7 C 126/2022
č. j. 7 C 126/2022-27
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160 § 202
- o dráhách, 266/1994 Sb. — § 37
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6
- Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, 175/2000 Sb. — § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1880 § 1970 § 2550
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 392 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 392 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 126 Kč od 10. 5. 2021 do zaplacení, z částky 1 104 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a z částky 1 162 Kč od 31. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částek v celkové výši 3 392 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 9. 5. 2021 nastoupil ve směru [železniční stanice] [anonymizováno]. do vlaku [číslo] provozovaného společností [právnická osoba], čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 126 Kč podle Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1. 1. 2021 vyhlášeného společností [právnická osoba] (dále jen„ tarif“). Dále žalovaný dne 13. 5. 2021 nastoupil ve směru [obec] [anonymizováno]. [příjmení] do vlaku [číslo] provozovaného společností [právnická osoba], čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 104 Kč podle tarifu. Konečně dne 30. 5. 2021 žalovaný nastoupil ve směru [železniční stanice] [část obce] do vlaku [číslo] provozovaného společností [právnická osoba], čímž mu vznikla povinnost zaplatit uvedené společnosti cenu za přepravu ve výši 162 Kč podle tarifu Na výzvu pověřeného zaměstnance společnosti [právnická osoba], se však žalovaný ani v jednom z uvedených případů neprokázal platným jízdním dokladem, proto byl vždy vyzván k zaplacení příslušné výše uvedené ceny za přepravu a dále přirážky ve výši 1 000 Kč. Pohledávky vůči žalovanému byly společností [právnická osoba], postoupeny na žalobkyni smlouvou ze dne 5. 11. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn společně s výzvou k plnění ze dne 19. 11. 2021. Žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených písemných důkazů.
4. Na základě písemných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se dne 9. 5. 2021 v [údaj o čase] hodin přepravoval vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], [IČO], ze stanice [železniční stanice] [anonymizováno] do stanice [železniční stanice] [anonymizováno] přes stanice [obec], [obec], [obec] [anonymizováno], [obec] a [obec] [anonymizováno]. Žalovaný předložil k jízdence [číslo] za cenu se slevou ZTP ve výši 41 Kč průkaz ZTP, jehož platnost skončila v listopadu 2020. Na výzvu vlakvedoucího odmítl zaplatit doplatek do základního jízdného ve výši 126 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * [číslo] a oznámení o závadách). Dále se žalovaný dne 13. 5. 2021 v [údaj o čase] hodin přepravoval vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], ze stanice [železniční stanice] [část obce] do stanice [obec] [anonymizováno] přes stanice [obec] [anonymizováno] a [obec]. Na výzvu vlakvedoucího se neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 104 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * [číslo] a oznámení o závadách). Konečně dne 30. 5. 2021 v [údaj o čase] hodin se žalovaný přepravoval vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], ze stanice [železniční stanice] [anonymizováno] do stanice [železniční stanice] [část obce] přes stanice [obec], [obec], [obec] [anonymizováno], [obec] a [obec] [anonymizováno]. Na výzvu průvodčího se neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné ve výši 162 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč (potvrzení o nedodržení SPPO č. * [číslo] a včetně připojeného dokladu). Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly stanoveny ve Smluvních přepravních podmínkách [právnická osoba] [anonymizováno] pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných od 15. 3. 2021 (dále jen„ SPPO“) a v tarifu. Pohledávky vůči žalovanému byly společností [právnická osoba], postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 5. 11. 2021 včetně přílohy č. 1 – seznamu postoupených pohledávek). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 16. 11. 2021, v němž bylo žalovanému zároveň oznámeno postoupení pohledávek ze společnosti [právnická osoba], na žalobkyni (3 × předžalobní včetně podacího archu ze dne 19. 11. 2021).
5. Výše uvedený skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalovaným jako cestujícím a společností [právnická osoba], jako dopravcem byly uzavřeny 3 smlouvy o přepravě osob podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ přepravní řád“), a to nejpozději nástupem žalovaného do vozidla. Žalovaný ve všech 3 případech porušil svoji povinnost prokázat se pověřené osobě dopravce platným jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o dráhách“), mu tak vznikla povinnost zaplatit dopravci na výzvu pověřené osoby jízdné v celkové výši 392 Kč podle tarifu v souladu s § 3 odst. 1 přepravního řádu a za každý jednotlivý případe dále přirážku ve výši 1 000 Kč podle SPPO a tarifu v souladu s § 37 odst. 6 zákona o dráhách. Pohledávky vůči žalovanému byly dopravcem postoupeny na žalobkyni smlouvou podle § 1879 a 1880 o. z. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému dopravci nebo žalobkyni zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu přiznal rovněž příslušenství pohledávky tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 392 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za 3 výzvy k plnění, neboť všechny 3 výzvy byly vyjma variabilního symbolu obsahově zcela totožné a nebyl tak žádný rozumný důvod činit 3 samostatné výzvy namísto 1 společné. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.