9 C 124/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení 49 894,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 49 894,35 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 23 032,35 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 1 633,50 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 8 046,50 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 13 975,50 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 3 206,50 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27 179 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 4. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 49 894,35 Kč s příslušenstvím z titulu smluv o dílo uzavřených v období od června 2020 do září 2020. Žalobkyně tvrdila, že předmětem smluv byl překlad dokumentů a textů žalované žalobkyní do ukrajinského jazyka, dílčí objednávky byly prováděny obvykle e-mailem. Díla byla předávána jak e-mailem, tak osobním převzetím. Fakturované částky však žalovaná považovala za jednostranně započitatelné, byť dle žalobkyně k naplnění podmínek pro jednostranné započtení nedošlo. Žalobkyně žalované vystavila dne 30. 6. 2020 fakturu č. 2020 se splatností 31. 7. 2020, dne 20. 7. 2020 fakturu č. 2020 se splatností 3. 8. 2020, dne 31. 7. 2020 fakturu č. 2020 se splatností 17. 8. 2020, dne 31. 7. 2020 fakturu č. 2020 se splatností 17. 8. 2020 a dne 8. 10. 2020 fakturu č. 2020 se splatností 22. 10. 2020, znějící celkem na částku 49 894,35 Kč včetně DPH, kdy s jejich úhradou se žalovaná dostala do prodlení. Žalovaná vystavila žalobkyni dne 2. 10. 2020 fakturu č. FV 2020 na částku 198 331,21 Kč se splatností 9. 10. 2020, na kterou měla započítat pohledávky žalobkyně za žalovanou, když chováním žalobkyně měla žalované vzniknout škoda v této výši. Žalobkyni nebyl důvod ani výše vzniku škody prokázán, a žalobkyně existenci jakéhokoli práva na náhradu škody odmítala. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě výzvy ze dne 27. 11. 2020.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyně uplatňuje z důvodu jednostranného započtení neexistující pohledávku. Žalovaná oznámila žalobkyni jednostranné započtení dopisem ze dne 5. 10. 2020 zaslaným společně s fakturou č. FV 2020 ze dne 2. 10. 2020 se splatností 9. 10. 2020. Žalobkyni byla takto vyfakturována škoda, která vznikla žalované prodlením žalobkyně s dodáním objednaných překladů dokumentů do ukrajinského jazyka. Žalobkyně nedodala do smluveného data, 28. 7. 2020, plné moci a výpisy z obchodních rejstříků přeložené do ukrajinského jazyka, kdy tyto žalovaná měla do 29. 7. 2020 předat příslušnému policejnímu oddělení na Ukrajině. Žalobkyně však překlady dodala až 31. 7. 2020. Zaměstnanec žalované odletěl situaci řešit na Ukrajinu osobně, zároveň žalovaná zaslala překlady policejnímu oddělení. Jelikož překlady nebyly zaslány včas, nebylo možné připravit rozhodnutí o vydání vozidel potřebné k jejich dopravě do České republiky. Objednávku kamionů určených k přepravě těchto vozidel však nebylo již možné zrušit. Žalovaná byla nucena zaplatit částku 225 461,12 Kč (8 530,50 EUR) za výjezd kamionů, částku 5 727,71 Kč za dvě letenky, a 6 272 Kč na nákladech za ubytování.

3. Podáním ze dne 8. 7. 2021 žalobkyně namítala, že se nemohla dostat do prodlení s předáním překladů, neboť žalovanou deklarovaný termín jí nebyl nikdy sdělen, své závazky plynoucí z uzavřených smluv neporušila. Ze strany žalované tak nemohlo dojít k platnému jednostrannému započtení pohledávky žalovanou.

4. Podáním ze dne 3. 3. 2022 žalovaná uvedla, že žalobkyně dlouhodobě poskytovala žalované překlady dokumentů potřebných k převzetí a odvozu motorových vozidel zadržených ukrajinskými úřady zpět na území České republiky. Účel ověřených překladů jí tak byl znám jak ze samotného obsahu, tak z komunikace se zaměstnanci žalované, stejně tak byly žalobkyni známy důsledky nedodržení stanovených termínů.

