7 C 13/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupena advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na ochranu osobnosti, <b>I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 49 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou ze dne 1. 11. 2020 se žalobce domáhá proti žalované vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se zásahu do osobnostních práv žalobce, jež spočívají v provedení takových opatření, která by znemožnila identifikaci jeho osobních údajů na webových stránkách [webová adresa] a dále, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 500 000 Kč. Podáním ze dne 19. 11. 2020 pak učinil změnu žaloby, neboť v mezidobí došlo ze strany žalované k realizaci opatření, která identifikaci jeho osobních údajů znemožňuje, stále však trvá na požadavku na zaplacení částky 500 000 Kč.

2. Žalobní návrh pak odůvodnil tím, že žalovaná je správcem webových stránek [webová adresa]“, na kterých publikuje v části„ dokumenty MČ“ mj. zápisy z Rady MČ [obec a číslo] ve volebním období 2018 až 2022. Zde byl též publikován zápis z [pořadí] zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne 21. 9. 2020 a v něm pod bodem [číslo] usnesení [číslo] – podání žaloby o náhradu škody. V tomto usnesení jsou osobní údaje anonymizovány začerněním, to je však nedostačující. Pokud se usnesení označí kurzorem a pomocí Ctrl-C a Ctrl-V přenese do jiného wordového dokumentu, usnesení se objeví, včetně osobních údajů v tomto znění„ RMČ schvaluje podání žaloby na pana [titul] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa žalobce], o náhradu škody způsobené zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím“. Další možností, jak identifikovat citované osobní údaje je označit začerněné údaje kurzorem, klepnout pravou částí myši a objeví se:„ vyhledat pana [titul] [celé jméno žalobce], narozeného …“ pomocí vyhledávače Google a že se jedná o v usnesení o jeho osobu, stačí zadat jméno„ [příjmení žalobce]“ pomocí Ctrl+F a objeví se zmíněný bod [číslo], tedy usnesení [číslo]. Pro interní potřebu žalovaný též užívá intranet, který je přístupný pouze vedení MČ [obec a číslo], na kterém jsou mimo jiné shromažďovány také podklady pro jednání Rady MČ [obec a číslo]. Někdo z vedení žalované městské části ofotil nebo umožnil ofocení části dokumentu, tedy předmětného usnesení a tento materiál se následně objevil – jak byl žalobce telefonicky upozorněn – na veřejné sociální síti Facebook.

