Obvodní soud pro Prahu 9 · Usnesení

7 C 61/2022

č. j. 7 C 61/2022-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH09:2022:7.C.61.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl o nařízení soudního prodeje zástavy v podílovém spoluvlastnictví dvou zástavních dlužníků. Soud uznal zajištěnou pohledávku zástavního věřitele, která vznikla z nesplnění smluvních závazků týkajících se odběru piva, a prokázané zástavní právo k nemovitosti. Předmětem prodeje byla nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, jejíž výměra a poloha byly uvedeny v rozhodnutí. Soud rozhodnutí založil na doložených listinách, včetně smluv, oznámení a dohod o úhradě dluhu, a uplatnil § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele sídlem adresa, obec zastoupeného advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti zástavnímu dlužníku: 1) celé jméno 1. zástavního dlužníka, datum narození bytem adresa, obec a číslo 2) celé jméno 2. zástavní dlužnice, datum narození bytem adresa, obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo o soudní prodej zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy v podílovém spoluvlastnictví celé jméno 1. zástavního dlužníka, datum narození a celé jméno 2. zástavní dlužnice, datum narození se spoluvlastnickými podíly id. ½ každého z nich, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba číslo popisné stojící na pozemku parc. číslo zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec, kat. území katastrální území, za účelem uhrazení zajištěné pohledávky zástavního věřitele za celé jméno 1. zástavního dlužníka, datum narození, IČO ve výši 7.925.261,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení: - ve výši 7,75% ročně z částky 200 171 Kč od 16.4.2012 do 27.8.2015, - ve výši 7,05% ročně z částky 812 724 Kč od 16.4.2013 do 27.8.2015, - ve výši 7,05% ročně z částky 1 045 104 Kč od 13.4.2014 do 27.8.2015, - ve výši 7,05% ročně z částky 7 999 829 Kč od 16.11.2014 do 27.8.2015, - ve výši 7,05% ročně z částky 9 430 607 Kč od 28.8.2015 do 1.9.2015, - ve výši 7,05% ročně z částky 9 266 504 Kč od 2.9.2015 do 29.5.2016, - ve výši 7,05% ročně z částky 8 970 920,36 Kč od 30.5.2016 do 20.6.2017, - ve výši 7,05% ročně z částky 8 650 167,36 Kč od 21.6.2017 do 13.4.2018, - ve výši 7,05% ročně z částky 8 109 108,36 Kč od 14.4.2018 do 7.5.2018, - ve výši 7,05% ročně z částky 7 925 261,36 Kč od 8.5.2018 do zaplacení a dále pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Dne 30. 11. 2021 podal zástavní věřitel u Obvodního soudu pro Prahu 9 návrh na nařízení soudního prodeje zástavy podle § 353a a násl. zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“). Návrh pak odůvodnil tím, že je zástavním věřitelem, jež uzavřel dne 1. 12. 2011 se zástavním dlužníkem 1 zástavní smlouvu, na základě které byly zástavou na nemovitostech zajištěny peněžité pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem 1 vyplývající ze smlouvy o podpoře prodeje číslo rok, uzavřené dne 1. 12. 2011 až do výše 11 600 000 Kč a z dalších smluv uzavřených mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem 1, které vzniknou do 1. 12. 2021 až do výše 4 081 000 Kč. Zástavní právo bylo zřízeno na nemovitostech a právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni 7. 12. 2011. Zástavní dlužník 2 dne 2. 12. 2011 prohlásil, že souhlasí se zřízením zástavy na nemovitostech ve prospěch zástavního věřitele.