5. Podáním ze dne 27. 4. 2022 žalovaná vznesla námitku započtení s tím, že vůči nároku žalobkyně započítává svoji pohledávku z titulu náhrady škody způsobenou žalobkyní dle čl. II. odst. 5 podání ze dne 7. 6. 2021, tj. za náklady na výjezd kamionů ve výši 225 461,12 Kč, náklady na letenky ve výši 5 727,71 Kč a náklady na ubytování ve výši 237 460,83 Kč.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že práce fakturované dne 30. 6. 2020 fakturou č. 2020 se splatností 31. 7. 2020, dne 20. 7. 2020 fakturou č. 2020 se splatností 3. 8. 2020, dne 31. 7. 2020 fakturou č. 2020 se splatností 17. 8. 2020, dne 31. 7. 2020 fakturou č. 2020 se splatností 17. 8. 2020 a dne 8. 10. 2020 fakturou č. 2020 se splatností 22. 10. 2020, byly provedeny, a fakturovaná cena odpovídala sjednané ceně za provedení překladu.

7. Dne 25. 6. 2020 zaslala paní [jméno] [příjmení], asistentka žalované, žalobkyni scan plné moci svědky [celé jméno svědka] (e-mail ze dne 25. 6. 2020 13:57 hodin). Dne 8. 7. 2020 požádal svědek [celé jméno svědka] žalobkyni o soudní překlad (e-mail ze dne 8. 7. 2020 12:08 hodin). Dne 30. 7. 2020 žalobkyně zaslala na e-mail svědka [celé jméno svědka] hotový překlad (e-mail ze dne 30. 7. 2020).

8. Dne 20. 7. 2020 požádal svědek [celé jméno svědka] o překlad auditu do Ukrajinštiny (e-mail ze dne 20. 7. 2020 9:21 hodin), svědkyně [celé jméno svědkyně] téměř obratem objednávku potvrdila (e-mail ze dne 20. 7. 2020 9:55 hodin). Svědek [celé jméno svědka] zaslal žalobkyni dne 22. 7. 2020 e-mailem žádost o soudní překlad do ukrajinského jazyka s tím, že originál s doložky dodá„ ASAP“; přílohou e-mailu byly soubory word pojmenované jako„ plná moc“ (e-mail ze dne 22. 7. 2020 12:21 hodin, e-mail ze dne 21. 7. 2020 8:5 5:26 hodin). Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že potvrzuje zakázku, na originály počkají (e-mail ze dne 22. 7. 2020 12:31 hodin). Týž den zaslal svědek [celé jméno svědka] další dokumenty k překladu s tím, že zašle ještě další listiny (e-mail ze dne 22. 7. 2020 16:50 hodin). Ještě týž den zaslal k překladu obchodní výpisy (e-mail ze dne 22. 7. 2020 17:28 hodin). Svědkyně [celé jméno svědkyně] panu [celé jméno svědka] přijetí e-mailů se soubory potvrdila a dotázala se na svazování s dokumenty (e-mail ze dne 22. 7. 2020 18:39 hodin). Dne 24. 7. 2020 svědkyně [celé jméno svědkyně] e-mailem, navázaným na e-mail ze dne 20. 7. 2020 9:55 hodin, informovala svědka [celé jméno svědka], že termín dodání překladů je reálný až 30. 7., a současně jej požádala, aby v případě, že by žalovaná potřebovala něco rychleji či do určitého data, toto dával na vědomí (e-mail ze dne 24. 7. 2020 14:01 hodin, 14:02 hodin).

