9 C 160/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky 99 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 979 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 99 979 Kč ode dne 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 37 669 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] et Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 99 979 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo dne 23. 10. 2018 uzavřeno celkem 11 nájemních smluv k jednotkám v bytovém domě v [adresa], takto: byt [číslo] – nájem ukončen dne 8. 10. 2020 dohodou, k předání došlo dne 18. 11. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 15. 5. 2019, nájemní vztah ukončen dne 31. 8. 2019, k předání došlo dne 2. 9. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem ukončen dne 8. 10. 2020 dohodou, k předání došlo dne 18. 11. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem ukončen dne 8. 10. 2020 dohodou, k předání došlo dne 18. 11. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 29. 6. 2020, nájemní vztah ukončen dne 30. 9. 2020, k předání došlo dne 23. 9. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem ukončen dne 8. 10. 2020 dohodou, k předání došlo dne 18. 11. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 15. 5. 2019, nájemní vztah ukončen dne 31. 8. 2019, k předání došlo dne 2. 9. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem ukončen dne 8. 10. 2020 dohodou, k předání došlo dne 18. 11. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 15. 5. 2019, nájemní vztah ukončen dne 31. 8. 2019, k předání došlo dne 2. 9. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 15. 5. 2019, nájemní vztah ukončen dne 31. 8. 2019, k předání došlo dne 2. 9. 2019, (dále jen„ byt [číslo]“), byt [číslo] – nájem vypovězen dne 15. 5. 2020, nájemní vztah ukončen dne 31. 8. 2020, k předání došlo dne 31. 8. 2020, (dále jen„ byt [číslo]“).

2. Nájemní smlouvy byly totožného znění, žalovaný byl povinen hradit nájemné 9 100 Kč měsíčně za každý byt, zálohy za služby 1 900 Kč. Fakticky žalovaný hradil jednou platnou 121 000 Kč měsíčně. Účastníky byla dohodnuta kauce 11 000 Kč za každý byt, částka 121 000 Kč jako kauce za všechny byty byla uhrazena dne 5. 11. 2018. V čl. 3 smlouvy byla ujednána povinnost vrátit kauce do 1 měsíce od ukončení nájmu. [příjmení] za 7 bytů ([číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]) nebyly dosud vráceny. Za měsíc září mělo být zaplaceno pouze nájemné 88 000 Kč, ve skutečnosti bylo uhrazeno nájemné 121 000 Kč, tj. bylo navíc uhrazeno nájemné za byty [číslo]. Žalobkyně se domáhala pouze přeplatku 11 000 Kč za byt [číslo]. Z vyúčtování za byty [číslo] vyplývá dluh žalovaného 11 979 Kč. Vyúčtování zaslal žalobkyni sám žalovaný. Vztah mezi žalovaným a SVJ nebyl pro nárok žalobkyně rozhodný, když podle čl. 5 nájemních smluv měl žalovaný provést řádné vyúčtování do 30 dnů od ukončení nájemného vztahu. Pokud žalovaný předložil vyúčtování, z nichž vyplývá zadržování částky 11 979 Kč na přeplatcích žalobkyně, nemůže tvrdit, že jsou nesprávná.

3. Žalovaný podáním ze dne 11. 7. 2022 navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil tím, že mezi účastníky bylo dne 23. 10. 2018 uzavřeno 11 nájemních smluv, jimiž žalovaný přenechal žalobkyni byty v domě [adresa] a [adresa], k. ú. [obec], ul. [ulice], část [územní celek], [územní celek]. Žalobkyně složila kauci 121 000 Kč. Nájem bytů skončil v průběhu roku 2020. Dne 3. 12. 2020 žalobkyně obdržela mimořádně vyúčtování služeb prostřednictvím [právnická osoba] reality. Žalovaný namítal nesprávnost tohoto vyúčtování, neboť pro jeho vyhotovení měly být rozhodné údaje z vyúčtování provedeného společenstvím vlastníků jednotek (dále jen„ SVJ“) za rok 2020. Toto žalovaný obdržel až 13. 4. 2021, z důvodu jeho nesprávnosti jej však reklamoval. Opravené vyúčtování žalovaný obdržel 27. 4. 2021, avšak i toto bylo dle žalovaného nesprávné, proto jej znovu reklamoval. Společenství vlastníků jednotek na druhou reklamaci nereagovalo, proto se žalovaný svého práva domáhal v řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. [spisová značka], o tomto žalovaný žalobkyni informoval. Podle vyúčtování SVJ za rok 2020 žalobkyně dluží žalovanému 17 802,33 Kč po započtení jistot, svého nároku se žalovaný na žalobkyni nedomáhal z toho důvodu, že vyúčtování SVJ za rok 2020 považuje za nesprávné. Platbu nájemného za byt [číslo] žalobkyně neprokázala.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že nájemní smlouvy ze dne 23. 10. 2018 byly ke všem bytům identické, jejich součástí byly plné moci, přílohou byl i seznam vybavení bytových jednotek, dodatky o prodloužení nájemních smluv k jednotlivým bytům byly shodné, vč. bytu [číslo] ke kterému byl uzavřen tento dodatek, nájemné bylo hrazeno měsíc dopředu, tedy nájemné za měsíc září bylo hrazeno již v srpnu. V předávacím protokolu [anonymizováno] [číslo] k jednotce [číslo] bylo písařskou chybou nesprávně uvedeno [číslo].

5. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

6. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

7. Z dohody o ukončení nájemní smlouva k bytové jednotce č. [anonymizováno] [číslo] ([číslo]) ze dne 08. 10. 2020 soud zjistil, že účastníci se ke dni 20. 11. 2020 dohodli na ukončení nájmu bytu [číslo].

8. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 18. 11. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

9. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plné moci ze dne 9. 10. 2018, plné moci ze dne 1. 2. 2018, přílohy [číslo] seznam vybavení bytové jednotky soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

10. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 15. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

11. Z protokolu o předání bytu [číslo] ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán dne 2. 9. 2019.

12. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

13. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

14. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 8. 10. 2020 soud zjistil, že účastníci se ke dni 20. 11. 2020 dohodli na ukončení nájmu bytu [číslo].

15. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] – bytová jednotka [číslo] ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 18. 11. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

16. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

17. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 4. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

18. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 8. 10. 2020 soud zjistil, že účastníci se ke dni 20. 11. 2020 dohodli na ukončení nájmu bytu [číslo].

19. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 18. 11. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

20. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plné moci ze dne 09. 10. 2018 a 1. 12. 2018 a přílohy [číslo] seznam vybavení bytové jednotky soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

21. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

22. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 29. 06. 2020 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

23. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] k bytové jednotce [číslo] ze dne 23. 09. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 23. 9. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

24. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

25. Z dodatku č. l ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

26. Z dohody o ukončení nájemní smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 08. 10. 2020 soud zjistil, že účastníci se ke dni 20. 11. 2020 dohodli na ukončení nájmu bytu [číslo].

27. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 18. 11. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

28. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plní moc udělené žalovaným, plní moc udělené žalobkyní a příloha [číslo] seznam vybavení bytové jednotky soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

29. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 15. 05. 2019 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

30. Z předávacího protokolu ze dne 2. 9. 2019 k bytové jednotce [číslo] soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 2. 9. 2019. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

31. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

32. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

33. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 08. 10. 2020 soud zjistil, že účastníci se ke dni 20. 11. 2020 dohodli na ukončení nájmu bytu [číslo].

34. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] – bytová jednotka [číslo] ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 18. 11. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

35. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plné moci udělené žalovaným ze dne 09. 10. 2018, plné moci udělené žalobkyní ze dne 01. 02. 2018, přílohy [číslo] seznam vybavení bytové jednotky soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

36. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 15. 05. 2019 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

37. Z předávacího protokolu k bytu [číslo] ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 2. 9. 2019. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

38. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plné moci udělené žalovaným ze dne 09. 10. 2018, přílohy [číslo] seznam vybavení bytové jednotky soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

39. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 15. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

40. Z předávacího protokolu ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 2. 9. 2019. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

41. Ze smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 23. 10. 2018, plné moci udělené žalovaným ze dne 09. 10. 2018, plné moci udělené žalobkyní ze dne 1. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaný, jako pronajímatel, pronajal žalobkyni předmětný byt na dobu určitou od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019. Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč a zálohy za služby 1 900 Kč, tj. celkem 11 000 Kč měsíčně, měsíčně dopředu vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. Žalobkyně se zavázala složit jistotu 11 000 Kč. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Dle čl. II odst. 1, 2 smlouvy, byla smlouva sjednána ve prospěch třetích osob, kterým se žalobkyně, jako pronajímatel, zavázala přenechat k užívání za účelem zajištění bytových potřeb; článek obsahoval odkaz„ § 1767 an. OZ“.

42. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] ze dne 30. 04. 2019 soud zjistil, že nájem k bytu [číslo] byl prodloužen na dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020.

43. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 05. 05. 2020 soud zjistil, že žalovaný nájem vypověděl z toho důvodu, že si žalobkyně přála nájemní smlouvu ukončit. Výpovědní lhůta činila 3 měsíce, počínala běžet prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé straně.

44. Z předávacího protokolu [anonymizováno] [číslo] ze dne 31. 08. 2020 soud zjistil, že byt [číslo] byl předán žalovanému žalobkyní dne 31. 8. 2020. Předávací protokol uváděl také stavy měřičů.

45. Z mimořádného vyúčtování služeb za byt A21 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla nedoplatek 1 580 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 12. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

46. Z mimořádného vyúčtování za byt A21 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla přeplatek 713 Kč. Přeplatek byl splatný do 31. 12. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

47. Z mimořádného vyúčtování za byt A1 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla nedoplatek 19 145 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 12. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

48. Z mimořádného vyúčtování za byt A21 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 30. 09. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla přeplatek 8 504 Kč. Přeplatek byl splatný do 4. 11. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

49. Z mimořádného vyúčtování za byt A1 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla přeplatek 4 201 Kč. Přeplatek byl splatný do 31. 12. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

50. Z mimořádného vyúčtování za byt A22 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla přeplatek 6 647 Kč. Přeplatek byl splatný do 31. 12. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

51. Z mimořádného vyúčtování za byt A22 [číslo] ([číslo]) za období od 01. 11. 2018 do 31. 08. 2020 soud zjistil, že žalobkyně měla přeplatek 12 639 Kč. Přeplatek byl splatný do 4. 11. 2020. Vyúčtování vystavila [právnická osoba] [anonymizováno].

52. Z přehledu transakcí a výpisu platby ze dne 5. 11. 2018 soud zjistil, že žalobkyně dne 5. 11. 2018 uhradila žalovanému částku 121 000 Kč, dne 6. 11. 2018 částku 121 000 Kč a dne 13. 11. 2018 částku 121 000 Kč.

53. Z výpisu účtu žalobkyně za období od 6. 11. 2018 do 19. 10. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dne 6. 11. 2018, dne 13. 11. 2018, dne 12. 12. 2018, dne 11. 1. 2019, dne 13. 2. 2019, dne 13. 3. 2019, dne 14. 4. 2019, dne 10. 5. 2019, dne 11. 6. 2019, dne 9. 7. 2019, dne 8. 8. 2019 uhradila žalovanému částky 121 000 Kč. Dne 9. 9. 2019, dne 10. 10. 2019, dne 11. 11. 2019, dne 10. 12. 2019, dne 15. 1. 2020, dne 11. 2. 2020, dne 9. 3. 2020, dne 15. 4. 2020, dne 13. 5. 2020, dne 10. 6. 2020, dne 9. 7. 2020, dne 10. 8. 2020, uhradila žalovanému částky 77 000 Kč. Dne 10. 9. 2020 žalobkyně žalovanému uhradila 55 000 Kč. Dne 19. 10. 2020 uhradila žalobkyně žalovanému 39 835 Kč.

54. Z dopisu ze dne 2. 1. 2022 – výzvy žalobkyně soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 83 133 Kč. Vyúčtování SVJ zaslaná žalovaným žalobkyni žalobkyně neakceptovala, neboť se jednalo o vyúčtování SVJ vůči žalovanému, z jejich vzájemného vztahu, a která navíc nesplňovala náležitosti stanovené právními předpisy.

55. Z dopisu ze dne 19. 1. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalovaného informovala žalobkyni, že se z důvodu nemoci žalovaného nemohou v danou chvíli vyjádřit k nároku žalobkyně, na výzvu budou připraveni reagovat do konce následujícího týdne.

56. Z e-mailu žalovaného ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalovaného sdělila zástupci žalobkyně, že zasílá vyúčtování plateb na úhradu poplatků za služby ohledně sedmi bytů, jejichž nájem skončil v roce 2020, vyúčtování zpracoval účetní žalovaného. Výše poplatků měla vyplývat z vyúčtování SVJ. Mimořádná vyúčtování nevycházela z vyúčtování SVJ, která žalovaný opakovaně reklamoval, neboť byla dle jeho názoru nesprávná. Ohledně správnosti vyúčtování vede žalovaný soudní spor u zdejšího soudu. Dluhy žalobkyně vůči žalovanému měly převyšovat poskytnuté peněžité jistoty o 17 802,33 Kč.