3. Popsaným jednáním došlo ze strany žalované k porušení práv žalobce vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku, tedy k porušení jeho práva na ochranu soukromí, což chrání mimo jiné i osobní údaje, například datum narození, adresu bydliště a podobně. Podle žalobce pak nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod, jak stanoví i § 86 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“). Ochrana osobnosti je pak zakotvena i v čl. 10 Listiny základních práv a svobod. V případě žalované se jedná o škůdce, který je povinen podle § 2910 věty prvé o. z. nahradit škodu poškozenému, kterou způsobila žalovaná, a to tím, že zveřejnila a volně šířila napříč veřejností nedostatečně anonymizované jméno a příjmení, datum narození a bydliště žalobce a ofotila či umožnila ofocení části usnesení [číslo] které se pak objevilo i na sociální síti. Došlo tak ke snížení vážnosti žalobce a jeho postavení ve společnosti i ve veřejném a soukromém životě, a to ve značné míře a újma, která mu tak byla způsobena, je velmi závažná. V inkriminované době navíc byl přihlášen do výběrového řízení na [městský úřad] na pozici, kterou zastával na [obec a číslo] a je velmi pravděpodobné, že toto mohl být jeden z důvodů, proč výběrová komise dala přednost jiným uchazečům a nepřizvala jej do dalšího kola. O podobně pracovní pozice se nadále uchází a taková situace se může v budoucnu kdykoli opakovat. Žádal tedy, aby mu byla zaplacena žalovanou částka 500 000 Kč. Částka 500 000 Kč, kterou požaduje, odpovídá půlročnímu platu vedoucího úřadu, když průměrný měsíční plat tajemníka úřadu vychází z platových tabulek zaměstnanců ve veřejné správě a činí 80-85 tisíc Kč. Žalobce vzhledem k praxi platově ve 12. třídě a 12. stupni náleží též příplatek za vedení a příplatek osobní. Částka tak odpovídá šesti průměrným měsíčním platům tajemníka.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Především tvrdí, že veškeré osobní údaje fyzických osob, které nelze dle příslušných právních předpisů zveřejňovat, vždy anonymizuje a to například začerněním příslušného textu. Stalo se tak i v předmětném, žalobcem namítaném usnesení. Důvody, jež podle žalované vedly žalobce k podání žaloby jsou ty, že žalobce je bývalým tajemníkem Úřadu městské části [obec a číslo] a to od roku 2007, v této funkci skončil dohodou ke dni 30. 6. 2019. Za kvalitní vedení úřadu získal od žalované odměnu ve výši pětinásobku průměrného výdělku a po skončení pracovního poměru dokonce u žalované působil na základě dohody o pracovní činnosti. Za několik měsíců po definitivním ukončení své činnosti pro žalovanou začal z neznámých důvodů na žalovanou různými způsoby útočit, a to jak veřejně na oficiálních facebookových stránkách žalované či na obdobných stránkách současné opozice a i tato žaloba je prostředkem jakési osobní msty žalobce vůči žalované. Informaci o tom, že je řešena případná žaloba vůči jeho osobě měl již měsíc před tím, než vůbec žalovaná o podání této žaloby rozhodla předmětným usnesením. Žalobce tuto skutečnost totiž sám veřejně uvedl na oficiálních facebookových stránkách politické organizace„ [právnická osoba] [část obce] [anonymizováno]“, což představuje u žalované politickou opozici, vyjádřil nad touto informací i značné pobavení. Konkrétně se jednalo o komentář žalobce uveřejněný pod příspěvkem opozice ze dne 27. 8. 2020, kde žalobce mimo jiné uvedl:„ nebudu to zatím dál komentovat, počkám, až bude na mou osobu podána žaloba, kterou v současnosti starosta s místostarostou připravují:D:D:D“. O tom, že se možná žaloba bude podávat, tak věděl dlouho dopředu, informace nebyla nikde zveřejněna a žalobce jí tedy zjevně musel získat jiným, neoficiálním způsobem. Požadavek žalobce je tedy absurdní, neboť přijetí a zveřejnění předmětného usnesení - které bylo navíc anonymizované - mu nemohlo nijak zasáhnout do jeho práv a do jeho soukromí a způsobit mu nemajetkovou újmu a duševní útrapy a veřejně ho zostudit, když dávno předtím, než k přijetí usnesení vůbec došlo, pod svým facebookovým účtem definovaným veřejně jeho jménem, příjmením a fotografií, uváděl pod veřejným příspěvkem, jež byl přístupný všem registrovaným i neregistrovaným uživatelům, že je na něj žalobcem žaloba připravována a považoval to navíc za skutečnost hodnou připojení vysmátých emotikonů. Tvrzení žalobce, že neuspěl v důsledku postupu žalovaného ve výběrovém řízení u [městského úřadu] je pouze jeho účelovou spekulací, která nebyla nijak prokázána. Navíc jediným oficiálním facebookovým profilem žalované je stránka„ [název] [jméno]“, zde žalovaná žádný materiál týkající se žalobce nezveřejnila a nemůže být tak odpovědna za to, co a kde zveřejňují na sociálních sítích třetí osoby, jednoznačně odlišné od žalované.

5. Pro úplnost soud dodává, že oba účastníci řízení věnovali velkou část popisu vzájemných vztahů, neshod, které mezi nimi probíhaly, to však nemá pro věcné posouzení a zjištění skutkového stavu žádnou relevanci, proto se soud více těmito podáními a tvrzeními nezabýval a nijak je ani nehodnotil.