9. Dne 27. 7. 2020 zaslal svědek [celé jméno svědka] žalobkyni další plnou moc k překladu s tím, že týž den by dodal originál. E-mail byl zaslán v návaznosti na e-mail ze dne 24. 7. 2020 14:02 hodin (e-mail ze dne 27. 7. 2020 8:22 hodin). Na tento e-mail svědkyně [celé jméno svědkyně] odvětila, že plnou moc má a děkuje (e-mail ze dne 27. 7. 2020 9:16 hodin). Týž den svědek [celé jméno svědka] zaslal plnou moc k překladu, kde došlo ke změně jména (e-mail ze dne 27. 7. 2020 9:48 hodin), doposlal další originály plných mocí (e-mail ze dne 27. 7. 2020 11:37 hodin, 12:20 hodin, 16:57 hodin).

10. Dne 28. 7. 2020 svědkyně [celé jméno svědkyně] zaslala panu [celé jméno svědka] soubory – plné moci a výpisy z obchodního rejstříku (e-mail ze dne 28. 7. 2020 10:12 hodin, 15:34 hodin). Dne 30. 7. 2020 zaslal svědek [celé jméno svědka] plnou moc k překladu s tím, že by ji požadoval do zítra (e-mail ze dne 30. 7. 2020 11:20 hodin, e-mail ze dne 30. 7. 2020 11:16 hodin).

11. Dne 30. 7. 2020 byla žalobkyně zprávou informována svědkem [celé jméno svědka], že jí zaslal plnou moc. Další den, tj. 31. 7. 2020 se domlouvali na možnosti dodání originálu plné moci s tím, že překlady musí být zaslány do 14 hodin. Ve 14:58 hodin zaslal žalobkyni další listiny s tím, zda by bylo možné udělat 3 úřední překlady do neděle. Dne 2. 8. 2020 byly žalobkyní svědkovi [celé jméno svědka] předány. Dne 5. 8. 2020 se žalobkyně dotázala na stav věci na Ukrajině s tím, že přeje štěstí. Následně až dne 17. 8. 2020 se žalobkyně obrátila s dotazem na stav věci s vozidly na Ukrajině, pročež svědek [celé jméno svědka] odepsal, že to nedopadlo. Dne 7. 9. 2020 byl svědek [celé jméno svědka] na Ukrajině znovu za účelem převozu vozidel. Dotázal se žalobkyně, zda bude možné dohodnout se na nějaké slevě za opožděné překlady. Žalobkyně odepsala, že faktury za faktury z června a července je již odvedené DPH, a jsou víc jak měsíc takto zaúčtované. Dne 10. 9. 2020 žalobkyně požádala svědka [celé jméno svědka] o úhradu faktur poté, co jí na svědka [celé jméno svědka] odkázal svědek [celé jméno svědka]. Svědek [celé jméno svědka] slíbil, že promluví se svědkem [celé jméno svědka], že je ještě dosud na Ukrajině (WhatsApp komunikace žalobkyně a svědka [celé jméno svědka] za dobu od 30. 7. 2020 do 10. 9. 2020).

12. Dne 5. 10. 2020 zaslala žalovaná žalobkyni fakturu, v příloze e-mailu označená 1567_001.pdf (e-mail ze dne 5. 10. 2020 12:16 hodin), kdy se mělo jednat o oznámení o vzájemném zápočtu, kdy na náhradu škody žalované v částce 198 331,21 Kč byly započteny pohledávky žalobkyně v částkách 23032,35 Kč, 1 633,50 Kč, 8 046,50 Kč a 13 975,50 Kč (listina označená„ Věc: Vzájemný zápočet oznámení“ ze dne 5. 10. 2020), když škoda za pozdní dodání objednaných překladů byla žalobkyni vyúčtována fakturou č. FV 2020 ze dne 2. 10. 2020 se splatností dne 9. 10. 2020 ve výši 198 331,21 Kč (faktura č. FV 2020 ze dne 2. 10. 2020). Žalovaná si na dobu od 4. 8. do 8. 8. 2020 rezervovala pokoj v ceně 6 272 Kč (potvrzení rezervace č.: [číslo]), zaplatila letenku z [obec] do Kyjeva v částce 3 470,06 Kč (invoice č. 2020 [číslo]) a zpět v ceně 2 254,65 (invoice 2020 [číslo]), a byla jí fakturována objednávka přepravy z [obec] do Oděsy na Ukrajině a z Kyjeva do [obec] v částkách 4 961 EUR (131 119,23 Kč), a 3 569,50 EUR (94 341,89 Kč) (faktura – daňový doklad č. FAV2022034 a č. FAV2022033). Dne 9. 10. 2020 byla žalovanou započtena na pohledávku z náhrady škody pohledávka žalobkyně v částce 3 206,50 Kč (listina označená„ Věc: Vzájemný zápočet oznámení“ ze dne 9. 10. 2020).

