68 C 251/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Malou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 8 940 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 940 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9 soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala na žalovaném zaplacení částky 8 940 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dne datum v údaj o čase hodin v obec a číslo – část obce, v ulici ulice, na anonymizována dvě slova adresa, po vzájemné slovní rozepři ohledně nepořádku, fyzicky napadl pojištěnce žalobkyně pana jméno příjmení, datum narození a způsobil mu zranění, se kterým byl následně pan jméno příjmení převezen sanitkou do nemocnice, bez následné hospitalizace. Toto jednání žalovaného bylo dle příkazu Úřadu městské části Praha 19 ze dne 11. 1. 2019, č. j. 99/2019 posouzeno jako přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění a žalovaný byl z tohoto přestupku uznán vinným. Příkaz nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného uhradila náklady za zdravotní výkony a přepravu poškozeného v celkové výši 8 940 Kč. V souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, má žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu těchto nákladů. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci je možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaný dne datum v údaj o čase hodin po vzájemné slovní rozepři ohledně nepořádku fyzicky napadl poškozeného pana jméno příjmení, a to tím způsobem, že jej nejprve pěstí udeřil do obličeje, po čemž poškozený upadl na zem a následně jej opětovně kopnul do hlavy, čímž poškozenému způsobil hematom na pravé tváři a tržnou ránu na levém uchu, což si vyžádalo lékařské ošetření v nemocnice a převoz rychlou záchrannou službou. Po ošetření v nemocnici byla poškozenému vystavena pracovní neschopnost (oznámení o zranění osoby ze dne datum rozhodnutí, č. j. KRPA-338773-17/TČ-2018-001317-TICH). Příkazem Úřadu Městské části Praha 19 ze dne 11. 1. 2019, č. j. 99/2019 byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Tento příkaz nabyl právní moci dne datum (příkaz Úřadu Městské části Praha 19 ze dne 11. 1. 2019, č. j. 99/2019). Žalobkyně vynaložila na ošetření poškozeného a jeho převoz náklady v celkové výši 8 940,62 Kč (posudek ze dne datum – posouzení účtů za vyšetření, náklady na hrazené služby, opis přijatých faktur, výpis z bankovních účtů, informace o pojištěnci žalobkyně). K zaplacení částky ve výši 8 940 Kč byl žalovaný vyzván (dopis ze dne datum, dodejka, dopis ze dne datum, dodejka).

6. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

7. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen„ zvzp“), má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

8. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 8 940 Kč s příslušenstvím je důvodná. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala, že žalovaný se dne datum dopustil přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v platném znění a byla mu uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Tento příkaz nabyl právní moci dne datum. V souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud tímto rozhodnutím vázán. Žalovaný v tomto pravomocném příkaze popsaným jednáním způsobil poškozenému poranění, která si vyžádala jeho převoz a lékařské ošetření, v důsledku čehož žalobkyni vznikly náklady v celkové výši 8 940 Kč. V souladu s § 55 odst. 1 zvzp toto jednání žalovaného zakládá příslušné zdravotní pojišťovně (tj. žalobkyni) právo na náhradu nákladů na hrazené služby, vynaložené v důsledku protiprávního jednání vůči jeho pojištěnci, a to do výše částky, kterou žalobkyně vyplatila zdravotnickému zařízení. Z dokladů o nákladech na hrazené služby vyplývá rozsah léčebné péče poskytnuté poškozenému včetně vyčíslení jednotlivých ošetření s tím, že dané položky byly žalobcem zdravotnickému zařízení uhrazeny. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 8 940 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by na úhradu dlužné částky něčeho zaplatil.

9. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému v souladu s § 55 odst. 1 zvzp uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 8 940 Kč (výrok ad I) představující náklady žalobkyně na převoz poškozeného do nemocnice a jeho ošetření. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

10. Výrok o nákladech řízení (výrok ad II) je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady řízení v daném případě spočívají ve dvou režijních paušálech po 300 Kč (§ 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 254/2015 Sb.).

11. Výrok o povinnosti žalovaného k zaplacení soudního poplatku (výrok ad III) se opírá o § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, když žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, je od poplatku osvobozena a poplatková povinnost tak přešla na žalovaného. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění a činí 1 000 Kč.

12. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.