2. Ve smlouvě o podpoře prodeje ze dne 1. 12. 2011 se zástavní dlužník 1 zavázal mj. provádět vhodnou pozitivní reklamu a propagaci piva vyráběného zástavním věřitelem a odebrat sjednané množství piva ve svých provozovnách. Za provádění propagace a reklamy náležel zástavnímu dlužníkovi 1 finanční bonus ve výši 10 000 000 Kč bez DPH, který byl zástavním věřitelem řádně uhrazen. Dále bylo mezi účastníky dohodnuto, že v případě, že zástavní dlužník 1 nesplní svůj smluvní závazek a neodebere ani 85 % sjednaného objemu piva v každém jednotlivém roce trvání smlouvy, uhradí zástavnímu věřiteli alikvótní část finančního bonusu za předmětné období a v případě, že odebere pouze 85 % až 99,9 % sjednaného objemu piva v každém jednotlivém roce trvání smlouvy, uhradí zástavnímu věřiteli částku ve výši tolika procent příslušné alikvótní části finančního bonusu, o kolik procent zástavní dlužník nesplnil objem. Dále si smluvní strany sjednaly, že v případě odstoupení od smlouvy uhradí zástavní dlužník 1 zástavnímu věřiteli náhradu investice.

3. Zástavní dlužník v roce 2011 odebral 15,3 hl piva místo sjednaných 196 hl, proto mu vznikla povinnost vrátit částku 200 171 Kč. V rámci oznámení ze dne 29. 2. 2011 byl zástavní dlužník jednak k vrácení části finančního bonusu, na které mu nevznikl nárok, vyzván.

4. Zástavní dlužník v roce 2012 odebral 1 554,2 hl piva místo sjednaných 2 350 hl, proto mu vznikla povinnost vrátit částku 812 724 Kč a k tomu byl vyzván oznámením zástavního věřitele ze dne 7. 3. 2013.

5. Konečně v roce 2013 odebral zástavní dlužník 1 326 hl piva místo sjednaných 2 350 hl, proto mu vznikla povinnost vrátit částku 1 045 104 Kč, k čemuž byl vyzván zástavním věřitelem dne 12. 3. 2014.

6. Protože zástavní dlužník 1 nadále porušoval smluvní ujednání, zejména pokud jde o odběr piva, zástavní věřitel od smlouvy přípisem ze dne 20. srpna 2014 odstoupil. Vyzval též zástavního dlužníka 1 opětovně k uhrazení poměrných částí finančního bonusu za roky 2011 až 2013 a dále k zaplacení částky ve výši 800 000 Kč, neboť zástavní dlužník v období roku 2014 neodebral množství piva odpovídající alespoň 85 % sjednaného objemu piva. Dále jej vyzval k zaplacení částky 6 199 829 Kč, když zástavnímu dlužníku 1 nevznikl nárok na zbývající část finančního bonusu za roky 2014 až 2016 a dále k zaplacení náhrady investice ve výši 1 291 631 Kč. Odstoupení od smlouvy převzal zástavní dlužník 1 dne 1. 10. 2014.

7. Účastníci spolu dále jednali a uzavřeli dohodu o úhradě dluhu dne 2. 3. 2015, kdy zástavní dlužník 1 uznal svůj dluh vůči zástavnímu věřiteli ze shora uvedené smlouvy o podpoře prodeje v celkové výši 10 349 459 Kč a zavázal se jej uhradit. Pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. V období od 27. 8. 2015 do 7. 5. 2018 bylo na dluh uhrazeno celkem 2 132 566,64 Kč, nárok zástavního věřitele tak činí 8 216 892,36 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z v žalobě specifikovaných částkách a termínech.

8. Protože nedošlo od 7. 5. 2018 k další úhradě ze strany zástavního dlužníka 1, podal zástavní věřitel návrh na soudní prodej zástavy.

9. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. ledna 2022 č.j. 28 C 226/2021-37 byla tímto soudem vyslovena jeho místní nepříslušnost a věc postoupena soudu zdejšímu, který jej převzal dne 15. 3. 2022 a dále pokračoval v řízení.

10. Pokud jde o zástavního dlužníka 1, pak soud pro upřesnění uvádí, že ten byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný, nijak nereagoval na výzvy soudu, nevyjádřil se ani jednou k podané žalobě či tvrzením nebo důkazům žalující strany a soud tak jednal v jeho nepřítomnosti na základě předložených důkazů a skutkových tvrzení (§ 101 odst. 2 a 3 o.s.ř.).