13. Fakturou č. 2020 ze dne 30. 6. 2020 se splatností 31. 7. 2020 žalobkyně fakturovala žalované částku 23 032,35 Kč, fakturou č. 2020 ze dne 20. 7. 2020 se splatností 3. 8. 2020 žalobkyně fakturovala žalované částku 1 633,50 Kč, a fakturou č. 2020 ze dne 31. 7. 2020 se splatností 17. 8. 2020 žalobkyně fakturovala žalované částku 8 046,50 Kč, fakturou č. 2020 ze dne 31. 7. 2020 se splatností 17. 8. 2020 žalobkyně fakturovala žalované částku 13 975,50 Kč, fakturou č. 2020 ze dne 8. 10. 2020 se splatností 22. 10. 2020 žalobkyně fakturovala žalované částku 3 206,50 Kč (citované faktury). Dne 8. 10. 2020 sdělil zástupce žalobkyně žalované, že žalobkyně neuznává uplatněný nárok na náhradu škody, kdy si není vědoma, že by jakoukoli škodu způsobila a k jednostrannému započtení tak nebude přihlížet; současně byla žalovaná upomenuta o úhradu dosud neuhrazených faktur (dopis ze dne 8. 10. 2020). Dopisem ze dne 27. 11. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 51 120,35 Kč (předžalobní výzva ze dne 27. 11. 2020, doručenka datové zprávy).

14. Dne 21. 12. 2020 sdělila žalobkyně žalované, že uplatněný nárok neuznává z důvodu žalobkyní způsobené škody vzniklé žalované (e-mail ze dne 21. 12. 2020 15:15 hodin, 15:40 hodin).

15. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že spolupracuje s žalobkyní, dodává jí asistentské služby, tedy vyhotovuje cenovou nabídku, zkoumá, jestli je vše v pořádku, jestli je překlad realizovatelný, případně dořeší s klientem další detaily. Předmětná zakázka se týkala překladu plných mocí a jednalo se o něco s auty, více však nevěděla. Komunikovala za žalobkyni s panem [celé jméno svědka] za žalovanou, zejména e-mailem, telefonická komunikace však taky probíhala s ohledem na chaotičnost zakázky. Pokud by žádal pan [celé jméno svědka] o konkrétní termín dodání v rámci telefonického hovoru, zaslala by mu svědkyně e-mail s tím, jak reálný konkrétní termín je. Svědkyně e-mailem upozornila pana [celé jméno svědka] na termín dodání překlad e-mailem ze dne 24. 7., na který však nedostala odpověď. Žádný konkrétní termín, do kdy musí být překlady hotovy, jí nebyl sdělen. Kdyby byl termín uveden, svědkyně by sdělila, jak je ten termín realizovatelný. Nebyla si vědoma, že by svým e-mailem ze dne 24. 7. reagovala na nějaký konkrétní požadavek. Nevybavovala si, kdy přesně byla zaslána objednávka, stran které odkazovala na možný termín splnění dnem 30.

7. Ve vztahu ke konkrétnímu předmětu sporu však byla přesvědčena, že termín 28. 7. nebyl stranami ujednán. Předmětná zakázka byla značně chaotická, byly zaslány všechny dokumenty najednou. Následně, buď v pátek 24. 7., nebo v pondělí, probíhala telefonická komunikace s tím, že mělo být zasláno žalobkyni něco dalšího k překladu. V případě, že by mělo dojít k prodlení, informovala by svědkyně žalovanou alespoň 24h před termínem odevzdání zakázky.

16. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je zaměstnán u žalované jako manažer prodeje. Žalovaná se zabývá prodejem a pronájmem vozidel, zajišťuje také jejich servisy. Svědek [celé jméno svědka] je ředitelem žalované. Vozidla, co byla na Ukrajině, byla zpronevěřena klientem žalované, kdy pronajatá vozidla klient na Ukrajině prodal. Žalovaná vozidla chtěla převézt zpět do [obec]. Ohledně vydání vozidel probíhala soudní jednání. K vydání vozidel bylo nutné doložit plné moci od leasingových společností k soudnímu jednání na Ukrajině. Svědkyni [celé jméno svědkyně] zasílal naskenované originály plných mocí, dále s ní komunikoval telefonicky. Žalovaná takto žalobkyni poslala asi dva nebo tři e-maily. Původně se posílaly dokumenty word, poté originály potvrzených plných mocí, jedna plná moc snad byla žalobkyni zaslána až po termínu. Termín k doložení přeložených plných mocí byl žalované stanoven na 29. 7. 2020. Soud probíhal 31. nebo 30.

7. O tom, že soud na Ukrajině měl být 31. nebo 30. 7., se dozvěděl až po 22. 7. od svědka [celé jméno svědka]. K překladu byly plné moci zaslány žalobkyni e-mailem dne 22. 7., jednalo se o překlad k 13 vozidlům, na některá vozidla bylo více plných mocí. Další komunikace probíhala e-mailem, svědek si nevybavoval, že by dostal e-mailem odpověď. E-mail z 20. 7., že překlad bude možný až 30. 7., se dle svědka [celé jméno svědka] týkal také jiné zakázky. Písemně a ani e-mailem se na termínu vyhotovení překladů nedohodli. Svědkyni [celé jméno svědkyně] však měl sdělit, že překlady potřebuje do 28. 7. telefonicky, někdy v týdnu po 22.

7. Svědkyně [celé jméno svědkyně] měla potvrdit, že termín bude možné snad stihnout s „ hodně a hodně s odřenýma ušima“. Zástupci žalované však byly podklady zaslány až 31. 7. odpoledne. Překlady žalovaná obdržela v pátek kolem poledne, následně tyto poslala naskenované na Ukrajinu, soud je však neuznal a muselo být nové hlavní líčení. V plánu bylo, že žalovaná pošle překlady do 29. 7. svému právnímu zástupci na Ukrajině, který je dodá ukrajinskému soudu. Na Ukrajině byl svědek [celé jméno svědka] od pondělí do středy. Svědek [celé jméno svědka] volal svědkyni [celé jméno svědkyně] 28. 7. z recepce společnosti. Na Ukrajinu žalovaná jela, neboť doufala, že s těmi podklady, co byly v pátek na Ukrajinu poslány, bude možné vozidla převézt. V červenci žalobkyně pro žalovanou překládala další zakázky, například audit, na který nebyl účastníky žádný termín ujednán. Termín 30. 7. byl dle svědka [celé jméno svědka] celou komunikací řešen nejspíše proto, že jej dala žalované sama paní [celé jméno svědkyně].

17. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že je zaměstnancem žalované jako ředitel společnosti. [ulice] s žalobkyní začala v roce 2018, kdy došlo ke zpronevěření vozidel žalované na Ukrajině. Původně zakázky domlouval svědek [celé jméno svědka], následně jejich řešení delegoval na svědka [celé jméno svědka], příp. další zaměstnankyně žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně překládala smlouvy, plné moci, listiny pro Interpol. Jelikož vztah mezi účastníky byl perfektní, spolupráce se rozšiřovala, a stále probíhala perfektně. Svědek komunikoval s žalobkyní přes WhatsApp, kdy jí zasílal listiny, žalobkyně tyto překládala a odevzdávala. V červenci advokát žalované, který ji zastupoval na Ukrajině, volal s tím, že k soudu dne 31. 7. potřebuje překlady plných mocí od leasingových společností, které byly vedeny jako majitelé vozidel. K přepravě vozidel žalovaná musela zajistit dva nákladní vozy na jejich přepravu z Ukrajiny, nebylo možné čekat na dodání překladů, neboť sehnání přepravce trvalo až tři týdny. S logistikou této věci žalobkyně seznámena nebyla. O překladech bylo jednáno s paní [příjmení], která věděla, že překlady musí být odeslány do 28. nebo 29.

