7 C 269/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa , číslo obec a číslo o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu

I. Žaloba s tím, že výpověď z nájmu bytu daná žalobci dne 14. 9. 2020 ohledně bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 20. 10. 2020 žalobce navrhoval, aby soud přezkoumal, zda výpověď z nájmu bytu, kterou obdržel od žalované, je oprávněná.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2020 namítala, že žalobce není aktivně věcně legitimován, neboť výpověď z nájmu bytu byla dána třem společným nájemcům, na něž nájem přešel jako na dědice po zůstavitelce [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], přičemž žalobce je jedním z těchto nájemců. Jelikož návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu podal z tří společných nájemců pouze žalobce, ne však zbývající dva nájemci, kteří mají s žalobcem postavení nerozlučných společníků, není samotný žalobce ve věci aktivně legitimován. Žalovaná dále uvedla, že nájem po zůstavitelce jako původní nájemkyni na žalobce jako člena zůstavitelčiny domácnosti nepřešel, neboť žalovaná s takovým přechodem nesouhlasila a žalobce nebyl manželem, registrovaným partnerem, rodičem, sourozencem, zetěm, snachou, dítětem ani vnukem zůstavitelky. Výpověď pak dala dědicům jako novým nájemcům bez udání důvodu v zákonné tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se dozvěděla, že původní nájemkyně zemřela, že nájem nepřešel na člena její domácnosti a kdo je jejím dědicem. Obdobně se vyjádřila též podáním došlým soudu dne 19. 5. 2021.

3. K vyjádření žalované žalobce podáním datovaným 21. 1. 2021 došlým soudu dne 25. 1. 2021 doplnil, že zbývající dědicové [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se v pozůstalostním řízení zřekli svého práva na přechod předmětného nájmu na své osoby. K výzvě soudu později doplnil podáním datovaným 8. 4. 2021 došlým soudu dne 28. 4. 2021, že mu byl na základě souhlasu zbývajících dědiců správcovskou firmou vrácen přeplatek z vyúčtování dotčeného bytu za rok 2019.

4. K projednání věci soud nařídil jednání na den 6. 8. 2021, k němuž se dostavil právní zástupce žalované. Žalobce se k jednání bez omluvy nedostavil. Při jednání soud provedl dokazování.

5. Provedeným dokazováním listinami předloženými žalobcem soud zjistil následující pro věc významné skutečnosti. Při jednání dne [datum] vedeném v kanceláři notáře [titul] [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 9 ve věci řízení o pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], byla uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti mezi třemi dědici, a to žalovaným, sestrou zůstavitelky [titul]. [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a bratrem zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozeným [datum]. Sestra a bratr zůstavitelky uznali, že žalovaný žil se zůstavitelkou nejméně jeden rok před jejím úmrtím a vedli společnou domácnost (zjištěno z protokolu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Usnesením notáře [titul] [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne 3. 6. 2020, byla schválena výše uvedená dohoda dědiců a nabytí dědictví ve smyslu této dohody bylo dědicům potvrzeno (zjištěno z usnesení notáře [titul] [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Žalovaná dala žalobci výpověď datovanou 14. 9. 2020 z nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa žalované a žalobce], s odkazem na § 2283 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), bez udání důvodu. Ve výpovědi poučila žalobce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla schválena usnesením Rady Městské části [obec a číslo] [číslo] (zjištěno z výpovědi z nájmu bytu ze dne 14. 9. 2020). [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako spoludědicové souhlasili, aby [právnická osoba], spol. s r.o., se sídlem [adresa], [číslo] [obec a číslo], vyplatila žalobci jako spolubydlícímu zůstavitelky přeplatek za rok 2019 (zjištěno ze souhlasu s vyplacením přeplatku z plateb za r. 2019 ze dne 16. 3. 2021).

