67 C 97/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Kloudovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena Jméno Zástupce , advokátem sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 12 240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 240 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení:- ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 1. 2023 do zaplacení,- ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 17. 1. 2023 do zaplacení,- ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení,- ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení,- ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení,- ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 7. 2025 do zaplacení,- ve výši 11,5 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 7. 2025 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku v souhrnné výši 12 240 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná ve dnech 6. 1. 2023, 16. 1. 2023, 23. 5. 2024, 9. 7. 2024, 20. 4. 2025, 9. 6. 2025, 19. 7. 2025 a 25. 7. 2025 cestovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní, a uzavřela tak s ní v každém z těchto dní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná ani v jednom případě neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byl vyhotoven zápis. Žalovaná naplnila zákonné podmínky, na jejichž základě žalobkyni vzniklo právo na zaplacení jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem, žalovaná však požadovanou částku na místě nezaplatila. Ani následně ničeho neuhradila, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní výzva.Soud ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání EPR), žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Žalovaná dne 6. 1. 2023, 16. 1. 2023, 23. 5. 2024, 9. 7. 2024, 20. 4. 2025, 9. 6. 2025, 19. 7. 2025 a 25. 7. 2025 cestovala dopravním prostředkem provozovaným Dopravním podnikem hl. m. Prahy a na výzvu osoby pověřené dopravcem se neprokázala jízdním dokladem (zápisy o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ).Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu (předžalobní výzvy ze dne 3. 3. 2025, 23. 7. 2025 a 30. 10. 2025, 3 × potvrzení o odeslání písemnosti).Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 12 240 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. Nastoupením žalované do veřejného dopravního prostředku provozovaného žalobkyní byla mezi ní a žalobkyní uzavřena konkludentně smlouva o přepravě (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, § 3 odst. 1 a odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb.), na jejímž základě vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a zároveň jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni stanovené jízdné. Žalovaná však porušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o přepravě, neprokázala se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b/ zák. č. 266/1994 Sb.), a je tak povinna zaplatit dlužné jízdné, v každém případě ve výši 30 Kč (§ 2550 o. z., čl.

III. Tarifu PID), a přirážku k jízdnému, vždy ve výši 1 500 Kč (§ 2048 o. z., čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek).Soud tedy žalobě po provedeném dokazování v plném rozsahu vyhověl a současně s ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.