7 C 255/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí titul jméno příjmení, titul, advokátkou se sídlem adresa, číslo obec a číslo o zaplacení 4 471,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 471,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 471,96 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud ukládá žalobkyni, aby zaplatila České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 9 do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku doplatek soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 600 Kč, a to na bankovní účet soudu č. 3703-325091/0710 s variabilním symbolem 0711025521.

IV. Soud přiznává ustanovené opatrovnici žalovaného titul jméno příjmení, titul, advokátce, IČO, se sídlem adresa, náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování v celkové výši 2 600 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 4 471,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě objednávky žalované ze dne 17. 12. 2017 na poskytování služby Internet jí dodala dne 19. 12. 2017 xDSL modem za cenu 1 499 Kč a na základě objednávky ze dne 17. 12. 2017 na poskytování služby digitální televize název TV jí dne 19. 12. 2017 set-top-box za cenu 1 999 Kč Cena obou zařízení byla splatná v 24 měsíčních splátkách po 145,75 Kč Tyto splátky žalobkyně vyúčtovala žalované k zaplacení v 24 fakturách za zúčtovací období od 20. 12. 2017 do 30. 11. 2019, přičemž splatnost poslední faktury číslo byla ke dni 23. 12. 2019. V první faktuře číslo za zúčtovací období od 20. 12. 2017 do 31. 12. 2017 žalobkyně vyúčtovala žalované k zaplacení rovněž částku 599 Kč za název Pohodlnou instalaci a částku 180 Kč za název videotéku. Dále ve druhé faktuře číslo za zúčtovací období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018 žalobkyně vyúčtovala žalované k zaplacení také částku 405 Kč opět za název videotéku. V posledních 10 fakturách počínaje fakturou číslo splatnou dne 25. 3. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalované navíc vždy částku 19 Kč za tištěné vyúčtování. Ze 4 splátek byla žalované poskytnuta sleva vždy ve výši 100,01 Kč. Žalobkyně tak vyúčtovala žalované k zaplacení částky v celkové výši 4 471,96 Kč, jež však žalovaná nezaplatila ani přes výzvu žalobkyně ze dne 15. 1. 2019, kterou jí byly zároveň zrušeny poskytované služby.

2. Žalovaná prostřednictvím opatrovnice neuvedla k podané žalobě žádné nové rozhodné skutečnosti.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť obě účastnice s takovým postupem souhlasily a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastnicemi předložených písemných důkazů.

4. Na základě písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná si dne 17. 12. 2017 objednala od žalobkyně službu internetového připojení a modem za kupní cenu 1 499 Kč před slevou ve výši 999 Kč, přičemž v případě ukončení služby dříve než po 24 měsících od zakoupení se kupní cena o slevu navýšila. Žalovaná se zavázala platit ceny služeb a cenu za tištěné vyúčtování ve výši podle ceníku se splatností do 18. dne od konce každého měsíčního zúčtovacího období (zjištěno z informačního dokumentu o internetovém připojení). Žalovaná převzala modem a set-top-box pro digitální televizi (zjištěno z předávacího protokolu). Žalobkyně vystavila žalované postupně vyúčtování na zaplacení 24 měsíčních splátek kupní ceny za modem po 62,46 Kč a za set-top-box po 83,29 Kč. V rámci vyúčtování žalobkyně rovněž požadovala po žalované zaplacení částky 599 Kč za název Pohodlnou instalaci a částek 180 Kč a 405 Kč za název Videotéku. Čtyřikrát žalobkyně poskytla žalované slevu za kombinaci tarifů ve výši 100,01 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 19 Kč měsíčně za tištěné vyúčtování (zjištěno z vyúčtování). Ke dni 19. 2. 2019 žalobkyně zrušila poskytování služeb internetu a název TV pro žalovanou (zjištěno z dopisu ze dne 15. 1. 2019). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení rovněž dopisem ze dne 1. 4. 2019 (zjištěno z pokusu o smír).

5. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi účastnicemi byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), na jejímž základě žalobkyně odevzdala žalované modem a set-top-box a žalovaná je převzala a zavázala se za ně zaplatit kupní cenu a další ceny za služby podle ceníku. Jelikož žalovaná neplatila ceny řádně a včas, žalobkyně ukončila poskytování služeb žalované podle § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Ze strany žalované nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by kupní cenu a vyúčtované ceny služeb žalobkyni zaplatila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem I. a žalobkyni přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je s ohledem na prodlení žalované se splacením peněžitého dluhu tvořeno úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze 2 úkonů (výzva k plnění a žaloba) podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

8. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán, soud proto žalobkyni uložil výrokem III. podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), a podle položky 2 bodu 3 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků v příloze k zákonu o soudních poplatcích doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč se splatností podle § 7 odst. 1 věty poslední zákona o soudních poplatcích.

9. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 1. 2022, č. j. 7 C255/2021-36, byla žalované ustanovena opatrovnice z řad advokátů uvedená ve výroku IV. tohoto rozsudku. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že ustanovená opatrovnice žalované v řízení učinila následující úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“): převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu a vyjádření k žalobě ze dne 9. 3. 2022 podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Za 2 výše uvedené úkony právní služby náleží ustanovené opatrovnici žalované odměna v celkové výši 2 000 Kč vypočtená podle § 6 odst. 1 advokátního tarifu a § 7 advokátního tarifu vypočtená z tarifní hodnoty 4 471,96 Kč podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu Vedle odměny náleží ustanovené opatrovnici žalované rovněž náhrada hotových výdajů v celkové výši 600 Kč vypočtené paušální částkou 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za každý z 2 shora uvedených úkonů právní služby. S ohledem na výše uvedené soud přiznal ustanovené opatrovnici žalovaného náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování v celkové výši 2 600 Kč. Proti výrokům I. a II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Proti výrokům III. a IV. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se role v řízení domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.