57. Z odchozích plateb ze dne 6. 3. 2020, 15. 9. 2020 a příchozí platby ze dne 19. 8. 2020 a návrhů na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud nezjistil ničeho rozhodného pro rozhodnutí ve věci.

58. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování vyúčtováním ze dne 24. 2. 2022, vyúčtováním služeb provedeného SVJ za jednotlivé byty, a znaleckým posudkem ohledně správnosti vyúčtování z důvodu nadbytečnosti, neboť v dané věci se jedná o vyúčtování, kterými žalovaný vyúčtoval žalobkyni služby spojené s užíváním bytů a které žalobkyně akceptovala.

59. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

60. Žalovaný pronajal žalobkyni byty [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] na základě 11 nájemních smluv uzavřených dne 23. 10. 2018, které se žalobkyně zavázala přenechat třetím osobám za účelem zajištění jejich bytových potřeb. U všech bytů byla žalobkyně povinna složit jistotu 11 000 Kč (tj. 121 000 Kč celkem), měsíčně hradit nájemné 9 100 Kč, zálohy na služby 1 900 Kč, vždy k 17. dni měsíce předcházejícího měsíci, za které se nájemné hradí. V případě, že by žalovanému nevznikl nárok na použití kauce, byl podle čl. V odst. 3 povinen kauci vrátit zpět žalobkyni po konečném vyúčtování, nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Nájem k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byl ukončen k 20. 11. 2020, byty byly předány 18. 11. 2020. Nájem k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2019, byty byly předány 2. 9. 2019. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2020, byt byl předán 31. 8. 2020. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 30. 9. 2020, byt byl předán 23. 9. 2020.

61. Ke složeným nevráceným kaucím:

62. Žalobkyně uhradila kauce za byty dne 5. 11. 2018 v celkové částce 121 000 Kč. V souladu s čl. V odst. 3 nájemních smluv byl žalovaný povinen vrátit složenou kauci za byty [číslo] [číslo] do 20. 12. 2020; [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] do 30. 9. 2019, za byt [číslo] do 30. 10. 2020.

63. K nevrácenému přeplatku za služby:

64. Nedoplatky žalobkyně za služby byly celkem ve výši 20 725 Kč (1 580 Kč + 19 145 Kč). Přeplatky žalobkyně za služby byly celkem ve výši 32 704 Kč (713 Kč + 8 504 Kč + 4 201 Kč + 6 647 Kč + 12 639 Kč). Žalobkyně tak za služby měla celkový přeplatek 11 979 Kč (32 704 Kč – 20 725 Kč). <b>65. K přeplatku na nájemném za září 2019:</b> 66. Žalobkyně řádně hradila nájemné a zálohy na služby. Na nájemném za září žalobkyně uhradila dne 8. 8. 2019 částku 121 000 Kč, převodem na účet. V září 2019 však žalobkyně měla pronajaté pouze byty [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Za září 2019 měla tudíž uhradit nájemné a zálohy za služby celkem 77 000 Kč (7 bytů * 11 000 Kč). Žalobkyně měla přeplatek na nájemném za byt [číslo] který byl žalovanému předán již dne 2. 9. 2019; nájem byl ukončen dne 31. 8. 2019.

67. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2201, § 2217 odst. 1, § 2225 odst. 1, § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Soud na nájemní smlouvy neaplikoval ustanovení § 2235 a násl. o.z., neboť žalobkyně, jako právnická osoba, nemohla uspokojovat své bytové potřeby, které mohou mít pouze fyzické osoby (srovnej rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2021, sp. zn. 11 Co 259/2021). Smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl. o.z. nemohla být žalobkyní platně uzavřena. Skutečnost, že žalobkyni byly byty pronajaty za účelem jejich přenechání třetím osobám do užívání za účelem zajištění jejich bytových potřeb ve smyslu § 1767 a násl. o.z. (jak na toto ustanovení odkazují nájemní smlouvy), nemůže závěr, že smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2235 o.z. nemohla být platně žalobkyní uzavřena, změnit. [příjmení] smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl. o.z. mohla být žalobkyní platně uzavřena, musela by fakticky jednat v zastoupení konkrétně určených třetích osob, které by v nájemní smlouvě byly uvedeny jako nájemci. Část nájemních smluv dle čl. II odst. 1, 2, se svým obsahem navíc blíží ujednání o podmínkách, které musejí být splněny, aby žalobkyně mohla byty podnajmout ve smyslu § 2215 o.z. Soud proto aplikoval obecná ustanovení o nájmu, když otázky neupravené v obecných ustanoveních o nájmu posuzoval v souladu s nájemními smlouvami.

