9 C 139/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 23 140 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v té části, kde se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 140 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 140 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 20 000 Kč od 06.05.2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba v té části, kde se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 554 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 290,41 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 20 000 Kč od 12.04.2023 do 05.05.2023, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 810 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 23 140 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně“) smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, ve znění smlouvy ze dne 10. 10. 2022, na základě níž byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit 24 040 Kč do 29. 10. 2022. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Jelikož žalovaná neuhradila částku řádně a včas, vznikla jí povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 4. 2023, uzavřené na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022. Ke dni postoupení činil dluh žalované 20 000 Kč na jistině, 4 040 Kč na úroku, 3 140 Kč na pokutě, 100 Kč na nákladech na upomínání. Žalobkyně požadovala také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 290,41 Kč za dobu od 30. 10. 2022 do 4. 4. 2023 z dlužné jistiny úvěru, a náklady spojené s vymáháním ve výši 554 Kč za 1 obyčejný dopis (48 Kč), telefonický hovor (72 Kč) a dvě osobní návštěvy (2krát 217 Kč). Dlužné částky žalovaná neuhradila ani na základě výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním došlým soudu dne 3. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu v té části, kde se domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 140 Kč (fakticky úrok 4 040 Kč a 100 Kč na nákladech na upomínání – pozn. soudu) a smluvní pokuty ve výši 3 140 Kč zpět. S ohledem na tento dispozitivní úkon žalobkyně soud řízení v této části zastavil [§ 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)]. Žalobu vzala žalobkyně částečně zpět, neboť nedisponovala podklady stran ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr.

4. K nařízenému jednání dne 7. 8. 2024 se žalovaná bez omluvy nedostavila, leč byla řádně a včas předvolána, odročení jednání nenavrhla. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. kdy věc rozhodl a projednal v nepřítomnosti žalované; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 30. 9. 2022 se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč. Tuto se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem 1 808 Kč do 29. 10. 2022. V případě prodlení byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Dále byla povinna uhradit poplatek 50 Kč za každou zaslanou upomínku. Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 10. 10. 2022 byla předchozí smlouva změněna tak, že žalobkyně poskytne žalované částku 20 000 Kč, kterou žalovaná spolu s úrokem 4 040 Kč vrátí žalobkyni do 29. 10. 2022. Prostředky měla žalobkyně poskytnout na bankovní účet č. , č. účtu, . Součástí ujednání byly obchodní podmínky , Anonymizováno, s.r.o. pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (SPL 2019-08-29). Ujednání o pokutě a poplatcích nebyla změněna. Podle výpisů z běžného účtu žalované dne 30. 9. 2022 byla zaslána částka 8 000 Kč, a dne 10. 10. 2022 částka 12 000 Kč.

6. Podle rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 08. 11. 2022 ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni dne 5. 4. 2023; podle potvrzení o provedení transakce úhrada za postoupení pohledávek byla zaúčtována 11. 4. 2023. Žalobkyně, jednající na základě plné moci ze dne 16. 12. 2022, dopisem ze dne 18. 4. 2023 oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně postoupení pohledávky na žalovanou oznámila taktéž dopisem ze dne 18. 4. 2023, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 5. 5. 2023; dopis byl podle podacího archu podán na poště dne 19. 4. 2023. Současně byla upozorněna na možný vznik nákladů mimosoudního vymáhání, konkrétně 48 Kč za odchozí dopis, 74 Kč za doporučený dopis, 72 Kč za odchozí telefonický hovor a 217 Kč za osobní návštěvu. Dopisem ze dne 23. 5. 2023 bylo žalované oznámeno, že její pohledávka byla předána k vymáhání advokátní kanceláři. Dopisem ze dne 1. 8. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky; podle podacího archu byl podán na poště 4. 8. 2023. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání žalobkyně dne 3. 8. 2023 kontaktovala žalovanou telefonicky, dne 23. 5. 2023 jí zaslala obyčejný dopis, a ve dnech 3. 8. 2023 a 25. 5. 2023 provedla osobní návštěvu na kontaktní adrese žalované. Tato listina byla interním dokumentem žalobkyně. Podle blíže neoznačené listiny „výpis z telefonního hovoru“ měla žalovaná v telefonním hovoru s žalobkyní uvést, že do 18. 8. uhradí 1 000 Kč. Podle listiny „GPS Kontrola“ se měl poradce žalobkyně nacházet na adrese , adresa, , dne 25. 5. 2023, v době od 13:55 hodin do 14:06:21 hodin. Dne 3. 8. 2023 se měl nacházet na adrese , adresa, , v době od 12:36:36 do 12:51:49 hodin.

7. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Učinil tento závěr o skutkovém stavu:

8. Právní předchůdkyně se zavázala žalované poskytnout částku 20 000 Kč. Tuto měla žalovaná vrátit do 29. 10. 2022, spolu s úrokem 4 040 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Ani na výzvy žalobkyně nedošlo k úhradě.

9. Po právní stránce soud vycházel z následující právní úpravy:

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění 30. 9. 2022 (dále jen „z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

17. V posuzovaném případě se soud zabýval nejprve otázkou platnosti smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 30. 9. 2022 a navazující smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 10. 10. 2022. Soud uzavřel, že uvedená smlouva je absolutně neplatná. Uvedená smlouva byla smlouvou o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o.z., § 2 odst. 1 z.s.ú.), neboť právní předchůdkyně, jako podnikající subjekt, se zavázala poskytnout žalované, jako spotřebiteli, peněžní prostředky 20 000 Kč a žalovaná se tyto zavázal vrátit spolu s úroky v dohodnuté době.

