9 C 138/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu,

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] v pátém nadzemním podlaží domu [adresa], který je součástí pozemku parcelní [číslo] katastrální území Hloubětín, obec Praha, sestávající z jednoho pokoje, kuchyňského koutu, předsíně, WC, koupelny a sklepní kóje, a vyklizený ho předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 14. 4. 2021 domáhala na žalovaném vyklizení bytu. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyni je [anonymizováno] [územní celek] svěřen majetek ve výlučném vlastnictví [územní celek], nacházející se v obvodu [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], a to budova [adresa], která je součástí pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 7. 9. 2020 nájemní smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému pronajat byt [číslo] v 5. nadzemním podlaží domu [adresa]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020. Žalovaný byl k vyklizení a předání bytu vyzván výzvou žalobkyně ze dne 28. 1. 2021, kdy k tomuto však nedošlo.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z usnesení 44. jednání [anonymizována tři slova] [obec a číslo] konaného dne 24. 8. 2020, [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] souhlasila s přidělením bytu o velikosti 1+kk v [adresa], na dobu určitou – 3 měsíce, a uložila žalovanému povinnost zajistit uzavření nájemní smlouvy za podmínky ukončení stávajícího nájmu a vrácení bytu stávajícího (citované usnesení včetně přílohy). Dne 7. 9. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným nájemní smlouvu [číslo] na dobu určitou, a to k bytu [číslo] situovaným v 5. nadzemním podlaží o velikosti 34,58 m2, sestávající se z pokoje, kuchyňského koutu, předsíně, WC, koupelny a sklepní kóje, v domě [adresa], na pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce]. Výše nájemného byla sjednána v částce 3 044 Kč za měsíc. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 Součástí smlouvy byla příloha [číslo] vymezující pojmy běžné údržby a drobných oprav, a domovní řád (nájemní smlouva ze dne 7. 9. 2020 [číslo] včetně příloh). Žalovaný měl celkem hradit 4 774 Kč, z toho 3 044 Kč na nájemném a zbylou částku na energiích a za poplatky (evidenční list).

6. Dopisem ze dne 28. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a k vyklizení a předání bytu, když neuhradil řádně a včas nájemné, a byt po skončení nájmu dne 30. 11. 2020 nevyklidil (výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby k soudu, výzva k vyklizení a předání bytu, podací arch, sledování zásilek, doručenka).

7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žaloba byla podána po právu.

8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní, jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, byla uzavřena nájemní smlouva (§ 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), na jejímž základě byl žalovanému na dobu od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 pronajat byt [číslo] situovaný v 5. nadzemním podlaží o velikosti 34,58 m2, sestávající se z pokoje, kuchyňského koutu, předsíně, WC, koupelny a sklepní kóje, v domě [adresa], na pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce]. Žalovaný ke dni skončení nájmu byt nevyklidil a nepředal, a to ani po vyzvě žalobkyně. Z výzvy ze dne 28. 1. 2021 k vyklizení a předání bytu je zřejmé, že žalobkyně neměla zájem na prodloužení doby trvání nájmu (§ 2285 o.z.).

9. Z provedeného dokazování vyplývá, že ačkoliv nájem bytu již skončil, dosud byt vyklizen a předán není. Proto soud uložil žalovanému povinnost k vyklizení předmětného bytu, když při skončení nájmu je nájemce povinen předmět nájmu odevzdat pronajímateli (§ 2292 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.) a žalobkyně se tak po právu domáhá ochrany svého vlastnického práva cestou žaloby na vyklizení předmětného bytu (§ 1040 zák. č. 89/2012 Sb.).

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., kdy stanovil lhůtu k vyklizení bytu do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně je povinna spravovat jí svěřený majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1180/2010, I. ÚS 195/2011). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu.

12. Náklady řízení ve výši 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.