68. Mezi účastníky bylo dne 23. 10. 2018 uzavřeno platně 11 smluv o nájmu, kde žalovaný vystupoval jako pronajímatele a žalobkyně jako nájemce (§ 2201 o.z.). Žalobkyně se zavázala hradit nájemné 9 100 Kč (§ 2217 odst. 1 o.z.) a zálohy za služby 1 900 Kč (viz nájemní smlouvy). Současně se žalobkyně zavázala složit kauci 11 000 Kč za každý byt, kdy dne 5. 10. 2021 složila částku 121 000 Kč jako součet všech kaucí. Žalobkyně nájemné a zálohy za služby řádně a včas hradila.

69. Nájemní smlouvy k jednotlivým bytům byly ukončeny, byty byly v souladu se smlouvou a § 2225 odst. 1 o.z. předány žalobkyní žalovanému, a to konkrétně takto:

70. Nájem k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byl ukončen k 20. 11. 2020, byty byly předány 18. 11. 2020. Nájem k bytům [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2019, byty byly předány 2. 9. 2019. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2020, byt byl předán 31. 8. 2020. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 30. 9. 2020, byt byl předán 23. 9. 2020. <b>71. Ke složeným nevráceným kaucím:</b> 72. Žalobkyně kauci za byty řádně složila. V souladu s čl. V odst. 3 nájemních smluv byl žalovaný povinen v případě ukončení každé jednotlivé smlouvy vrátit kauci, pokud neshledal podmínky pro její použití, po zaslání konečného vyúčtování, nejpozději však do 1 měsíce.

73. Žalobkyně se domáhala vrácení kauce za byty [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo].

74. Nájem k bytům [číslo] [číslo] byl ukončen k 20. 11. 2020, byty byly předány 18. 11. 2020, a v souladu se smlouvou měl žalovaný kauci k těmto bytům vrátit nejpozději do 20. 12. 2020.

75. Nájem k bytům [číslo] [číslo] [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2019, byty byly předány 2. 9. 2019, a v souladu se smlouvou měl žalovaný kauci k těmto bytům vrátit nejpozději do 30. 9. 2019.

76. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 30. 9. 2020, byt byl předán 23. 9. 2020, a v souladu se smlouvou měl žalovaný kauci k těmto bytům vrátit nejpozději do 30. 10. 2020.

77. Nájem k bytu [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2020, byt byl předán 31. 8. 2020, a v souladu se smlouvou měl žalovaný kauci k těmto bytům vrátit nejpozději do 30. 9. 2019.

78. Žalovaný však kauce za tyto byty nevrátil. To, že, žalovaný shledal podmínky pro použití kaucí, žalovaný tvrdil pouze s tím, že podle vyúčtování SVJ za rok 2020 žalobkyně dluží žalovanému 17 802,33 Kč i po započtení těchto kaucí. Sám žalovaný však tvrdil, že vyúčtování SVJ za rok 2020 považoval za neplatná. Nárok žalobkyně na vrácení kaucí za byty [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v celkové výši 77 000 Kč je důvodný podle čl. V odst. 3 nájemních smluv, a to bez ohledu na skutečnost, že žalovaný se svého práva na řádné vyúčtování SVJ domáhá soudně.

79. Žalobkyně totiž neměla zákonnou povinnost složit kauci, stejně tak žalovaný neměl zákonnou povinnost kauci požadovat a přijmout. Jelikož se vztah mezi účastníky řídil pouze obecnými ustanoveními o nájmu, který na podmínky toho, zda, kdy a jak má pronajímatel právo složenou kauci použít nebo vrátit, je nutno ohledně tohoto vycházet ze smluvních ujednání stran. V rámci smluvních ujednání se žalovaný, jako pronajímatel, zavázal žalobkyni kauci vrátit nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. Z těchto důvodů je tak nárok žalobkyně důvodný.