11. Dále došlo k úpravě žalobního návrhu, když původně byl předmět zástavy, tj. nemovitosti navržené k soudnímu prodeji zástavy ve společném jmění obou zástavních dlužníků jako manželů, jak bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí k 29. 11. 2021 pro katastrální území číslo název, list vlastnictví a pokud jde tedy o předmětnou parcelu parc. číslo včetně stavby číslo popisné stojící na tomto pozemku. Podle výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1.8.2022 jsou pak ideálními spoluvlastníky v rozsahu jedné poloviny pro každého oba zástavní dlužníci, když se jedná o důsledek prohlášení o zániku SJM a vzniku podílového spoluvlastnictví ze dne 4. 7. 2022. V tomto smyslu zástavní věřitel upravil svůj návrh, tedy nedomáhal se soudního prodeje zástavy ve společném jmění zástavních dlužníků, ale zástavby, jež je nyní v podílovém spoluvlastnictví obou zástavních dlužníků.

12. Námitkou zástavní dlužnice pak bylo, že požadovaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částek, jak vyčísleno v návrhu, není zástavní smlouvou nijak řešen. Ani případné uznání takového závazku prvým zástavním dlužníkem nemůže být v rozporu se zástavní smlouvou a soudní prodej zástavy by neměl být pro toto příslušenství pohledávky povolen. Dále pak, pokud jde o zástavním věřitelem nárokovanou částku 1 291 631 Kč jako náhradu investice, pak ani částka nad 1 000 000 Kč není podle jejího názoru zástavní smlouvou kryta, tedy sjednána a ani v tomto případě by tedy nemělo dojít k prodeji z tohoto titulu. K těmto námitkám zástavní dlužnice pak soud uvádí, že zástavní věřitel podáním ze dne 4. 8. 2022 vzal návrh částečně zpět a nedomáhal se tedy úhrady částky 291 631 Kč spolu s úrokem z prodlení od 16. 11. 2014 do zaplacení (část náhrady investice převyšující částku 1 000 000 Kč) a dále v části úroku z prodlení, jež převyšují zákonnou sazbu, tedy nedomáhal se úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z jím uváděných částek, nýbrž požadoval jen úrok zákonný ve výši 7,05 % ročně z vyčíslených částek.

13. Pokud jde o skutková zjištění provedená z listinných důkazů, pak soud konstatuje, že -) z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 29. 11. 2021 a 1.8.2022 týkající se parc. číslo o výměře 249 m stojící v katastrální uzemí a zapsané na list vlastnictví u katastru nemovitostí pro územní celek část Prahy byly původně v SJM obou zástavních dlužníků, v současné době se jedná o jejich podílové spoluvlastnictví ve výši 1/2 pro každého ze spoluvlastníků; -) ze smlouvy o podpoře prodeje číslo rok ze dne 1. 12. 2021 má soud tvrzení zástavního věřitele uvedená pod bodem č. 1 – 6 tohoto zdůvodnění za odpovídající textaci této smlouvy; -) ze zástavní smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2011 má soud za prokázané, že byla uzavřena mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem 1 celé jméno 1. zástavního dlužníka pokud jde o pozemek, a to parč. číslo zapsaný v katastru nemovitostí pro katastrální uzemí na list vlastnictví a pro budovu číslo popisné stojící na tomto pozemku. V této smlouvě též zástavní dlužník 1 prohlašuje, že ke dni uzavření smlouvy jsou tyto nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví; -) z výpisu z katastru nemovitostí dále vyplývá, že k nemovitostem je zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku do výše 11 600 000 Kč a budoucí pohledávky až do výše 4 081 000 Kč vzniklé do 1. 12. 2021 podle článku II., když oprávněným je osobní údaje zástavního věřitele, a to podle smlouvy o zřízení zástavního práva dle občanského zákoníku ze dne 1. 12. 2011, právní účinky vkladu práva vznikly ke dni 7. 12. 2011. Pokud jde o specifikaci zajištěných pohledávek podle zástavní smlouvy, pak toto upravuje článek II., specifikace pak odpovídá i procesnímu postupu zástavního věřitele, zejména pak částečnému zpětvzetí návrhu, jak shora uvedeno; -) z oznámení ve smyslu čl. 3 Smlouvy o podpoře prodeje ze dne 29. 2. 2012, včetně dodejky, ze dne 7. 3. 2013, včetně dodejky a 12. 3. 2014, včetně dodejky, že tato oznámení odpovídají tvrzením zástavního věřitele, jak jsou uvedena v úvodu tohoto zdůvodnění, kdy se jedná zejména o neplnění předem sjednaného objemu piva; -) z dopisu zástavnímu dlužníku 1 ze dne 20. 8. 2014, že tímto zástavní věřitel odstoupil od smlouvy ze dne 1. 12. 2011 číslo rok pro nesplnění závazku ze smlouvy vyplývajících. Současně byl zástavní dlužník 1 vyzván, aby uhradil části bonusu náhradou investice v celkové výši 10 349 459 Kč; -) z dohody o úhradě dluhu ze dne 2. 3. 2015 má soud za prokázané, že zástavní dlužník 1 uznal svůj dluh co do důvodu i výše v celkové výši 10 587 118 Kč a zavázal se jej splácet, tak jak v dohodě uvedeno.