18. V rámci kontraktačního procesu byla právní předchůdkyně povinna prověřit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (§ 86 odst. 1 z.s.ú.), a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (In: SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. § 86 [Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele]. In: SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 428, marg. č. 7.). Posouzení schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet právní předchůdkyní však zůstalo pouze v rovině tvrzení, přičemž neschopnost žalované toto doložit byla i důvodem, proč vzala žalobu částečně zpět.

19. Ohledně naplnění povinnosti věřitele prověřit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, pokud vychází z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, i když dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, a včetně povinnosti věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované informace o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, jehož závěry se uplatní i za současné právní úpravy). Žalobkyně žádným způsobem, ani na výzvu, nedoložila, že by shora popsaným způsobem (tj. s řádnou péčí) posoudila úvěruschopnost žalovaného, resp. že by k uvedenému dni například provedla jeho lustraci v obchodním rejstřík, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku, v registrech NRKI a BRKI, registru SOLUS, vyžádala si jeho výpisy z účtu za účelem ověření příjmů a výdajů apod.

20. S ohledem na závěry rozsudku SDEU ze dne 5. 3. 2020, C-679/18, ve spojení s § 87 odst. 1 z.s.ú. tak soud uzavřel že smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 30. 9. 2022 a č. , tel. číslo, ze dne 10. 10. 2022 jsou absolutně neplatné (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 15 Co 246/2022).

21. V důsledku absolutní neplatnosti pak má žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovaným postoupena (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.), toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení, když částka 20 000 Kč byla právní předchůdkyní poskytnuta žalované ve dnech dne 30. 9. 2022 a 10. 10. 2022 bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.), a z této částky žalovaná nevrátila ničeho. Žalovaná tak je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.), přičemž žalobkyně měla nárok pouze na nezaplacenou jistinu a úrok podle § 1970 o. z. (srovnej bod 17 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

22. Soud se nadále zabýval otázkou, kdy se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (§ 1970 o. z.). Ustanovení § 87 z.s.ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravující soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srovnej bod 17 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).

23. Podle § 87 odst. 1 věty druhé z.s.ú. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. K vrácení poskytnuté částky byla žalovaná poprvé prokazatelně vyzvána dopisem ze dne 18. 4. 2023, který byl podán na poště dne 19. 4. 2023, a to do 5. 5. 2023 (§ 1958 odst. 2 o. z.). Jelikož nebylo doloženo, kdy výzva byla doručena žalované, uplatní se vyvratitelná právní domněnka podle § 573 o. z., podle které pokud byl dopis podán na poště dne 19. 4. 2023, byl doručen žalované dne 24. 4. 2023. Ode dne 6. 5. 2023 se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 18 Co 283/2020).

25. Lhůta stanovená žalované do 5. 5. 2023 k vrácení bezdůvodného obohacení je dle názoru soudu lhůtou přiměřenou možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 z.s.ú., když žalovaná proti takto stanovené lhůtě nijak neprotestovala a neuplatnila ani námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty (k tomuto srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 24 Co 40/2022); stejně tak i s přihlédnutím k výši bezdůvodného obohacení se lhůta nejeví nepřiměřená.

26. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč jako bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.). Jelikož se žalovaná dostala od 6. 5. 2023 do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z.s.ú.) uložil soud žalované taktéž povinnost k úhradě úroků v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

27. Ve zbývající části (náklady spojené s uplatněním pohledávky 554 Kč, a příslušenství, tj. zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % z částky 20 000 Kč od 12. 4. 2023 do 5. 5. 2023, a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 290,41 Kč) soud žalobu výrokem III zamítl.

28. Co se týče částky 554 Kč, kterou žalobkyně požadovala na úhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud uvádí, že se dle názoru soudu jedná o zcela nepřiměřené navyšování nákladů, když již z předchozích zaslaných výzev muselo být zjevné, že žalovaná pohledávku neuhradí. Osobní návštěvy a telefonní hovor nepovažuje soud za účelné. Žalovaná, jakožto spotřebitel, tj. slabší smluvní strana, by s těmito musela být řádně seznámena již v rámci kontraktačního procesu, nikoli v rámci dopisu žalobkyně, aniž by výši jí vynaložených nákladů spotřebiteli jakkoli řádně osvětlila a doložila.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšný částečně. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 926 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb v částce 2 960 Kč (sazba odměny 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle §14b odst. 1, vyhlášky č. 177/1996 Sb. /advokátní tarif/: převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva a sazba 2 060 Kč za jeden úkon právní služby dle ust. § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, ust. § 11 odst. 1 písm. g/ citované vyhlášky: účast při jednání dne 7. 8. 2024), třemi režijními paušály po 100 Kč náhrady hotových výdajů dle §14b odst. 2 téže vyhlášky a jedním režijním paušálem po 300 Kč (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty, celkem 5 233,60 Kč. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu 86,4 % a žalovaná v rozsahu 13,6 %. Žalobkyni náleží náklady řízení v rozsahu 72,8 %, tj. 3 810 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.