80. K nevrácenému přeplatku za služby:

81. Z čl. V odst. 3 nájemních smluv vyplývala povinnost žalovaného, jako pronajímatele, po skončení nájemního vztahu vypracovat a zaslat žalobkyni konečné vyúčtování služeb. Žalovaný toto učinil, kdy z těchto vyúčtování vyplývá, že nedoplatky žalobkyně za služby byly celkem 20 725 Kč (1 580 Kč + 19 145 Kč), přeplatky byly celkem ve výši 32 704 Kč (713 Kč + 8 504 Kč + 4 201 Kč + 6 647 Kč + 12 639 Kč), tj. žalobkyně tak za služby spojené s nájmem všech 11 bytů měla celkový přeplatek 11 979 Kč (32 704 Kč – 20 725 Kč).

82. Tato mimořádná vyúčtování byla zpracována pro žalovaného [právnická osoba] [anonymizováno]. Pokud pak žalovaný namítá neplatnost těchto vyúčtování, jedná dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy, když to byl právě on, kdo byl za platnost či neplatnost těchto vyúčtování odpovědný. Tomuto postupu pak soud nemůže poskytnout ochranu. Žalobkyně měla zcela jednoznačně právo vycházet z vyúčtování, která jí žalovaný zaslal, měla veškeré důvody se spoléhat na jejich pravost, platnost a úplnost.

83. Pokud pak žalovaný namítá, že vyúčtování nebrala v potaz vyúčtování SVJ za služby za rok 2020, není toto pro rozhodnutí ve věci podstatné. Vyúčtování SVJ je vyúčtováním ve vztahu mezi SVJ a žalovaným, nikoli mezi SVJ a žalobkyní. Stejně tak, žalovaný navíc opakovaně namítal neplatnost a nesprávnost vyúčtování SVJ, a proto se jeho tvrzení jeví zcela účelovým.

84. V souladu § 2 písm. a) bod 1, písm. b) bod 2, písm. c) ve spojení s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, byl povinen jako poskytovatel služeb povinen příjemci služeb – žalobkyni, vystavit vyúčtování pro zúčtovací období. Tuto povinnost měl nehledě na to, že SVJ mělo tutéž povinnost vůči žalovanému.

85. Z těchto důvodů je nárok žalobkyně i v této části, tj. v částce 11 979 Kč, důvodným (§ 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). <b>86. K přeplatku na nájemném za září:</b> 87. Žalobkyně se domáhala přeplatku na nájemném za byt [číslo]. Nájemní vztah k bytu [číslo] byl ukončen k 31. 8. 2019, byt byl předán 2. 9. 2020. Žalovaný tudíž neměl právo na úhradu nájemného 9 100 Kč a záloh za služby 1 900 Kč za měsíc září 2020, neboť nájemní vztah k této jednotce byl ukončen.

88. Nájem za tento byt byl uhrazen platbou ze dne 8. 8. 2019, neboť tento den žalobkyně uhradila částku 121 000 Kč, a nájemné se hradilo měsíčně předem. Jinými slovy, nájemné za září 2019 se mělo hradit do 17. srpna 2019, a úhradou dne 8. 8. 2019 bylo nájemné zcela uhrazeno.

89. Jelikož nájemní vztah mezi účastníky k bytu [číslo] v září 2019 již netrval, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.). Proto je nárok žalobkyně i v této části, tj. v částce 11 000 Kč, zcela důvodný, neboť žalovaný je povinen vydat to, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 o.z.). <b>90. Závěr:</b> 91. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud proto žalobě zcela vyhověl, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 99 979 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), uložil soud žalovanému taktéž povinnost k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), v souladu s žalobním návrhem, tj. jeden měsíc od posledního předání bytu, byť se žalovaný dostal do prodlení s jednotlivými dílčími platbami i dříve.

92. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 4 999 Kč a náklady právního zastoupení a to odměna advokáta ve výši 25 500 Kč (5 úkonů právní služby po 5 100 Kč: (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba, podání dne 4. 10. 2022, účast na jednání dne 29. 3. 2023 - (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ AT“), paušální náhrada hotových výdajů 1 500 Kč (5 * 300 Kč; § 13 odst. 4 AT); 21 % DPH ve výši 5 670 Kč Celkem soud žalobkyni na náhradě nákladů řízení přiznal 37 669 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému tuto částku uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

93. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.