7. Překlady byly vyhotoveny včas, oprávnění s překladatelskou doložkou však měla žalobkyně u sebe, kdy tato se měla vracet z dovolené až 30.

7. Soud však byl v pátek ráno. Konkrétní termín byl sdělen žalobkyni již při objednání zakázky telefonicky, proto nebyl uveden v e-mailech. Zakázku ústně zadával žalobkyni svědek [celé jméno svědka] 22. 7. a byl sdělen termín 28.

7. Žalobkyně věděla, že žalovaná měla v důsledku situace s vozidly ekonomické problémy. Podklady měly být dle svědka [celé jméno svědka] žalobkyni zaslány 21. nebo 22. 7., nějaké však byly skutečně zaslány později. Překlady byly žalované předány až v den soudu na Ukrajině po obědě. Následně svědek [celé jméno svědka] poslal svědka [celé jméno svědka] na Ukrajinu.

18. Žalobkyně jako účastník řízení uvedla, že svědkyně [celé jméno svědkyně] je asistentka žalobkyně. Překlady plných mocí byly doručovány dle žalobkyně od 20. 7. postupně, žalobkyně tyto přebrala 27. 7., následně chodily postupně další.pdf k překladu, u kterých se měnila jména na plných mocech. Nebylo to způsobem, že se vzalo 10 dokumentů, 10 dokumentů se přeložilo a 10 se jich svázalo. Nějaké další dokumenty byly žalobkyni zaslány i 30. a 31. 7., kdy svědek [celé jméno svědka] požadoval překlad těchto dokumentů do té doby, než poletí na Ukrajinu. Nějaké překlady si svědek [celé jméno svědka] vyzvedl u žalobkyně, nějaké mu sama v neděli zanesla. Bylo dohodnuto, že překlady budou hotové v pátek. Ještě ve středu měla žalobkyně volat svědkovi [celé jméno svědka], telefonicky bylo svědkem [celé jméno svědka] žalobkyni potvrzeno, že překlady stačí dodat do konce pracovní doby v pátek. V pátek ráno svědek [celé jméno svědka] volal žalobkyni, že potřebují překlady do jedné, druhé odpoledne. Nikdo jí nesdělil, že přesně tady v ten den musí být dodány dokumenty, protože na to byly navázány kamiony, soudy apod. Nikdy jí nebyl stanoven žádný termín pro překlad, ani v rámci jiných zakázek. Z WhatsApp komunikace vyplývá, že se žalobkyně měla u svědka [celé jméno svědka] zastavit ještě v neděli a nějaké překlady mu dodat. Nevěděla, že přesažením nějaké lhůty způsobí tyto následky. O následcích byla žalobkyně informována až z Ukrajiny. Překlady byly zasílány svědkovi [celé jméno svědka], v kopii svědkovi [celé jméno svědka]. U žalobkyně také pracovala soudní překladatelka, se kterou si žalobkyně navzájem vypomáhala, tato kolegyně měla razítko, a toto razítko žalobkyně po domluvě použila. Překlady jako takové dělala tato kolegyně. Překlady na razítko nečekaly, když se svědkem [celé jméno svědka] ve středu bylo domluveno, že razítka stačí v pátek.

19. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když učinil následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobkyně, jako překladatelka, na základě smlouvy uzavřené s žalovanou překládala pro žalovanou jí předložené listiny do Ukrajinštiny. [ulice] účastníků začala v roce 2018, probíhala zpravidla pomocí e-mailů, kdy e-maily byly taky žalovanou zasílány podklady k překladům a žalobkyní byly takto zasílané překlady. Dne 20. 7. 2020 byla žalobkyně svědkem [celé jméno svědka], zaměstnancem žalované, požádána o překlad auditu žalované do Ukrajinštiny. Dne 22. 7. 2020 byla požádána o překlad plných mocí a obchodních výpisů s tím, že originály jí budou dodány co nejdříve; mělo se jednat o překlady týkajících se vozidel, které byly zabaveny na Ukrajině. Postupně byly žalobkyni zasílány další podklady k překladu včetně originálů. Za žalobkyni situaci řešila svědkyně [celé jméno svědkyně], která dne 24. 7. 2020 e-mailem sdělila svědkovi [celé jméno svědka], že překlady bude možné dodat 31. 7. 2020. Dne 30. 7. 2020 požádala žalovaná o další překlad plné moci. Dne 31. 7. 2020 byla žalobkyně svědkem [celé jméno svědka] požádána o další možné překlady. Překlady byly žalované dodány dne 31. 7. 2020 a překlady, o které žalovaná požádala dne 31. 7. 2020, byly dodány dne 2. 8. 2020 svědkovi [celé jméno svědka]. Žalobkyně žalované překlady dokumentů vyúčtovala fakturami (viz odst. 6). Následně žalobkyně a svědek [celé jméno svědka] komunikovali ohledně situace na Ukrajině, kdy bylo zjištěno, že vozidla nebyla na začátku srpna žalované vydána. V souvislosti s tímto žalovaná uhradila částku 6 272 Kč za ubytování svědka [celé jméno svědka], částku 5 724,71 Kč za letenky, a částku 225 461,12 Kč za nákladní vozidla zajištěna pro odvoz vozidel.

21. Po právní stránce soud vycházel z § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § [číslo], § [číslo] odst. 1 a 2, § [číslo] odst. 1, § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ o.z.“).

22. Soud dospěl k závěru, že strany uzavřely smlouvu o dílo (§ 2586 odst. 1 o.z.), na jejímž základě žalobkyně jako zhotovitel prováděla překlady listin pro žalovanou, jako objednatele, a žalovaná se za tyto zavázala uhradit ujednanou cenu. Dne 22. 7. 2020 byla žalovaná požádána o překlad plných mocí a obchodních výpisů, stejně tak jako již dne 20. 7. 2020 o překlad auditu. V řízení nebylo prokázáno, že by si strany výslovně ujednaly, že žalobkyně musí překlady dodat do 28. 7., nejpozději 29. 7. 2020 (§ 2590 odst. 1 o.z.) tak, jak tvrdila žalovaná (k tomuto viz níže). Žalobkyně předala žalované překlady dokumentů dne 30. 7. 2020 a pak dne 31. 7. 2020 po obědě (§ 2604 a § 2605 odst. 1 o.z.). Žalobkyně za překlady žalované řádně vyúčtovala ujednané ceny, když tato skutečnost, stejně jako provedení překladů, bylo mezi účastníky nesporné. Takto tedy byla žalované účtována částka 23 032,35 Kč se splatností 31. 7. 2020, částka 1 633,50 Kč se splatností 3. 8. 2020, částka 8 046,50 Kč a částka 13 975,50 Kč se splatností 17. 8. 2020, částka 3 206,50 Kč se splatností 22. 10. 2020 (§ 2610 odst. 1 o.z.). Žalovaná však tyto částky neuhradila, ani na základě výzvy.

23. Soud se zabýval otázkou, jak se účastníci dohodli na termínu dodání díla, a dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala, že by si strany ujednaly termín dodání překladů dne 28.