6. Na základě dokazování listinami předloženými žalovanou soud zjistil, že dne 3. 8. 1994 byla mezi žalovanou jako pronajímatelkou a [jméno] [příjmení], narozenou 21. 3. 1944, jako nájemkyní uzavřena nájemní smlouva [číslo] na jejímž základě žalovaná přenechala nájemkyni byt I. kategorie [číslo] ve IV. patře domu [adresa] na ulici [ulice] na dobu neurčitou od 3. 8. 1994 (zjištěno z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 3. 8. 1994). Nájemkyně zemřela dne 4. 8. 2019 (zjištěno z úmrtního listu ze dne 15. 8. 2019). Žalovaná prostřednictvím [právnická osoba], spol. s r.o., umožnila žalobci prohlídku bytu [číslo] v 1. podlaží dobu [adresa] na ulici [ulice], [obec a číslo], který žalobce nepřijal, a dále bytu [číslo] ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice], [obec a číslo] (zjištěno ze žádostí o umožnění prohlídky uvedených bytů ze dne 16. 10. 2019). Žalovaná sdělila dne 22. 4. 2020 žalobci, že nesouhlasí s přechodem práva nájmu k předmětnému bytu na jeho osobu (zjištěno z nesouhlasu s přechodem práva nájmu ze dne 22. 4. 2020, značka MCP9/037889/2020). Žalovaná dala [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a žalobci výpověď datovanou 14. 9. 2020 z nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [adresa žalované a žalobce], s odkazem na § 2283 odst. 1 o. z., bez udání důvodu. Ve výpovědi je poučila o jejich právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpovědi byly schváleny usnesením Rady Městské části [obec a číslo] [číslo]. [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] byly výpovědi doručeny dne 22. 9. 2020 a žalobci byla výpověď doručena dne 23. 9. 2020 (zjištěno ze tří výpovědí z nájmu bytu ze dne 14. 9. 2020 včetně tří doručenek). [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sdělili žalované, že předmětný byt obývala jejich zemřelá sestra s žalobcem jako spolužijící osobou po dobu devíti let, přičemž po sestřině smrti přenechali žalobci, který v bytě bydlel dále, veškeré zařízení bytu a je na žalobci, aby byt předal žalované nebo správcovské [právnická osoba], [anonymizována tři slova] (zjištěno z dopisu ze dne 6. 10. 2020).

7. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce užíval byt [číslo] ve [anonymizováno] patře domu [adresa] na ulici [ulice], [obec a číslo], jako člen společné domácnosti nájemkyně [titul] [jméno] [příjmení], narozené [datum], jež byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 8. 1994 uzavřené na dobu neurčitou. Nájemkyně zemřela dne [datum]. Žalovaná nesouhlasila s přechodem nájmu na žalobce. Dědici po nájemkyni jsou žalobce, sestra původní nájemkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození], a bratr původní nájemkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], kterým bylo nabytí dědictví potvrzeno usnesením notáře jako soudního komisaře, jež nabylo právní moci dne 3. 6. 2020. Žalovaná všem třem dědicům původní nájemkyně vypověděla nájem bez udání důvodu, přičemž žalobci byla výpověď doručena dne 23. 9. 2020 a zbylým dvěma dědicům dne 22. 9. 2020.

8. Vzhledem k § 3074 odst. 1 části věty první před středníkem o. z. je nutno shora popsaný skutkový stav posuzovat podle o. z.

9. Podle § 2279 odst. 1 o. z.,„ (z) emře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.“ 10. Podle § 22 odst. 1 části věty první před středníkem o. z.„ (o) soba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“)“.

11. Podle § 2282 odst. 1 o. z.,„ (n) epřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice.“ 12. Podle § 2270 odst. 1 o. z.,„ (u) zavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě.“ 13. Podle § 2270 odst. 2 o. z.,„ (c) o platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak.“ 14. Podle § 2271 o. z.„ (s ) poleční nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.“ 15. Podle § 2283 odst. 1 o. z.„ (p) ronajímatel může nájem vypovědět bez uvedení důvodu s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl, že nájemce zemřel, že práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti nepřešla a kdo je nájemcovým dědicem nebo kdo spravuje pozůstalost.“ 16. Podle § 2290 o. z.„ (n) ájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.“ 17. Na základě shora uvedeného zjištěného skutkového stavu a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Žalobce v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by byl jednou z privilegovaných osob podle § 2279 odst. 1 věty poslední o. z., na niž by jako na člena domácnosti zemřelé nájemkyně přešel nájem i bez souhlasu pronajímatele, tedy že by byl manželem, partnerem, rodičem, sourozencem, zetěm, snachou, dítětem či vnukem zemřelé nájemkyně. Termín partner je přitom nutné vzhledem k legislativní zkratce v § 22 odst. 1 části věty první před středníkem o. z. vykládat jako registrovaný partner podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Neúčastní při jednání se pak žalobce sám připravil o možnost být soudem poučen podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Nájem tedy přešel podle § 2282 odst. 1 o. z. a § 2270 odst. 1 o. z. per analogiam jako společný nájem na žalobce a další dva dědice zemřelé nájemkyně, jimž byla žalovaná podle § 2283 odst. 1 o. z. oprávněna nájem vypovědět bez udání důvodu, což také učinila.