6. Pokud jde o nedostatečně anonymizovaný text, jak žalobce žalovanému vyčítá, předložil žalobce znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] z oboru kybernetika a kriminalistika [číslo] [rok] s datem 21. 1. 2022, kdy se jednalo o posouzení anonymizace dokumentů. Za podstatné považuje soud závěry tohoto posudku, kdy znalec uvedl v odůvodnění svého nálezu (a soud konstatuje zejména část 5 a 6), že„ … v důsledku nesprávně zvoleného způsobu anonymizace byly na webu [webová adresa] zveřejněny dokumenty, u nichž bylo možné anonymizovaný tedy začerněný text jednoduchým způsobem přečíst. V lednu roku 2021 byl způsob anonymizace změněn tak, aby již nebylo možné u nově zveřejňovaných dokumentů anonymizovaný text přečíst a v březnu roku 2021 byla provedena dodatečná anonymizace zápisů ze zasedání rady městské části konaných v druhé polovině roku 2019 a v roce 2020. Při hromadném zveřejnění dodatečně anonymizovaných dokumentů se však uživatel pravděpodobně dopustil chyby, kdy v jednom případě došlo ke zveřejnění i původní tedy chybně anonymizované verze dokumentu.“ Pokud jde o závěr znalce, pak pokud jde o předmětný dokument, tedy zápis Rady městské části 2020 09 21, znalec odpovídá na otázku, kdy byl tento dokument vytvořen a naposledy upraven tak, že:“ … v době zpracování znaleckého posudku byl na [webová adresa] zveřejněn zápis z [pořadí]. Zasedání z 21. 9. 2020 v podobě pdf souboru, který byl vytvořen 15. 3. 2021 v 10:4 6:07 hodin naposledy upraven 15. 3. 2021 v 10:48:08.“ K otázce, zda je možné z obsahu dokumentu zjistit kompletní znění usnesení v bodě [číslo], zda tedy aktuálně použitý způsob anonymizace skutečně znemožňuje obsah začerněných částí zjistit, znalec odpovídá, že:… v době zpracování posudku byl na předmětném webu zveřejněn dodatečně podruhé anonymizovaný zápis, u kterého již není možné obsah začernění částí zjistit.“ K otázce, zda je možné zjistit, zda na předmětném webu v minulosti se nacházel dokument ze zápisu rady MČ z 21. 9. 2020, ze kterého by bylo možno zjistit kompletní znění usnesení pod bodem [číslo] [číslo] tedy zda byl v minulosti použit nevhodný způsob anonymizace, se znalec vyjadřuje tak, že“ … na základě dostupných podkladů není možné s naprostou jistotou určit, zda se na webu [webová adresa] v minulosti nacházel zápis z [pořadí] zasedání Rady městské části ze dne 21. 9. 2020, ze kterého by v důsledku použití nevhodného způsobu anonymizace bylo možné zjistit kompletní znění usnesení [číslo]. Pokud jde o další zjištění znalce vyjadřuje se tak, že na základě zjištěných skutečností je možné konstatovat, že nevhodně anonymizovaný zápis, jak je upřesněn v citacích shora, se mohl s vysokou mírou pravděpodobnosti v minulosti na webu [webová adresa] nacházet.“ 7. K požadavku soudu uloženému žalobci podle ustanovení § 118a o.s.ř. při jednání dne 7. 6. 2022, a to sice, aby žalobce doložil a prokázal škodu, tedy nemajetkovou újmu, která mu měla špatným jednáním žalované vzniknout, navrhl, aby byl vznesen dotaz na Městskou část [obec a číslo], Městskou část [obec a číslo] a [městský úřad], kdy se na všech těchto městských částech zúčastnil výběrového řízení na pozici tajemníka a má za to, že si všechny tyto úřady zjišťovaly u žalovaného k jeho osobě informace a mohly zjistit i na webových stránkách příslušné žalované městské části, že se připravuje podání žaloby vůči žalobci tak, jak bylo vyloženo shora a v důsledku toho nebyl u výběrových řízení úspěšný. Jiné důkazy ani přes poučení soudu nenabídl.