7. či 29. 7. 2020. Žalovaná tvrdila, že žalobkyni muselo být známo, za jakým účelem překládá plné moci, je toto vyvráceno výpovědí svědka [celé jméno svědka], který uvedl, že žalobkyni nebyla celá logistika věci známa. Pokud svědek [celé jméno svědka] tvrdil, že termín stanovil žalobkyni v telefonickém hovoru, nekoresponduje toto tvrzení zcela jak s částí jeho výpovědi, tak s výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Svědek [celé jméno svědka] tvrdil, že zakázku zadával 22. 7. 2020. Svědek [celé jméno svědka] však vypověděl, že o termínu soudního jednání na Ukrajině se dozvěděli někdy v průběhu týdne po 22. 7. 2020. Lze tak dospět pouze k závěru, že žalobkyni bylo svědkem [celé jméno svědka] sděleno, že překlady potřebují pro soudní řízení na Ukrajině, když podle výpovědi svědka [celé jméno svědka] o termínu soudního jednání žalovaná ještě v danou dobu nevěděla; o termínu soudního jednání tak nemohl při telefonickém hovoru vědět jak svědek [celé jméno svědka], tak ani žalobkyně. Tyto závěry jsou taktéž podloženy provedenými listinnými důkazy, zejména e-maily zasílanými svědkem [celé jméno svědka] žalobkyni, kde žádné určení data či termínu pro předklady nebylo ujednáno, jeho ujednání z ničeho nevyplývá. Pouze z WhatsAppové komunikace vyplynulo, že by svědek [celé jméno svědka] požadoval překlady do 31. 7. 2020 do 14h, a dále vyplynula žádost svědka [celé jméno svědka] předložit podklady zaslané žalobkyni dne 31. 7. 2020 do dne neděle, tj. 2. 8. 2020. Nadto, bylo prokázáno, že svědkyně [celé jméno svědkyně] zaslala svědkovi [celé jméno svědka] sdělení, že překlady je možné vyhotovit nejdříve 30. 7. 2020, na což svědek [celé jméno svědka] nereagoval. Bylo by tudíž možné dospět k závěru, že účastníci si ujednali, že část díla má být předána dne 31. 7. 2020, a další část 2. 8. 2020.

24. Žalovaná uplatnila námitku započtení z důvodu jí vzniklé škody, která měla vzniknout tím, že žalobkyně dodala požadované překlady s prodlením. Žalovaná vynaložila celkem částku 237 457,83 Kč za to, že v srpnu nemohla odvézt vozidla z Ukrajiny zpět do České republiky, když opožděně dodala poklady pro rozhodnutí tamního soudu, jedná se o náklady na zajištění odvozu vozidel z Ukrajiny a náklady na ubytování pracovníka žalované na Ukrajině. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovanou tvrzený termín dodání díla dne 28.

7. či 29. 7. 2020, byl účastníky ujednán. Ze strany žalobkyně tak nedošlo k porušení smluvní povinnosti (§ 2913 odst. 1 o.z.), překlady nebyly předány s prodlením, resp. překlady byly předány v souladu se smlouvou řádně a včas.

25. Jelikož žalovaná neprokázala, že z její strany byla dána vědomost o tom, že může nastat situace, kdy žalobkyně po sjednaném termínu odevzdá díla, že žalované může vzniknout škoda, a že bude škodu vymáhat, kdy byla vyzvána k prokázání těchto skutečností a byla poučena o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.), nebyla námitka započtení ze strany žalované shledána důvodnou.

26. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 49 894,35 Kč, jakožto neuhrazené ceny díla (§ 2610 odst. 1 o.z.). Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud jí rovněž uložil povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněný § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek v částce 2 495 Kč a dále odměna advokáta za 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, účast na jednání dne 2. 2. 2022, 29. 4. 2022, 10. 6. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“), při sazbě mimosmluvní odměny 3 100 Kč (§ 7 bod 5 AT), paušální náhradě hotových výdajů 1 800 Kč (6 * 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT), včetně 21 % DPH v částce 4 284 Kč Celkem tak soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal částku 27 179 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované tuto zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

28. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.