14. Podle § 1309 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplnil-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojí se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

15. Popsané právo zástavního věřitele se pak v procesní rovině uplatňuje v řízení upraveném v § 353a násl. z.ř.s.. V řízení o soudním prodeji zástavy jako v první fázi soudního prodeje zástavy soud podle § 358 z.ř.s. zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Dle ustálené judikatury současně uvedené rozhodné skutečnosti nemusejí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.

16. Soud v této fázi zdůvodnění opakovaně připomíná, že zástavní dlužník 1 byl po celou dobu řízení zcela nečinný a nijak proti podanému návrhu nebrojil, zástavní dlužnice 2 pak měla v zásadě jen dílčí připomínky k výši nároku, jež byly konečně i zástavním věřitelem zcela zohledněny. Jiné námitky zástavní dlužnice 2 nevznesla.

17. Zástavní právo k zástavě a existence zástavního dlužníka byly jednoznačně a dostatečně doloženy shora citovanými listinnými důkazy, tedy smlouvou o podpoře prodeje číslo rok ze dne 1. 12. 2011, jakož i zástavní smlouvou k předmětným nemovitostem z téhož dne a dobovým i aktuálním výpisem z katastru nemovitostí. Zajištěná pohledávka a její výše pak byla dostatečným způsobem doložena i dalšími listinami, a to oznámeními ve smyslu čl. 3 smlouvy o podpoře prodeje, jakož i odstoupením od této smlouvy zástavním věřitelem dne 20. srpna 2014, podpůrně i dohodou o úhradě dluhu ze dne 2. 3. 2015.

18. Soud má tedy za dostatečně osvědčené, respektive jednoznačně prokázané, že zástavní právo k zástavě existuje, je prokázané, že oba zástavní dlužníci jsou těmi dlužníky, kterým svědčí povinnost k úhradě finančních částek požadovaných zástavním věřitelem a předmětné nemovitosti jsou v jejich podílovém spoluvlastnictví a finanční prostředky požadované zástavním věřitelem odpovídají smluvním ujednáním.

19. Protože byly naplněny všechny podmínky ustanovení § 358 z.ř.s. pro nařízení prodeje zástavy, soud návrhu vyhověl.

20. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud vychází z rozhodovací praxe zejména Městského soudu v Praze, jež se přiklání k výkladu zaujatému Ústavním soudem (viz. Nález sp. zn. III. ÚS 68/16), podle něhož se o nákladech řízení ve věci nařízení soudního prodeje zástavy rozhoduje až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tj. v řízení vykonávacím, respektive exekučním, tedy teprve poté, co bude postaveno na jisto, že bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Zdejší soud též v souladu s právním názorem vysloveným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 otázku náhrady nákladů řízení zohlednil (jelikož vydaným usnesením se řízení končí), když alespoň v obecné rovině prodej zástavy výslovně nařídil též pro uspokojení pohledávky zástavního věřitele na náhradu nákladů tohoto řízení. Takové rozhodnutí soudu je i v souladu s ústavněprávní argumentací Ústavního soudu. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve čtyřech vyhotoveních. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem, kterým nabývá právní moci (§ 358 odst. 1 z.ř.s.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.