80 C 135/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Primusovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 121 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni - částku 10 000 Kč, - úrok 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do 30. 12. 2025, - úrok 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení, - úrok 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 31. 12. 2025 do zaplacení, - kapitalizovaný úrok ve výši 533,88 Kč od 1. 8. 2025 do 30. 11. 2025, - částku 121 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 121 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že strany uzavřely dne 7. 12. 2017 Rámcovou smlouvu č. hodnota (dále jen „Rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. č. účtu. Dodatkem č. hodnota k Rámcové smlouvě, který byl mezi účastníky řízení uzavřen dne 13. 7. 2018, byl žalované poskytnut ze strany žalobkyně kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalované došlo v souladu se smluvním ujednáním dne 1. 12. 2025 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění žalovaná dlužila žalobkyni jistinu ve výši 10 000 Kč a smluvní úrok kapitalizovaný na částku 533,88 Kč za období od 1. 8. 2025 do dne předcházejícímu dni zesplatnění. Žalobkyně se kromě dlužné jistiny a uvedeného kapitalizovaného úroku domáhá smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do 30. 12. 2025, smluvního úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 31. 12. 2025 do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 10 000 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně se žalobou dále domáhala druhého samostatného nároku, v jehož rámci po žalované požaduje zaplacení částky 121 Kč. Tento nárok odůvodnila tím, že Rámcovou smlouvou byl žalované aktivován běžný účet, přičemž žalovaná se zavázala, že na svém běžném účtu bude disponovat s penězi jen do výše dostupného zůstatku, stejně jako se zavázala udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby. Pro případ záporného zůstatku se žalovaná zavázala zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů po výzvě žalobkyně. Přesto se žalovaná dostala nepovoleného debetu ve výši 121 Kč, který ani přes výzvu žalobkyně neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud její souhlas s takovým postupem předpokládat. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání a na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

3. Dne 7. 12. 2017 byla mezi žalobkyní jako bankou a žalovanou jako klientem uzavřena na dobu neurčitou Rámcová smlouva č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované bankovní služby včetně služeb platebních; mj. byl žalované zřízen běžný účet č. č. účtu. Součástí Rámcové smlouvy byly obchodní podmínky, přičemž podle čl. Přijetí a provedení platebního příkazu, bodu 8, majitel účtu musí udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně závazků vůči žalobkyni. Když bude účet v minusu, musí majitel dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co o něm dá žalobkyně majiteli vědět (Rámcová smlouva č. hodnota, obchodní podmínky). Dne 13. 7. 2018 byl mezi účastníky uzavřen Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě, na jehož základě žalobkyně poskytla na dobu neurčitou žalované neúčelový nezajištěný úvěr, tzv. kontokorent, ve výši 10 000 Kč, přičemž způsob čerpání úvěru byl sjednán přečerpáním účtu č. č. účtu. Kontokorent byl úročen sazbou 18,90 % ročně (Dodatek č. 2 k Rámcové smlouvě č. hodnota, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podmínky pro používání kontokorentu). Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila podmínky čerpání kontokorentu, byl úvěr zesplatněn ke dni 1. 12. 2025, přičemž ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 10 000 Kč a úroky 533,88 Kč (přehled čerpání a splácení kontokorentu). Ke dni 31. 12. 2025 činil konečný zůstatek na běžném účtu žalované –121 Kč (výpis z běžného účtu ze dne 13. 1. 2026). Žalovaná dlužnou jistinu s příslušenstvím kontokorentního úvěru ani nepovolený debetní zůstatek žalobkyni neuhradila, ačkoliv k tomu byla předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2025 vyzvána (výzva k zaplacení dluhu ze dne 1. 12. 2025).

4. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky ve výši 10 121 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

5. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou vedla běžný účet (§ 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovaná se v souvislosti s vedením běžného účtu zavázala, že bude udržovat na účtu dostatečné množství finančních prostředků, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně závazků vůči žalobkyni. Této povinnosti však žalovaná nedostála a vznikl jí záporný zůstatek ve výši 121 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, natož prokázala, že by tento záporný zůstatek uhradila.

6. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně umožnila žalované čerpat kontokorentní úvěr (§ 2395 a násl. o. z.), a to až do výše 10 000 Kč. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalované byl kontokorentní úvěr zesplacen a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné jistiny a smluvních úroků. Žalovaná v řízení netvrdila, natož prokázala, že by řádně plnila smluvené podmínky pro čerpání kontokorentního úvěru, případně že by na úvěr uhradila více, než kolik v řízení uvedla žalobkyně.

7. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. V rámci náhrady nákladů řízení soud přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pouze náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, neboť náhradu za jiné náklady řízení žalobkyně nepožadovala.

9. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrhu na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.