výkon doplňkové služby PODPORA po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 79 128 Kč v měsíčních splátkách po 1 099 Kč měsíčně, a to současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru.

9. Žalobkyně podáním ze dne , datum, potvrdila žalované vyplacení úvěru dle smlouvy ze dne , datum, ve splátkách tak, že: částka 36 513 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele , právnická osoba, za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, v uvedené výši, částka 22 987 Kč bude vyplacena na účet žalované č. účtu , č. účtu, a částka 10 500 Kč bude započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy.

10. Žalobkyně soudu předložila doklad o bezhotovostní platbě ze dne , datum, ve výši 22 987 Kč, která byla poukázána na účet žalované č. účtu , č. účtu, s poznámkou , jméno FO, – doplatek úvěru.

11. Žalobkyně potvrzením , právnická osoba, – platba převodem uvnitř banky – prokázala, že dne , datum, zaslala částku 36 513 Kč na účet žalobkyně s variabilním symbolem , var. symbol, .

12. Upomínkou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné splátky úvěru a sankce za zaslání písemné upomínky ve výši 300 Kč. Odeslání výzvy žalobkyně prokázala kopií podacího lístku s datem , datum, . Upomínkou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu dlužné částky a sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč a předložila také podací lístek ze dne , datum, .

13. Žalobkyně předložila zesplatnění úvěru – možnost alternativního řešení ze dne , datum, , ve kterém byla žalovaná vyrozuměna, že k , datum, došlo k zesplatnění úvěru č. , hodnota, a dlužná částka představuje 250 715,95 Kč, kterou byla žalovaná vyzvána uhradit spolu s náklady na právní zastoupení ve výši 23 328 Kč do , datum, , tedy souhrnnou částku 274 045 Kč. Podacím lístkem z téhož data prokázala odeslání této listiny, která představuje i předžalobní upomínku žalované.

14. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl a pokud v řízení provedl dokazování dalšími důkazy, pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutkový závěr pro rozhodnutí ve věci samé. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl k tomu, že žalobkyně svou neúčastí při jednání zmařila možnost poskytnout jí poučení soudem ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř., jakož i § 119a) odst. 1 o.s.ř. Soud žalobu shledal důvodnou pouze částečně.

15. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Podle ustanovení § 1813 o. z. platí že: „Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“.

16. Podle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru pak platí, že: „Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.“ (odst. 1). „Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.“ (odst. 2). „Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.“ (odst. 3).

17. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek, nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

18. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka, ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

19. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

20. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení mezi sebou uzavřeli dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly výše uvedené přílohy č. 1- Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a příloha č. 2- Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne , datum, částku 22 987 Kč. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 70 000 Kč s odkazem na její předchozí závazek ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 36 513 Kč, pak soud nemá prokázáno, že by takový závazek žalované vůbec vznikl. Jednak žalobkyně neprokázala, že by se žalovanou uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a dále je absurdní, aby z této smlouvy (uzavřené necelý týden před uzavřením předmětné Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, dne , datum, ) vznikl žalované jakýkoliv závazek, a už vůbec ne ve výši 36 513 Kč. Tento nárok soud nemá za prokázaný a hodnotí ho jako uměle vytvořený, v příkrém rozporu s dobrými mravy. Stejnou optikou nemravnosti soud hodnotí nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 500 Kč, kterou si žalobkyně sama sobě započetla z titulu tvrzených nákladů. Tyto náklady soud nemá za prokázané tím spíše, že stejné náklady za tutéž činnost měla žalobkyně po žalované požadovat v rámci smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou měla se žalovanou uzavřít pět dní před předmětnou smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .

23. Soud se po provedeném dokazování primárně zabýval otázkou platnosti uzavřené Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Zohlednil nemravnou výši kapitalizovaného úroku ve výši 68 888 Kč při současném sjednání povinnosti k úhradě zbylé části doplňkové služby PODPORA ve výši 78 029 Kč, kdy uzavřená Smlouva o spotřebitelském úvěru a o zřízeni doplňkové služby PODPORA představují jeden celek, a proto je třeba i na doplňkovou službu PODPORA aplikovat ustanovení týkající se spotřebitelských smluv. Po zhodnocení kumulativního účinku všech ve smlouvě sjednaných sankcí (úroků, povinnosti k úhradě zbylé části doplňkové služby PODPORA, smluvní pokuty) soud dospěl k závěru, že se jedná o nepřiměřený postih spotřebitele v podobě více než dvojnásobného navýšení požadované jistiny a více než šestinásobného navýšení částky, která žalované byla fakticky poskytnuta ve výši 22 987 Kč. Úvěrovou smlouvu soud shledal neplatnou ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 576 a § 577 o. z. arg. a contrario absolutně a jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku nemá žalobkyně právo ani na další žalobou uplatněné nároky z titulu sjednaného úroku z úvěru, ani smluvních pokut a doplňkové služby.

24. Ve světle uvedených závěrů je třeba posuzovat nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Soud rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, když bylo prokázáno, že žalované žalobkyně zaslala na její účet dne , datum, částku 22 987 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni uhradila částku 3 028 Kč.

25. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu z převážné části procesně neúspěšná, avšak žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nevznikly, neboť je neznámého pobytu a odměnu opatrovníka bude hradit stát (§ 140 odst. 2 o.s.ř.).

27. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

28. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za DPH, stát.

29. V posuzované věci vznikly státu náklady spočívající ve vyplacené odměně ustanovenému opatrovníkovi žalované. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008 účastník, jemuž byl ustanoven opatrovník z řad advokátů, nebo jemuž byl ustanoven advokát, tyto náklady, i když neměl ve věci úspěch, neplatí. Tato povinnost k náhradě nákladů řízení tak může být ohledem na § 149 odst. 2 o.s.ř. uložena druhé procesně neúspěšné straně sporu. V dané věci měla žalobkyně procesní neúspěch v převážné části, proto ji tíží povinnost k náhradě nákladů řízení, které vznikly státu z důvodu zastoupení žalované opatrovníkem (výrok IV). O odměně ustanoveného opatrovníka žalované a její výši bude rozhodnuto samostatným usnesením po právní moci rozsudku ve věci samé.

30. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci tohoto rozsudku jak ve věci samé, tak pokud jde o náhradu nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta 1. o.s.ř.