19. Přípustnost návrhu na soudní přezkum výpovědi z nájmu bytu dané dědici zemřelého nájemce bez udání důvodu podle § 2283 odst. 1 o. z. byla konstatována Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 18. 3. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1984/2018, s tím, že se přezkum omezí na posouzení splnění předpokladů pro tento druh výpovědi z nájmu bytu, když zkoumání jejího důvodu není z povahy věci možné. Návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi byl žalobcem podán včas ve lhůtě podle § 2290 o. z.

20. Podmínka aktivní věcné legitimace na straně žalobce však splněna nebyla. Již v rozsudku ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 2 Cdon 37/97, Nejvyšší soud judikoval, že„ (…) V řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu mají manželé - společní nájemci bytu ve smyslu § 703 a násl. obč. zák. - postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o.s.ř.) (…)“. Tento závěr Nejvyšší soud dále rozvinul v rozsudku ze dne 8. 7. 2009, sp. zn. 26 Cdo 1704/2008, v němž uvedl, že„ (…) Postavení manželů (společných nájemců bytu) jako nerozlučných společníků se podle názoru dovolacího soudu však projevuje i v tom, že oba manželé musí být účastníky řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Podal-li proto žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu jen jeden ze společných nájemců bytu, tj. jeden z manželů (např. proto, že s druhým manželem v důsledku neshod vůbec nekomunikuje, či proto, že druhý manžel s podáním žaloby nesouhlasil), je zapotřebí, aby druhého společného nájemce (druhého manžela) v žalobě označil jako (dalšího) žalovaného - vedle pronajímatele, který dal manželům výpověď z nájmu bytu. Přitom však postačí (je-li výpověď z nájmu bytu doručena oběma manželům), jestliže v šedesátidenní lhůtě (§ 711 odst. 3 obč. zák.) podá žalobu na určení její neplatnosti jen jeden z nich a v řízení před soudem prvního stupně, a to i po uplynutí lhůty podle § 711 odst. 3 obč. zák., navrhne přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce podle § 92 odst. 1 o.s.ř. (citované ustanovení neplatí pro odvolací řízení - viz § 216 odst. 1 o.s.ř.); není však vyloučeno, aby podle citovaného ustanovení navrhl vstup druhého manžela do řízení na straně žalovaného, a pak už je vůbec nerozhodné, zda takový návrh byl podán ve lhůtě podle § 711 odst. 3 obč. zák. Zbývá dodat, že vyhoví-li soud žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, pak rozsudkem pouze deklaruje (slovy zákona„ určuje“), že výpověď je neplatná. Jelikož účastníkům se v tomto řízení neukládají žádné povinnosti, je nerozhodné, zda druhý z manželů je jako účastník řízení na žalující straně či na straně žalované. (…) Z uvedeného vyplývá, že neúčastní-li se řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu všichni nerozluční společníci (zde manželé jako společní nájemci bytu), nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace. V případě opačného výkladu by se totiž nedalo vyloučit podání žaloby o určení neplatnosti jediné výpovědi z nájmu bytu doručené oběma manželům každým z manželů jako společných nájemců bytu samostatně. Nelze tudíž pokládat za správný právní názor, že každý ze společných nájemců je oprávněn domáhat se samostatně určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu bez ohledu na procesní aktivitu dalšího společného nájemce. (…)“ Plnou aplikovatelnost závěrů citovaných rozhodnutí i na právní poměry upravené podle o. z. pak Nejvyšší soud potvrdil v rozsudku ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5939/2016.

21. Úmrtím původní nájemkyně přešel nájem na její tři dědice podle § 2282 odst. 1 o. z., čímž došlo ke vzniku společného nájmu analogicky podle § 2270 odst. 1 o. z. za použití § 1723 odst. 2 o. z. V souladu se shora citovanými rozsudky Nejvyššího soudu mají tito dědici jako společní nájemci postavení nerozlučných společníků a řízení by se museli účastnit všichni tři, neboť posouzení oprávněnosti výpovědi by mělo dopad na postavení všech z nich. Jelikož žalobce podal žalobu sám a zbylí dědicové se nestali účastníky řízení ani na straně žalující, ani na straně žalované, musel soud konstatovat, že podmínka věcné legitimace u žalobce splněna nebyla. Proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci plný úspěch, má tudíž proti žalobci právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Tyto náklady jsou tvořeny náklady právního zastoupení žalované advokátem, jemuž v souladu s jeho požadavkem náleží odměna za zastupování podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu po 2 500 Kč podle § 7 advokátního tarifu za 4 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2 písemná podání nebo návrhy ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (vyjádření ze dne 8. 12. 2020, duplika došlá soudu dne 19. 5. 2021), a účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dále paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za tyto 4 úkony právní služby a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 2 352 Kč Celkem tak náklady žalované činí 13 552 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.