9 C 105/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno Zástupce, advokátkou, sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, bytem Adresa žalované o zaplacení částky 63 155,08 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se v části o zaplacení částky 5 379,24 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 379,24 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení zastavuje

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 574,76 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 574,76 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 23 201,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 30. 6. 2025 do zaplacení se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 63 155,08 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba, IČO IČO (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou došlo dne 29. 1. 2025 k uzavření Smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě, které se právní předchůdce žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, když žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové částce 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala právní předchůdkyni vrátit do 29. 6. 2025 spolu s úroky ve výši 13 155,08 Kč. Žalovaná se následně dostala do prodlení s hrazením pravidelných měsíčních splátek, a proto byl úvěr dne 29. 6. 2026 původním věřitelem zesplatněn a žalovaná byla téhož dne vyzvána k úhradě celého dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, a dále smluvního úroku ve výši 13 155,08 Kč v souladu se smlouvou o úvěru. Spotřebitelský úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaná doplnila zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaná byla povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností právnická osoba, se adresa, IČ IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Anonymizováno soudem v Anonymizováno, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobkyně., se sídlem Adresa žalobkyně, IČ Anonymizováno zapsané v obchodním rejstříku vedeným Anonymizováno soudem v Anonymizováno, oddíl Anonymizováno, vložka Anonymizováno, jako postupníkem a novým věřitelem. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2025, ale na svůj dluh neuhradila ničeho.

2. Žalobkyně podáním ze dne 19. 6. 2026 vzala žalobu částečně zpět co do částky 5 379,24 Kč včetně příslušenství, když uvedla že žalovaná na předmětný úvěr uhradila dne 2. 3. 2025 částku ve výši 10 046 Kč, přičemž z toho byla částka ve výši 5 379,24 Kč započtena na jistinu a částka ve výši 4 666,76 Kč započtena na smluvní úrok.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č. l. 4 p.v. spisu). Žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyjádřila (§ 101 odst. 4), a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná uzavřela jako klient se společností právnická osoba, IČO IČO jako poskytovatelem úvěru dne 29. 1. 2025 Smlouvu o úvěru č. hodnota (Smlouva o úvěru č. hodnota ze dne 29. 1. 2025, Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách), jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč (Výpis z běžného účtu). Žalovaná měla zaplatit jistinu ve výši 50 000 Kč, spolu se zápůjční úrokovou sazbou 112 %, RPSN 191,80 %, s to v sedmi měsíčních splátkách ve výši 10 045,91 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 28. 2. 2025 a poslední 29. 8. 2025. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila dne 2. 3. 2025 splátku ve výši 10 046 Kč (Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky dne 29. 4. 2025 a dne 29. 5. 2025 (Upomínka ze dne 29. 4. 2025, Opakovaná výzva k úhradě ze dne 29. 5. 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 29. 6. 2025, kdy žalovanou vyzvala k úhradě celé dlužné částky (Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 29. 6. 2025). Právní zástupce žalobkyně žalovanou dne 19. 7. 2025 vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 68 724,55 Kč (Předžalobní výzva ze dne 19. 7. 2025, Potvrzení o podání zásilky ze dne 23. 7. 2025).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 uzavřené mezi právnická osoba, jako postupitelem a právnická osoba, jako postupníkem plyne, že pohledávka žalované byla postoupena na postupníka (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, Dodatek č. hodnota ze dne 12. 12. 2024 Seznam postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2025, kterou odeslala 23. 7. 2025 (Potvrzení o podání zásilky ze dne 23. 7. 2025).

8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 63 155,08 Kč s příslušenstvím byla podána po právu jen částečně.

9. Právní předchůdkyně se dne 29. 1. 2025 zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se tyto zavázala splácet ve výši a lhůtě dle sdělení právní předchůdkyně. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, na který uhradila 10 046 Kč. K úhradě zbývající části úvěru byla žalovaná vyzvána dopisem datovaným dne 29. 6. 2025, odeslaným téhož dne.

10. Při svém rozhodování soud vycházel z této právní úpravy:

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění k 28. 6. 2022 (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění k 28. 6. 2022 (dále jen „ZSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právním jednáním to, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Právní předchůdkyně a žalovaná uzavřeli dne 29. 1. 2025 smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z., § 2 odst. 1 ZSÚ), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tento vrátit do 29. 8. 2025. Tuto Smlouvu však soud shledal za absolutně neplatnou (§ 580 odst. 1 o. z.). Soud při závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vycházel z toho, že právní předchůdkyně nedostála své povinnosti prověřit schopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, jelikož ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána, toto jakkoliv nedoložila. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ bylo její povinností před poskytnutím spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, a včetně povinnosti věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované informace o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, jehož závěry se uplatní i za současné právní úpravy). Právní předchůdkyně řádně úvěruschopnost žalovaného neprověřila, když se omezila pouze údajnou na lustraci žalované v informačních systémech, ale nijak nezjišťovala její příjmy ani výdaje a zcela jednoznačně povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného nedostála. Z výpisu z účtů žalované doložené žalobkyní přitom plyne, že žalobkyně si lednu Anonymizováno vzala několik dalších spotřebitelských úvěrů, a to v částce částka od společnosti právnická osoba, částka od společnosti právnická osoba, částka od společnosti právnická osoba. a dále částka od společnosti právnická osoba. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanou skutečně lustrovala v bankovních a nebankovních registrech (např. registry SOLUS, NRKI, BRKI) nebo veřejných rejstřících (insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí, apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně tak na řádné splněné své povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ rezignovala.

18. Soud tak uzavírá, že převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna nesplacenou částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o.z. jako bezdůvodné obohacení.

19. V bodě I. soud na základě dispozitivního úkonu žalobkyně řízení o zaplacení částky ve výši 5 379,24 Kč, spolu s úroky ve výši 12 % z částky 5 379,24 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení, podle § 96 odst. 2 o.sř. zastavil, když žalovaná dne 2. 3. 2025, tedy před podáním žaloby uhradila částku ve výši 10 046 Kč, přičemž žalobkyně přitom uvedla, že z toho byla částka ve výši 5 379,24 Kč započtena na jistinu a částka ve výši 4 666,76 Kč na smluvní úrok.

20. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 34 574,76 Kč, když právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč, na kterou žalovaná uhradila 10 046 Kč. V řízení nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by uhradila méně nebo více nad rámec uvedeného. Žalované tak byla uložena povinnost k zaplacení částky ve výši 34 574,76 Kč (výrok II.) jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 a 2 o.z.) spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o.z.) z této částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení nečinná, nemohl soud zjistit její možnosti pro určení lhůty k vrácení bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 a § 1880 o.z. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.

21. Ve vztahu k dalším nárokům pohledávky, kdy se žalobkyně dále domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 201,08 Kč jako zbývající část jistiny a smluvního úroku z prodlení a zákonný úrok z prodlení z částky 23 201,08 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o nároky vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou (výrok III.).

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze zčásti (žalobkyně měla úspěch co do 54,75 %, žalovaná co do 45,25 %). Poměr úspěchu a neúspěchu je relativně vyrovnaný; v zastavené části sice žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Soud proto náhradu nákladů nepřiznával žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.