9 C 128/2021
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 32 733 Kč s příslušenstvím. Soud uznal nárok na úhradu cen za poskytnuté služby a splátek za zařízení na základě účastnické smlouvy a jejího postoupení. Povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % byla odvozena z § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému i povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 4 214 Kč, které byly určeny podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená titul. jméno příjmení, advokátkou sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 32 733 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 733 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% z částky 32 733 Kč od 25. 7. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 214 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, titul. jméno příjmení, advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 8. 2020 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 32 733 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost anonymizováno právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným na základě objednávky služeb účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, pro telefonní číslo. Telefonní číslo bylo aktivováno 15. 4. 2014, deaktivováno 14. 4. 2017. Na základě této smlouvy byla právní předchůdkyně povinna poskytovat žalobci veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby související, které nejsou službami elektronických komunikací dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kdy právě tyto služby, které nejsou službami elektronických komunikací, tvoří základ nároku. Žalovaný se zavázal za služby hradit ceny sjednané dle platného ceníku, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů od data vystavení vyúčtování. Žalovaný však tuto povinnost porušil, a za služby řádně a však nehradil, leč mu byly řádně vyúčtovány. Žalobkyně požaduje uhrazení částky 32 733 Kč včetně úroku z prodlení od 25. 7. 2015, tedy od prvního dne prodlení u nejmladšího vyúčtování cen, když pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019, a kdy o postoupení pohledávky byl žalovaný informován.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem souhlasila (č.l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Dne 15. 4. 2014 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný účastnickou smlouvu číslo pro telefonní číslo jejíž součástí byly mimo jiné všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb, a na základě které byly žalovanému poskytovány služby elektronických komunikací a služby související (účastnická smlouva, listina označená„ dokumenty určené k zasílání zpět do anonymizováno“, nastavení služeb).
6. Právní předchůdkyně žalovanému poskytnuté služby vyúčtovala následovně: a/ vyúčtováním služeb za období 6. 4. – 5. 5. 2015, v částce 6 313 Kč, se splatností 24. 5. 2015 a s upozorněním na celkovou neuhrazenou částku 3 168 Kč, b/ vyúčtováním služeb za období 6. 5. – 5. 6. 2015, v částce 4 831 Kč, se splatností 24. 6. 2015 a s upozorněním na celkovou neuhrazenou částku 6 313 Kč, c/ vyúčtováním služeb za období 6. 6. – 5. 7. 2015, v částce 9 098 Kč, se splatností 24. 7. 2015 a s upozorněním na celkovou neuhrazenou částku 10 214 Kč, d/vyúčtováním služeb za období 6. 7. – 5. 8. 2015, v částce 5 204 Kč, se splatností 24. 8. 2015 a s upozorněním na celkovou neuhrazenou částku 19 312 Kč, e/vyúčtováním služeb za období 6. 8. – 5. 9. 2015, v částce 2 017 Kč, se splatností 24. 9. 2015 a s upozorněním na celkovou neuhrazenou částku 24 516 Kč, f/ vyúčtováním splátek za zařízení ze dne 26. 4. 2016, s datem splatnosti 10. 5. 2016, v částce 6 200 Kč (citovaná vyúčtování)
7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek). O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 7. 2019, kde byl vyzván k úhradě částky 32 733 Kč (dopis ze dne 19. 7. 2019). Dopisem z téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 7. 2019, podací lístek, dohoda o odeslání předžalobních výzev ze dne 3. 1. 2019).
8. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel shora nadepsanou účastnickou smlouvu, a zavázal se za poskytnuté služby hradit ujednané částky. Součástí žalované částky jsou i splátky za zařízení. Žalovaný však povinnost řádně a včas hradit za poskytnuté služby, které byly právní předchůdkyní žalobkyně vyúčtovány výše nadepsanými vyúčtováními, porušil. Žalovaný v řízení byl zcela pasivní a sám se tak připravil o možnost vyvrátit tvrzení žalobkyně, že by za sjednané služby a za zařízení něčeho hradil.
9. Z daného důvodu pak soud uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 32 733 Kč (částka 24 516 Kč neuhrazená ke dni 5. 9. 2019 + částka 2 017 Kč splatná dne 24. 9. 2015 podle vyúčtování služeb za období 6. 8. – 5. 9. 2015 + částka 6 200 Kč splatná dne 10. 5. 2016 dle vyúčtování splátek za zařízení) v souladu s § 2079, § 2118, § 1746 odst. 2, § 1721 a § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jakožto dlužných splátek za zařízení a cen za poskytnuté služby. S ohledem na prodlení s plněním peněžité povinnosti (§ 1970 o.z.) soud uložil žalované povinnost zaplatit také zákonný úrok z prodlení ve výši § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o ust. § 1879 a § 1880 o.z.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady peněžitého dluhu, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše plnění. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách či spíše stovkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku (např. sp. zn. 7 C 21/2021, 15 C 35/2021, 68 C 123/2021). Jak vylíčení základu skutku, tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace ust. § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 310 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 1 500 Kč (tři úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3. vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, § 11 písm. a), d) cit. vyhl. - příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), třemi režijními paušály po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky, a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení činí 4 214 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.