7 C 74/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr Jiřím Malým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 136,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 136,69 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 315,49 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 5 136,99 Kč s příslušenstvím.

2. V žalobě uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 27. 11. 2019 rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 27. 11. 2019 pak žalobkyně uzavřela s žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu, jehož podpisem požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, a protože vyhověl všem smluvním předpokladům, bylo mu používání kontokorentu žalobkyní schváleno dne 27. 11. 2019 a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Žalovaný tyto podmínky nedodržel, a proto mu byl kontokorent zablokován a žalovaný jej nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních podmínek přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu ke dni 1. 10. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměla dopisem ze dne 1. 10. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 4 993,69 Kč na jistině kontokorentu a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu kapitalizovaný na částku 315,49 Kč za období od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020). Kromě jistiny dlužného úvěru nárokoval žalobce rovněž zaplacení příslušenství v podobě smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 1. 10. 2020 do 31. 10. 2020, smluvního úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 993,69 Kč od 11. 10. 2020 (od dodatečné lhůty k plnění, kterou žalovanému poskytla) a dále částku 143 Kč odpovídající dlužnému pojistnému za pojištění, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne 27. 11. 2019, a jež bylo dne 12. 8. 2020 strženo z účtu žalovaného a poukázáno pojišťovně z důvodu ukončení pojištění. Žalovanému byl dne 2. 10. 2020 zaslán zesplatňující dopis, kterým byl vyzván k zaplacení celého dluhu v dodatečné lhůtě k zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě listinných důkazů, předložených žalobkyní (žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný) soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne 27. 11. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena rámcová smlouva [číslo] na jejímž základě byl žalovanému u žalobkyně zřízen běžný účet č. [bankovní účet] (zjištěno z rámcové smlouvy [číslo]). Dne 27. 11. 2019 byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] podle něhož se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat prostřednictvím svého účtu č. [bankovní účet]. Úvěrová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že úvěr byl úročen úrokovou sazbou 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý kontokorentní úvěr průběžně splácet. Součástí uzavřeného dodatku byly podmínky pro užívání kontokorentu (zjištěno z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo]). Mezi účastníky bylo ujednáno, že prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni, a to i z jiné smlouvy, bude považováno za porušení smlouvy o kontokorentu a jako takové může být ze strany žalobkyně sankcionováno zesplatněním kontokorentu. Pro případ, že dojde k zesplatnění kontokorentu, byla žalobkyně oprávněna mimo jiné požadovat nepovolený debet na běžném účtu, poplatky spojené s běžným účtem a účelně vynaložené náklady na vymáhání (zjištěno z podmínek pro používání kontokorentu). Historie čerpání a splácení kontokorentu žalovaným pak vyplývá z předloženého výpisu z účtu. Především je z tohoto patrný nepovolený debet na účtu žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu a přehledu čerpání a splácení kontokorentu). Žalovaný nedodržel podmínky splácení kontokorentního úvěru, proto žalobkyně využila svého práva a pohledávky zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 1. 10. 2020. K tíži byla žalovanému déle účtována částka 143 Kč jako zaplacené pojistné (zjištěno z výpisu z účtu a z přihlášení k pojištění ze dne 27. 11. 2019). Současně pak žalobkyně uvedla, že celkový dluh představuje částku 5 452,18 Kč sestávající z kontokorentu ve výši 5 309,18 Kč a částky 143 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 1. 10 2020 včetně podacího archu).

7. Předložené listinné důkazy hodnotil soud ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu a smlouva o úvěru podle § 2662, 2665 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Na základě takto uzavřených smluv poskytla žalobkyně žalovanému k čerpání kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč k opakovanému čerpání a splácení prostřednictvím jeho běžného účtu, který byl žalovanému zřízen a veden u žalobkyně. Žalovaný smluvní podmínky porušil, když poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně prohlásila pohledávku v souladu s ujednáním smlouvy za okamžitě splatnou. Žalovaný v řízení netvrdil a tím méně neprokázal, že by na zbývající dluh vůči žalobkyni něčeho plnil. Žalobě tedy soud v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 5 136,99 Kč představující dluh na jistině úvěru ve výši 4 993,69 Kč a dlužné pojistné ve výši 143 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal též příslušenství pohledávky, a to částku 315,49 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18,9 % za dobu od 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020, úrok ve výši 8,25 % ročně od 31. 10. 2020 do zaplacení v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. a vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.