7 C 126/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 392 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 392 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 126 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, z částky 1 104 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a z částky 1 162 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši 3 392 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 9. 5. 2021 nastoupil ve směru železniční stanice anonymizováno. do vlaku číslo provozovaného společností právnická osoba, čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 126 Kč podle Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1. 1. 2021 vyhlášeného společností právnická osoba (dále jen„ tarif“). Dále žalovaný dne 13. 5. 2021 nastoupil ve směru obec anonymizováno. příjmení do vlaku číslo provozovaného společností právnická osoba, čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 104 Kč podle tarifu. Konečně dne 30. 5. 2021 žalovaný nastoupil ve směru železniční stanice část obce do vlaku číslo provozovaného společností právnická osoba, čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 162 Kč podle tarifu Na výzvu pověřeného zaměstnance společnosti právnická osoba, se však žalovaný ani v jednom z uvedených případů neprokázal platným jízdním dokladem, proto byl vždy vyzván k zaplacení příslušné výše uvedené ceny za přepravu a dále přirážky ve výši 1 000 Kč. Pohledávky vůči žalovanému byly společností právnická osoba, postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 5. 11. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn společně s výzvou k plnění ze dne 19. 11. 2021. Žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů.

4. Na základě písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 9. 5. 2021 v údaj o čase hodin přepravoval vlakem číslo provozovaným společností právnická osoba, IČO, ze stanice železniční stanice anonymizováno do stanice železniční stanice anonymizováno přes stanice obec, obec, obec anonymizováno, obec a obec anonymizováno. Žalovaný předložil k jízdence číslo za cenu se slevou ZTP ve výši 41 Kč průkaz ZTP, jehož platnost skončila v listopadu 2020. Na výzvu vlakvedoucího odmítl zaplatit doplatek do základního jízdného ve výši 126 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * číslo a oznámení o závadách). Dále se žalovaný dne 13. 5. 2021 v údaj o čase hodin přepravoval vlakem číslo provozovaným společností právnická osoba, ze stanice železniční stanice část obce do stanice obec anonymizováno přes stanice obec anonymizováno a obec. Na výzvu vlakvedoucího se neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 104 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * číslo a oznámení o závadách). Konečně dne 30. 5. 2021 v údaj o čase hodin se žalovaný přepravoval vlakem číslo provozovaným společností právnická osoba, ze stanice železniční stanice anonymizováno do stanice železniční stanice část obce přes stanice obec, obec, obec anonymizováno, obec a obec anonymizováno. Na výzvu průvodčího se neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 162 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * číslo a včetně připojeného dokladu). Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly stanoveny ve Smluvních přepravních podmínkách právnická osoba anonymizováno pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných od 15. 3. 2021 (dále jen„ SPPO“) a v tarifu. Pohledávky vůči žalovanému byly společností právnická osoba, postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek číslo ze dne 5. 11. 2021 včetně přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 16. 11. 2021, v němž bylo žalovanému zároveň oznámeno postoupení pohledávek ze společnosti právnická osoba, na žalobkyni (3 × předžalobní včetně podacího archu ze dne 19. 11. 2021).

5. Výše uvedený skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalovaným jako cestujícím a společností právnická osoba, jako dopravcem byly uzavřeny 3 smlouvy o přepravě osob podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ přepravní řád“), a to nejpozději nástupem žalovaného do vozidla. Žalovaný ve všech 3 případech porušil svoji povinnost prokázat se pověřené osobě dopravce platným jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o dráhách“), mu tak vznikla povinnost zaplatit dopravci na výzvu pověřené osoby jízdné v celkové výši 392 Kč podle tarifu v souladu s § 3 odst. 1 přepravního řádu a za každý jednotlivý případe dále přirážku ve výši 1 000 Kč podle SPPO a tarifu v souladu s § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Pohledávky vůči žalovanému byly dopravcem postoupeny na žalobkyni smlouvou podle § 1879 a 1880 o. z. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému dopravci nebo žalobkyni zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu přiznal rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 392 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za 3 výzvy k plnění, neboť všechny 3 výzvy byly vyjma variabilního symbolu obsahově zcela totožné a nebyl tak žádný rozumný důvod činit 3 samostatné výzvy namísto 1 společné. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.