8. K dotazu soudu na Městskou část [obec a číslo], a to sice, jakým způsobem byly ze strany Úřadu městské části [obec a číslo]„ neformálně získávány reference u bývalého zaměstnavatele [titul] [celé jméno žalobce] za účelem co nejlepšího poznání případného nového zaměstnance a jeho správného zařazení na pracovní místo, a to zejména, jak konkrétně bylo zjištěno, že je na něj podána žaloba o náhradu škody způsobené zaviněním porušení povinností při plnění pracovních úkolů a kdo též rozhodl, že byla vzhledem ke zjištěným skutečnostem dána přednost jinému uchazeči (když toto potvrzení předložil žalobce od Městské části [obec a číslo], datované 27. 6. 2022, č. j. [číslo jednací]), sdělila tato Městská část [obec a číslo] soudu dopisem ze dne 3. 10. 2022, že po konání výběrového řízení (osobních pohovorech) na pozici technika na úřadu zjišťovala telefonicky zaměstnankyně personálního a mzdového oddělení reference na osobu žalobce na [obec a číslo], kde pracoval. Bylo jí sděleno, že dotyčný zaměstnanec pracoval na [obec a číslo] jako tajemník úřadu a v souvislosti s jeho působením na této pozici je na něj podána žaloba. To však výsledek výběrového řízení nijak neovlivnilo, byl brán zřetel i na jiné předpoklady pro vypsanou pozici technika, a to fyzické a především nadčasově přímo navazující předchozí praxi v technickém oboru a podobně. Pro celkově vhodnější předpoklady byla dána přednost jinému uchazeči. [Titul] [příjmení žalobce] byl později osloven s jinou nabídkou při dostavbě nové radnice [obec a číslo] a byla s ním i uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a k tomuto oslovení došlo na základě technických znalostí a vzdělání, které bylo Městské části [obec a číslo] známo z jeho životopisu na výše uvedenou pozici technika.

9. Další dotaz provedl soud na [městský úřad], když žalobce tvrdí, že nebyl ve výběrovém řízení na pozici tajemníka úřadu pozván ani do dalšího kola výběrového řízení a komise dala přednost jiným kandidátům a že úřad si zjišťoval informace o jeho osobě u předchozího zaměstnavatele Městské části [obec a číslo]. Soud žádal o sdělení, zda úřadem byly takové informace vyžadovány, kým, v jakém rozsahu, a z jakých zdrojů byly případně získány. [Městský úřad] pak dne 14. 9. 2022 soudu sdělil, že žádné informace týkající se žalobce nebyly v rámci vyhlášeného výběrového řízení městským úřadem po Městě částí [obec a číslo] vyžadovány.

10. Na Městskou část [obec a číslo] se pak soud obrátil s dotazem, zda bylo v rámci výběrového řízení na pracovní pozici tajemník Úřadu městské části [obec a číslo] prováděno šetření tohoto úřadu u předchozího zaměstnavatele žalobce, a to Městské části [obec a číslo], když žalobce tvrdí, že tyto informace o jeho osobě v negativním duchu byly důvodem, proč nebyl na uvedenou pracovní pozici vybrán, což mu bylo sděleno i personalistkou [jméno] [příjmení] emailem ze dne 4. 2. 2021 Městská část [obec a číslo] pak soudu sdělila dopisem ze dne 27. 9. 2022, že úřad MČ [obec a číslo] žádné šetření u předchozího zaměstnavatele žalobce neprováděl a není úřadu ani známo, že by některý ze členů výběrové komise sám se u předchozího zaměstnavatele dotazoval na informace ohledně osoby žalobce. Jestliže bylo žalobci sděleno, že neuspěl ve výběrovém řízení, pak takový obsahově identický email obdrželi všichni neúspěšní kandidáti.

11. Další dokazování soud již neprováděl, neboť má skutkový stav za dostatečně prokázaný.

12. Skutková situace je taková, že na Zasedání Rady městské části [obec a číslo] dne 21. 9. 2020 bylo pod bodem [číslo] přijato a publikováno usnesení [číslo] kdy bylo rozhodnuto o podání žaloby o náhradu škody na žalobce způsobené zaviněním porušením povinností při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím. Někdo z vedení žalované ofotil nebo umožnil ofocení části tohoto dokumentu, kde bylo uvedeno i příjmení a jméno žalobce, datum narození a jeho bydliště, tento materiál se následně objevil i na sociální síti Facebook. Je třeba uvést, že žalobcem předložený znalecký posudek nepotvrdil jednoznačně existenci nevhodně a nedostatečně anonymizovaného (dotčeného) textu. Spíše je prokázáno, že část textu bylo blíže neprokázaným způsobem umožněno získat jiné osobě z úřadu a zveřejnit jej na sociální síti Facebook jako příspěvek na profilu žalobce. Mimo to je však též prokázáno, že informaci o chystané žalobce měl žalobce více než měsíc před zasedáním Rady MČ Praha 18 a dokonce ji sám zveřejnil na FB stránce [místní] opozice a ironicky ji komentoval.

13. Podle ustanovení § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

14. Pro vznik povinnosti nahradit újmu platí základní čtyři předpoklady, a to protiprávní čin škůdce, který například poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva jiného subjektu (poškozeného), dále musí vzniknout poškozenému újma, musí existovat i příčinná souvislost mezi protiprávním konáním škůdce a újmou způsobenou poškozenému a ke vzniku újmy musí existovat i zavinění v některé z jeho forem. Pokud není splněn byť jen jediný z těchto obecných předpokladů vzniku povinnosti nahradit újmu, pak nelze shledat tento požadavek jako oprávněný.

15. Právě jeden z těchto základních předpokladů, a to sice vznik újmy, žalobce neprokázal. Jestliže tvrdí, že došlo k porušení jeho práva na ochranu soukromí, kdy byly zveřejněny jeho osobní údaje žalovanou a dále, že žalovaná umožnila ofocení části usnesení, kdy bylo rozhodnuto o podání žaloby na jeho osobu a došlo tak k vzniku újmy spočívající mj. ve veřejném zostuzení, tedy ke snížení jeho vážnosti a postavení ve společnosti ve veřejném i soukromém životě, a to ve značné míře, kdy mj. i proto byl neúspěšný ve výběrovém řízení na [městský úřad] na pozici tajemníka, pak porušení žalobcova osobnostního práva se mu nepodařilo prokázat žádným způsobem. Žalobce dokonce sám dne 27. 8. 2020 uvedl veřejně na oficiálních facebookových stránkách politické organizace [právnická osoba] [část obce] [anonymizováno], že je v rámci žalované řešena případná žaloba vůči jeho osobě, když na těchto stránkách dokonce mj. uvedl:„ … nebudu to zatím dál komentovat, počkám, až bude na mou osobu podána žaloba, kterou v současnosti starosta s místostarostou připravují:D:D:D“. Ani další navržené důkazy, a to vyjádření [městského úřadu] a Úřadu městské části [obec a číslo] v žádném případě žalobní tvrzení nepodpořila. Městská část [obec a číslo] pak ve svém vyjádření uvedla, že ve výběrovém řízení na pozici technika (nikoli na pozici tajemníka!) byla dána přednost z jiných důvodů jiným uchazečům, byť si zjišťovala informace o jeho osobě u žalované. Navíc na dobu více jak půl roku uzavřela tato městská část s žalobcem později dohodu o pracovní činnosti, a to právě na pozici technika, takže nebyl a nemohl být žádným způsobem poškozen. Žádné jiné důkazy pak žalobce k prokázání jím tvrzených skutečností nenabídl a jednoznačně se mu tak nepodařilo prokázat, že by jeho osobě vznikla vůbec nějaká újma, kterou by snad měla žalovaná nahradit. Ze shora vyložených důvodů soud hodnocení dalších složek odpovědnosti za újmu neprováděl jako zcela nadbytečné a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

16. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a přísluší jí náhrada vynaložených nákladů. Ty pak sestávají z nákladů právního zastoupení. Soud přiznal žalované náhradu nákladů za 12 úkonů právní služby podle ustanovení § 7, 11 a 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, dále pak sepis podání ze dne 12. 3. 2021, 15. 3. 2021, 9. 11. 2021, 26. 11. 2021, 19. 7. 2022 a 26. 10. 2022, dále pak za účast při jednání před soudem dne 16. 11. 2021, 7. 6. 2022, 24. 8. 2022, 14. 10. 2022 a 11. 11. 2022. Soud přiznal žalobci i 12 režijních paušálů po 300 Kč a s připočtením 21 % DPH činí náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně celkem částku 49 368 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.